Názory k článku Jak se daří penzijním fondům?

OK a kolik již vyplácejí důchodů?

Můžete mi objasnit, jak jste přišel na těch 8,55%?

V článku je uvedený u tohohle data zdroj - Asociace. Takže bych se ptal, kde k tomu přišli oni. Jinak mě se to zas nezdá tak nemožné - státní podpora plus zhodnocení od pojišťovny můžou přece dát tolik dohromady.

Můžou, ale jen pokud je vám 55 let a spoříte jen 5 let. Pak efektivní úrok klesá.

Předpokládám, že jste myslel zhodnocení od penzijního fondu. Pokud si budete platit měsíčně 500 Kč po dobu 20ti let, tak u "nejhoršího" fondu se zhodnocením 2,55% dostaneme 195.675 Kč, což je efektivní úrok 4,54%. U "nejlepšího" fondu (4,64%) dostanete 240.014 Kč a to je efektivní úrok 6,25%.

U vkladu 1.500 Kč měsíčně je to 532.714 Kč (3,68%) a 645.266 Kč (5,35%). Zde je vidět poměrně velký rozdíl mezi zhodnocením nejlepšího a nejhoršího fondu. Je to sice jen spekulace, ale důležitá pro posuzování kritérií výběru PF.

Penzijní připojištění je nejzajímavější tehdy, pokud přispívá i zaměstnavatel. Dejme tomu, že firma připlácí 500 Kč měsíčně. Tak u vlastního příspěvku 500 Kč je to za dvacet let takto:
Nejhorší fond: 346.195 Kč (9,22%)
Nejlepší fond: 424.640 Kč (10,79%)

U vlastního příspěvku 1.500 Kč (včetně odpočtu od základu daně) měsíčně a firma 500 Kč měsíčně za dvacet let by to bylo takto:
Nejhorší fond: 683.234 Kč (5,84)
Nejlepší fond: 829.892 Kč (7,44)

U výpočtů je zohledněna daň z výnosů po dvaceti letech (v 60ti letech). V tomto případě se může jednat o slušné zhodnocení. Je ale třeba počítat se současnou a budoucí hodnotou.

Na to číslo 8,55% jsem se ptal proto, že u něj nebyly zadány další potřebné údaje.

Děkuji za vaše příspěvky, především ten první s rozborem výnosů. Omlouvám se za opožděnou odpověď, byl jsem týden na horách. Předmětný údaj jsem převzal z poznámky u přehledu na stránkách Asociace penzijních fondů ČR a přiznám se, že jsem jej blíže nerozebíral ani nezkoumal.
Podle mě lze diskutovat o každém obecnějším statistickém údaji, protože záleží na tom, jaké údaje se vezmou za základ výpočtu a je zde také spousta proměnných. Jiný výnos bude u dlouhodobého připojištění, jiný u krátkého, jinak bude vypadat zohlednění daňových efektů pro různá příjmová pásma atd. Vždycky, když se začne průměrovat a zevšeobecňovat, vyjde sice skoro vždycky přesné číslo, které je však souhrnem čísel ne zcela přesných.
Petr Bukač