Článek tvrdí: „Nelze totiž mít dlouhodobě nemovitost zastavenou ve prospěch více než jednoho subjektu.“ Proboha proč ne, jak na tohle autor přišel? Dlouhodobě mám na domě zástavní právo na hypotéku u HB a zástavní právo na spotřebitelský úvěr u ČS a není s tím žádný problém. U ČS se jako zajištění úvěru uvedlo „zástavní právo na nemovitost na druhém místě“ a s tím byl úvěr schválen.
Příště prosím v článku jasně rozlišovat, co jsou fakta a co jsou domněnky autora. Protože teď vážně netuším, v čem ještě se autor zmýlil a pouze konfabuluje.
Děkuji za upozornění, máte pravdu. Zákon o zástavním právu dokonce v § 169 v bodě b hovoří o tom, že smlouva o zástavním právu je neplatná, pokud zakazuje dlužníkovi nemovitost dále zastavovat. To je můj kiks, ke kterému došlo nedostatečným ověřením zdroje, omlouvám se. Zbytek článku je ale bez vady.
Nevím přesně, jak je to s těmi zástavami, ale já se potkala s tím, že ten věřitel, který je uveden v zástavě na prvním místě, musí souhlasit se zástavou ve prospěch dalších v pořadí. Aby se pak nestalo, že úvěry převýší hodnotu nemovitosti.
Nevím, za jakých podmínek může zamítnout další zástavu ve prospěch druhého v pořadí (alespoň u nás musel první v pořadí dát písemné svolení k zapsání další zástavy, jinak by další zástavu zapsat nešlo. Jednalo se o stavební spořitelnu a na druhé místo v pořadí šla obec, obojí na účelový úvěr k investici do nemovitosti. Hodnota obou úvěrů ale nepřesáhla 1/2 hodnoty nemovitosti. Stavební spořitelna řekla, že další úvěr do nemovitosti jí nevadí, že jen zvyšuje hodnotu nemovitosti. Spotřebitelský úvěr by prý ale nepovolili).
Zákon o právu zástavním a zadržovacím v § 165 odst. 2 hovoří o tom, že „Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv.“, proto je zvážení přijetí takové zástavy spíše na subjektu, který se chce stát dalším v pořadí se zástavním právem.
A jestli původní věřitel podmiňuje další zastavení svým souhlasem, pak je to podle mě v rozporu s tím, co jsem psal výše, a tudíž by na to neměl mít nárok. Asi by měl být informován, ale rozhodovat o tom, podle toho jak to chápu, nemůže.