Hlavní navigace

Jak oznámit zaměstnavateli, že u něj vznikly odbory?

18. 8. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Informace o členství v odborech je citlivý a chráněný údaj, jenž zaměstnavatel nesmí vyžadovat. Jak ale prokázat splnění podmínky, že alespoň 3 členové odborů jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru?

Odborová organizace oznámila dopisem firmě, že u ní bude působit, neboť splňuje podmínky (uvedené v § 286 odst. 3 zákoníku práce), protože jejími členy jsou alespoň 3 zaměstnanci zaměstnavatele (a současně že odborová organizace je podle stanov oprávněna zastupovat zaměstnance podle zvláštního zákona).

Firma a její vedení asi, jak už to bývá, neměly radost, že by u ní působily odbory, a tak podala žalobu na to, aby soud určil, že u ní tato odborová organizace nepůsobí. Soud prvního stupně žalobě vyhověl (tedy uznal, že odbory právo působit ve firmě nemají), kdežto odvolací soud žalobu zamítl (takže naopak vyšel vstříc odborům). 

Věc se dostala k Nejvyššímu soudu. A uvidíte, že všechno je o osobní odvaze. Právní úprava vzniku odborových organizací a působení u zaměstnavatele je jednoduchá. Jenomže každý chce jen práva, výhody, ochranu, ale nikdo nechce jít s kůží na trh. Mnohdy paradoxně odborářských výhod chtějí využívat ti, kteří by třeba v pozici zaměstnavatele odbory u sebe nikdy nedali, nestrávili. V dané věci odbory neuvedly zaměstnavateli aspoň 3 pracovníky, kteří jsou v odborech.

Odborová organizace musí oznámit část stanov a prokázat reprezentativnost

Odborová organizace k oznámení o tom, že bude působit u zaměstnavatele (a které bylo – a ještě bude – předmětem hodnocení soudů), nepřiložila žádné další dokumenty. Z osob označených v oznámení jako členové jeho (jednajícího) orgánu pouze jedna z nich byla zaměstnancem u zaměstnavatele. I tak to může být: Členy jednajícího orgánu (předsednictva, představenstva, výboru atp.) mohou klidně být i jiné osoby, než zaměstnanci firmy, u níž odborová organizace působí. Tři odboráři, byť řadoví, však musejí být zaměstnáni u zaměstnavatele v pracovním poměru. 

Jenže zaměstnavatel takhle neměl doloženo, že odborová organizace skutečně má 3 členy, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. A to je podmínka, kterou vyžaduje zákon: odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. (§ 286 odst. 3 zákoníku práce)

Jak má vypadat oznámení odborů zaměstnavateli?    

I když podmínkou práva působit u zaměstnavatele je i podmínka, že to musí být vyjádřeno ve stanovách, touto otázkou se zabývat nebudeme. (Podle § 286 odst. 3 zákoníku práce odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.)

Tohle naformulovat do stanov snad zvládne každý, kdo je gramotný. A když ne, určitě mu pomůže nějaká odborová centrála. Je pravda, že i toto objasňuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR (spis. zn. 21 Cdo 863/2021, ze dne 28. 4. 2021), ale – jak si říká autor článku, poučený reakcemi čtenářů, že kdo tohle nezvládne naformulovat sám, stejně judikát NS nepochopí.

Jednoduše shrňme: Stanovy odborové organizace musí obsahovat též údaj (údaje), z něhož (z nichž) lze dovodit její oprávnění působit jako odborová organizace u zaměstnavatele a jednat. A k této informaci se musí zaměstnavatel dostat, a to z iniciativy právě odborů. Prostě mu stačí poslat stanovy. Kde je problém?

Takže se raději zaměřme na další Nejvyšším soudem řešenou otázku: Jaké náležitosti musí obsahovat oznámení odborové organizace (podle § 286 odst. 4 zákoníku práce), jímž zaměstnavateli sděluje splnění podmínek (podle § 286 odst. 3 zákoníku práce)

Právní úprava vzniku odborů     

Odborové organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci, a to ministerstvu vnitra, oznámení o jejich založení (§ 3025 odst. 2 občanského zákoníku – o. z.). Oproti tomu ostatní spolky vznikají teprve dnem zápisu do veřejného rejstříku (srov. § 226 odst. 1, § 229 odst. 1 o. z.).

Vznik odborových organizací je administrativně jednodušší než u ostatních spolků. Avšak teprve odborová organizace, která působí u zaměstnavatele (§ 276, § 286 zákoníku práce), se může (za účelem ochrany zájmů zaměstnanců) účastnit pracovněprávních vztahů a spolu s tím požívat oprávnění, která jí ve vztahu k zaměstnavateli dávají obecně závazné pracovněprávní předpisy. Podmínky, za jakých se odborové organizaci dostane těchto oprávnění a výsad, upravuje ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce.

Utajování, chráněné údaje, utajování, a zase utajování, chráněné údaje…

Zákoník práce nestanoví, jakým způsobem má odborová organizace prokázat, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Nepochybně však doložení této podmínky nelze vykládat tak, že by odborová organizace byla povinna předložit zaměstnavateli jmenovitý seznam svých členů.

Členství v odborové organizaci je považováno za citlivý údaj, o kterém by odborová organizace mohla zaměstnavatele informovat jen tehdy, pokud by k tomu zaměstnanec (její člen) dal v souladu s § 9 písm. a) uvedeného zákona výslovný souhlas. Zaměstnavatel (podle § 316 odst. 4 písm. e) zákoníku práce) ani nesmí od zaměstnance informace o jeho členství v odborové organizaci vyžadovat.

I když lze předpokládat, že v praxi se v převážné většině případů minimálně 3 členové odborové organizace otevřeně ke svému členství přihlásí (zpravidla to budou odboroví funkcionáři, kteří budou za odborovou organizaci jednat se zaměstnavatelem), nelze vyloučit případy, ve kterých minimální počet 3 členů odborové organizace výslovný souhlas se zveřejněním svého členství neudělí, říká Nejvyšší soud ČR (v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 863/2021, ze dne 28. 4. 2021).

skoleni_13_10

To však neznamená, že by v těchto případech na požadavek doložení zákonem stanoveného minimálního počtu členů odborové organizace z řad zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, bylo možné rezignovat. Bude tedy na odborové organizaci, aby v takovém případě zvolila takový způsob doložení splnění dané podmínky, s nímž nebude spojeno zveřejnění členství v odborové organizaci u konkrétních osob; v úvahu např. připadá osvědčení jiných skutkových dějů (podle § 79 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti – notářský řád) provedené formou notářského zápisu. Správně. Hezké! Ale není to trochu drahé? Není lepší jít s pravdou ven? Přestat se schovávat?

Je třeba prokázat aspoň 3 odboráře v pracovním poměru zaměstnavatele

Proto Nejvyšší soud odmítl výklad odvolacího soudu, že zákoník práce (v § 286 odst. 4) nevyžaduje, aby odborová organizace splnění podmínek podle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení též prokázala, podle něhož oznámení odborové organizace v dané věci (u dané firmy) zcela splňuje všechny náležitosti stanovené v § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce, a to přestože odborová organizace nedoložila, že v dané firmě jsou v pracovním poměru alespoň 3 členové odborové organizace. Nejvyšší soud proto rozsudek soudu odvolacího zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).