Hlavní navigace

Názory k článku Jak (ne)přijít o peněžité vyrovnání z konkurenční doložky

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 7. 9. 2011 22:08

    anonymous (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    jak to teda je. konkurenční doložku mají ve smlouvě skoro všechny makléřské společnosti. bývalý rádobychlebodárce BC po mně chce čtvrt mega za porušení, ale že by zaplatil vyrovnání, to nějak opomněl. zadržel nevyplacenou provizi ve prospěch pokuty za nedodržení. navíc nazývá ve smlouvě stornorezervu následnou provizí a také jí nevyplatí. bacha na brouky a kouzelníky :) jak se bránit proti molochu se spoustou právníků?

  • 8. 9. 2011 17:53

    Glosátor (neregistrovaný) ---.85.broadband2.iol.cz

    U soudu (Kde jinde?) - rozhodně ne si stěžovat zde - to můžete rovnou na "lampárně Masarykova nádraží" - vyjde to na stejno - ale za pomocí právníků, a to něco stojí, ale vyplatí se to - tedy pokud máte pravdu, nepletete si pojmy s dojmy - opravdu máte sjednanou konkurenční doložku (kterou jste dodržel/dodržujete) bez práva na peněžitou kompenzaci a ne jen, že si to myslíte...

  • 9. 9. 2011 10:12

    anonymous (neregistrovaný) ---.gruppocredit.it

    ono je to složitější. u makléřu jsou všichni osvč, článek zmiňuje zaměstnance. u osvč to asi bude jinak. samozřejmě ji nedodržuji, protože ve smlouvě není sjednána žádná kompenzace za její dodržení, pouze pokuta a ze vzduchu žít nejde.

  • 27. 11. 2013 21:10

    Čtenář (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Nechci se pana doktora dotknout, ale nález, který potvrdil i NS o neplatnosti takové doložky, pokud není vyvážená a to z toho důvodu, že se jedná o dohodu a ta by měla být oboustranně vyvážená.

    Vždyť Zákoník práce nedefinuje konkukurenční doložku jako dohodu, ale jako doložku, kterou předkládá zaměstnavatel. Zkrátka je to doložka, kterou si zaměstnavatel pojistí své obchodní tajemství za sankce při porušení ze strany nového zaměstnance.

    Pokud při přijímání do pracovního poměru předloží zaměstnavatel zaměstnanci pracovní smlouvu, a je v ní konkurenční doložka, byť jednostranná (tedy nevyvážená), jsem si na 100% jistý, že 99,9% zaměstnanců svému zaměstnavateli nebude tuto doložku v nevyvážené formulaci rozporovat.

    Tato skutečnost by měla být zakotvena v Zákoníku práce a to tak, že pokud si zaměstnavatel do pracovní smlouvy uvede konkurenční doložku, pak by měla být automaticky vyvážená i se sankcemi vůči zaměstnavateli, bez toho, že by musela být součástí pracovní smlouvy, tedy platit oboustranně.
    Ale pokud se v článku o tomto tématu uvedlo, že věc řešil NS, pak je mi jasné, že tak činil ve prospěch převažujícího právního názoru právě zaměstnavatelů, protože se jim to v daném okamžiku velice hodilo.
    Proč? Jednoduše proto, že solidní zaměstnavatel se se svým zaměstnancem (který má pro zaměstnavatele mimořádnou cenu) dohodne ne na konkurenční doložce, ale na dohodě o odstupném (viz zlaté padáky vrcholových manažerů).

    Tam bych již vazbu na konkurenční doložku viděl a dokonce vyváženou.
    Nedovedu si představit, že budoucí zaměstnanec začne se svým budoucím zaměstnavatelem diskutovat o tom, že smlouvu, kterou mu zaměstnavatel předložil, je nevyvážená, konkrétně v pasáži o konkurenční doložce.
    Cožpak má zaměstnanec takové možnosti právníků jako zaměstnavatel?
    Vždyť u většiny zaměstnavatelů jsou pracovní smlouvy připraveny zdatnými právníky.

    V jakém postavení je zaměstnanec, který se uchází o zajímavé místo, je rád, že se probojoval až do samého finále a nakonec by skončil na diskusi se svým budoucím zaměstnavatelem na téma, že má špatné právníky, kteří připravili nevyváženou smlouvu, potažmo konkurenční doložku.
    Jak asi takový zaměstnanec dopadne?

    Možná, že existuje 0,1% zaměstnavatelů, kteří tuto odvahu nového zaměstnance s poukazem o nevyváženosti konkurenční doložky ocení opravdu pozitivně, v nejlepším případě mu nabídnou další spolupráci na přípravě pracovních smluv pro další nové zaměstnance, v jiném případě by se snad mohli dovtípit, že ten nový zaměstnanec nebude žádné ořezávátko a že má aspoň dílčí přehled a odvahu.

    Byť to pro toho zaměstnavatele není až tak podstatné, protože chce se svým zaměstnancem řešit hlavně jeho novou náplň a taky vyzvědět jeho know-how předchozího zaměstnavatele, který nebyl až tak ostražitý, aby si do pracovní smlouvy zakotvil vyváženou konkurenční doložku.

    Nechtěl jsem otevírat polemiku na téma, které je již dopředu odsouzeno jako nekompetentní.

    Ale lidský faktor při sjednávání pracovního vztahu je téměř vždy nevyvážený.
    Formulaci v nálezu NS s odkazem na Zákoník práce o oboustranné sankci při sjednávání konkurenční doložky považuji za nešťastný.

    Pokud si zaměstnavatel v pracovní smlouvě formuluje jednostranně konkurenční doložku, chce tím novému zaměstnanci dát najevo, že si chce chránit své obchodní tajemství.

    Pokud tak činí nevyváženě, pak stejně o ta obchodní tajemství přijde, protože schopný manažer si dovede poradit i s takovou maličkostí, jako je nevyvážená konkurenční doložka, tedy její neplatnost. Komu to tedy prospěje?

    Domnívám se, že když už by v pracovní smlouvě měla být uvedena konkurenční doložka, pak Zákoník práce jako nejvyšší nástroj práva v této oblasti by měl bez ohledu na formulaci v pracovní smlouvě tuto vyváženost zajistit, tedy že pokud není sankce v pracovní smlouvě sjednána vyváženě, platí tyto sankce pro obě strany.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).