Vlákno názorů k článku Jak na daně? Přinášíme příklady pro OSVČ od mezizi - myslím si,že možnost uplatnit si až 80% paušálu...

myslím si,že možnost uplatnit si až 80% paušálu je moc.Pak se lehce daň rovná skoro nule.Je to hold v systému-kde brát do pokladny,když systém umožňuje neodvádět?

nezapomeňte že v paušálu jśou VEŠKERÉ náklady tedy i ty na pořízení materiálu. pokud venkovský zedník nakoupí materiál za 120.000, a k tomu má režijní náklady (na dopravu, telefon, kancelář v rohu obýváku, apod) ve velmi úsporné výši 10.000/měsíčně - na fakturaci 300.000/ročně má reálné náklady 240.000, to jest právě těch 80%. z kolika asi tak byste chtěl, aby platil daně???? z celého obratu??????
ten 80% paušál je pro něj výhodný tím že nemusí vést účetnitcví a knihu jízd a obhajovat výdaje, jinak nula od nuly pojde. kdyby se paušály snížily tak pojde nejeden živnostník - hlady. a věřte že sehnat práci v drobných řemeslech za 25-30 tisíc měsíčně je docela fest honička. i kdyby nikdy neodváděl vůbec žádné daně z příjmu, pořád ještě je soběstačný v pojistném, odvádí spotřební daně z benzínu, a dph z materiálu - a hlavně nestojí stát ani kačku na dávkách.

No jistě, chtěl bych vidět zedníka, který nakoupí materiál za 120 tisíc a pojede na paušál...

A naopak: kolik jsou skutečné paušální náklady překladatele, který si účtuje 400 stovky za stránku A4?

Možná byste se divil. Překladatel musí přeložit i to, co NIKDE ve slovníku nenajde, na internetu taky ne, ale zadavatel to potřebuje mít přeložené. Takže překladatel potřebuje nejen PC, připojení k netu, tiskárnu, ale i SW-vybavení, elektronické slovníky, různé encyklopedie a v řadě případů i hodně školení, třeba i od rodilých mluvčích, aby pochopil, "wo co vlastně go".
Příklad překladatelského oříšku: rodilý mluvčí-Němec překládal do němčiny Troškův film Kameňák. Nebylo to jen o tom, aby přeložil jednotlivé vtipy, musel se i na plátně trefit "do huby", aby dabovaná řeč seděla na otevítání úst herců. Dělali to několik měsíců a v závěru onen překladatel řekl, že to bylo naposledy, co nějakou takovou věc dělal. A třeba u filmových děl rozhoduje o jejich úspěchu v jiné zemi především kvalita překladu (vedle dabingu). Nekvalita překladu zabije i jinak výborný film, zatímco kvaliltní překlad vytáhne na výsluní i film třetí kategorie. U knih je to totéž, jen v bledě modrém.

Jarmilo, vzhledem k tomu, že ta překladatelka je moje velmi dobrá kamarádka, tak vím o dost lépe než Vy, co potřebuje a nepotřebuje. A překladatel 30 let po škole opravdu nepotřebuje nějaká idiotská školení, tím méně hodně.
OT: Chtěl bych vidět Němce, který se vydrží dívat na kravinu á la Kameňák.

Překladatel je kancelářská profese s vysokou přidanou hodnotou jako každá, na výsledný produkt se nespotřebovává žádný materiál, stačí základní kancelářský počítač, textový editor, slovník, internet, mobil, to sou všechno v podstatě drobné položky, drtivé většině kancelářských profesí by se vyplatil paušál i kdyby se vrátil na těch 25% z roku 2004.

samozřejmě že je pravděpodobnější, že zedník který nakoupí materiál za 120.000, prodá účtenky nějaké velké stavební firmě a šábnou se o dph, auto a mobil naúčtuje do podnikání manželce která účetnictví vede a má tedy nálady 98% - a paušál pak zedník použije jako sekundární "slevu na dani z hlavy", neboť jeho reálné náklady budou nula a veškerá fakturace je jen na práci.
vyplatí se to ovšem jen u velmi malých čísel - takže hlavní smysl paušálů je v tom, že drobný řemeslníček nemusí vést účetnictví, aby se na to nedejbože nevyflákl a nešel na podporu. vyjímky z tohoto pravidla jsou pod statistickou chybou a nemá smysl je honit.

No tak pokud je někdo tak neúspěšný, že při vykazování skutečných nákladů by se neuživil a přežívá jen díky tomu, že má část příjmů nedaněných, tak je otázka jestli by neměl radši dělat něco jiného.