Názory k článku Jak na daně? Přinášíme příklady pro OSVČ

Výborný článek s názornými příklady. Akorát u chovatele koní se vám tam vloudila chybka. Vypočtená daň se nezaokrouhluje na stovky nahoru, ale základ daně. Výpočet je správně.

U řezníka dtto, navíc je to ještě zaokrouhlené podivně: „daň, kterou zaokrouhlí na stovky nahoru. Daň tedy bude 15 660 Kč“

myslím si,že možnost uplatnit si až 80% paušálu je moc.Pak se lehce daň rovná skoro nule.Je to hold v systému-kde brát do pokladny,když systém umožňuje neodvádět?

nezapomeňte že v paušálu jśou VEŠKERÉ náklady tedy i ty na pořízení materiálu. pokud venkovský zedník nakoupí materiál za 120.000, a k tomu má režijní náklady (na dopravu, telefon, kancelář v rohu obýváku, apod) ve velmi úsporné výši 10.000/měsíčně - na fakturaci 300.000/ročně má reálné náklady 240.000, to jest právě těch 80%. z kolika asi tak byste chtěl, aby platil daně???? z celého obratu??????
ten 80% paušál je pro něj výhodný tím že nemusí vést účetnitcví a knihu jízd a obhajovat výdaje, jinak nula od nuly pojde. kdyby se paušály snížily tak pojde nejeden živnostník - hlady. a věřte že sehnat práci v drobných řemeslech za 25-30 tisíc měsíčně je docela fest honička. i kdyby nikdy neodváděl vůbec žádné daně z příjmu, pořád ještě je soběstačný v pojistném, odvádí spotřební daně z benzínu, a dph z materiálu - a hlavně nestojí stát ani kačku na dávkách.

No jistě, chtěl bych vidět zedníka, který nakoupí materiál za 120 tisíc a pojede na paušál...

A naopak: kolik jsou skutečné paušální náklady překladatele, který si účtuje 400 stovky za stránku A4?

Možná byste se divil. Překladatel musí přeložit i to, co NIKDE ve slovníku nenajde, na internetu taky ne, ale zadavatel to potřebuje mít přeložené. Takže překladatel potřebuje nejen PC, připojení k netu, tiskárnu, ale i SW-vybavení, elektronické slovníky, různé encyklopedie a v řadě případů i hodně školení, třeba i od rodilých mluvčích, aby pochopil, "wo co vlastně go".
Příklad překladatelského oříšku: rodilý mluvčí-Němec překládal do němčiny Troškův film Kameňák. Nebylo to jen o tom, aby přeložil jednotlivé vtipy, musel se i na plátně trefit "do huby", aby dabovaná řeč seděla na otevítání úst herců. Dělali to několik měsíců a v závěru onen překladatel řekl, že to bylo naposledy, co nějakou takovou věc dělal. A třeba u filmových děl rozhoduje o jejich úspěchu v jiné zemi především kvalita překladu (vedle dabingu). Nekvalita překladu zabije i jinak výborný film, zatímco kvaliltní překlad vytáhne na výsluní i film třetí kategorie. U knih je to totéž, jen v bledě modrém.

Jarmilo, vzhledem k tomu, že ta překladatelka je moje velmi dobrá kamarádka, tak vím o dost lépe než Vy, co potřebuje a nepotřebuje. A překladatel 30 let po škole opravdu nepotřebuje nějaká idiotská školení, tím méně hodně.
OT: Chtěl bych vidět Němce, který se vydrží dívat na kravinu á la Kameňák.

Překladatel je kancelářská profese s vysokou přidanou hodnotou jako každá, na výsledný produkt se nespotřebovává žádný materiál, stačí základní kancelářský počítač, textový editor, slovník, internet, mobil, to sou všechno v podstatě drobné položky, drtivé většině kancelářských profesí by se vyplatil paušál i kdyby se vrátil na těch 25% z roku 2004.

samozřejmě že je pravděpodobnější, že zedník který nakoupí materiál za 120.000, prodá účtenky nějaké velké stavební firmě a šábnou se o dph, auto a mobil naúčtuje do podnikání manželce která účetnictví vede a má tedy nálady 98% - a paušál pak zedník použije jako sekundární "slevu na dani z hlavy", neboť jeho reálné náklady budou nula a veškerá fakturace je jen na práci.
vyplatí se to ovšem jen u velmi malých čísel - takže hlavní smysl paušálů je v tom, že drobný řemeslníček nemusí vést účetnictví, aby se na to nedejbože nevyflákl a nešel na podporu. vyjímky z tohoto pravidla jsou pod statistickou chybou a nemá smysl je honit.

No tak pokud je někdo tak neúspěšný, že při vykazování skutečných nákladů by se neuživil a přežívá jen díky tomu, že má část příjmů nedaněných, tak je otázka jestli by neměl radši dělat něco jiného.

jezevec to píše velmi správně, jen je třeba dodat že živnostník si platí zdravotní + "příspěvek na politiku zaměstnanosti" - dle příjmu.

Chovatel vydělal 2 580 000 mínus výdaje 685 000 je 1 895 000 Kč já to nazvu výdělkem či ještě jinak superhrubou mzdou.
1 895 000 mínus zaplacené odvody + daň 271 659 je
1 623 341 Kč. Což je čistý výdělek. A v procentech je to 14.3% zaplacené na odvodech a na dani z 1 895 000Kč :-(
Co na to mají říci zaměstnaní lidé?
Superhrubá mzda 588 000Kč mínus odvody a daňe 260 652Kč je 327 348 Kč čistého. Zaplacené odvody a daně 44,32%
Není něco někde špatně? Vždyť tady v té republice platí daně jen zaměstnanci :-(

Na zaměstnance musí být přísnost. Navíc se nemůžou bránit.

Chovateli koní snížili paušál na 25%. :
A- naštval se jen trochu, založil sro, zaměstnal se za 20000 měsíčně, účtoval skutečné náklady. Ze zisku zaplatil 19% daň, sociální/zdravotní odvede jen z 20000, plus ještě cca 7000 měsíčně jako firma za zaměstnance.

B- naštval se o něco víc, dle mezinárodního práva zcela legálně založil za cca 1000 USD "Chov koni LCC" s anonymním vlastníkem v nějakém banánistánu s paušální daní 100-200 USD ročně, v Česku neplatí nic a pokud je drsňák, tak ještě k tomu bere sociální dávky.

Našemu ministrantovi z nejchytřejších jde patrně o to, co nejvíc lidí dotlačit k možnosti B.

To je jen dukaz toho, ze kazdy zamestnanec by mel projit povinnym skolenim o tom jak funguje firma, jake jsou s tim spojene naklady a jaky je rozdil mezi zamestnancem a OSVC. Nejen v cislech (u kterych vam evidentne chybi souvislost) ale i s tim co kdo musi, za co je jak odpovedny atd. A jeste by z toho mel pak zamestnanec slozit zaverecnou zkousku. Zamestnani lide maji takrka nulovou odpovednost a ziji si jak v bavlnce. To zkratka neco stoji.

Jen napoveda: jestlize mel chovatel za rok obrat 2.5 mega, musel se stat platcem DPH. To znamena, ze z kazde vydane faktury musi statu zaplatit DPH, jeste predtim nez mu ji nekdo (treba vubec) proplati. To jen k vasim vykrikum o placeni dani.

Kdyz se vam to nelibi, dejte vypoved. Vlastne Vas obdivuji, ze vam jako dospelemu cloveku nevadi byt v rezimu decka v materske skolce. Tak pozor, at zitra nezaspite do zamestnani a nepretahnete pulhodinu na obed :-)

Mám pružnou pracovní dobu a na desátou už je celkem problém zaspat, a když přetáhnu půlhodinu na oběd, tak si ty přetažené minuty v rámci oné pružné pracovní doby bez problémů nadělám... Ještě nějaký problém se zaměstnavatelem :-p?

Ja vstavam v 11, na obed jdu treba na tri hodiny a presto si nemusim nic "nadelavat". Takze ano, stale materska skolka.

Tak Vy to třeba máte dobré, ale znám řadu OSVČ, které se napřed holedbali tím, že není nad to dělat sám na sebe, že člověk pracuje kdy sám chce a néé když musí atd. Spousta výhod. Potom jim ale volají klienti na soukromý mobil až do večera, stále něco chtějí, nakonec z toho ale není žádný kšeft. A když jsem jednu takovou OSVČ zval na nedělní akci, tak zrovna měla školení v Praze. Tak to je super - pracuje si kdy chce, třeba i v neděli.
Zaměstnanec je možná otrokem svého zaměstnavatele a OSVČ je zase otrokem svých zákazníků. Tak si vyberte co je pro vás lepší.

Zdravím-jsem překladatelka a průvodkyně po Praze; kolik si tedy mám počítat onen paušál? 60% jako "ostatní živnostníci" nebo 40% jako "svobodné povolání"? Dosud jsem si vedla účetní evidenci všech nákladů (cartridge do tiskárny, vstupenky, atd), ale byla to bída a nouze, takže jsem si nechala poradit a přejdu k paušálu.

Jinak k debatě, která běží (běžela) na webu: překladatelství je tak výnosné a zábavné, že jsem se raději vrátila do pevného pracovního procesu a v úplně jiném oboru. Nejde o výdaje na psací papír, ale na vyšťavení daného člověka, který do překladu např. knihy musí vložit mnohem víc než nějaké peněžité náklady. A za tohle by měl dostat zaplaceno-tedy vrácením daní, když se za normohodinu platí tak bídně. Stačí si vzít originál Harryho Pottera a dát ho přeložit komukoliv, kdo má do...zadní části otvor, a hned je jasné, že jsou překlady a "překlady".

Takže - kolik si mám počítat ten paušál, když mé knížky jsou čtivé?