Názory k článku Jak by se vám líbila půlroční výpovědní doba?
-
anonymníAž budete patřit i vy do té "starší" skupiny a najednou třeba bude vaše zdraví haprovat a zaměstnavatel se vás v co nekratší době zbaví - to bude paráda ...
Zatím jste moc životních zkušeností a moudra (co čtu vaše příspěvky na Mešci) nepobral. Jak bylo v porotě na Febiofestu - zatím jste svou výhru z deníku Metru nijak nekomentoval, ač jste byl tázán ? -
Jimmy (neregistrovaný)Když se vás zaměstnavatel bude chtít zbavit, tak se vás prostě zbaví, i za ceny velkého odstupného. Ovšem s vidinou velkého odstupného, nebo mnoha měsíční výpovědní doby (což je v podstatě totéž) vás už pak žádný další zaměstnavatel nepřijme.
Sice zamrzí se draho zbavovat dlouholetého zaměstnance, ale vzít si nového potencionálně drahého zaměstnance, to udělá jen blázen.
Takže takováto ochrana vždy dosáhne pravého opaku.
Např. u nás do 16ti let smíte pracovat jen 6 hodin denně. Výsledek je, že do 16 brigádu neseženete. -
ja (neregistrovaný)Pokud patrite do te starsi skupiny a mate slusnou praci, tak byste byl urcite rad za delsi vypovedni lhutu.
Ale podivejte se na to z druhe strany - jste starsi a praci nemate. Co pak? Prijdete za zamestnavatelem a ten bude hned vedet, ze kdyz Vas zamestna, tak se Vas pak zbavi jen po pulrocni vypovedni lhute? -
Problém je v tom, že všechna tato ochranářská opatření ochraňují (ty momentálně) ZAMĚSTNANÉ, pokud se ale tento starší člověk stane nezaměstnaným, bude o to hůř shánět nové místo, protože nový zaměstnavatel bude vědět, že je prakticky "nepropustitelný" a to je podle mého názoru mnohem horší, než to, jestli bude výpovědní lhůta dva nebo šest měsíců, protože nezaměstnaný pak (částečně i kvůli tomu) může být i několik let. Ještě bych chápal, kdyby se brala doba zaměstnání u toho konkrétního zaměstnavatele, ale brát celkovou dobu zaměstnání nedává logický smysl.
Ohledně Febiofestu - jo, bylo to zajímavé, viděl jsem filmy, na které by mě ani nenapadlo zajít, třeba mě hodně překvapily estonské filmy, musím přiznat, že jsem na ně šel s dost velkými předsudky, ale byl jsem velmi (mile) překvapen. Bohužel moji "oblíbenci" se nedostali ani do první trojky :-( Nejvíce se mi líbil německý film "Fata Morgana", i když v tom částečně hraje roli fakt, že němčinu mám rád, protože mě živí :-) -
anonymníTo by pak ale zaměstanavatelé nemohli zaměstnávat nikoho. Každý, koho by nabírali, by měl nějakou výpovědní dobu. A zaměstnávat jen mladé, nezkušené - vždyť je to diskriminace! Když starší občany nechce nikdo zaměstnat, tak ať jim vláda umožní jít do důstojného důchodu předčasně. Jinak je zcela nelogické, aby vláda na jednu stranu prodlužovala věk odchodu do důchodu a na druhou stranu nebyla práce ani pro ty mladší v produktivnějším věku. A nezapomeňme, že výdělek z práce v předdůchodovém věku se počítá na vlastní důchod, tzn. že občan plácající se nezaviněně mezi špatně placeným zaměstnáním, nemocí, podporou a já nevím, co jej ještě neblahého jej může potkat pak následně pobírá i nízký důchod, nehledě na to, že si z předdůchodových almužen ani sám nemůže hradit nějaké penzijní připojištění ve výši odpovídající důstojnému zabezpečení v důchodu, k čemuž je neustále současnou vládou vyzýván. Když budu brát plat 60 tisíc (a čerstvé chlebíčky každý den zdarma), jistě je z čeho spořit na pozdější léta než z platu 12 tisíc, ze kterého si ještě musím místo těch chlebíčků něco jinačího hradit sám.
Pokud zaměstnavatel nemá na to někoho zaměstnávat (se všemi důsledky), tak ať nikoho nezaměstnává. Ať si dělá sám na sebe. -
1) důchod se již nepočítá z výdělku těsně před důchodem, ale z dlouhodobého výdělku, výsledně za celý život, momentálně od roku 1986
2)Pokud zaměstnavatel nemá na to někoho zaměstnávat (se všemi důsledky), tak ať nikoho nezaměstnává.
Tak tohle nechápu, nejdřív si stěžujete, že se je problém pro starší lidi sehnat práci a pak hned, že když zaměstnavatel "nemá na to" někoho zaměstnat, ať ho tedy nezaměstnává.
Podle mě je pořád je lepší, když někoho zaměstná - protože i ten "mladý, perspektivní muž do 35 let" bude někde "chybět", kde místo něj vezmou třeba staršího člověka, než když nezaměstná nikoho!
Věk odchodu do důchodu se prostě prodlužovat musí, protože se zvyšujícím se průměrným věkem prostě není dost peněz na to tolik důchodců živit (nevýhoda důchodového systému s průběžným financováním).
Starší člověk si ke svému novému zaměstnavateli přináší určité vlastnosti které ho na jednu stranu zvýhodňují (zkušenosti) na druhou znevýhodňují (nižší pracovní tempo, menší flexibilita, menší "náklonnost" k novým technologiím, výhled kratšího "setrvání" na místě) a je na zaměstnavateli, aby si řekl, jestli se mu to vyplatí, nebo ne. Pokud "na misku vah" příhodíme další nevýhodu (delší výpovědní lhůtu) je to mínus jen pro tohoto zaměstnance. Teď je to ještě dobré, firmy mají obrovský hlad po lidech, stačí se mrknout do novin, které jsou plné inzerátů, ale jak nastane recese, budou mít tito "zvýhodnění" lidé smůlu a pokud se dostanou mimo pracovní proces ztratí jednu z mála svých výhod - praxi a pak už budou mít teprve problém něco sehnat. -
anonymníPokud člověk v závěru svého produktivního věku za mizernou mzdu, tak ta mizerná mzda mu zkrátka budoucí důchod sníží, zrovna tak jako předčasný odchod do důchodu. Pro někoho pětistovka nebo tisícovka nejsou peníze, pro důchodce s 10ti tisícovým důchodem je to dost - i celá desetina !
Zrovna tak jako starší člověk má svá negativa (pomalý, nevýkonný ...), tak zrovna tak je má i ten mladý (zbrklost, nezkušenost, znalost teorie ale nikoliv praxe ...). Já osobně jsem byl svědkem mnohého novátorství mladých zlatokopů, kde však čas ukázal, že novoty byly k prdu a vrátilo se vše k původnímu (různé personální audity a redukce pracovních míst). Pak si můžete v tisku přečíst, jak úžasné jsou nabídky úřadů práce - bodejť by ne - za ty peníze, odpovědnost, pracovní náplň nestihutelná ani za 25 hodin denně bez oběda , žádné soukromí, jeden zahamusený hajzl na 50 pracovníků bez teplé vody - nedivme se, že to nechtějí dělat ani UKáčka ...
Ve většině vyspělých států firmy přišly dávno na to, že starší pracovníci firmě přinášejí daleko vyšší užitek než mladí, hezcí, kreativní ... To bychom ale také museli být vyspělý civilizovaný stát bez budování ranného kapitalismu jdoucí ještě oklikou někam přes Balkán ... -
Já nevím, co byste vlastně chtěl. Mají snad firmy povinně zaměstnávat určitý podíl lidí podle věku (stejně jako je to nyní u lidí se zdravotním postižením)? To je věc každé firmy, pokud si myslí, že jim přinesou větší užitek lidé mladí a krásní, ať to zkusí - a možná na tom vydělají a možná na to "dojedou". Mládí ani stáří není žádná kvalifikace nebo zásluha, vždy je důležité, co umí ten konkrétní člověk.
Ale ono je to vlastně jedno, protože pokud toho "mladého a krásného" zaměstná firma A, tak firmě B nezbude nic jiného, než zaměstnat "zbytek". Možná, že na tom i vydělá.
Ano, jsme za vyspělými západními státy (skoro ve všem), máme prostě dvě generace "zpoždění" a to hned tak "nedorovnáme", něčím si tyto státy projít musely taky, něčím ne, protože historické souvislosti byly v době jejich rozvoje jiné (např. nedostatek mužů po II. světové válce).
Nabídka práce je nyní opravdu široká, sám jsem před necelým půl rokem měnil místo a zaměstnavatelé jsou ochotni platit až nesmyslné sumy, aby vás získali, svoje současné místo jsem sehnal normálně na inzerát v bezplatných novinách, ani jsem ho nijak extrémně nehledal, prostě jsem cestou do práce četl zajímavý inzerát a řekl jsem si, že to zkusím. -
SocPredator (neregistrovaný)tak zcela jistě potvrdí, že výpovědní doba je velká překážka. 2 měsíce se čeká jen na někoho, kdo si práci najde vždy snadno.
Změnit tedy zaměstnání znamená pro obyčejného člověka jen jedno: dát výpověď, pak jít na ÚP a pak se půl roku modlit, aby něco sehnal. Jde prostě o podporu zbytečné byrokracie na UP.
Sci-fi o tom, že se můžete se stávajícím zaměstnavatelem DOHODNOUT mi sem opravdu raději nepište. Zatím jsem se s nikým, od koho jsem odcházel, nikdy nedohodl :-)
Dokonce se dá říci, že jen jakákoli zmínka nebo snaha nějaké domluvy vám okoření i ty dva měsíce nezapomenutelnými zážitky -
Tak to já s dohodou neměl problém. V prvním zaměstnání jsem odcházel ze dne na den a ze druhého během měsíce.
Měl jsem štěstí na super šéfy, kteří věděli, že "dělat problémy" nemá smysl a že kdybych chtěl, tak že bych mohl firmě způsobit větší problémy, než ona mě. A možná to bylo i proto, že jsem vždycky dával firmě o něco víc, než jsem musel a tak mi to takto "oplatili".
Klidně bych i bral možnost "vyplatit se" - prostě dát dva platy a "zejtra nepřijdu", škoda že to náš zákon neumožňuje. Zvýšilo by to pružnost pracovní síly a ve výsledku i mzdy (zaměstnavatelé by se začali bát, že jim ti schopnější budou odcházet a rozumně by je zaplatili, dneska spoustu lidí akorát nadává, že má málo, ale aby pro to něco udělali, to ne). -
No, dá se to vydržet :-), ono je zaměstnání a zaměstnání, stejně jako jsou různá různě zaplacena, tak i pracovní náplň je rozdílná.
Stejně tak jako je podnikání a podnikání. Někdo se považuje za podnikatele, když po domech prodává drogerii nebo pojištění.
Na druhou stranu vybudovat vlastní firmu "z ničeho" a zanechat za sebou nějaký zajímavý produkt určitě přináší nejenom peníze. -
Petr S. (neregistrovaný)Například v Rumunsku nebo v Rusku je to jen 14 dní bez ohledu na to, jak dlouho člověk pracoval nebo kolik měl předtím zaměstnání. Ono to pak ale zas není ideální pro firmy - během pár dní mohou přijít o celá oddělení...
http://www.chcivydelatpenize.cz/ -
Vlasta (neregistrovaný)Neee!!! Připadá mi i 2 měsíce zbytečně moc. Nejsem mladá, je mi 51 let, ale vím, že kdo chce dělat, práci si najde. V předchozím zaměstnání jsem dala výpověď a do měsíce jsem si našla práci bez problénů. Jen mě štvalo, že se ve staré práci musím ještě 2 měsíce "otravovat". Dohodou to nešlo. Brala bych i 14 dnů výp. lhůty, bylo by vše pružnější.
-
Souhlas. Byl bych pro větší volnost smluvního vztahu, tedy aby kromě pracovní náplně a mzdy bylo možno dohodnout i způsob ukončení pracovního poměru - samozřejmě za podmínky dodržení nediskriminačnímu principu - tedy že výpovědní lhůta pro zaměstnance nesmí být delší, než pro zaměstnavatele. Také bych velmi přivítal možnost, kterou mají zaměstnavatelé - tedy "vyplatit" se.
Např. měl bych 2 měsíční výpovědní lhůtu, ale dostal bych nabídku zaměstnání "která se neodmítá". Pokud by mě zaměstnavatel nechtěl pustit, tak bych mu vysázel na stůl moje dva platy a šel bych.
Já jsem měl zatím vždycky velké štěstí. Z prvního zaměstnání jsem odešel během 1 dne (ráno jsem řekl, že chci odejít a odpoledne jsem už držel v ruce dohodu o ukončení pracovního poměru a zápočtový list), z druhého během měsíce. -
Paly (neregistrovaný)Neco podobneho by se mi take libilo, jen to vyplaceni nevidim tak jednoduche. Dnes ma zamestnavatel 2 mesice k nalezeni nahrady. Ovsem kdyz bych se vyplatil, tak zamestnavatel muze prijit behem tech 2 mesicu o mnohem vic nez jen o 2 platy(nez najde nahradu, tak stoji prace). Myslim ze nejlepsi by byl smluvni vztah o zpusobu ukonceni prace. Kazdy zamestnanec i zamestnavatel by to mel jinak (dohodl by se i na pripadne moznosti vyplaceni).
ČLÁNKY DO MAILU