Názory k článku Investovat do mincí nebo do medailí?
-
Budeme-li hovořit o běžném spotřebním zboží „na krámě“, tak je velmi nepravděpodobné, že by se taková investice do hodinek vyplatila (asi stejně jako mluvit o investici do auta). Může se samozřejmě stát, že někdo koupí nějaký raritní kousek, chtěl bych říci „limitovanou sérii“, ale tenhle pojem je poslední dobou dost nadužíván a došlo k jeho určité inflaci. Muselo by vyloženě jít o kusovou výrobu – kdybych zůstal u těch aut, tak to bude asi jako koupit Ferrari Enzo nebo jiný model, který je vyprodán ještě před uvedením na trh. Takové hodinky se ale s největší pravděpodobností do běžné obchodní sítě nedostanou.¨
Druhá možnost je koupě starších. Tady se dá vydělat díky „informační nerovnováze“ mezi nakupujícím a prodávajícím, kdy informovaný kupující (sběratel) může objevit nějaký ten skvost – o takovém případě jsem už zde psal http://trhy.mesec.cz/clanky/mohou-byt-hodinky-investici/ . V porovnání s auty je to jako koupit nějakého žádaného veterána, ideálně ve stavu „nalezeno rezaté ve stodole a nevím co to je“.
-
vonNothaus (neregistrovaný)
No.... Autor přebírá definici mince ze státní legislativy. Ovšem zlaté a stříbrné mince jsou v mnoha ohledech "protistátní aktivitou" - v očích mnoha lidí se jedná o alternativu ke státní monopolní měně s vynuceným oběhem. Je to jako přebírat definici nezávislé literatury (=podvratná činnost) z komunistické legislativy.
Stříbrné MINCE vydával i pan VonNothaus, než ho za to zavřeli, ale jeho klienti ty jeho mince zcela jistě považovali za peníze a ne za nějakou medaili. Přestože na nich nebyl nominál v USD - zkrátka proto, že ta mince byla myšlena jako alternativa k USD.Ostatně ten zákon, specifikující, co je a co není investiční zlato, je také nepřesný a nedodržovaný.
Zcela jistě je možné bez DPH koupit zlaté slitky či cihly bez číslování.
A zcela jistě se prodávají investiční mince bez vyražené nominální hodnoty ve státní nekryté měně.
Například takový mexický Libertad.
Pokud vím, ani na jihoafrickém Krugerrandu není žádná nominální hodnota.
Některé státy v řízení kvality své papírové měny dokonce jsou tak "úspěšné", že nějaká odpovídající nominální hodnota by se na minci ani nevešla :-)No a některé státy dávají na mince nominální hodnotu, za kterou by se spíše měly stydět. Americký dolar byl do roku 1933 napevno vázán na zlato v kurzu 1 unce za 20 dolarů. Pak tento stát "svobody" zlato lidem znárodnil a až do sedmdesátých let jim ho zakazoval vlastnit. V tomto roce dolar zdevalvoval na kurz 35 dolarů za unci. A v roce 1971 již vláda natiskla takové množství dolarů, že tento kurz byl zjevně neudržitelný. Vláda USA tak defakto zbankrotovala, protože definice bankrotu je "neschopnost dostát svým závazkům" - např. každých 35 dolarů na požádání vyměnit za unci zlata.
Od sedmdesátých let je tedy kurz USD a zlata plovoucí. Na uncovou minci Eagle stát stále sebevědomě razí nominál 50 USD, jenže dolar za těch pouhých 40 let zdevalvoval na 1200 dolarů za unci! Za 100 let ztratil (na rozdíl od toho zlata) 98% své kupní síly, z každého tehdejšího dolaru tedy zbyla jen 2% původní kupní síly (zamozřejmě jen pouze pokud váš předek nebyl prozíravý a nedržel své dolary právě ve formě Au a Ag mincí).Nakonec to vidíme i v Česku: po rozpadu Rakouskouherska ministr Rašín provedl měnovou odluku. Rakouské koruny okolkoval (jako při dělení Československa). A část jich spálil. Podobné zvýšení hodnoty měny pak proběhlo ještě několikrát: po druhé světové, nebo během komunistické měnové reformy v 50. letech. Přes tato opatření na zpevnění koruny má dnes rakouskouherská stokorunová mince cenu cca 30.000 dnešních inflačních papírových korun - mluvím samozřejmě jen o ceně kovu v minci, ne o sběratelské hodnotě.
Pokud na půdě najdu 103 roky staré rakouskouherské stokoruny, bude moje nadšení velmi záviset na tom, zda půjde o papírové či kovové. Stejně tak pokud najdu hrnec prvorepublikových 5ti, 10ti a 20ti korun - z kovových budu nadšen, papírovými si tak leda vytřu. Nakonec vytřít si mohu i 20 a 30 let starými bankovkami.
Výhoda Au/Ag je v tom, že se jedná (může jednat) o anonymní formu vlastnictví, která je pak obtížně zkonfiskovatelná státem (na rozdíl od akcií, nemovitostí, penzijních fondů). Kdo chce vsázet na to, že se ve střední Evropě v budoucích 30ti letech nebude válčit, znárodňovat, převratovat, měnově reformovat, státně bankrotovat, hyperinflovat, atd... nechť můj příspěvek v klidu ignoruje. Ale ať si pak nestěžuje a nechce po ostatních, aby ho živili, či mu platili doktora.
-
vonNothaus (neregistrovaný)
Těžko říct, kdy se dostaví nějaké problémy.
A těžko říct, zda přijdou zvenku, nebo zevnitř.
Co se týče zevnitř, tak se stačí podívat na graf vývoje státního dluhu ČR např. za posledních 20 let - a proložit si ho dalších 20 či 30 let dopředu. A zeptat se, zda to bude udržitelné.
Nebo se podívat na demografický vývoj a zeptat se, zda stát bude mít na penze pro tolik lidí, když pracovat jich bude stále méně.
V obou případech se vláda bude snažit zuby nehty rozpočtové díry něčím zalepit. Daněmi, tištěním peněz, atd... Ovšem zdanit může jen to, co ví, že máte, že... Očekávám tedy rapidní růst daní z nemovitostí, dokonce možná progresivní daně (na každou další nemovitost násobně vyšší sazba). To v kombinaci s rostoucím počtem penzistů a poklesem jejich reálné penze (protože na to zkrátka nebude) vyvolá další tlak na nemovitosti, protože půlka populace prostě nebude mít na nájem a penzisti se budou sestěhovávat do menších bytů někde mimo centra, 4 vdovy v jednom bytu.
Do nemovitostí dnes investuje skoro každý - jak je to rozumné, ponechávám na zvážení.Nebo průšvih samozřejmě může přijít zvenku (krize a rozpad EU, něco z Ruska, nebo cokoli jiného - 30 let je dlouhá doba a za ní se dost pravděpodobně stane ledacos).
Rozdíl je v tom, že spoléhat na legendu o rytířích je trochu o ústa. Kdežto záchrannou pojistku v podobně Au a Ag si může pořídit prakticky každý.
-
neni_vsechno_zlato_co_se_trpyti (neregistrovaný)
Píšete zajímavý příspěvek, nicméně s tímto nesouhlasím:
"Od sedmdesátých let je tedy kurz USD a zlata plovoucí. Na uncovou minci Eagle stát stále sebevědomě razí nominál 50 USD, jenže dolar za těch pouhých 40 let zdevalvoval na 1200 dolarů za unci! Za 100 let ztratil (na rozdíl od toho zlata) 98% své kupní síly, z každého tehdejšího dolaru tedy zbyla jen 2% původní kupní síly (zamozřejmě jen pouze pokud váš předek nebyl prozíravý a nedržel své dolary právě ve formě Au a Ag mincí)."
Už jste někdy přemýšlel také v perspektivě, že dolar neztrácel, ale naopak zlato získávalo? Tj. asi je trochu zbrklé tvrdit, že dolar ztratil 98% své hodnoty (panika) a jediné zlato si ji drží. Jestli to není spíš tak, že zlato je naspekulovaný kus čehosi blíštivého s nevalnou užitnou hodnotou (ok, nekorodující kov se hodí např. na kontakty, ale to je asi tak vše). Současná hodnota zlata je podle mě jen díky poblázněným investorům, protože zlata moc nepřibývá, ale poptávka po něm je stále silná, proto získává na hodnotě. Ale je otázkou, zdali byste si za něj např. ve válce skutečně "kolik koupil".. to, že vám za něj dnes dá někdo 1200 dolarů za unci neznamená, že vám tolik dá i ve válce.
Jedinou kloudnou věc, která mě napadá ve spojení s investováním do zlata jsem našel v článku http://www.investomanie.cz/clanky/investovani-do-zlata/ a to investování do akcií firem vlastnící zlaté doly. Dá se na tom vydělat když cena zlata roste, ale kdyby bylo nejhůř, pořád tam vlastníte i dopravní prostředky, těžařská zařízení atd. Má to nějakou minimální likvidační hodnotu. Jakou likvidační hodnotu má zlato? Kdyby je lidi najednou přestali chtít, zbude z toho jen bezcenný kov.
-
vonNothaus (neregistrovaný)
To je jednoduché - přečtěte si nějakou americkou knihu třeba z roku 1920 a uvidíte, co se tehdy dalo koupit za jeden dolar!
Máte představu, kolik třeba stál Ford T (a to auto bylo v té době naprostý luxus a produktivita při jeho výrobě oproti dnešku zcela mizivá).
Nebo kolik stál dům či byt v centru New Yorku před 100 lety?
Zjistěte si to a uvidíte, jestli spíše šlo zlato nahoru, nebo dolar ztratil svou cenu.
A zvažte ještě toto: zlata se od té doby také docela dost vytěžilo, čili je ho citelně více, než tehdy. Čili já bych dokonce tvrdil, že i zlato mírně "kleslo", ale dolar o to více.Nápověda: přesně před 100 lety stál Ford T 440 dolarů! A opakuji, že tehdy auto stále byl luxus (ve srovnání s dneškem) a že automatizace a efektivita výroby (a stejně tak množství vyprodukovaných kusů) byla na z dnešního pohledu na směšné úrovni.
Nebo se zeptejte praprababičky, co šlo v roce 1913 koupit za 100 korun (před válečnou inflací). Tipuju, že docela dost a že to mohl být i roční plat.
-
To tvrzení, že zlato je "naspekulovaný kus čehosi blíštivého s nevalnou užitnou hodnotou" je jeden z častých omylů. Ve skutečnosti se výrazně nadpoloviční část zlata zpracovává "výrobně" - hodně samozřejmě na šperky, ale ne právě malá část vysloveně průmyslově. Do investiční oblasti či "zlatých rezerv" jde relativně malá část, procento kolísá, ale přes polovinu se nedostala už pořádně dlouho.
On je mimochodem toto jeden z důvodů růstu ceny a souhlasím s vaším názorem, že to není jen o tom, že by dolar ztrácel cenu, ale naopak zlato cenu získává. Typicky spotřeba v elektronice za posledních 30 let narostla opravdu hodně a dopad růstu poptávky je jasný. -
Firmy, které prodávají své zboží na území ČR se musí řídit českými zákony. A pokud ty říkají, že to, co chci prodávat musí splňovat nějaké podmínky, tak buď se jim přizpůsobím, nebo to zde zkrátka nebudu prodávat. Však nikomu není bráněno razit si vlastní medaile a na nic uvádět hodnotu „1 zlaťák“, „2 zlaťáky“,… a používat je třeba i jako platidlo (bude-li je někdo ochotný akceptovat), jen nemohu využívat daňové zvýhodnění a nazývat to mincemi. A nebo (jak je vidět na příkladu jablonecké mincovny) není problém se domluvit s nějakým pidistátečkem kdesi uprostřed Tichého oceánu a vydávat své mince pod jejich patronátem.
Je možné, že z nějakých historických nebo zvyklostních důvodů bude jako mince tolerováno i něco, co tyto podmínky nesplňuje, ale to už je věcí příslušných úřadů.
Tento článek jsem napsal mimo jiné proto, že občas narážím na různé šmejdy, kteří prodávají medaile za přemrštěnou cenu (naprosto nekorespondující s obsahem drahého kovu), často i z obecného kovu pouze pozlacené či postříbřené - i zde je místo pro různá zavádějící označení, např. místo jednoznačného „pozlaceno“ (třeba i s uvedením tloušťky v mikronech) je uvedeno trochu matoucí „zušlechtěno ryzím zlatem“ nebo „zušlechtěno stříbrem sterlingové kvality“ místo prostého „postříbřeno“ a svými klamavými praktikami se v zákaznících snaží vzbudit dojem, že kupují věc hodnotnější, než ve skutečnosti je, na což přijdou až se rozhodnout ji zpeněžit.
Cílem tak je, aby se lidé zajímali o to, co kupují a nekupovat něco, čemu nerozumí nebo co působí jinak podezřele. Tito šmejdi vydělávají právě na lidské hlouposti a čím více lidí bude informovaných, tím méně se jim bude dařit.
Jak výhodná je investice do zlata (stříbra, diamantů či jiných drahých kamenů) nechám na zvážení každého. Faktem je, že za posledních 50 let bylo vytěženo více zlata, než za celou lidskou historii a těží se další. Kdykoliv se může objevit nové naleziště, zvýšení těžby je tak čistě problém rozvoje technologie a snižování nákladů na těžbu a dopravu (možná se dožiji toho, že se budou nerostné suroviny těžit i jinde, než na naší planetě), případně je jen otázkou dostatečně levné energie jeho získávání třeba z mořské vody (zásoba zlata v oceánech se odhaduje na několik milionů tun). -
Honza (neregistrovaný)
V zásadě je třeba rozlišovat dvě věci:
1. Investiční mince či slitky bez umělecké hodnoty.
U nich se cena odvíjí od ceny kovu. Cena takové mince by i s náklad na zpracování apod. neměla být vyšší než cena kovu o přibližně 10%. Navýšení o 20% bych viděl jako úplné maximum.versus
2. Mince či medaile s uměleckou hodnotou
Tam už je to jako s obrazem či známkou. Cena už není určována obsahem zlata, ale vzácností a vyhledávaností medaile nebo mince (jejich sběratelskou hodnotou). Když si někdo nechá namluvit, že mince je vzácná, a proto ji koupí za dvojnásobek ceny kovu, je to jeho věc. Je to jako když kupuje obraz a nechá si namluvit, že autor bude slavný... -
vonNothaus (neregistrovaný)
Nevšiml jsem si, že by se energie v průběhu času nějak významně zlevňovala... Spíše naopak, ne??
Razit si vlastní medaile mohu, ale budu z nich muset platit DPH. A ze stříbra ho budu muset platit vždy (i když si draze najdu státeček). To je mi tedy férová měnová konkurence. Představte si, že byste musel státu platit výpalné 21%, kdybyste si chtěl koruny směnit za dolary, nebo nakoupit akcie ČEZu. Stát se evidentně snaží tento druh peněz či investic (každý to považuje za něco jiného) maximálně zkomplikovat.
A teď si představte, že bych se dohodl se zaměstnavatelem, že vám v Au/Ag mincích bude dávat mzdu. URNA by na sebe nenechala dlouho čekat. Nebo kdyby nějaký obchodník si dal na obchod ceduli, že nebere CZK, ale jen Au/Ag - opět by dostal přes ústa.
Stát se tváří, že investiční mince musejí být legálním platidlem. Ale zkuste si ve vašem vlastním s.r.o. vyplatit diety na služebku do Rakouska v rakouských Au či Ag filharmonicích! Uncový stříbrňák má nominál 1.5 EUR, takže byste si jich mohl dát 40 na den - a vykázat to jako náklad. A Babiš vás rovnou zavře.
Ano, kdejaká firma nabízí předražené mince a medaile. A je mezi nimi i ČNB. I její mince jsou předražené. K ceně si dokonce připočte nominál na minci vyražený! Takže vedle kovu platíte i ten nominál, to je opravdu moudré.
Zlata za posledních 50 let bylo asi vytěženo docela dost. Ale stále to dá docela práci a náklady na vytěžení unce zlata jsou cca 1100 USD, čili jen o málo méně, než za kolik se to zlato prodává.
Naproti tomu vytisknout (virtuálně v počítači) bilion dolarů, eur či korun nedá práci prakticky žádnou. A také se tak děje. A ve velkém. Od nedávného vzniku samostatné ČR se objem korun zhruba zdesetinásobil. Papírky se zkrátka tisknou tempem řádově vyšším, než kterým se těží to zlato.
Ale uznávám, že zlato, které se vytěží, stále někde leží, neubývá. Proto je možná zajímavější to stříbro, protože to se spotřebovává v průmyslu a recyklovat jej je nemožné, nebo extrémně nákladné (ze solárního panelu či mobilu ho asi s nějakými nemalými náklady dostanete, ale ze spodního prádla, deodorantu, či rakety vybuchlé na blízkém východě asi ne). Zásoby zlata se zvětšují, zásoby stříbra naopak klesají. A bez stříbra se mnoho odvětví průmyslu neobejde.
Hlavní nevýhodu stříbra paradoxně vidím v tom, že je zatím docela levné a tak ten, kdo do něj investuje (a může to být běžný člověk, žádný boháč) ho za chvíli bude mít tolik, že v případě nějakých zvratů bude mít problém jej transportovat. S životními úsporami v Ag zkrátka přes Šumavské slatě budete utíkat těžko - v tom je drobná výhoda zlata - běžný člověk ho nestihne nashromáždit tolik, aby ho neunesl. -
Výplata mzdy ve zboží možná je a upravuje to zákoník práce v paragrafu 119. Pouze část do výše minimální či zaručené mzdy musí být vyplacena v korunách, zbytek v čemkoliv kromě alkoholu, cigaret a jiných návykových látek. Takže klidně ve zlatých mincích (bramborách, kuřatech,...). Pouze pro účely daní a dalších odvodů musí být oceněny běžnou maloobchodní cenou.
-
vonNothaus (neregistrovaný)
To jsou docela bolševické metody, ne?
Bojíme se oponentů a konkurence, tak si napíšeme pár zákonů, které konkurenční měnu diskriminují a navrch konverzi do této měny zatížíme jedenadvacetiprocentním výpalným.
Takové jednání podle mne není slučitelné se svobodou a rovným přístupem.
Navíc já za peníze naopak nepovažuji potištěný státní papír, ale právě ty Ag mince.
Státní papírky neplní některé základní definiční funkce peněz - nejsou uchovatelem hodnoty a nejsou příjmány dobrovolně (ale jen na základě státního donucení - každý je MUSÍ pod hrozbou trestu přijmout jako vyrovnání dluhu, musí je prijímat každý obchodník, atd...). -
co k tomu praví ČNB, viz https://www.cnb.cz/cs/faq/vysvetleni_pojmu_bankovka_statovka.html v pasáži o obchodních a pamětních mincích.
BTW: Solidní emitent by měl přidávat ke svým ražbám (co proti tomuto termínu máte, autore?) certifikát. -
Vasek06 (neregistrovaný)
Každý kdo trochu sleduje eko situaci v Evropě a ve světě musí poznat, že je něco shnilého ve státě dánském ... Současný stav financování - založený pouze na důvěře v peníze - nemůže trvat věčně - zvláště při tom vedení států jaké je - myšlena kvalita. Nejsem příznivec drahých kovů, ale je to jedna z alternativ. Čím jsem starší, tím víc je mi bližší. Nikdy jsem nebyl pesimista, ale současná situace a hlavně budoucnost v Evropě moc růžově nevypadá. Připadá mi to jako na Titaniku - na palubě se tančí a loď se potápí ...Je to na každém ...
ČLÁNKY DO MAILU