Dovolím si k článku zaslat několik připomínek:
1) u článku jsem nenašla datum vydání, což je škoda, protože tak není na první pohled patrné, jak aktuální informace čtu. Všimla jsem si ale, že toto datum už není na Měšci ani u dalších článků, což je škoda.
2) v článku se hovoří o tom, že úroková sazba u ČNB je 3,5%, pokud se ale nepletu, tak ta byla začátkem února zvýšena na 4,5%, viz např. https://www.e15.cz/byznys/cnb-zvysila-zakladni-urokovou-sazbu-na-4-5-procenta-zhorsila-take-odhad-vyvoje-ekonomiky-1387404 . Možná je to ale s úročením mezi bankami jinak, takže jako poučený laik nedovedu posoudit, zda je tato informace správná nebo ne, v každém případě je pro mne tak trochu zmatečná (v další části článku autor naopak velmi zajímavě rozebírá úročení mezi bankami, takže možná je chyba ve mně a ne v tvrzení o úrokové sazbě 3,5%, možná by si to ale v tomto případě ve článku zasloužilo bližší vysvětlení, proč 3,5% a ne 4,5%)
3) v článku jsou postupně popisovány jednotlivé produkty, aniž by bylo uvedeno, o které produkty se vlastně jedná. V článku je sice uvedeno: "Nahlédneme-li dnes do žebříčku úročení spořicích účtů", ale čtenář by si zasloužil minimálně odkaz na tento žebříček, když už jsou jednotlivé produkty označovány pouze jejich pořadím. Navíc slovo "dnes" platí opravdu pouze dnes, zítra může být tento žebříček jiný, což může být v souvislosti s neuvedením data publikace článku zavádějící
4) Věta "Nový vklad ale musí přijít na spořicí účet s příznakem „plus“ také není zrovna pravdivá, nový vklad do Creditas (banka opět neuvedena) nemusí přijít s nějakým neidentifikovaným příznakem "plus", ale tento vklad musí splňovat podmínky nového vkladu a musí být zaslán na číslo spořícího účtu plus. Neznalý čtenář by opět marně pátral, jak má zařídit, aby vklad přišel s příznakem plus
5) V přehledu z nepochopitelných důvodů chybí aktuálně asi nejvyšší úroková sazba bez dodatečných podmínek 3,18% u Trinity banky (přitom v přehledu, na který článek odkazuje, tento spořicí účet Výhoda+ uveden je)
6) celý článek působí dojmem, jakoby autor názvy bank a jednotlivých produktů před čtenářem skrýval úmyslně, banky jsou popisovány slovy:
banka, která má vcelku širší pobočkovou síť
otázka jednoho klienta nejmenované banky
Inovace u jedné z bank atd.
V minulosti se Měšec nebál zkritizovat banky, pokud si to zasloužily
7) samotný název článku je matoucí, protiinflační dluhopisy nebyly zrušeny, došlo však k pozastavení jejich dalších emisí. Neznalý čtenář opět může nabýt matoucího dojmu, že stát přistoupil ke zrušení existujících dluhopisů a raději si překontroluje stav svého majetkového účtu
8) Celý článek je značně nevyvážený, na jedné straně popisuje pořadí a nevýhody jednotlivých produktů, o kterých znalý čtenář dávno ví, na druhé straně popisuje poměrně odborně úročení mezi bankami, což je téma, které by si podle mě určitě zasloužilo samostatný článek, protože jde o informace, ke kterým se běžný čtenář normálně nedostane a i mne by tato problematika hodně zajímala, takže se přimlouvám za to, aby autor (nebo někdo jiný) toto téma blíže rozebral
Budu vděčná za případno reakci autora, za kterou předem děkuji.
Komentář autora (zaslal jej mně, přepisuji):
Ad 2) Informace je správná, jde o tzv. diskontní sazbu, za kterou obchodní banky ukládají likviditu přes noc. Tato se liší od 14denní úrokové sazby pro repo obchody (o které se hovoří v článku dál, „dvoutýdenní repo sazba“). ČNB vyhlašuje sazby tři – diskontní, repo sazbu a lombardní. A každá má svůj význam a účel.
Ad 3) www.mesec.cz/produkty/sporici-ucty/
Ad 5) Situace na bojišti se mění každý den, což výše odkázaný žebříček reflektuje.
Ad 6) Cílem článku není „kritizovat banky“, ale poskytnout pohled na trh spořicích účtů. Z nadhledu.
Ad 8) Jde o článek popularizační, který se snaží vystihnout, jak se úrokové sazby vyhlášené a nastavené na straně ČNB (ne)propisují do sazeb spoření.
Děkuji za velmi rychlou odpověď.
Ad 2) Psala jsem, že informace je možná správná, ale čtenář by přivítal vysvětlení rozdílu mezi obecně medializovanou sazbou 4,5% a v článku uvedenou 3,5% sazbou, takže děkuji za vysvětlení
Ad 5) Zde trvám na tom, že dlouhodobě nejlepší termínovaný vklad (aktuálně 3,18%, předtím 3,08% a ještě předtím 2,58% z přehledu vypadnout neměl a to tím spíš, že v článku odkaz na aktuální žebříček chyběl.
Ad 6) nešlo mi o kritiku bank, ale jako čtenářka bych přivítala konkrétní jmenování jednotlivých bank, aniž bych musela v jinotajích pátrat, o kterou banku jde.
Ad 8) popularizační funkci článku chápu, psala jsem pouze o určité nevyváženosti, kdy část článku v podstatě pouze doplňuje jinak výborný přehled spořicích účtů pro čtenáře, kteří se daným tématem příliš nezabývají (protože ti, co to sledují, tyto informace mají) a další část článku naopak velmi odborně popisuje úročení mezi bankami. Jak už jsem psala, velmi bych na toto téma přivítala třeba i samostatný článek, protože je opravdu s podivem, jak se bankám nechce do zvyšování úrokových sazeb pro občany.