No ono se těžko žije mladé rodině, když platí nájem a pracuje pouze jeden z manželů. A pořídit si vlastní bydlení vlastními silami když za nimi nestojí rodiče a nedostali do společného života balík peněz je vlastně nemožné. Možná by se měli lidé kteří takto likvidují i tak mizerné možnosti mladých dosáhnout na vlastní bydlení a tím i stabilitu rodiny zamyslet nad tím,jak by reagovali, kdyby byli sami v takové situaci. O těchto věcech určitě rozhodují lidé,kteří se příjmům dnešních mladých jen tiše smějí a sami jsou velice dobře zajištěni. A stát se i přes svoje výkřiky o podpoře budoucích generací a mladých rodin jen tiše dívá a doufá,že jejich předvolební sliby jsou již zapomenuty. Nelze než poděkovat všem těmto mocným za další zhoršení podmínek obyčejných pracujících lidí kteří drží tyto vládnoucí a rozhodující vrstvy v blahobytu a jistotě !!!
Netřeba plakat. Je třeba si vyhrnout rukávy a začít tvrdě pracovat. Příležitostí je dost. Mít vlastní bydlení nebylo nikdy nic automatického. Dnešní mladí si myslí, že jim všechno spadne do klína samo a ještě si myslí, že na to mají nějaký nárok. Vítejte v tržní ekonomice.
Ano, přesně, chce to začít makat. Nebo se chcete vrátit do socialismu, kdy se na přidělení dekretu v nájemním bytě čekalo taky 20-25 let a při pořízení prvního dítěte se rodina posunula v pořadníku o několik míst dopředu? Do doby, kdy v panelákovém 2+1 běžně vedle sebe žily 3 generace? Dneska je všede volných bytů habaděj, druhý habaděj je bytů nájemních, jen to chce bohužel hejbnout kostrou a makat. Není třeba bydlet na Václaváku, ale třeba na Zbraslavi nebo v Horních Počernicích a makat a makat, třeba i při mateřské nebo po večerech a víkendech. A to říkám otevřeně jako majitel nemovitosti, který bral svého času i sociální podporu. Kdo chce, práci si najde, kdo nechce, hledá výmluvy, proč to či ono nejde.
Dneska je všede volných bytů habaděj
Ano, sice prodaných, ale celý rok prázdných. Což je hlavní problém. Na jedné straně je zde nuzná mzda pro místní (můžete "makat" 100 hodin denně a stejně se nikam dál nedostanete), na druhé straně jsou ty byty stále levné pro uložení (zpravidla nelegálně získaných) prostředků pro "podnikatele" z Východu. Do toho ještě Airbnb provozované 365 dní v roce, takže z centra města je již neobyvatelný mrtvý lunapark pro turisty.
Za této situace by každá normální země začla podobný extrém regulovat, tady se ovšem nestane nic. Takže až za Prahou postaví další Prahu, bude situace stále stejná.
Co to pindáš? za socialismu taky mohli brečet, že čekají 25 let na dekret na nájemní byt. takže si našetřili peníze a začali stavět. Ale ne na klíč, to tehdy neexistovalo, ale pěkně každý víkend celá rodina do montérek a makat. Vážený, my takhle budujeme domek, už přes 40 let. Dřív, ještě za socíku, se mohlo budovat, až když se našetřilo a poté až se sehnal materiál, který ale nebyl k sehnání. Takže jste měl třeba písek, ale už ne vápno nebo cement. Když jsme dláždili chodbu a verandu, sehnaly se 3m2 jedněch a 3,5 m2 druhých a pak jsme jako blbci na verandě skládali obrazce, aby to bylo jen trochu koukatelné a nevypadalo to každý pes jiná ves, což taky ve skutečnosti bylo. Dneska v krámu koupíte podle možnosti všechno, levnější i drahé, barev až oči přecházejí. To tehdy fakt nebylo. A když hejbnete kostrou, taky si postavíte vlastní. Teď dostavuje domek příbuzný: koupil parcelu (našetřil na ni a něco mu dali obojí rodiče) a začal stavět. Za hotové, kupoval jen materiál, stavět pomáhali obojí rodiče a kamarádi. Když měl koupit střechu, peníze došly. Takže pokryl domek pplachtou a šel shánět hypotéku. Jako OSVČ opruz, ale dali mu 1 mega. Teď konečně dostavuje. Hodnota domku po dostavění odhadnuta na 4,5 mega. Čili cca 1,5 mega materiál, zbytek vlastní práce. Lokalita: středisková obec na Vysočině.
Holt nekecal, že něco nejde, ale vyhrnul si rukávy. A ještě poznámka: má 1 dítě a těžce nemocnou manželku (neléčitelná choroba, pravděpodobně dostane plný invalidní důchod. Při zahájení stavby se o chorobě nevědělo, na to se přišlo, až když si vzali tu hypotéku).
Takže naprostou většinu života obětoval stavbě domu, která byla na hranici jeho finančních i časových možností a zbytek života stráví v nějaké díře, kde nic není a nikdy nebude a až jednou nebude schopen řídit (či provozovat) auto, musí odtud pryč (ale kam).
No každý má nějakou představu o náplni života, ale svět naštěstí nekončí na hranicích Vysočiny. Samozřejmě plno lidí si staví domky. Ale vedle toho i normálně žijí, cestují a neobětují tomu celý život, protože to není na hranici jejich možností.
Ach Bože, proč naše školství produkuje lidi, kteří nerozumí psanému textu? Mluvím tam o DVOU stavbách, pokud je číslovka DVĚ ještě v možnostech Vašich rozlišovacích schopností. Náš dům se staví 40 let proto, že jsem přišla o rodiče ještě jako žákyně základní školy, poté jsem studovala, pak se vdala a přišla rodina. Já sice byla majitelkou rozestavěného domku, ale po dost dlouhou dobu jsem prostě neměla peníze na dokončení stavby.
Pokud mluvím o druhé stavbě, tak tu staví můj synovec. "Naprostou většinu života obětoval stavbě domu" - dva roky jsou pro Vás naprostá většina života? Leda by byl jepice. Prostě postavil dům a teď bude xx let splácet hypotéku, stejně jako se xx lidí zadluží a koupí byt v paneláku, který splácejí také 20 let. Rozdíl je v tom, že on má domek, protože chtěl bydlet a současně potřeboval dílnu. Jako opravář zemědělských strojů se ve střediskové obci na Vysočině uživí dobře, zatímco na Václaváku by mohl maximálně ošetřovat kopyta Václavovu koňovi.
Ještě se doplním: náš dům začali stavět moji rodiče. Když po autohavárii zemřeli, byl dům hrubá stavba bez oken a dveří. Tak zůstal přes 10 let. Když jsem dostudovala a začala si vydělávat, odkoupila jsem bráchův podíl, nejprve vyplatila bráchu a poté jsem mohla začít dodělávat. To jen, abyste měl představu o "hranicích možností". Taky bych radši měla tátu s mámou, ale osud mi rozdal úplně jiné karty.
Vážená dámo. Můj názor vychází z mojí vlastní zkušenosti-taky jsem z vysočiny,12 let mě živila motorová pila a zanedlouho oslavím 60 let. Svůj dům jsem začal stavět také za komunistů a za tři roky bylo vše komplet hotové a k tom jsem měl 2 děti a manželku na mateřské. Takže nějaké řeči o vyhrnování rukávů jsou jen kecy rádoby těch chytrých,kteří jsou věkově mě blízkých a myslí si,že s věkem samozřejmě nabrali i rozum!
Ale tady nejde o to co bylo. Ano,dnes se vše sežene ale kolik co stojí! Podívejte se na dnešní ceny
a porovnejte je s výdělky. Jednoznačně- průměrně vydělávající člověk dnes těžko našetří potřebné peníze aby získal hypotéku-za bolševika 150000 kč nenávratné půjčky !!!.
Pro stát je lepší,když mladá rodina zaplatí nájem ze kterého je následně odvedena státu danˇ. Pokud budou mít vlastní nemovitost,je danˇ z ní jen zlomek daně z příjmu z nájmu.Další způsob jak vymačkat z lidí další peníze. A situace lidí,kteří mají podobné životní podmínky jako jste zažila vy je v tomto ohledu-pořízení vlastního bydlení v dnešní době v podstatě neřešitelná.
Z vašeho komentáře mám pocit,že dnešní mladá generace je jen banda lemplů,kteří chtějí vše hned a zadarmo! Omyl,i těm, kteří chtějí bydlet ve svém a jsou ochotni léta makat a splácet stát tuto možnost ještě ztěžuje a tlačí lidi do situací,kdy si musí půjčovat peníze na velký úrok.
Skvělé,úžasná podpora budoucí generace která má živit stát a hromadu uplakaných důchodců.
Vám dal bolševik 150.000,- Kčs nenávratné půjčky? Tak to se pak nedivím, že se Vám dobře stavělo, to byla totiž hodnota skoro celého domu. To se dávalo tak horníkům v dolech, případně policajtům, běžný pracovník na to nedosáhnul. A dneska si nikdo, ale fakt NIKDO! peníze půjčovat nemusí. Je to přece jen jeho svobodné rozhodnutí, jestli si půjčí a koupí hotové, nebo jestli si dá tu práci a bude stavět svépomocí. Ono za toho Vámi opěvovaného socialismu se hotový dům ani byt koupit nedal. Všechny stavební kapacity budovaly socialismus a už už byly na hranici komunismu, ale lidi neměli kde bydlet a na chleba se stála fronta.
Máte pravdu, že dneska jsou stavebniny dražší, než byly za socialismu. Ale můžete si je koupit!, jsou jich plné krámy. Za socialismu se pracně sháněly tu cihly, tu cement, když jste sehnal dlaždičky, tak každý metr jiný a bylo utrpení z toho sestavit aspoň jakous takous mozaiku, aby to nevypadalo jak po válce v pohraničí. Pamatuju si, když jsem instalovala WC. Sháněla jsem pracně mísu po půlce kraje, ale prostě nebyly. Pak se mi vyšli vstříc v OPS a jednu mísu mi prodali. Akorát mi zapomněli říct, že je to dovoz z Číny a u nás se dělají odpadové trubky kulatého průměru 10 cm, zatímco Číňani vyrobili WC s odpadem oválným 9x11 cm. Takový úskok jsem ale nečekala, napasovali jsme mísu do trubky a ono to ruplo. Pak jsme holt měli dost dlouho WC s ruplým odvodem, než jsem sehnala jinou mísu. A tak to bylo za celého slavného socialismu se vším. V novinách jsme stáli na prahu komunismu, v reálu jste si musel vypěstovat ředkvičky, cibuli i mrkev, protože v krámu nebyla celý rok k sehnání.
Ani všichni mladí nejsou lemplové, jen mají občas trochu hypertrofované sebevědomí, leč znalosti jim poněkud chybí. Víte, já pracuju v IT-oblasti, s marketingovými texty, ale když vidím, že vysokoškolák napíše, že akce se konala v pondělý a v továrně pracují Větnamci, tak bych mu vzteky nejradši omlátila laptop o makovici, aby se mu v ní rozsvítilo. Kdo má po nich ty ptákoviny pořád číst a opravovat?
To že byla možná nenávratná půjčka neznamená že jsem ji dostal a to že byla jen pro někoho je blábol. Zřejmě nemáte takový přehled,jak se tady snažíte ukázat. A montované okály asi nebyly domy,když se stavěly? Ale to je vedlejší. Bolševik mi nic dobrého nepřinesl ale nejedná se o mě. Jde o ty,kteří mají život před sebou. A vaše fnˇukání ,že jste nebyla schopná sehnat záchod jim s bytovou situací určitě řešení nepřinese. Zkuste svůj příběh napsat do dámských časopisů plných srdceryvných příběhů,sem fakt nepatří--- a vám pro radost z vaší inteligence-"OPRAFDU SEM POBAVENÍ FAŠÝM PRÍSPJEFKEM"
Tak to jsme asi žili každý v jiném socialismu. Pamatuju nevratné půjčky ve výši 10.000,- Kčs, pokud se stavělo na místě zbourané nemovitosti, pak to bylo 20.000,-Kčs. Za 150.000,- by lidi komunistům líbali ruce! I Okaly znám, pár jsem jich prošla. Jako jo, domky to byly pohledné, alě měly několik věcí, které nebyly zrovna promyšlené. Třeba schody z přízemí do patra měly dost strmé a navíc úzké. Ale jejich stavba byla asi rychlá, protože byly montované z hotových betonových panelů.
PS: story s WC jsem dávala jako příklad toho, jak se za socialismu sháněl materiál. Pokud už měl stavebník to štěstí, že vůbec něco sehnal, byl ten materiál občas docela nepoužitelný.
Beru zpět,těch 20 let jsem přehnal,ale berte to jako demonstraci toho, že dnešní mladá rodina nemá na růžích ustláno,tedy pokud nemá podporu od rodičů apod.
Rozhodně to nemají lehké i ti,poctiví a pracovití kteří se snaží vlastními silami něčeho dosáhnout.
Rozhodně nemyslím ty,kteří s vykulenýma očim o otevřenou uřvanou papulou stojí u okýnka s kupou dětí a čekají na dávky.