Po silnémm zjednodušení.
Jedná se především o posouzení bonity žadatele o úvěr, která je stejná bez ohledu na výši úvěru. No a po poskytnutí úvěru má banka náklady na sledování úvěru, tj. zda splácíte či ne, protože s tím souvisí i tvorba prezerv proti nespláceným úvěrům.
No nevim, ale po tomhle vysvetleni jsem stejne chytry jako pred nim. Je mi jasne, ze naklady na zpracovani jsou fixni. Dobre tedy. Pisete, ze je to PREDEVSIM o posouzeni bonity zadatele. To obnasi co ? Nahlednuti do nejakeho toho registru, overeni prijmu a jeste neco dalsiho ? Nastroje na sledovani toho, zda splacite - z velke casti automaticky informacni system ? Rezerva proti nesplacenym uverum - tvrdite mi, ze pri 500 000hypo je riziko/rezerva stejna jako pri 2 000 000hypo ?
Nechapejte to nijak utocne, ale tohle zduvodneni mi pripada dost lzive.
Ono se to těžko vysvětluje někomu, kdo se v problematice vůbec neorientuje. Kroků při ověření bonity je více, nejenonom placené dotazy do registrů.. No a informace z automatizovaného systému je jenom první krok. Ohledně těch rezerv Vám pro začátek doporučuji vyhlášku ČNB 123/2007 Sb.
Tohle vsechno se skryva v poplatku za zrizeni uveru. Ktere vetsina bank stale ma.
Spis bych rekl, ze tady pujde o zisk na klienta, resp. zisk na jednoho zamestnance. Nez ze by si ty nizssi hypoteky nemeli na sebe vydelat.
A asi tady bude i opravnena uvaha, ze ten kdo nedostane do pul milionu hypoteku, pujci si ty penize na spotrebak (na ktery pri tehhle castkach dosahne) a tak z neho vydojime vice.
Přesnější je říci, že u částky např. 200 000 Kč bance zástava nemovitosti přináší jen relativně malou úsporu nákladů na riziko. Takže banka raději ušetří své administrativní náklady a poskytne nezajištěný účelový úvěr na bydlení, u kterého se neřeší ocenění nemovitosti, takže je administrativně levnější.
Zvláště když u něj je pro většinu klientů přijatelnější vyšší úroková sazba, takže banka vydělá víc.
K cenám úvěrů obecně doporučuji svůj nedávný článek zde na Měšci.