Hlavní navigace

Názory k článku Hypermarkety nenáviděné i milované

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 26. 3. 2008 11:08

    anonymní
    Obchodníci by byly povinni...Více by se mi líbilo, kdyby obchodníci byli povinni.Jo, jo, ta čeština je náročná, což?
  • 26. 3. 2008 11:08

    stafl (neregistrovaný)
    Dobrý den,
    měla bych spíš tip na téma článku: už vícekrát jsem se v diskusi setkala s různými a často si odporujícími nazory na to, co si přesně představit pod pomy - supermarket, hypermarket, diskont. Je rozdíl jen ve velikosti, nebo i ve způsobu skladování, případně sortimentu? Myslím, že fundované objasnění by pomohlo víc lidem, protože sice vědí, že jdou do hypermarketu Plus, což podle mě není hypermarket- velikost plochy, ale určitě to není jen otom.
    Děkuji. stafl.
  • 26. 3. 2008 13:15

    Patrik Chrz
    Diskont - velikostí jako supermarket, ale nižší kultura prodeje - zboží se většinou nevyrovává do regálů, ale prodává rovnou z krabic (celá krabice se dá do regálu a uřízne se přední strana), velmi nízký výběr (prakticky jen potraviny + drogerie) - typickým příkladem: Norma, Penny a dříve Plus - nevím jak je to teď, když přešel prod REWE
    Supermarket - "malá" prodejna, dobře zásobená, vyšší kultura prodeje než diskont - zboží se zpravidla vyrovnává z krabic do regálů, širší nabídka než diskont (kromě potravin a drogerie i třeba "papírnictví", kuchyňské potřeby, ...); typickým příkladem: Albert, Billa
    Hypermarket - prodejna s velkou plochou, široká nabídka i nepotravinářského zboží, typický příklad: Tesco (kromě Expres), Globus, Hypernova
    Cash & Carry - zpravidla velkoobchod, prodej často jen po paletách nebo alespoň kartonech, někdy nemožnost vstoupit přímo na prodejní plochu a výběr jen ve vzorkovně (paletu toho, dvě palety toho, ....). Blízko je tomu Makro, i když typický příklat do přímo není
  • 27. 3. 2008 13:20

    asdfgh (neregistrovaný)
    V Penny i Plusu je taky většina zboží přerovnaná v regálech, přímo z palet se prodává jen málo. Přímo z palet se některé zboží prodává třeba i v Kauflandu, Lidlu, Albertu, Tescu, všude tam jsem za posledních pár let nějaké palety viděl. Ale třeba v Plusu bylo už hodně dlouho vidět, že mimořádně šetři na lidech, prodavačky se tam střídaly pomalu jako ponožky.
    Takže diskont nebude podle toho prodeje z palet poznatelný. Spíše bych to viděl podle velikosti zázemí, připadá mi, že Plus a Penny nemají prakticky žádný sklad, to, co se doveze, se obvykle hned objeví v prodejně, Lidl a Kaufland mají sklad poměrně velký.
  • 28. 3. 2008 8:35

    Patrik Chrz
    No, není to úplně přesné rozdělení. Třeba takový LIDL se sám označuje za diskont - tomu by odpovídal prodej z krabic, palet a malý výběr (z každého druhu potravin mají jen pár značek), ale zase tomu "odporuje" poměrně široká nabídka nepotravinářského zboží.
    Kaufland určitě diskontem není, nabídka je tam poměrně široká, hlavně u potravinářského zboží, ten bych zařadil spíše k supermarketům, než hypermarketům (k tomu mu chybí širší nabídka nepotravinářského zboží).
    Albert je jednoznačný supermarket, Tesco zase Hypermarket (pokud nebudu počítat Express a supermarkety jako třeba v Praze na Národní třídě).
  • 28. 3. 2008 20:30

    anonymní
    hypermarket: vic nez 2500 m2, potraviny + nepotraviny
    supermarket: min nez 2500 m2, prevazne potraviny, minimum nepotravin (pouze velice zakladni sortiment - kosmetika, kuchynske potreby).
    Diskontni prodejny minimalizuji naklady, coz se odrazi na zpusobu vystavovani (v krabicich, v balikach...), na nizsim poctu zamestnancu, mensim poctu poskytovanych sluzeb (neberou se platebni karty, neposkytuji financni sluzby...). Diskontni obchody muzou byt jak male (Lidl), tak i velke (Kaufland)
  • 31. 3. 2008 7:15

    anonymní
    Většina diskontů již pochopila, a akceptaci platebních karet zavedla. Kaufland se sám nazývá obchodním domem (řekl bych že je něco mezi diskontem a hypermarketem) a platebním kartám vzdoruje, i když třeba v polských Kauflandech platit kartami již pěknou dobu jde a v německých donedávna nešlo a ještě tam vyžadovali potupné zadávání čísla košíku (u nás to existovalo také, pamatujete-li). Když jim to lidi kritizovali, tak v jejich novinách kdysi odpovídali i na dotaz ohledně číslování košíků - prý že potřebují znát jak který košík často obíhá ... Když jsem jim tuhle psal, že akční zboží z letáků příliš často nemívají (i když v letáku nic o přídělovém systému není), tak jsem si posteskl nad nemožností hradit nákup kartami a sdělili mi, že o akceptaci karet již jednají. Jen se zbytečně připravují o tržby. Já osobně s sebou žádné velké peníze nevozím a pokud někde vidím něco pro mne výhodného a chci to, tak platím kartou. Zrovna tak abych předem počítal, kolik co stojí a nákup ve vozíku neustále propočítával, abych pak u kasy netrapnil, že nemám tolik hotovosti a letěl si rychle někam do bankomatu vybrat nebo si nechal část nákupu vystornovat, což v Kauflandu není vůbec ojedinělé a zdržuje to zákazníky za mnou. Kaufland má u mne zkrátka prozatím smůlu.
  • 31. 3. 2008 8:14

    Patrik Chrz
    Je to zvláštní, že Kaufland karty nebere, když spolu s Lidlem patří stejnému vlastníkovi (skupina Schwarz), určitě by dostal supr podmínky, ale to je prostě jejich rozhodnutí, předpokládám že ví co dělají a že to mají spočítané. Je dost dobře možné, že až se LIDL "usadí" na trhu (zatím je prý ve ztrátě), že přijímání karet zruší.
    Vzhledem k tomu, že velkou (rozhodující ? :-) ) část obratu dělají Vietnamci a důchodci tak jim těch pár lidí co tak kvůli platbě kartou nenakoupí možná ani nevadí.
  • 31. 3. 2008 12:35

    Michal Kára (neregistrovaný)
    To je otazka co je pricina a co je nasledek - mozna jim velkou cast obratu delaji Vietnamci a duchodci prave proto, ze ostatnim vadi neakceptace karet :-) Ja treba z tohoto duvodu nakupuji v Kauflandu jen sporadicky.
  • 26. 3. 2008 11:14

    maxasama (neregistrovaný)
    Obchodníci by byly povinni? Dávám přednost této formě: Obchodníci by byli povinni. Cítíte ten rozdíl? Jo, čeština a hypermarkety. To není jenom tak...
  • 26. 3. 2008 11:42

    anonymní
    Podmínky pro dodavatele jsou asi takovéto. Známý je velkopěstitel ovoce a ve snaze zajistit stabilní odbyt jablek byl zjišťovat možnosti prodeje jablek v jednom obchodním řetězci. Člověk, který měl v onom řetězci na starosti styk s dodavateli si ho pozval do kanceláře, kde mu oznámil podmínky. Cena 8 Kč za 1 kg jablek (těch, které zákazník kupuje za 25 - 30 Kč), jednorázově zaplatit regálovné (jeho výše mi bohužel unikla), celoroční dodávky, jinak penále za nedodržení obchodní smlouvy a pro onoho pána, který s ním o tom jednal 200 tis. Kč v obálce jako všimné, či chcete - li úplatek. Neodporuje to náhodou dobrým mravům?
  • 26. 3. 2008 12:43

    Pavel (neregistrovaný)
    Samozřejmě, onen známý má ještě druhou variantu. Zřídit si vlasní síť prodejen, a tam ta jablka prodávat za 20Kč. Proč to asi neudělá?

    Jinak - na tom, co popisujete je nemravný jen ten úplatek (a kdyby to zdokumentoval a oznámil nadřízeným onoho člověka, jistě by to pro dotyčného mělo neblahé důsledky), vše ostatní jsou předem dané podmínky a je na tom velkopěstiteli, jak se cítí silný v kramflecích pro vyjednávání. Kdyby měl aspoň pár vlastních prodejen a mohl ukázat, že na tom řetězci není závislý, určitě by se mu vyjednávalo lépe.

    A dále mi není jasné, jak to, že za tak "nevýhodných" podmínek jsou ty supermarkety pořád plné jablek. Nevěřím, že s každým koupeným jablkem vytáhnu korunu z kapsy pěstitele, spíš věřím tomu, že i tak se je těm pěstitelům vyplatí dodávat.
  • 26. 3. 2008 13:17

    Patrik (neregistrovaný)
    Co dodat k výše uvedenému. Je to přesně tak. Se "všimným" jsem se samozřejmě nesetkal, nicméně náznak něčeho podobného je všudepřítomný. K autorově článku mám pouze jednu výtku: Než něco sesmolí, ať zjistí nejdříve fakta. Realita od blábolů zde uvedených je velmi daleko !!!
  • 26. 3. 2008 13:37

    klasik (neregistrovaný)
    Ono těm producentům nic jiného nezbude, než tam dodávat, chtějí-li své produkty prodat. Onen známý na tu nabídku nepřistoupil, krom toho úplatku, který by stejně nedal, by nebyl splnil podmínku celoročních dodávek, většinou má okolo velikonoc jablka doprodány a čeká na další sklizeň. A svůj vlastní obchod s ovocem má také.
    Ono jde spíš jde o celkový postoj řetězců k dodavatelům. Znám ze zemědělců pouze tohoto jediného člověka a on má s obchodním řetězcem takovouto zkušenost. Kdoví jakou mají zkušenost stovky a tisíce jiných producentů ovoce, zeleniny, brambor, masa, atd. Myslím, že asi dost podobnou.
    Vloni mě zaujala zpráva v TV, že se pěstitelům třešní již nevyplácí je česat a dodávat do obchodů, protože náklady na očesání převyšují cenu, kterou za ovoce dostanou. Je opravdu nutné, aby měly řetězce na tomto druhu zboží okolo 200% plus regálovné a úplatky. Nestačila by marže 100% a rozdíl dát pěstiteli? Možná by se mu pak vyplatilo ty stromy očesat.
    Určitě někdo namítne, že třešně přesto v obchodech byly. Byly, to je pravda, pravděpodobně však polské. Polští farmáři mají totiž oproti našim spousty výhod a úlev, díky kterým lze jejich produktům jen těžko konkurovat.
    A nakonec, proč je takový rozdíl v úrovni prodeje a nabídce sortimentu mezi řetězci u nás a těmi samými v zahraničí. Když přijede Angličan do Čech a navštíví Tesco, tak utrpí šok, s Tescem v UK se kvalita a úroveň prodeje u nás nedá srovnávat.
  • 26. 3. 2008 13:59

    Pavel (neregistrovaný)
    S tím posledním odstavcem souhlasím, taky mám takovou skušenost z UK. Jestli ono to ale nebude způsobené úrovní zákazníka. Když v UK byla slintavka a kulhavka, nějakou dobu se tam nesměl porážet dobytek. V supermarketech byly velké omluvné cedule, že prodávají maso z Argentiny a ne anglickou kvalitu, ale aby to vynahradili, je to maso aspoň levnější. To si u nás nedovedu představit. Na druhou stranu je snaha našich zákazníků po nízké ceně pochopitelná. Je třeba si uvědomit, že zatímco v UK davají domácnosti na potraviny asi 10% příjmů, u nás to je až 50%.
  • 26. 3. 2008 16:29

    AAA (neregistrovaný)
    "Polští farmáři mají totiž oproti našim spousty výhod a úlev"

    Co jsme si vyjednali pri vstupu do EU, to mame...
  • 27. 3. 2008 13:09

    jezevec (neregistrovaný)
    V civilizovaných zemích se to dělá tak, že "onen známý" se dá dohromady s dalšími deseti pěstiteli jablek, udělají konsorcium, postaví si sklady na celoroční skladování - a nikdo nebude prodávat pod rukou aby měli na velikonoce vyprodáno, ale navezou jablka do skladu (případně něco dokoupí od nečlenů konsorcia), a ve skladu s řízenou atmosférou dodávají jablka do hypermarketu plynule a po celý rok. Tím splní podmínky dodávek a mohou se složit i na regálovné a na úplatek. Jenže vono je jednodušší skučet, jaxou ty řetězce ošklivý.
  • 28. 3. 2008 10:05

    Kolemjdoucí (neregistrovaný)
    Dříve měl pěstitel sad, možná i traktor a prodával na tržišti.

    Dneska má pěstitel sad, traktor, hnojiva, speciální sklad s řízenou atmosférou, vlastní tirák, odběratele a nejlépe ještě vlastního právníka...

    Co bude dál?
  • 28. 3. 2008 15:11

    jezevec (neregistrovaný)
    každý si přece může vybrat - prodávat na tržišti či třeba doma na poli, a nebo splnit podmínky řetězců a dodávat do řetězců. s tím že na vyjednávání s řetězci je lepší spojit síly. co je na to divnýho?
    když si lidi jsou radši koupit jablka do hypernovy za 31 než k pěstiteli za 8, já to sice nechápu ale musí se tomu pěstitel přizpůsobit, nebo chcípne. lidi nepředěláte!
  • 29. 3. 2008 14:48

    asdfgh (neregistrovaný)
    No já už jsem nad tím teoreticky uvažoval. Zahradu mám velkou a jabka sami nespotřebujeme, do sklepa se taky všechna nevejdou. Chemikálie žádné nepoužíváme. Odrůdy máme spíše osvědčené staré původní. Pár dalších velkých zahrad kolem je taky. Tak postavit nějaký větší sklep ze 2/3 pod zemí, uskladnit tam ty jabka a pak se třeba domluvit se zákazníky v panelácích, že od října po řekněme březen budou u nás mít každý druhý týden možnost koupit 10 kilo jablek po řekněme těch 8 až 25 korunách (nebiojablka nyní začínají v marketech od cca 25 korun za kilo) Schválně, kupovali byste taková jabka, kdybyste museli kvůli tomu jet 5 - 10 kilometrů daleko, třeba jen autobusem? Podotýkám, že staré původní odrůdy celkově mají mnohem rozmanitější chutě než dnešní marketové, i kdyby byly ponechávány na stromech vyzrát, je to podobné jako s vínem.
  • 29. 3. 2008 21:03

    Patrik Chrz
    Pochybuji. Máme na chatě taky pár jabloní a každý podzim nevíme co s jablky. Zas tolik toho nesníme, takže dřív jsme většinu vozili na skládku. Od doby, co byla uzavřena to rodiče vozí do výkupu na mošt (doslova za pár halířů), sotva to zaplatí benzín. Je s tím akorát práce, uvažujeme, že je pokácíme. Ani zadarmo si je nikdo nechce odvézt a po pravdě řečeno se tomu ani nedivím. Místní mají jablek spoustu a pro lidi z města je výhodnější si tu a tam koupit jablka v obchodě (i za těch třicet za kilo) než je někde skladovat.
  • 29. 3. 2008 23:49

    klasik (neregistrovaný)
    Tak to zavezte do palírny na jabkovici. Cena za 1 L 50% jabkovice se pohybuje plus minus okolo 150 Kč, což činí 75 Kč za 1/2 L což je při dnešních cenách za hubičku. Pochopitelně při dodávce patřičných kg jablek, což při nadprodukci nebývá problém.
  • 31. 3. 2008 9:27

    asdfgh (neregistrovaný)
    Já tady v tom případě sázím na rozvoj povědomí o bioproduktech. Když někdo ví, že ty jabka rostou na zahradě u známých, kde má úplnou jistotu, jakým způsobem ty jablka pěstují. A nejedná se o nějaké "bioprodukty" s velkým humbukem prodávané někde v supermarketu, kde zhusta biovýrobce jeden den ty produkty nakoupí od standartního zemědělce a doveze k sobě do stodoly a přes noc se ty produkty v "biostodole" podrobí kůře, která z nich učiní bioprodukty, které potom ten biovýrobce prodává dál. A taky sázím na to, že zrovna nyní v posledních letech šly ceny potravin vzhledem k nákladům velice nízko a nyní budou následovat už jen roky, kdy ceny potravin obecně půjdou dost strmě nahoru takovým způsobem, že velice brzo rodinný přebytek třeba jablek nebude obtížný odpad, ale vítané vylepšení rodinného rozpočtu.
  • 1. 4. 2008 8:31

    Jarmila (neregistrovaný)
    No jo, ale prohlížel jste si někdy jablka v supermarketu? Jedno jako druhé, bez skvrnitosti, bez obaleče. To se nám doma bez ostřiku nepodaří, občas jsou jablka-patvary, občas skvrnitost, občas obaleč. Jinak než postřiky to nedokážete. To se stříká už brzo na jaře proti škůdcům, pak se reguluje vysoká květní násada, aby bylo méně jablek, ale narostla do větší velikosti, pak se stříká před uložením do skladu proti plísním atd. Kdesi jsem četla, že jablko za rok potká až 35 postřiků. Jo, a ve velkosadu se navíc preferuje pěstování odrůd méně náchylných k otlačení. Jablka se sice při sklizni a manipulacích neotlačí, ale chutnají jak loňská sláma. Taky vytřídění něco stojí, ta méně vzhledná se moštují. Suma sumárum, na konci jsme u marže 100-150%, protože ty náklady se musí zaplatit. My máme doma taky jablka, mně nevadí, že občas nejsou jako vysoustruhovaná, ale chuť je naprosto jiná, zvláště u některých odrůd a hlavně tehdy, pokud dozrály na stromě a nebyly z důvodu skladování očesány před dozráním. Na takovém jablku si pak pochutnáte, ale v obchodě ho nenajdete. PS: případného obaleče si vykrojím a pokud se mi podaří ho sníst, tak se taky nic neděje, vždyť je to čistý protein :-))
  • 27. 3. 2008 7:42

    nemo (neregistrovaný)
    Tak mám pocit, že se tady pletou hrušky s jablky. Hodně totiž záleží na tom, o jakou dodávku se jedná. Výkupní cena netříděných jablek v bednách je samozřejmě úplně jiná než těch kalibrovaných a uložených na platech. I v hypermarketu se přece prodávají jablka za 12 Kč za kilo. Mimo to výkupní cena ve velkoobchodu, který pak dodává menším prodejcům, také není nic moc. Marže u ovoce a zeleniny jsou všude dost vysoké.
    Regálovné a další poplatky asi nejsou etické, o úplatcích už vůbec nemluvě (mimochodem pochybuji, že by si nákupčí jen tak neznámému člověku řekl o 200 tisíc Kč). Hlavně však: dodavatele nic nenutí na takovéto podmínky přistupovat! Klidně může prodávat sám nebo jablka dodávat jiným prodejcům.
  • 28. 3. 2008 17:04

    Jarmila (neregistrovaný)
    Ale no ta, Jezevče, kolikrát za rok chodíte nakupovat? 2x? Na víc bych to netipla. Když si dojdu k pěstiteli pro jablka, za 8,-, k jinému pro brambory za 6,-, k chovateli slepic pro vejce za 1,50/kus, k řezníkovi pro kus flákoty, tak už celý den nic jiného dělat nemusím. To jsem snad překonali už někdy v 60. letech, kdy postupně zanikaly malé mlékárny (pamatujete, jaxe mléko nalévalo z hliníkových konví? Já jo, vyrostla jsem na vesnici), pekárny a další. Prostě lidi chtěli mít nákup pod jednou střechou, aby si mohli bloumat od regálu k regálu, pak všechno naházet na kárku nebo do auta a doma to najednou vyndat.
    Co mi tu dost chybí, jsou tržnice. Jo, holt nemůžeme mít všechno.

    To už se víc podivuju nad tím, že se dneska staví baráky jen na základových deskách, bez sklepa. To bych nechtěla ani za zlaté sele. My máme sklep, dobrý, studený, jablka v něm v poho vydrží až do června, brambory taky, pokud je dřív nesníme. Je tam kotel, sekačka i hrábě. Ti, co sklepy nemají, mají buď dálkové vytápění nebo kotel zavěšený v koupeně nad vanou a sekačku i s hráběma si zašupují v ložnici pod postel.
  • 29. 3. 2008 14:34

    asdfgh (neregistrovaný)
    Tam je stavební problém a daňový problém. Běžné sklepy pod částí baráku způsobují, že ta část nad sklepem pracuje a stěny potom popraskávají. Zase když je podsklepená celá plocha baráku, je to zbytečně moc, pokud by se někdo nechtěl živit třeba doma prací na soustruhu v tom sklepě nebo pokud to není ve svahu a nedá se tam vjet a garážovat auto. taky kvalitně udělané podstklepení pod celým barákem je dost drahé, dražší než jedno patro navíc nad zemí. Taky daň je a ještě v budoucnu bude o dost vyšší, je to v podstatě jedno patro navíc. Dneska se proto preferuje souvislá základová deska a pokud je třeba něco skladovat, dodatečně se stavějí různé pomocné stavby.
  • 1. 4. 2008 8:46

    Jarmila (neregistrovaný)
    Stavební ani daňový, jen a pouze finanční. Ze stavebního hlediska je strop sklepa totéž jako základová deska, v době bagrů máte jámu za jedno půldne a vyzdění taky nemůže stát majlant. Finanční úřad se o nějaký sklep nezajímá, pouze o celkovou zastavěnou plochu, protože ten se zajímá jen bytové prostory. Z hlediska daní se sklepem ušetříte, ale daň ve výši cca 260,- Kč/ročně za pozemek s domem není suma, která by byla nějak závratná.
    Sklep stojí přibližně tolik jako patro domku. Jenže to má i plusy: ušetříte místo na vlastním pozemku. Místo abyste postavil na základové desce a vedle si pak postavil kůlnu na nářadí, garáž a další stavby, postavíte si pergolu nebo máte místo na bazén, případně máte velkou zahradu. Získáte odkladní prostor, třeba na zimní/letní pneu, lyže/stan, jablka, brambory a další poživatiny, máte si kam dát sekačku a hrábě, třeba i to auto, kotel vám nevisí ani v předsíni ani v koupelně nad vanou, a koneckonců máte i prostor pro drobné opravy, protože pochybuju, že v okamžiku, kdy potřebujete zalepit píchlou duši u jízdního kola nebo doplnit vypadlý zub u hrábí, si půjdete koupit nové a pokud budete tuto činnost dělat v kuchyni, tak chci vidět ženskou, která se na vás přitom bude usmívat.
  • 30. 3. 2008 3:16

    jezevec (neregistrovaný)
    jediný co řikám - že se dodavatel MUSÍ přizpůsobit kupujícímu.
    já ano nakupuju jablka 2-3x do roka metrák a hodim si je do sklepa - jinej nakupuje každej tejden kilo jablek stejně jako jezevci chodí obden do mlíkárny pro mlíko. mně to fakt nevadí - mám na výběr. jako ti pěstitelé.
  • 31. 3. 2008 9:39

    asdfgh (neregistrovaný)
    Takhle kupovat jablka je podle mně dobrý nápad, už z toho důvodu, že z principu lze podle svého výběru preferovat místního malého pěstitele, zatímco nákupem jablek v supermarketu kolikrát nedobrovolně preferujeme Poláky, Holanďany, Italy nebo Australany. I když kdyby do nákladů člověk promítnul dopravu, pořizovací cenu toho sklepa atd, vcelku by se to asi prodražilo.
  • 24. 9. 2008 22:26

    takydodavatel (neregistrovaný)
    Máte pravdu,kdo neokusil,neuvěří.Jen regálovné se dnes již nepoužívá,mají to dotažené k dokonalosti.Podle tržeb platíte bonusy,masterbonusy,čím víc prodáte tak víc platíte.Reklamy v katalozích?Nechceš zaplatit?Neplať,končíš.Za pár let stojíte před otázkou vyvolanou kontokorentem na účtu.Má ta dřina cenu?Bláhově jste věřil že se snad už něco konečně stane a vláda se začne taky zabývat něčím jiným bojem o vlastní koryto.Bohužel to vzdávám.Ztraceno 15 let dřiny a nadějí že když budu poctivě pracovat tak za to budu oceněn.
  • 26. 3. 2008 15:59

    anonymní
    A proto je u nás tak draho. Marže 100 - 200 %. Jak vysokou marži měli soukromníci, než je řetězce zlikvidovaly? Jestli pamatujete ty závratné ceny - každý soukromník chětl být za rok miliardářem. Proto sem nechtěly zahraniční řetězce vpustit. Když sem pak přišel první Globus nebo Plus, tak se tam sjížděli lidi z půlky republiky, jak se jim to vyplatilo. Pak však řetězce přišly s tím, co tady někteří znalci předpovídali - po zrušení konkurence soukromníků vyhnaly ceny do závratných výšin a předčily ceny soukromníků. A tak jsme dnes svědky toho, že v mateřské zemi řetězce je levněji než u nás, a to při 4 - 5x vyšších příjmech v cizině!
  • 26. 3. 2008 16:31

    AAA (neregistrovaný)
    Ha ha ha. "Soukromniku" (mimochodem co je opak soukromnika? snad stat ne?) stale znam spoustu a ze by nektery byl levnejsi nez retezec... neznam.
  • 27. 3. 2008 8:12

    anonymní
    "Soukromníky" jsem měl na mysli ty podnikatele, kteří si udělali po převratu z garáží "velkoobchody", v éře žigulíků a škodovek jeli šrotem dovezeným sem ze západu 10x denně do ještě socialistického velkoobchodu, tam udělali "nákup" za pár šupů - co se jim vešlo do osobáku a pak to v garáži /= Klondajk, žádné hygienické normy, cejchované váhy.../ prodávali s ohromným ziskem dál. Moderní velkoplošné samoobsluhy byly označeny jako megalománské a musely být jako pozůstatek socialismu zlikvidovány. Ve větších městech tyto velké prodejní plochy byly nahrazeny možná ještě většími supermarkety a diskonty, na menších městech a vesnicích lidé musí chodit do nedůstojných krcálků, kde si musíte extra předem objednat, bude-li chtít na víkend 2 chleby místo jednoho ...
    A jakmile se tito obchodní podnikavci trochu vzmohli, koupili si drahá zahraniční auta a zaměstnali ovečky, aby oni sami už nemuseli pracovat. O nějakém šetření nákladů na zbytečné ježdění sem a tam nebo nákladů na zbytečně mnoho pracovníků (včetně jich samotných a jejich příbuzných a známých pobírajících plat, ale jinak nepracujících) neměli vůbec potuchy. Byli tak neúměrně drazí (dnes v našem městě ani jeden takový zlatokop už neexistuje) a že na prodejnu nemusí být 4 auta, hafo oveček, které na každý kus zboží dávají nálepku s cenou, předvedly zahraniční řetězce. Ty byly zpočátku opravdu levné, nicméně po zlikvidování malých podnikavců šroubují konečné spotřebitelské ceny stále výš a výš. A až odpadnou ještě některé další (zatím jsem tipoval Meinla, Edeku a Delvitu vzhledem k jejich drahotě - a vždy jsem se trefil - a nyní si tipuji Normu), bude tady monopol Tesca, Aholdu (Albert, Hypernovy jsou prý velké a mají se zmenšit na Alberty), Rewe (Billa a Penny), Globusu, Swarze (Kaufland a Lidl) a Intersparu (ten v Německu zkrachoval a tak se šel se svou drahotou hojit na Čecháčcích) s tím, že každý provozuje jiný koncept prodeje a i z těchto se ještě něco vyfiltruje. A pak tu budeme mít Pramen, Potraviny, Jednotu, Včelu s jen jinými názvy ...

    Někteří soukromnící situaci pochopili a některé potraviny začínají mít levnější než řetězce (mnohdy i doplňkový sortiment - drogerii, elektroniku atd.) . Některé věci nakoupí u řetězců, když mají akci, a pak se dostanou s cenou na rozumnou úroveň. Nesmějí však kupovat v Makru, tam mají až na výjimky zboží v akci dražší než jinde bez akce. Zboží z Makra se dá pořídit do provozoven, kde mohou uplatnit vyšší přidanou hodnotu (hotely, restaurace) - ale ti mají většinou své dodavatele, kteří jim zboží přiivezou až do sídla podnikání, takže vlastně nechápu, kdo v Makru může vůbec nakupovat, když nám všichni podnikatelé dnes tvrdí, jak musí "levně" vyrábět či prodávat. A s nákupy v Makru určitě dobrou cenu neudělají.
  • 26. 3. 2008 17:11

    anonymní
    autor je asi zaplateny retazcami. :-) najviac sa mi paci veta "kartelové dohody jsou zakázány a každá smlouva příčící se dobrým mravům je absolutně neplatná". cha-cha-cha. vitajte v realnom svete.
  • 26. 3. 2008 21:16

    Kolben & Daněk (neregistrovaný)
    "Pokud by tyto podmínky byly příliš tvrdé pro všechny dodavatele, brzy by řetězce neměly co prodávat."
    Tato věta je asi následkem letního pádu z višně. Pokud náš dodavatel podmínky nepřijme, dovezou se jablka z Polska, kuřata z Brazilie, brambory nevím odkud a náš dodavatel z "potravního řetězce" jednoduše zmizí a pak se může jít klouzat při silné převaze všech těch hyper-, mega- a super- na českém trhu.
    Vím, že pro někoho tento stav představuje vrchol tržního blaha a žádoucí vítězství neviditelné ruky, ale je to opravdu to, co naše země potřebuje?
  • 26. 3. 2008 21:52

    anonymní
    Pitomcům to nevysvětlíte... A jiným pitomcům v Posrancecké sněmovně je úplně jedno, odkad je ten chlebíček, hlavně, že je za 2,40 Kč :-/.
  • 27. 3. 2008 7:30

    anonymní
    To je fakt. Tržní ekonomika a konkurenční boj je na nic. Měli bychom se vrátit k pevným maloobchodním cenám a centrálnímu plánování. Stát přece ví nejlíp, za kolik se co má prodávat. Jo, a zemědělci by měli dostat větší dotace, aby se jim lépe hospodařilo. Na Kubě a v Severní Koreji to přece taky funguje a i Venezuela vydala tím směrem! Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod .... :-)
  • 27. 3. 2008 15:16

    anonymní
    Já a mnoho mých známých by určitě uvítala pevné maloobchodní ceny všude. Nechápu, když to jde u cigaret, tisku, řady léčiv, proč by to nešlo i u jiného zboží. Nebo když poslanci mohou mít chlebíčky za 2,40 (i když o této ceně pochybuji - domnívám se, že je mají zcela zdarma - zrovna tak jako když se podíváte na různá zasedání politiků, členů představenstev a dozorčích rad - taky tam mají "pohoštění" zdarma. A dělňas někde na lince je rád, že si může odskočit na WC a v poběhu sníst svačinu, kterou si musí přinést z domova nebo zakoupit v předražené kantýně. Komunisti 1. májem a VŘSR byli oproti dnešním papalášům břídilové.

    Tržní ekonomika je u nás tak leda přetrženým hospodářstvím a konkurence o tom, kdo vyrobí, prodá dráž.

    A naučit se trochu plánovat by také neškodilo. Každou chvíli se v nějakém obchodě setkáváme s nedostatkem něčeho. Ostatně, plánují, a lépe, daleko vyspělejší ekonomiky. Proto jsou asi také tak vyspělé.

    Doporučoval bych vám někdy k nějakému zemědělci (mimo agroturistiku) zavítat, případně si u něj máknout. Vstávat ráno ve čtyři, nakrmit, podojit, pak na pole, víkendy, svátky, žádných 8 hodin a padla. A když není počasí, válet se v blátě pod technikou a spravovat ji, protože až na výjimky na novou, moderní ale také drahou většina zemědělců nedosáhne, a to i přes ty vaše slavné dotace. Ono mít při x násobných vstupech oproti r. 1989 produkci 2 - 3 dražší oproti 1989 není žádná sranda. Pravda, nikdo zemědělce nenutí, aby vyráběl, případně přece může jít podnikat do jiného oboru nebo dokonce do jiné země. Ale až nás jednou naši zahraniční "přátelé" vyšplouchnou a bude neúroda ... Pravda, horních sto tisíc si vždycky nějaký ten kus žvance sežene či koupí, ale zbytek země pak bude chovat slepice v paneláku na balkoně.
  • 29. 3. 2008 14:38

    asdfgh (neregistrovaný)
    No, připadá mi, že dneska se v zemědělstvá nevydělávají peníze ani tolik na poli jako za stolem a počítačem. To znamená sepisováním žádostí o dotace, investováním do lidí, co to umí a nemlich totéž je, když chci rozjet místo normálního zemědělství biovýrobu.
  • 27. 3. 2008 9:31

    anonymní
    Jistě ještě pamatujeme politiku OF a ODS zlikvidovat naše zemědělství. A i když se nynější ODS tváří, jak jí záleží za české výrobě čehokoliv, nevěřím ji ani slovo.
    MVDr. Kubát začal po převratu s cílenou likvidací našeho zemědělství a s. Dlouhý mu v tom přizvukoval s tím, že přece tady nebudeme něco draze vyrábět, když to můžeme levně dovézt z ciziny, a ta nám přece leží u nohou, když jsme tu udělali ten převrat.
    Jenže pokud se ve světě něco neurodí, přijdou epdidemie, nákazy, tak se na nás každý vykašle. Vlády jiných států jsou odpovědnější, a tak zatímco my raději nedostatkové zboží vyvezeme, aby jej naši lidé neměli či měli za velký peníz (viz elektřina), tak ony vlády vývoz nedostatkových potravin zakážou. A my (někteří, co na to nebudou mít) chcípnou hlady. Produkty montoven automobilového průmyslu nás nezasytí. Nehledě na to, že ony montovny vyrostly na zemědělské půdě a s přihlédnutím na nálety divoce rostoucích křovin, stromů a plevele na zbývající zemědělské půdě není vlastně už ani kde pěstovat a chovat dobytek.

    Dovážet se dá, ale jen když je co a čím za to zaplatit ..
  • 13. 12. 2011 10:53

    Ivo (neregistrovaný) ---.tmcz.cz

    Má výhrada k hypermarketům je ta, že se kvůli nim musí stavět logistické areály. v ČR je jich snad více, než v USA. Já snad budu kvůli tomu emigrovat.
    Kam? Někam, kde vládne zdravý rozum a soběstačnost.

  • 3. 10. 2017 19:47

    Fred (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Jsem přesvědčen, že dáváte nemalé peníze na reklamu a tím prodej Vašeho zboží. Znám však jednu prodejnu na okraji republiky v Orlové, která Vám tuto snahu hatí. Prodejna je spojená s podzemní garáží nevhodným schodištěm a porouchaným (nefunkčním), malým výtahem. Kontrola odborníka jistě sjedná nápravu. Současný vedoucí je asi na to slabý

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).