"Stačí, aby klient třeba jen jednou nakrátko sklouzl do nepovoleného debetu na účtu, a záznam v registru už mu nikdo neodpáře."
To je snad správně ne? Ten, kdo nikdy v životě do nepovoleného debetu nesklouzl by přece měl dostat lepší úrokovou sazbu než ten, komu se to jednou přihodilo. A ten, komu se to děje často, by hypotéku dostat neměl vůbec, banka by s ním měla jen samé problémy.
Do nepovoleného debetu celkem snadno sklouznete tím, že vám pošta nedoručí měsíční výpis od společnosti u které máte kreditní kartu.
Na splátku úvěru z kreditní karty samozřejmě nemám založený trvalý příkaz k úhradě (to je už z principu pitomost). Inkaso taky ne, protože chci obvykle zaplatit celou půjčku najednou a ne si nechat strhávat 1/20 a následně pak platit úroky.
Ne že bych Českou poštu miloval, ale kreditku mám pěkných pár let (od doby Maxima, tuším jedné z prvních kreditek na trhu) a ještě se mně ani jednou nestalo, že by pošta výpis nedoručila.
Třeba proto, že to některé banky neumožňují - schválně, jak jinak. Protože by se to pak jmenovalo charge karta a banka by z toho neměla ten zisk, jako když např. platíte po částech nebo když zapomenete zaplatit a banka vám s radostí napaří smluvní pokutu...
Ono je to trochu zavádějící. V registrech se záznamy rozdělují podle doby po splatnosti a "pár dní", které jsou opravdu jen pár dny, to neznamená žádnou tragédii, která by patřila mezi K.O. kritéria. Když ale pro někoho "pár dní" = měsíc nebo dokonce několik měsíců, to už problém je.
Je pravda, že SOLUS je v tomto méně sofistikovaný než BRKI, ale všechno se dá zdokladovat a všechny rozhodnutí jsou revidovat.
Do nepovoleného debetu např. u studentského kontokorentu ČS sklouznete velice snadno tím, že tam máte např. -19500 Kč a myslíte si, že to bude stačit stačí, ale když si naúčtují veškeré nehorázné virtuální účetní položky včetně úroků, tak to prostě překročí a smůla... Do konce života... ?