Názory k článku Finty bank: Poplatky nafouknou tam, kde je nevnímáte
-
xf (neregistrovaný)
"Při své prezentaci poukázal Václav Lorenc na zajímavou věc. Cena totiž není často stanovována podle toho, kolik činí náklady plus marže. Často se totiž do ceny výrobků či služeb promítá i hodnota, kterou zákazník vnímá. A ta může být daleko vyšší než prosté pokrytí nákladů zvýšené o zisk."
Já bych napsal, že cena je maximálně možně našponovaná, co zákazník snese. Napsat stejné tolika slovy, to je výkon. I když že bych chtěl platit složité okecávání něčeho, co jde vyjádřit jednoduše... Navíc si to musím 2x přečíst, abych pochopil, co pán sděluje.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Jenže to nebyl útok. Pan Lorenc prostě konstatoval, že banka musí různě lavírovat a přeskupovat položky sazebníku, aby na poplatcích něco trhla a aby jí zákazníci neutekli ke konkurenci. Takže když dá jednu službu zdarma, kompenzuje si ji na druhé službě. Pak ale přijde klient, jako jsem já nebo pan Chrz, který jen tak ze sportu vyďobává hrozinky a chce mít zadarmo pokud možno všechno, a ještě o svých zkušenostech píšou na netu. To už je teda úplný vrchol a zákazníci se pak blbě škubají :-))
Takže banky už pomalu přistupují k tomu, že balíčkářům tu a tam něco přihodí zdarma, zatímco těm, co jsou zaháčkovaní na delší dobu (třeba hypotékáři, klienti s termínovaným vkladem), jejich dlouhodobou vynucenou věrnost patřičně osolí. Ale zase to nesmí přehnat do krajnosti, aby klient při nejbližší příležitosti nezdrhnul. -
js (neregistrovaný)
Pokud vaše výplata není větší než 15000 eur, můžete ji dostávat v hotovosti. ;) Menší výplatu zaměstnavatel nemusí platit převodem na účet. On ji prostě nechce dávat v hotovosti, protože by to pro něj bylo náročnější (dojít do banky pro peníze a počkat si tam ve frontě, zaplatit poplatek za výběr hotovosti, rozdělit peníze do obálek, fyzicky je předávat proti podpisu a čekat, až si je zaměstnanec přepočítá, mít bezpečné místo pro uschování výplat nevyzvednutých třeba pro nemoc). Takhle jen stráví pár minut u počítače při zadávání příkazů.
-
Kromě bezplatných účtu (mBank, FIO) jsou tu ještě vkladní knížky (Poštovka, Česká spořitelna).
Teoreticky je sice povinnost zaměstnavatele vyplácet mzdu v hotovosti, pokud o to zaměstnanec požádá, prakticky je to leckde nerealizovatelné.
Ale i tak, pokud už banku mít "musíš, ", zvol si bezplatný účet nebo vkladní knížku. Pak si peníze vybereš (z bankomatu, na pobočce, na poště). -
vsp (neregistrovaný)
Teoreticky je sice povinnost zaměstnavatele vyplácet mzdu v hotovosti, pokud o to zaměstnanec požádá, prakticky je to leckde nerealizovatelné.
Ale jo, nebývá s tím zas takový problém - a to kvůli exekucím, kdy exekutor musí nechat člověku nějaké minimum z výplaty na obživu, ale z účtu mu může sebrat vše (tj. i to minimum, když mu tam přijde výplata). Takže se mzdovky už zase učí výplaty v hotovosti - v každé větší firmě už někoho takového mají.
A není lepší už rovnou mzdovku otravovat s vyplácením zálohy+dobírky? To pak má člověk půl výplaty o 2 týdny dřív, a na úrocích to udělá pár korun ročně:-)
-
Jarmila (neregistrovaný)
Mzdovky se to neučí, mzdovky to udělají jednoduše, a sice ohlásí séfovi problém. Šéf následně vyřeší problém tím, že dotyčného pracovníka propustí, protože zadlužený člověk v exekuci mu přidělává práci (mzdovka musí vyzvednout peníze keš z banky, nasáčkovat, předat proti podpisu...) a zároveň mu zvyšuje náklady. Když jsem dělal úvěry, bývalo součástí podkladů potvrzení od zaměstnavatele o výši platu, a na tom potvrzení bývala doložka, že firma se zavazuje, že bude strhávat peníze ve prospěch poskytovatele úvěru. Řada firem potvrdila výši mzdy, ale tuto doložku nikoliv, některé přímo napsaly, že tyto praktiky a služby neprovozují. A vím od vymahačů firmy Profireal, že se jim častokrát stávalo, že v okamžiku, kdy se vymahač firmy objevil ve firmě dlužníka, byl dotyčný dlužník propuštěn. Pak neměl dlužník na zaplacení, úvěrová firma následně nedostala peníze a hojila se sankcemi. A poté obvykle následovala exekuce, která dlužníka dorazila úplně.
PS: abych pravdu řekla, vůbec se nedivím tomu, že firma člověka s exekucí propustí. Proč by si měla zbytečně zvyšovat náklady? -
Méďa Béďa (neregistrovaný)
Kdyby jenom bezhotovostní mzda... Pracuju ve firmě, kde se bezhotovostně proplácí zaměstnancům vše. Jedeš na služební cestu? Vyúčtování ti je zasláno bezhotovostně na účet (záloha neexistuje)... Koupil jsi něco pro firmu? Peníze dostaneš bezhotovostně na účet...
Jiné řešení, než bezpoplatková banka, prostě není. -
ledo (neregistrovaný)
Čekal jsem konkrétnější příklady, na čem tedy banky vydělávají, a čeho si klienti "nevšimnou" (nevnímají).
Pravda je, že cenotvorba je někdy alchymie a někdy exaktní věda :) Nejrozumější asi je, loajálním klientům nasadit nízké ceny, a když poruší smluvní povinnost (u bank tedy typicky opoždění se splátkou), nasadit poplatek za upomínku, smluvní pokutu a navýšený sankční úrok z prodlení.
-
Tak třeba (neregistrovaný)
Jsou to třeba poplatky Kč 6,- za provedení trvaláku/inkasa.
Všechny banky v ČR mají s provedení trvaláku/inkasa v mezibankovním styku maximální náklad Kč 0,3. Když k tomu přidám řekněme korunu na vývoj a údržbu softwaru jsem stále maximálně na Kč 1,3.
Přesto si účtují nehorázných Kč 6,-. -
ČNB si za clearing v nejlevnějším pásmu (17 - 7:00 ráno, kdy posílá většina bank), účtuje od 2 do 12 haléřů (dle měsíčního objemu transakcí). Když dokáže ČNB za tuhle cenu zúčtovat převod z jedné banky do druhé, není důvod, aby to za max. stejnou cenu nezvládla banka zúčtovat mezi sebou a ČNB. Takže tak koruna je ještě přehnaná.
-
Tak to zase ne, 10 % je opravdu málo. Musíš počítat s nesplácenými úvěry, z 10 % by fakt nevyžili. Dále je třeba počítat s tím, že ne všechny vklady může banka půjčit, jednak musí držet povinné minimální rezervy (2 %), něco v hotovosti na pobočkách a v bankomatech. Pak ještě náklady na pojištění vkladů jsou 0,8 % ročně.
Nicméně bez poplatků za základní služby se vydělávat dá, jak ukazuje ziskové FIO. -
Lubik (neregistrovaný)
A co 10% marže u všeho? Např. dva krejčí ze stejné látky a za stejnou dobu, tedy za srovnatelné náklady, dokážou zhotovit dva rozdílné obleky, stále 10%? A i když jsou oba obleky stejné, tak proč si nenechat třeba zaplatit za dobrou pověst? A jsou-li některé zákaznice ochotny připlatit švadleně za to, že u její babičky šila třeba Hana Benešová, tak proč ne? Do důsledku uvedené, by se při snížení nákladů musela snížit cena. A výše bankovních poplatků se tvoří jako cena čehokoli jiného, prostě jsou takové kolik si můžou dovolit a v jednotlivých případech mohou být i podnákladové. A přece i když má banka s některými produkty náklady a nabízí je zadarmo, tak to znamená, že to na nás trhnou někde jinde.
-
Myslím, že reaguješ na špatný příspěvek. Vždyť sám píšu, že Tak to zase ne, 10 % je opravdu málo.. Také jsem nikde neříkal, že cena u všech bank musí být stejná. Psal jsem, že to to JDE u základních služeb i zdarma.
Ano, pokud nabízí banka něco zdarma, vybere si to jinde. To ale není můj problém, prostě využiji jen ty produkty, co se mi hodí a jiné využiji jinde (např. zahraniční platby dělám přes devizové společnosti. Zatímco v běžné bance bych dal za převod v rámci kolem dvou stovek (ve FIO 50 Kč), přes devizovku ho mám zdarma a ještě dostanu lepší kurz). -
Lubik (neregistrovaný)
Asi jsem to špatnět odklikl, reagoval jsem na jezevce. Ovšem debata na téma: zda je marže 10% (na cokoliv) velká či malá, se mi zdá poněkud nešťastnou. Tvorba cen ve smyslu náklady plus přiměřený zisk je systém ranně socialistický. Ranný proto, že se brzy ukázalo,že je to neudržitelné a byly následně uvolněny výrobky, kde byl zisk již hrubě nepřiměřený, označené jako módní novinka, později se objevily prodejny Luxus a Eso a ovoce a zelenina se mohla prodávat o 50% dráž než za státní ceny atd.
-
jezevec (neregistrovaný)
Nepsal jsem 10%, ale 10.000%.
Na běžném účtu mám 0,15%, a na kontokorentu 16%.
Stejná banka, jeden účet.
Jsem línej počítat, jestli je to tisíc procent nebo deset tisíc procent, ale rozhodně je to víc než deset procent. Domnívám se, že od sta procent nahoru by měla marže pokrýt veškeré náklady na povinné rezervy, rizika, a transakční náklady. Poskytuje některá banka úvěr za 0,3%? Nebo úroky z vkladu na bažném účtu 8-10%? To by bylo sto procent ziskové marže. -
js (neregistrovaný)
Také majitel eKonta? :) Nejvíc mě štve, že provedení trvaláku (operace proběhne jen v počítači banky) stojí 6 Kč, zatímco jednorázový příkaz (posílání autorizačního kódu na mobil a zaměstnání webového rozhraní banky) stojí 4 Kč. Názorná ukázka odrbávání na o něco méně viditelném místě. (Pro úplnost, provedení inkasa stojí 3 Kč, nikoli 6 Kč, tedy u eKonta RB.)
-
ZaZu (neregistrovaný)
když neustále slyším, že se lidé musí finančně vzdělávat, že musí tomu, či onomu bankovnímu produktu rozumět. Nic proti tomu, ale kdo chce porozumí a ti, kteří jsou vyhledávanou cílovou skupinou, těm je to stejně fuk. Vysvětlete Vašemu psovi, že marně čeká na kostičku, stejně věří, že něco dostane. A také, jak lidé stále více těm běžným věcem za světa financí rozumí, hledají bankéři stále více sofistikovanější (rafinovanější) metody jak Vás ožulit. Takže si myslím, že je to spíše obecná tendence poklesu slušnosti a morálky ve společnosti a v tom je zakopaný pes.
Mohlo by vás zajímat
-
Úspěch s první hromadnou žalobou: Soud přiznal nárok na 1,6 mil. Kč. Jak vám může hromadné řízení pomoci?
-
Učitel tvrdil, že žáka neuhodil, soudy mu ale nedaly šanci žáka vyslechnout. Zasáhl Nejvyšší soud
-
Máslo za dvacku, cigarety za třicet. Vzpomenete si, za kolik jste nakupovali v půlce 90tek?
-
Na kartu v Albánii nespoléhejte, stoeurovky nechte doma a dejte pozor na poplatky za výběr z bankomatu
ČLÁNKY DO MAILU