Při psaní předchozího příspěvku mne napadlo, že vlastně protože se má zdaňovat zisk, měl by se v každém případě, tedy i u úroků z vkladů zdaňovat pouze zisk po odečtení inflace. Najde se schopný právník, který současný způsob zdaňování úroků z vkladů, ale i jiných příjmů státem dá k ústavnímu soudu?
supéér,
1)inflaci nelze považovat za dodatečný příjem, jde o ztrátu. Nemít ztrátu neznamená mít zisk. Stejně tak případná devalvace nemůže být chápána podobně (to jak vidno respektují i kalouskovy protiinflační spořící dluhopisy).
2)V úroku z vkladů u mě známých bank není rozhodně nijak zohledněna inflace - stačí si přečíst smluvní podmínky.
Odečítání inflace od zisku při výpočtu daně by mohlo mít zcela zásadní pozitivní vliv na společnost. Zatím je to tak, že stát inflaci roztáčí rozhazováním formou předražených nákupů, které dle zákona nabídky a poptávky zvedá ceny. Toto by ho třeba brzdilo.
> 2)V úroku z vkladů u mě známých bank není rozhodně nijak zohledněna inflace - stačí si přečíst smluvní podmínky.
Neni tam explicitne, ale je tam implicitne - vyse urokovych sazeb vychazi z celkove makroekonomicke situace a tedy s inflaci ruznymi mechanismy souvisi. Pokud by napr. inflace vyrazne vzrostla, urcite by brzy vzrostly i sazby dluhopisu a da se cekat, ze by se to brzy promitlo do urokovych sazeb beznych bankovnich produktu.
> inflaci nelze považovat za dodatečný příjem
Necekana inflace je 'ztrata' pro veritele a 'zisk' pro dluznika. Ale bezne ucetni postupy takovou ztratu ani zisk nevykazou, protoze se uctuje v nominalnich korunach. Ocekavana inflace pak samozrejme neni ani zisk ani ztrata, protoze ji veritel i dluznik zapocitali do svych pozadavku na urok.