Článek je tendenční snůškou nejrůznějších zkušeností, občas negativních.
Fakt je, že u nás prakticky žádné finanční poradenství neexistuje. To, co se tak nazývá, je zástěrkou pro prodej finančních produktů a je to tak sešněrováno nesmyslnými zákony, že se to skutečným poradenstvím ani stát nemůže. Pokud by to bylo poradenství, platil by klient poradci za jeho rady, což se neděje a v článku to také není zmíněno. To je stejné, jako bych se ptal lékárníka, co mi doporučuje na ekzém. Taky mi dá to, na čem má největší provizi. Nebo instalatéra, co mi doporučuje za sprchu. Proč by mi proboha prodával repasi a z nabídky vynechal to, co tam má nejdražší? Pro moje modré oči? Tak co se divíme finančnímu prodejci, který má navíc zákonem zakázáno prodávat vzájemně si konkurující produkty? Vždyť je to celé postavené na hlavu! Copak máte v supermarketu v prodeji taky jen jeden typ ledničky s tím, že za povolení prodeje ještě jednoho konkurenčního typu musí zaplatit zvláštní poplatek?
Dokud u nás bude "bezplatné poradenství" a nesmyslné zákony, tak zázraky nečekejme.
Existují ze zákona tři úrovně pojištovacích či finančních zprostředkovatelů, agentů a makléřů. Je to odstupňováno možnostmi toho prodeje, požadovanou praxí, požadovaným vzděláním i výší pokut v případě setkání. Je to tuším v zákoně o pojiš´tovnictví či v něčem souvisejícím.
Taky bych asi v něčem s vámi nesouhlasil, ale podstatu jste vystihl dobře - chci-li opravdu dobrou a fundovanou radu, měl bych si ji zaplatit. Jakmile platím, jsem já tím kdo také poroučí, ale když platí někdo jiný (třeba pojišťovna), tak si poroučení můžu strčit třeba tam a nezbude mi než věřit, že jsem omylem opravdu narazil na ten nejlepší produkt.
Tak nějak si představuju, že finančnímu poradci bych zadal své požadavky a on by provedl srovnání všeho, co trh nabízí, vypracoval by mi analýzu kladů a záporů a nakonec by mi mohl udělat třeba doporučení sestávající ze třech nejlepších produktů. Já bych mu zacáloval předem domluvenou částku a jemu by už bylo jedno, jestli si vybraný produkt zařídím na té či oné pobočce nebo u toho či onoho dealera.
I já bych asi v něčem s vámi nesouhlasil. Píšete, že ...... "když platí někdo jiný (třeba pojišťovna), tak si poroučení můžu strčit třeba tam a nezbude mi než věřit, že jsem omylem opravdu narazil na ten nejlepší produkt"....
Ona to sice platí pojišťovna, ale z mých (vašich) peněz. Rozdíl je v tom, že to nedáváte přímo ze své peněženky najednou, ale že vám to finanční žralok strhává s pojistného během většinou dvou let. Tudíž pokud to víte, tak můžete na poradce přitlačit.
Víte co je poslední dobou bochacím hitem? Tzv. "spoluúčast" na provizi. Přijde za vámi poradce - bouchač a nabídne vám nějakou KŽP, či IŽP a k tomu odměnu dle výše ročního pojistného. Nedávno byl u mě jeden nutič z Kooperativy a nabízel mi životní pojistku s ročním pojistným 24 tisíc s tím, že mi okamžitě vyplatí na ruku 2 tisíce, abych měl na první splátku a pak za rok mi přidá 5.000 Kč. Začal jsem ho šponovat s tím, že je to málo. Ať mi dá na ruku 10 tisíc a já to podepíši. Kroutil se jako had, ale nakonec by to možná i bral. I když by to byl pro mě lehký výdělak, tak jsem to nebral. Dokonce jsem mu trochu promluvil do duše. Řekl jsem mu, že dost lidí ví, že bouchači mají provizi za tyto pojistky kolem 100% z ročního pojistného. Tedy v tomto případě 24 tisíc. A pak aby nesliboval lidem peníze hned na ruku, neboť by mohl pěkně prodělat. Smlouva se dá bez problému do 2 měsíců zrušit a on by přišel o peníze.
Top je přece jasné, že to nezaplatí dřív, než jim zaplatíte vy. Jenže tak jako tak, plátcem je pojišťovna. Ve chvíli, kdy jim totiž ty peníze pošlete, jsou to už jejich a nikoliv vaše peníze. Ale to je spíš principiální problém, který asi nemusíme tak dlouze rozebírat.
Jen bych radil trochu opatrnosti a nenechat se zaslepit možným "snadným" výdělkem. Z mého hlediska se totiž jedná o hodně krvavě zaplacené peníze. Protože to, co sice teď dostanete, musíte zase zaplatit pojišťovně (a pokud nezaplatíte, tak podle zákona je pojišťovna oprávněna a také povinna to po vás vymáhat a to i za cenu exekuce) a i kdybyste se snažila s tím vykejvat a třeba po roce pojistku zrušíte, tak určitě po tak krátké době nedostanete zpátky nic. Takže suma sumárum - zvolíte si drahou pojistku, dealer vás zláká na podíl na provizi, vy pojišťovně ovšem zaplatíte mnohem víc, než dostanete, pojistku po roce kvůli neschopnosti unést zátěž buď snížíte nebo ještě hůř zrušíte (v tom případě nedostanete zpátky už nic) a jediný, kdo zase vydělá je dealer. Vy v žádném případě.
Takže je dobře, že jste na to nekývla.
Já vím, že to není univerzální rada, ale když je o takové věci, platí dvojnásob - dvakrát měř ... a tak je nejlepší hned po návštěvě takového vykuka obtefonovat známé a příbuzné v blízkém okolí a poptat se na jejich případné zkušenosti nebo jiné poznatky o takové osobě a v případě pochybností neprodleně vyhledat někoho dalšího z dané pojiš´tovny a nechat si všechno vysvětlit pěkně znovu a od začátku. A jak píšete, tak skutečně se pojistka tohoto typu dá bezregresně vypovědět do dvou měsíců.
To je totéž, jako když mi v supermarketu dají čokoládu za nákup nad 500,- nebo při nákupu duše a pláště na kolo dostanete venilek zadarmo. je to odměna za to, že seženete klienta. Pokud si chcete přečíst zajímavé informace o fungování současné ekonomiky, podívejte se na http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=%201272 a na http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=%201273 (pokud se uloží s mezerami, tak je vymažte). Nejlepší je tam ta věta, jak "masy téměř identického zboží zběsile křižují zeměkoulí hledajíce odbyt". Tak co se divíte, že je problém najít solventního a dlouhodobě spolehlivě platícího zákazníka?
Bohužel se víc než často setkávám v obchodní síti právě jen s jedním jediným dodavatelem a značkou, kterou zastupuje. Sháněla jsem nějaké věci do kuchyně - a všude Tescoma, kterou nechci, protože se mi jednou v autě převrhla jejich termoska a celý sladký obsah se po autě rozlil. A když jsem jim své zkušenosti napsala, bylo to prý v pořádku. Takže od nich nic. Zrovna tak některé plastové zboží - je v jedné, dvou barvách, jak za totáče. Ber nebo neber. Hořčice, kečupy, koření - stále od jednoho výrobce. Abych si nemohla porovnat, že 100 g koření od Vitany stojí jinak než 100 g koření od Avokáda? Fakt konkurence, jen co je pravda.
Podobné je to s finančními poradci. Jsou to jen prodloužené ruce bankovních a pojišťovacích ústavů. Pro vás je "nejvýhodnější" to, za co má prodejce největší provizi. Nedá vám na výběr ze všech nabídek, ale jen to na má neučené a za co dostane nejvyšší provizi.
Nejhorší je obrátit se na konkrétní finanční ústav s požadavkem co nejlépe zhodnotit peníze. Tam už vám nabídnou jen a jen nabídku své finanční skupiny a udivuji se, co lidí dá na oslovení bankovním prodavačem a už si nezjišťuje nabídku u jiných finančních ústavů, a bezhlavě si sjedná produkt se závazkem platit mnoho let.
Pokud jsou to jen prodloužené ruce bank a pojišťoven, tak to nejsou finanční poradci, ale "pouze" dealeři. Že má někdo na vizitce napsáno - finanční poradce, to ho z něj přece automaticky nedělá. Rozpoznat to lze snadno - když po vás bude chtít za svou službu podpis jinam než na šek nebo na platební příkaz, je to dealer. Poradce nepracuje za provizi, ale je na tom vlastně líp, vy si nemusíte ani nic konkrétního vybrat a koupit, ale zaplatit byste mu přesto měla, když odvede svou práci - dobře vám poradí, ať nic nekupujete :o)))
A víte o tom, že existují společnosti, kde mají hypoteční poradci stejně provize od všech bank? To znamená, že je neovlivňuje výše provize a opravdu Vám nabídnou to, co je pro Vás nejvýhodnější. Každopádně se vyplatí obracet se pouze na společnosti, které nabízejí všechny banky. Pokud poradce nabízí (respektive může nabízet) 1-2 banky, je to podobné, jako bych si je obešla sama...
Jenže hypoteční poradce zatím není vázán blbým a nesmyslným zákonem o pojistných zprostředkovatelích (doporučuji pročíst, to je hovadin na jednom listu papíru!) a zákonem o pojistné smlouvě. Navíc za sjednání hypotečního úvěru jsou poradci placeni stejně u všech bank, záleží jen na tom, pro kterou zprostředkovatelskou společnost pracují a jak velký podíl si vezme ona. Např. poradce OVB dostane za 1 mil. hypotéku provizi ve výši cca 3.000,- Kč, u jiné firmy dostane 10.000,- Kč. Pak je to o něčem jiném. Krom toho to záleží na tom, aby poradce-prodejce získal oprávnění prodávat ten který produkt. Na každý musí být speciálně proškolen. A postupně se školit na jednotlivé produkty a přitom se uživit - divíte se mu pak, že se chca nechca musí stát bouchačem? Vždyť by se jinak neuživil!
Musím vás poopravit, provize od bank se může lišit. Rozpětí je od cc 0,7% do 1,5% z poskytutého úvěru a je tam často i maximální výše (ale ne vždy) kopírující alespoň přibližně maximální standardní poplatek banky. Jinak smlouvu o zprostředkování si může s bankou uzavřít i jednotlivec, který má ŽL na zprostředkovatelskou činnost. A školení je sice dobrá věc, ale není to žádná striktní podmínka. Pokud tedy splňujete výše uvedené podmínky a navíc se někdo ve vašem blízkém okolí chystá vzít si hypotéku, hurá do banky, uzavřít smlouvu a prachy budou na cestě.
Jo a o OVP mi ani nemluvte, to je banda podvodníků a jejich dealeři jsou supi největší. Jsou schopni lidem slíbit hypotéku, aniž znají jejich příjmy, aniž ti lidé nějaké příjmy mají a to i na nemovitosti, které se možná ani nezačnou stavět a celé to podmiňují tím, že naprostou jistotu získají jen, když si hned teď s nimi sjednají KŽP.
Poradí nám někdo, jak finančně plánovat, když máme příjmy 32 tisíc hrubého měsíčně a výdaje 30 tisíc měsíčně v čistém? Kam dřív investovat: do stavebka, do životka, do penzijního ... A jak se vyhnout novým anebo vyšším výdajům po 1.1.2008?
V tomto pripade musite zacit tim, ze bud a) snizite vydaje a/nebo b) zvysite prijmy. Protoze jste evidentne v minusu. Az pak se ma smysl bavit o investovani.
Vyssim vydajum po novem roce se nevyhnete (prinejmensim jist musite, svitit a topit taky), muzete jen omezit jejich dopad :-)
Na váš případ jsou jen dvě rady - buď se jít utopit nebo začít šetřit. 32tis. hrubého nemůže pokrýt vaše čisté výdaje. Na druhou stranu 30tis. výdaje za měsíc je i na 4člennou rodinu celkem dost a tudíž se musí najít úspora ve výdajích.
Jestli ale chcete jen blbě kecat, tak s tím jděte do pr....! Když vyhledávám finančního poradce tak s tím, že na to mám a ne když hryžu suché kůrky. Když nejsem zrovna Čunek, tak taky nechodím na sociálku, ačkoliv beru měsíčně sto litrů.
A nebo vyjít do ulic a zacinkat klíči: děkujeme, odejděte. Dost bylo modré totality!
Znám dost lidí, co vydělávají ještě větší peníze, a nevystačí. Nebo si dokonce nemají odvahu vzít s platy 2 x 30 tisíc hypotéku se splátkami 15 tisíc, že by to pak neutáhli.
Někdo si mohl vzít hypotéku ve 40 a musí ji do důchodu splatit, má k tomu pojistky a životko, nebo si něco sjednal před 5ti lety, kdy na to měl, a dnes na to nemá, mohou mít v rodině nějakou nemoc náročnou na platby do zdravotnictví (a po 1.1.08 se platby ještě zvýší) .... Těch možností proč kdysi člověk vystačil a dnes nevystačí, je celá řada. Neodsuzujme nikoho, když nevíte, co za tím stojí. A kolik z 32 hrubého zbyde vlastně čistého? Polovina, dvě třetiny?
Víte, co, seberte se a přestěhujte se na Kubu. Nebo do Severní Korei a nebo do Venezuely (tam už to taky začíná vypadat nadějně.
Kecy typu: Znám dost lidí, co .... se taky drápou nehtem v zadnici, to nejsou argumenty pro rozumnou diskuzi.
Taky si myslím, že pseudoreforma nebude mít za následek nic víc než ještě víc naštvaných lidí, ale abych na vládu házel svou vlastní neschopnost počítat a vyjít se svým platem (pokud zrovna neberu 7,5 čistého, protože to mi fakt připadá jako zázrak, že i s tím někdo dokáže živit rodinu), který je v té výši, kterou píšete (pardon, jestli teda máte šest dětí, potom by to bylo něco trochu jiného, ale předpokládám, že mluvíte o běžné rodině s 1 nebo 2 dětmi), tak to bych radši seděl v koutku a neplkal kraviny.
Víte, ty vaše "co když", to je sice zajímavé, ale kdyby se na to díval takhle každý, tak ještě sedíme v jeskyni a žereme kořínky. Co když se totiž stane, že narazíte venku na šavlozubého tygra a on vás sežere? Kdo bude vaší rodině vyhrabávat ty kořínky. Nebo co kdyby si váš děda řekl, že radši na tu tancovačku, kde poznal vaši babičku, nepůjde, protože se tam lidi perou a on by mohl dostat přes papulu?
PS: Jestli si neumíte spočítat, kolik zůstane z hrubé mzdy čistého, potom se nedivte, že vás zaměstnanvatelé očůrávají.
Zacinkat potřebujete hlavně vy sám, abyste se probudil. Znám dost lidí..... :-)
Také znám dost lidí. Někteří vyjdou s příjmem 10 tisíc čistého na rodinu a ještě něco ušetří a jiní nevyjdou ani se 100 tisíci. A že by kvůli tomu chtěli dělat revoluci? Tudíž své problémy házet na jiné? Ale kdepak, tak to prostě je. Říká se, že s jídlem roste chuť a tak je to i s penězi. A co se týče toho vašeho strašáku, kde jste naskočil na socbolševický špek, tak radím vzít rozum do hrsti a pokud možno jej i využívat. Například doporučuji si přečíst "dopady" reformy od daňového poradce. Třeba zde: http://www.zivnostnik.cz/?sekce=2&uroven=0&obsah=0&cid=172121
Ano, správně - vyjít do ulic a žádný samet. Defenestraci nebo ty modropanáky postavit ke zdi a jak Čaušeska - ten měl taky zlatý kohoutky a svým živitelům zajistil jen bídu. Komu ještě nedošlo, že cesta do Evropy směřuje přes Balkán a jinou verbeš, tak to je ubožák.
Koukám, že někteří modrototaliťáci mají stejné metody, jako měli komouši. Ti taky vyhazovávali lidi ven z republiky, když se jim něco nelíbilo a dávali to najevo. Takže čest práci soudruzi ODéeSesáci - na Kubu můžete táhnout vy - určitě byste měli Fidela ještě co naučit!
Ty jsi ale blbý. Porovnáváš neporovnatelné a ještě si dovoluješ urážet lidi, o nichž nic nevíš.
Sám jsem levičák, ale to neznamená automaticky, že jsem komunista a socialismus, který zde panoval a který panuje na zmíněné Kubě a který dotyčnému evidentně tolik chybí, považuji za dobrý režim, který by si zasloužil u nás svou renesanci.
Mohu vás ujistit, že se hluboce mýlíte. Nevím, kolik je vám let a co všechno jste zažil před rokem 1989, ale ekonomická bída jednotlivců (jakkoliv je takových lidí velké množství), není nic proti duševní bídě společenské.
Jistě si myslíte, že to vlastně tehdy nebylo tak hrozné, hlavně, když skoro každý měl jistotu, že i zítra bude mít co jíst a kde bydlet, ale to by bylo hodně krátkozraké. Lidé mají tendenci pamatovat si jen to lepší a to špatné vytěsňovat. Samotnému se mi otvírá kudla v kapse, když ještě po takové době se najdou lidi, co žijí jen z nenávisti, ale když si odmyslím jejich touhu po pomstě, tak pořád mi zůstane rozhodné odmítnutí takového společenského zřízení, jaké tu panovalo a s tím se ztotožnit mohu. Demokracie totiž není o tom, že každý může cokoliv, ale jsou dány mantinely, ve kterých se smí pohybovat, dokud to neohrožuje svobody těch ostatních. Jasně, tuhle poměrně velkou svobodu někteří nedokážou unést a tím jsou dány podmínky pro kriminální chování, které se společnost musí zase více bránit. Ale pokud vám někdo jen přikazuje, co musíte, aniž by vám dal prostor pro to, co byste sám chtěl, tak to není pro mě rozhodně přitažlivý model - a to je přesně popis socialistické společnosti pod vedením KSČ, jenže chápu, že pro lidi, kteří nemají dost síly na to, aby se o sebe postarali sami (to není žádná vítka, mnozí lidé prostě takoví jsou a spokojeně by žili i za feudalismu, hlavně kdyby jim jejich feudál dával pocit bezpečí svou ochranou a měli co jíst, i kdyby to nebyly každý den hostiny a k tomu by měli jistotu, že i zítra na to pole napůl pro něho i pro sebe budou moci jít pracovat a nestane se, že to pole někdo zabaví), jenže tihle lidé neposouvají lidskou společnost dál. A když není prostor pro ty, co nejsou automaticky spokojeni s málem a chtějí změnu, tak společnost stagnuje a postupně začne zakrňovat a mizet.
Duševní bída tady fakt je!
Já osobně znám i lidi, co pamatují období např. před 1948 a jistoty, které tu měli před 89., by neměnili. A je i dost mladých, kteří díky své bezvýchodné situaci začínají uznávat jistoty levice. Bohužel, na tom nic nezměníte - každý vyznává to, co mu přináší jistoty. Až budete třeba starší (nebo mladý, nemocný ...) a společnost vás odkopne přes palubu, taky třeba změníte názor.Třeba ne - třeba jste si něco nakeťasil do zásoby, takže máte z čeho žít. A jsem-li občanem tohoto státu, a něco mu odevzdávám, očekávám od něj i nějaké jistoty. Jsme lidi, ne dobytek ...
Duševní bída jednotlivce a duševní bída společnosti jsou dvě rozdílné věci. Teď se můžeme bavit o tom prvním.
Já vím, když je schopen někdo něco uspořit, tak je to v očích vašich a vám podobným notorickým zavistivců a nadávačů zloděj a podvodník.
Ale protože znám lidi, kteří celý život makali jen rukama a přesto dokázali a pořád ještě dokáží vydělat a naspořit částky, o kterých se vám snad ani nezdá, tak vím, že to není záležitost společnosti, ale spíš skutečných schopností jednotlivce. Jo a nemyslím tím jen schopnost něco dobře umět, ale také umět se správně rozhodovat, umět ty své schopnosti správně prodat a hlavně se nenechat prvním neúspěchem srazit na tu hospodskou židli, odkud se už jen nadává na špatnou společnost.
Pane D.,
těch, co si uspořili nebo získali majetek poctivou cestou, je tu v republice minimum. Naprostá většina dnešních novoboháčů si nakradla díky polistopadovým zákonům, které si tu pro vlastní potřebu vytvořili. Pak jsou tu úplatky, mafie, ale nic pro poctivého občana.
Beru, pokud budou mít pro své žití všichni stejné podmínky. Tzn. dojíždím-li do zaměstnání, budu moci náklady na dojíždění sockou dát zaměstnavateli do nákladů a ten mi je bude muset uhradit. Budu-li chtít na dojíždění osobní auto, musí jej podnikatel (spolu s benzínem, pojištěním) uhradit tak, jak to on dělá sám sobě. Nejvíc mne nyní dostali s úhradami do zdravotnictví, kdy náklady na dosažení dobrého zdravotního stavu podnikatele jsou daňově uznatelné a podnikatel si je musí dát do účetnictví, i kdyby nechtěl. Věřím, že do toho bude spadat i estetická medicína, protože podnikatel přece musí reprezentovat. Jinak tvrzení o tom, jací jsou podnikatelé chudáci a jak jim stávající špatné podmínky ještě musíme vylepšit, jsou zcela zcestné.
To jen pro příklad. Komunistům přece bylo vytýkáno, že za nich existovala rovnost nad rovnost a že po převratu toto existovat nebude...
Ale jsou a nejsou to jen jednotlivci a přesto je tady házejí do jednoho pytle se skutečnými podvodníky a zloději. A dokonce jich je naopak většina. Jenže o těch se v televizi moc nemluví a v novinách nepíše, takže vzniká dojem, že všichni boháči jsou z ranku Stehlíků nebo Krejčířů. Když si však srovnáte, jak často se objevují jména Horáček, Kellner oproti těm předchozím a v jakých rubrikách a souvislostech, tak dojdete k tomu, že je to neporovnatelné a že lidé si budou docela určitě pamatovat ta první jména.
Proč si myslíte, že všichni podnikatelé si své soukromé cesty beze zbytku mohou odepisovat? Protože o tom víte jen to, co slyšíte z nadávání lidí se stejným pohledem na věc, jaký máte vy sám. Na druhou stranu, proč tedy už nepodnikáte, když je to přece tak výhodné oproti zaměstnaneckému poměru?
Tvrdím, že nevíte o účetnictví a o povinnostech podnikatele v ČR zhola nic a jen si domýšlíte, co se vám hodí. Nebo se mýlím a vycházíte ve svých odsudcích z nějakých důvěryhodnějších základů než je váš soukromý poloinformovaný názor?
A k těm rovným podmínkám – jak byste si to představoval? Aby generální ředitel, jehož jedno špatné rozhodnutí může firmu připravit lepším případě o velké peníze a v horším i o existenci a tudíž musí být natolik schopný, aby špatná rozhodnutí nedělal, měl stejné podmínky pro svou práci jako soustružník, který může svou chybou zavinit možná finanční ztrátu za zničený materiál, ale jen těžko položí firmu?
Netvrdím, že všichni podnikatelé jsou chudáci, ale stejně tak nemohu tvrdit, že všichni zaměstnanci jsou vykořisťováni a špatně placeni.