Vlákno názorů k článku Finanční poradce: svázán vzděláváním, etikou a vlastní výkonností od Luboš - Mnoho poradců radí tak, aby finančně pomohli sami...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 12. 7. 2008 8:08

    Luboš (neregistrovaný)
    Mnoho poradců radí tak, aby finančně pomohli sami sobě. To, že jejich klient prodělá , za to podle nich přece může nová situace na fin. trzích. Nevěřte poradcům ! Ti myslí hlavně na svoji kapsu.
  • 12. 7. 2008 13:06

    anonymní
    Tohle je i není pravda. Záleží totiž na lidech. Kdo chce budovat dlouhodobé vztahy s klienty, tak nemůže využívat jejich nevědomosti. A třeba i pustí korunu (tisíce to ale nebudou) z vlastní kapsy, aby byl klient spokojen.

    Problém je celkově v této oblasti. Do oboru vstupují stále noví a noví lidi (za poslední 2 roky přibylo 35000 zápisů v registru pojišťovacích zprostředkovatelů), slibují se jim hory doly, jenže co si budeme povídat, ta největší sláva je dávno pryč. A tak se prostě prodává za každou cenu, protože kdo ví, kdy se zas narazí na člověka, u kterého lze něco udat. Natož aby šlo o klienta bonitního a zcela bez zabezpečení.

    Agentům (ať už si říkají, jak honosně chtějí, třeba že jsou poradci) ale není co závidět. Systém ručení za fungování smluv (když ji klient zruší, agent vrací provizi), poměrně velká nejistota (i když kdo poctivě pracuje, měl by snad i něco vydělat) atd., to je jen pro psychicky odolné.
    Ostatně nikdo nikomu nebrání, aby si taky "nahrabal". Laici se nejvíc bojí pouhé představy, že by měli oslovit cizí osobu. Přitom tohle se dříve nebo později překoná, ale zůstane výše zmíněné plus velká časová náročnost. A on Pepík raději zajde do hospůdky, než by běhal a sháněl potenciální klienty.
  • 16. 7. 2008 3:03

    Radim (neregistrovaný)
    Přesně tak. Před dvěma roky jsem do toho kolotoče vstoupil a když jsem poznal, o čem to je, šel jsem pryč. Ovšem důvod byl taky ten, že já jako introvertní člověk nedisponuji několikastovkovým okruhem známých, který by mi zaručil na nejméně měsíce dostatečný přísun smluv, naopak bych musel nejméně půl roku usilovně shánět klienty, než by ty smlouvy začaly přibývat. Což hodnoticí žebříček firmy neumožnil, oni chtěli ty smlouvy pokud možno už od prvního nebo druhého měsíce.
  • 16. 7. 2008 3:04

    Radim (neregistrovaný)
    Podle mně hlavní vinu na současném stavu mají firmy, prodej přes zprostředkovatele pracující na IČO je vhodný pro nenasycený trh, kde s malými náklady umožní uzavřít velké množství smluv a tím rychle zabrat velký díl trhu. Jenže už snad 10 let je trh nasycený, firmy proto zvyšují tlak na zprostředkovatele a myslí si, že zvýšením tlaku je donutí uzavírat o to více smluv. Jenže to není pravda, zvýšeným tlakem jen docílí, že zprostředkovatel má o to menší prostor pro férovou hru s klientem. Dneska, na nasyceném trhu je mnohem aktuálnější starat se o stávající klienty než utrhávat stále nové a původní klienty nechat odcházet ke konkurenci a na to se hodí mnohem více zaměstnanci než prodejci na IČO.
  • 14. 7. 2008 14:53

    anonymní
    Tak to by mě tedy docela zajímalo na co myslíš TY?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).