Víš tomu se říká úspora zdrojů, pokud něco funguje dobře a slouží to dostatečně svému účelu tak proč to měnit, jen abych vyhodil peníze za něco co mi udělá stejnou službu a nic nového mi to nepřinese. Představ si že máš doma papouška nebo psa , jdeš ho snad po roce či 3 letech vyměnit jenom proto že to už není v módě, možná tak akorát nějaký snob. A mimochodem i u nás a i v Anglii leckde fungují stroje ještě s první republiky. To jen svědčí o kvalitě a dokonalosti daného výrobku. Né jako ty dnešní, které po záruce kolabují
Nemyslím si, že cesta odstraňování ekologických, sociálních a pracovněprávních omezení je dobrá. Byl jsem měsíc pracovně v Shenzenu, na dohled Hong Kongu. Stav prostředí (mezilidské vztahy, obecné podmínky k životu) jednoznačně katastrofa. A to zřejmě jen slabý odvar proti oblastem s těžbou uhlí nebo prvků vzacných zemin. Číňané v tom jedou dvacet, maximálně třicet let. Indie obdobně. Již dnes mají některé oblasti zcela zničené. To autoru článku jistě nevadí, předpokládám však že by silně protestoval proti stavbě dirty továrny v ulici Nad Kolčavkou a odvolával by se na jím kritizovaná omezení Evropské unie.
Na to, aby továrna nevypouštěla svinstva do okolí, není potřeba EU. To si může vyřídit ten, koho poškozuje. Každý by v normální společnosti měl nést odpovědnost za negativa, která způsobí mimo svoje vlastnictví. Tj. toto je ŕešitelné i bez regulací. Tam, kde ne, stačí regulace obce, státu. Regulovat restaurační pulty, žárovky, parkovací místa nebo ájurvêdské byliny z Bruselu je jen pâr z tisíců nesmyslů, které ničí evropskou ekonomiku.
Vždyť to píše - nesmí poškodit jiného. Kdyby někdo sajrajtem kolem své fabriky způsobil nemoc okolobydlících, tak by jim musel hradit veškerou léčbu, ztrátu výdělku, ... a pak už by se moc dobře postaral, aby se mu to nestalo.
Naopak, právě regulace umožňují ostatní poškozovat. Dnes pokud továrna zamoří okolí sajrajtem XZ, na který neexistují limity a není regulovaný, tak je z obliga, poškození mají smůlu a vše je podle práva. A to je možné právě a jen díky té regulaci.
Jenže to by musel stát zajistit skutečnou vymahatelnost práva, a do toho se státu nechce, protože to je práce. Zatímco vymýšlení tabulek s limity a různých regulací je docela příjemná zábava, zákonodárci se při tom můžou tvářit, jak jim leží na srdci blaho obyvatel a ještě vydírat politické protivníky a vymáhat si další výhody.
To je právě otázka, jak dokázat, že někdo sajrajtem kolem své fabriky způsobil nemoc okolobydlících. To je právní cestou fakticky nemožné, a proto existují limity obsahu nebezpečných látek v potravinách, vodě, vzduchu atd.. Není to ochrana dokonalá, ale apoň taková. V Číně takové limity nemají a máte možnost jen odejít nebo vymoci své právo právem silnějšího.
EU je choromyslná organizace, která své byrokratické poslance a úředníky obšťastňuje obrovskými výplatami. EU vydává každé 3 hod ve dne i v noci nějakou novou slabomyslnou směrnici. VB platí za 1 hod členství 2 mil. USD. Vše vede několik lidí typu maoisty Barrosa, které nelze sesadit. Celé své mládí Barroso četl a propagoval velkého Maa !
Ty kecy co tu autor nakydal!!! Uf! Tak to raději EU než to co opěvuje! A vůbec - na co furt zbožšťujeme růst. Růst a růst! A kam - až do oblak? Já se chci mít prostě dobře - tj. být zdravý, mít kolem sebe příjemné prostředí, rozumné lidi, dobrou práci... Kde je v tomhle Váš růst za každou cenu. A k čemu mi vlastně je? Vaše kapitálokecy se nijak neliší od těch za socíku. Však ten údajně také prosperoval, dost dlouho se chlubil kolik tisíc tun oceli každý rok vytaví a kolik tisíc hl kyseliny sírové k tomu. Blbosti. Nezáleží na množství, a už vůbec ne na růstu. To zajímá jen spekulanty, finančníky a podobnou chásku. Normální lidi jsou jimi jen zblbnutí.
"Já se chci mít prostě dobře - tj. být zdravý, mít kolem sebe příjemné prostředí, rozumné lidi, dobrou práci... "
No a aby si toto mohol dosiahnúť, potrebuješ rast, respektíve zvyšovanie svojho bohatstva. Aby si si mohol dovoliť lepšiu zdravotnú starostlivosť, lepšie jedlo, lepšie prostredie, kvalitnejšie výrobky tak proste musíš zvyšovať svoju efektivitu.
Netvrdím samozrejme, že spôsob, akým sa o to dnes pokúšajú nikým nevolení eurodiktátori, pardon eurokomisári povedie k cieľu. To určite nie.