Tento nesoulad hospodářských cyklů, který v minulosti nahrával Spojeným státům, by se však mohl začít otáčet ve prospěch starého kontinentu.
V pokrizovém období evropská ekonomika zažívala jen velmi pozvolný a postupný hospodářský růst, který nutil podniky ke snižování marží, a to i na nižší úrovně než v období nejhoršího propuknutí hospodářské krize v roce 2009. Ty se dokonce v roce 2014 dostaly na 11leté minimum. Zisky evropských firem se nacházejí v průměru o 13 % níže, než byl vrchol v roce 2008, zatímco úroveň amerických je o 32 % výše.
Očekávaná zvyšující se ekonomická aktivita by měla v budoucnu vést i k otočení tohoto negativního trendu a obnovit tak růst provozních marží evropských podniků.
Mezi sektory s největším potenciálem k růstu z pohledu marží lze zařadit stavební materiály, které doposud trpěly slabou poptávkou, ale s hospodářským růstem by mělo dojít k oživení zájmu o produkty v tomto sektoru. Dlouhodobě nejnižší provozní marže zaznamenaly v loňském roce i maloobchodní řetězce, kterým by do karet nyní mohla hrát klesající deflační rizika. Ke zlepšení by mohlo dojít i v sektoru IT služeb a v dlouhodobějším horizontu i u ropného odvětví.
V rámci teritoriálního rozložení mezi země s nejnižšími provozními maržemi patří Portugalsko, Itálie nebo Španělsko. Naopak v případě exportně zaměřeného Německa, kterému pomáhá slabé euro, je prostor pro vyšší růst marží kvůli mzdovým vyjednáváním velmi omezený.