Názory k článku Evropa diskriminuje muže?
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
Jarmila (neregistrovaný)Počítají UNISEX tabulky na dožití se skutečností, že žena rodí děti a pak je ještě po určitou dobu kojí? Po tuto dobu nevydělává peníze a ani je vydělávat nemůže. Za to je jí poskytována určitá společenská kompenzace. Nebo počítá ta všeobjímající EU s tím, že žena položí okamžitě po porodu dítě do náručí otce, sama se vrhne do víru pracovního procesu a muž bude dítěti místo kojení připravovat umělou stravu?
-
Jan Ludvicek (neregistrovaný)Nechapu. Proc bych ja mel platit vam za to, ze kojite? Co je mi do toho? Neni to jen vase vec? A samozrejme vec vaseho manzela? At vam pojisteni behem te doby treba plati on, ja nechci. Neverim na "spolecensky konsensus" a zadnou "spolecenskou smlouvu" jsem nepodepsal. Mit dite je predevsim Vase rozhodnuti a vase odpovednost - nikdo vas do toho preci nenutil a nechapu, proc by vam za to nekdo cizi mel neco platit. Ja mam 2 deti a nic za to po nikom nechci. Mam je proto, ze je chci a ne proto, abych na tom vydelal!
Jediny spravedlivy system je ten, kdy si kazdy spori a investuje a z toho pak ve stari zije. Tomu se jakz takz priblizuje soucasne soukrome penzijni pripojisteni.
Nejakou delku doziti bych vubec nekalkuloval. Vychazel bych z toho, ze clovek si v momente odchodu do penze vybere nasporene+zhodnocene prostredky najednou a dale rozhodne, co s nimi udelat (koupit si dum na venkove, dale investovat, dat na terminak, zaplatit omlazovaci kuru, atd...). To byste jako chtela, aby v tomoto momente prisla nejaka Spidla a rekla: "Pane, muzete si jednorazove vybrat, co jste si nasporil, ale 20% musite dat pani XY?". To tedy moje predstavy o spravedlnosti nenaplnuje! -
Jarmila (neregistrovaný)Jsem pro spravedlnost, ale Vámi zmiňované penzijní připojištění je zářným příkladem nespravedlnosti. Pokud berete důchod a zemřete, dostanou Vaši potomci jakés takés vyrovnání a zbytek toho, co jste si naspořil Vy, zůstává ve společném koláči pro ostatní důchodce. Když už spravedlnost, tak raději otevřené podílové fondy.
Diskuse ale byla původně o tom, že životní pojištění diskriminuje muže, a to je pravda. Na stejnou pojistnou částku platí víc, a čím jsou starší, tím je rozdíl vyšší. -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)Vzdyt ja jsem rikal, ze to chce v okamziku odchodu do duchodu jednorazove vybrat prostredky z penzijniho pripojisteni a investovat je. Takove investice samozrejme JSOU predmetem dedickeho rizeni.
A ano, idealni by bylo behem zivota si proste vytvaret rozumne diverzifikovane portfolio at jiz vstupem do otevrenych podilovych fondu, ci pomoci konkretnich investic (od akcii po nemovitosti). Aby tento transparentni a spravedlivy pristup fungoval, bylo by potreba odstranit nekolik nespravedlnosti a prekazek:
1) Odstranit prispevky na penzijni pripojisteni (proc zrovna tato forma ma byt preferovana z penez ostatnich?)
2) Odstranit povinnost platit si na statni penzi (socialni pojisteni). Nechapu, proc je povinne. Kdo chce statni penzi, at si tam spori. Kdo se boji nezamestnanosti, at se pojisti. Proc by se proti nezamestnanosti mel pojistovat ten, jemuz majetek staci treba na 5 let bez prace? To je jako nekoho nutit pojistovat hotel na Snezce proti povodni. Proc ma stejnou (resp. vlastne vyssi) pojistku platit vzdelany clovek, jemuz nezamestnanost hrozi daleko mene, jako clovek se zakladnim vzdelanim, ktery je ohrozen podstatne vice? To je jako predepisovat vyssi pojistneho proti zaplavam ne podle vzdalenosti od reky, ale podle prijmu vlastnika?!
3) Odstranit dane znevyhodnujici predvidave a zodpovedne obcany (treba dan z nemovitosti - proc ma platit tuto dan ten, kdo se postaral o vlastni bydleni a ten, ktery zije na ukor ostatnich v regulovanem najmu ji platit nemusi - kde je spravedlnost?)
4) Ochranit uspory zodpovednych obcanu pred inflaci - jina cesta, nez zruseni monopolu na tisk (padelani) nekrytych penez (tedy CNB), asi neni. Znovuzavedeni komoditnich penez a freebankingu (tedy svobodne souteze v menove oblasti) by bylo, stejne jako odstraneni jakehokoli jineho (statem vynucovaneho) monopolu, rozhodne krokem spravnym smerem.
5) Dane bud zrusit (priliz silna kava pro vetsinu lidi), nebo zavest pausalni (ne rovnou) dan. Jelikoz statnich "sluzeb" cerpame zhruba vsichni stejne i "rovna" 15% dan je nespravedliva. Z pohledu zabezpeceni na duchod je to videt jasne - sporit si lze pouze zdanene penize. Pri 50% zatizeni to znamena, ze je zodpovedny clovek 50ti procenty pokutovan za svoji svedomitost. -
Patrik Chrz (neregistrovaný)Tohle je hezké, ale trochu utopické.
Třeba bod 2:
Dejme tomu, že by to prošlo. Co by se asi stalo? Většina (nebo alespň podstatná část) lidí by ty peníze "prožrala". No a až by šli do důchodu tak by měli holý zadek. A protože by šlo o početně velkou skupinu, měla by obrovskou politickou moc. Takže by klidně mohli prosatit "spravedlivé rozdělení národního bohatství". Výsledkem je, že ti, kteří by si spořili a své prostředky by nedokázali řádně ukrýt by o ně mohli úplně klidně přijít.
s bodem 3 bezvýhradně souhlasím. Daně z majetku považuji za naprosto největší nespravedlnost.
bod 4
tohle si v praxi naprosto nedokážu představit. To bych jako přišel do obchodu a tam by byly ceny typu: chleba 15 K banky A, 17 korun banky B, peníze banky C nebereme.
Jenže můj zaměstnavatel bude ochoten vyplácet mzdu pouze v penězích banky C. Nebo 20 % mzdy v penězích banky C, 40 % v penězích banky D a 40 % v obchodovatelných poukázkách na pšenici? Ne, tohle opravdu nechci.
Určitým řešením by bylo krytí bankovek např. zlatem, ale toho nemáme tolik abychom s ním mohli krýt veškeré ověživo. -
Jarmila (neregistrovaný)Ještě k bodu 2:
A byli bychom znovu v roce 1948, kdy se jedny majetky znárodnily a druhé tzv. rozkulačily, úhrnně řečeno, rozkradlo se, co šlo, a ti chudí z toho stejně nic neměli, jenom se 40 let domnívali, že vládnou. Jako v tom vtipu, kdy si americký dělník ráno hodí na talíř dvě vejce do skla, sedne do cadillacu a jede se nechat vykořisťovat, zatímco český dělník ráno hodí dvě vejce do trenýrek, sedne do tramvaje a jede vládnout (promiňte mi ten neučesaný výraz, ale pokud bych ho učesala, vtip by ztratil pointu). -
Honzajs (neregistrovaný)K bodu 4:
S tím zlatým standardem máte pravdu. Třeba by byl i modofikovaný. Určité množství peněz v oběhu by muselo být kryto zlatými rezervami. A nejde jenom o bankovky, jde i o peníze na účtech...
Zlata na toto nemá dost žádná země. Buď by muselo ono množžství penez klesnout, nebo by centrální banka byla nucena nakoupit zlato. -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Zlatý standard nevidím jako reálnou ani jako dobrou možnost. Byl otestován i v minulosti a neosvědčil se zejména pro nepružnost. Jednou z peněžních potíží vedle inflace se začíná rozmáhat deflace, která může mít stejné, ne-li horší, následky. A zlato při omezené produkci zlata a rostoucí produkci ostatních statků a služeb by k deflaci pravděpodobně vedlo.
Navíc - i zlaté a stříbrné mince byly znehodnocovány.
Potřeba "zlatem krytých peněj" je projevem nedůvěry k vydavateli oběživa. Bude vám stačit jeho slovo či účetnictví, které bude tvrdit, že ho má dostatek na krytí celé emise? Pochybuji... zvláště ve světle případů účetních podvodů. Že peníze nejsou kryté zjistíte, až je budete chtít směnit za zlato. -
Honzajs (neregistrovaný)Měny kryté zlatem nebo stříbrem existovaly na světě po tisíce let.
Kde se zlatý standard neosvědčil? Prosím o příklady - dlouhodobá inflace, růst HDP...
Vezměte inflaci. Za posledních 30 let 19. století byla v USA KUMULATIVNĚ 3% - za existence zlatého standardu. To máme nyní za rok. Tak kde je přínos?
Účetní podvody firmy dělají, provalilo se to. Co když kreativní účetnictví provozují i státy? každá větší firma účtuje v podvojném účetnictví a podléhá auditu. Kdo audituje výkazy státu (rozpočet, růst GDP, míra inflace...)?
Státní rozpočet je ve své podstatě jednoduché účetnictví... Jak by asi vypadaly jeho výsledky v podvojném? - dohadné položky na důchodové deficity...
Těším se na odpověď -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Zlaté a stříbrné mince existovaly také stovky a tisíce let, přesto je jejich vydavatelé, pevážně panovníci a jejich mincmistři, kazily. Přesné číslo Vám neřeknu, ale když jsem četl o znehodnocení mincí, připadalo mi až neuvěřitelné, že bylo takové možné. Na druhou stranu - panovníci zcela bezostyšně využívali monopolní postavení.
Nebezpečí zlatého standardu, jak jsem psal, nevidím v případné inflaci, ale naopak v deflaci, která může mít velmi závažné následky. Ekonomiky rozvinutých států se v průběhu minulého století rozrostly nebývalým způsobem, což s sebou nese také větší potřebu peněz - oběživat. Pokud bude zlata dost a jeho zásoba pro peněžní účely poroste stejně rychle, jako potřeba oběživa, pak by problém s deflací (který plyne např. z nepružností mezd a cen - lze samozřejmě diskoutovat míru) by nenastal. Nedostatek zlata pro krytí oběživa by pak mohl vést k deflaci s hospodářskou krizí. (Velmi, ale opravdu velmi stručně řečeno.)
Státy jsou hlídány nejen svými voliči (idealistický pohled), ale také okolními státy. Na českou ekonomiku již delší dobu dohlíží OECD a v neposlední řadě i Evropská unie, ekonomiky a jejich vlády jsou pod drobnohledem Světové banky a finančních trhů. Samozřejmě je možné diskutovat o kvalitě a účinnosti tohoto dohledu, nicméně tu je. (O ne zcela vyhovující kvalitě svědčí řada hospodářských krizí několika států, např. Argentiny, krize v JV Asii apod. - ale máme lepší?)
Rozpočet neodpovídá ani jednoduchému účetnictví - nejblíže z účetních výkazů má ke cash-flow, toku finanční hotovosti. To vede například k snadnému "zaměnění" provozních výdajů a investic. Do výdajů jsou zahrnuty investice v celé uskutečněné výši, nikoli jen odpisy (jako u firem). Apod. -
Honzajs (neregistrovaný)A proč by v oběhu musely být pouze zlaté mince? Úplně by stačil, aby množství penez v ekonomice (třeba M3) muselo výt krzto rezervami centrální banky. Kdy by chtěl, by si tyto peníze vyměnil za RYZÍ zlato (mince, cihlu...) dle libosti.
Proč se bojíte pouze deflace a ne také inflace? Vždyť od vzniku Fedu v roce 1913 ztratil USD inflací 95% své hodnoty. Inflace přece také vedou k ekonomické krizi (Německo 20. let, 70. léta v USA, 80. a 90. léta v Jižní Americe...).
Riziko deflace samozřejmě nelze jednoduše eliminovat. Obávám se, že se jí nevyhneme ani za současného stavu - viz Kondratievovy dlouhodobé cykly.
Pokud však stát před příchodem deflace natiskne velké množství peněz, lze očekávat, že její projevy budou horší, než kdyby toto množství peněz navíc neexistovalo ( povede k většímu poklesu objemu peněz v ekonomice)
Co se týče dohledu - nemáme lepší, bohužel. Dělají ale ony mezinárodní instituce audity hospodaření států - nedělají.
S tím rozpočtem máte pravdu, je to přesnější. Kdyby ale stát byla firma, tak kurz měny je ekvivalent ceny akcie, GDP je ekvivalent tržeb. Pak by ale stát musel vytvářet dohadné položky na důchodovou reformu... -
Petr Zámečník (neregistrovaný)V 90. letech se snažila centrální banka řešit inflaci přísnou kontrolou peněžní zásoby. Došlo k tomu, že se podniky začaly vzájemně úvěrovat - a inflace rostla dál. V případě zlatého standardu by mohlo dojít k tomu, že peníze v ekonomice nebudou stačit a buď dojde k deflaci (viz výše), nebo si ekonomické subjekty poradí jinak. Přesto se domnívám, že riziko deflace by bylo příliš vysoké vzhledem k omezené těžbě zlata a jeho rostoucí potřebě v rostoucích průmyslových odvětví.
Inflace hrozí skutečně více v ekonomice "bez zlatého standardu", nicméně mírnou inflaci nevidím jako příliš škodlivou z několika důvodů. V krátkosti - umožňuje snižování mezd, jsou-li neefektivně vysoké (nejsou-li, vzrostou zároveň s inflací, nebo více), usnadňují pokles reálných cen. Nemluvě o možností využívání měnových nástrojů k povzbuzení či utlumení (nepoužívá se:-) ekonomiky. Neříkám, že jsou vždy na místě, ale v jistých případech fungují a mohou zabránit prohloubení ekonomické krize (nebo, samozřejmě, ji naopak vyvolat).
Na základě jaké teorie usuzujete, že větší množství peněz v ekonomice před nástupem deflace povede k hlubším projevům deflace? Toto tvrzení mne zaujalo. Kupříkladu monetarismus hovoří opak, podobě jako další mě známé neoklasické teorie.
S dohledem nad státy je potíž... myslím si, že vychází přímo z ekonomické teorie - když mezi dvěma ekonomy naleznete alespoň tři ekonomické názory, které jsou ve vzájemném rozporu, je obtížené sestavit dozorový orgán, který by mohl s jistotou říci, kde ten či onen stát hospodaří špatně a kde dobře. Samozřejmě v návaznosti na hospodářskou politiku.
Vaše přirovnání kursu měny k akciím a GDP k tržbám se mi líbí. -
Honzajs (neregistrovaný)Pro každou ekonomiku by mělo existovat rovnovážné množství peněz.
Pokud je peněz v ekonomice nadbytek, dojde k projevům inflace.
V případě, že tyto nadbytečné peníze budou utraceny za zboží či služby, stoupne inflace. Pokud však tyto peníze budou směřovat na kapitálový trh či do nemovitostí, vytvoří se na tomto trhu bublina (domnívám se, že to je současnost v USA).
Čím větší je nerovnováha na některém z trhů, tím větší korekce je třeba k jejímu vyrušení a tím horší důsledky.
Dokonce se domnívám, že inflace a deflace mohou existovat současně - každá na jiném trhu. V tomto případě by mohlo dojít k velmi nepříznivé kombinaci - tedy současnému vypouštění bubliny na kapitálových trzích a v nemovitostech spolu s růstem cen komodit a spotřebitelských cen. To by donutilo Fed zvýšit úrokové sazby, což by ještě více podrylo kapitálový trh a vzheledm k zadluženosti obyvatel i firem v USA by hrozila deprese celé ekonomiky.
Nejsou to radostné vyhlídky. -
Petr Zámečník (neregistrovaný):-) a pokud nedostatek, dojde k deflaci, s tím mohu jedině souhlasit.
Je ovšem otázkou, zda a do jaké míry může vzniknout nerovnováha na některém z trhů. Vysoké ceny a růst na kapitálovém trhu je rovnovážný, záleží jen na tom, zda mají akcie ad. kutečný potenciál k vysokému růstu - a firmy účetní závěrky (ač ne vždy seriozně) provádějí a nechávají auditovat.
Ovšem tím už zabíháme do teorie informace a očekávání :-).
Druhou otázkou rovnováhy trhů jsou nepružnosti a částečně nehomogenní produkt (ten ovšem nevidím jako příliš významný). Nepružnost cen se sice příliš nedotýká kapitálových trhů, ale může mít zničující důsledky na ostatních trzích.
Jsem věčný optimista, a historie ukázala, že navzdory hospodářské politice se trh prosadil (i v "socialistických" zemích), přestože někde více a někde méně. Vždyť navzdory 40 letům "temna" zažila československá ekonomika růst, i když s velkou ztrátou oproti demokratickému světu. -
Petr Zámečník (neregistrovaný):-) a pokud nedostatek, dojde k deflaci, s tím mohu jedině souhlasit.
Je ovšem otázkou, zda a do jaké míry může vzniknout nerovnováha na některém z trhů. Vysoké ceny a růst na kapitálovém trhu je rovnovážný, záleží jen na tom, zda mají akcie ad. kutečný potenciál k vysokému růstu - a firmy účetní závěrky (ač ne vždy seriozně) provádějí a nechávají auditovat.
Ovšem tím už zabíháme do teorie informace a očekávání :-).
Druhou otázkou rovnováhy trhů jsou nepružnosti a částečně nehomogenní produkt (ten ovšem nevidím jako příliš významný). Nepružnost cen se sice příliš nedotýká kapitálových trhů, ale může mít zničující důsledky na ostatních trzích.
Jsem věčný optimista, a historie ukázala, že navzdory hospodářské politice se trh prosadil (i v "socialistických" zemích), přestože někde více a někde méně. Vždyť navzdory 40 letům "temna" zažila československá ekonomika růst, i když s velkou ztrátou oproti demokratickému světu. -
Honzajs (neregistrovaný)Podle mého názoru je na amerických kapitálových trzích bublina. nynější P/E jsou cca 30, tedy hodnoty v minulosti dosahované nna vrcholu bublin (1929, 2000).
Úrokové sazby a potažmo výnosy z obligací jsou na historických minimech, s nimi spojené ceny obligací naopak na maximech.
Ceny nemovitostí jsou také velmi vysoko.
Do všech těchto trhů (jejich momořádného růstu) se promítla inflace (prudký nárůst M3 v USA od počítku 90. let). Všechny tyto trhy jsou tedy zralé na deflační vývoj.
V delším časovém horizontu očekávám pokles ceny výrobků a služeb - zejména v důsledku cenové konkurence ze strany Číny a Indie - zejména velmi levné pracovní síly.
Naopak lze očekávat růst cen komodit, neboť po nich bude poptávka stoupat.
Pokud budu porovnávat hodnotu DJIA a cenu za 1 unci zlata, dojdu k něsledujíci hodnotám: nyní cca 25. Pokud se ohlédnu do minulosti, tak při dosažení dna akciových trhů (30. léta, přelom 70. a 80. let) byla tato hodnota cca max 3:1.
Vznáším tedy otázku: Na jaké hondotě se nyní protnou ceny zlata a DJIA? Tipuji 2000-3000.
CO se týč růstu, jak se měří? Proč USA nezhrnují do inflace - CPI -ceny potravin a energií? Rázem by byla inflace větší.
Proč USA používají přepočítávání nvestic do IT přes lepší výkon - rázem investice di IT vypadají mnohonásobně větší, nežli byla reálně vynaložená hotovost. Ty peníze navíc nikdo nevydal ani nepřijal. jsou pouze fiktivní...
SOučasnou velkou zadluženost lze eliminovat v zásadě 2 způsoby: inflací či krach firem. Ani jedna varianta se mi nelíbí.
Čistá současná hodnota amerických dluhů je 44 bilionu USD (jak soičítalo jejich ministerstvo financí). Kdyby byly firmy, tak krachují.
A jsme opět na začátku - výkazy státu, kdyby vykazoval jako firma. Asi bychom se velmi divili, jak by rozvahy vypadaly (schodky penzijních systémů, nakumulovaný státní dluh...)
Vy byste si koupil akcie takto zadlužených firem, jak jsou dnes státy? Já ne. Ale měnu držet musím, proto jsem muvil o zlatém standardu jako možnosti. EMise peněz je totéž jako emise dodatečných akcií... Pokud bude přetlak nabídky akcií, co bude s jejich cenou? Spadne dolů...
S téhož se bojím i u ceny peněz - tedy inflace.
Suma sumárum, globální ekonomika nemá radostné vyhlídky.
Co Vy na to? -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Pěkný přehled americké ekonomiky, s nímž lze jen souhlasit. Až na jeden bod:
Srovnáváte emisi peněz s emisí nových akcií firmy. Ano, ale jako firmy vydávají akcie, aby získaly kapitál k dalšímu rozvoji, může stát využít emise peněz k rozvinutí ekonomiky. Bohužel často bývá zneužívána.
Zadlužování ekonomik se snaží některé ekonomické teorie obhájit. Vždyť státní dluh nemusí být nikdy splacen - proč také, když stát je tu "věčně". Jen se to nesmí přehnat. Ale kde je ta míra, kdy je stát předlužený? EU se na to snaží odpovědět 60 % HDP. :-) možná to vychází z celkového daňového zatížení, které se 60ti % blíží.
Nastínil jste rozdílnou metodiku výpočtu "základních" makroekonomických veličin. Je-li inflace (či nezaměstnanost nebo GDP) počítána v každém státě jinak, nejsou údaje srovnatelné. Ale nesrovnatelnost údajů v konečném důsledku mnoho lidí netrápí. -
Honzajs (neregistrovaný)Dymnívám se, že porovnání peněz s akciemi firmy ja na místě.
Kdyby posnik prostředky z emise akcií 'projedl', tedy nepoužil na investice, umoření části dluhu apod, domníváte se, že by taková emise byla upsána? Stát přitom takto funguje (drtivá většina nově emitovaných penez nejde ne investice) - a to už úplně pomíjím fakt, že pomocí měnového multiplikátoru se množství peněz v ekonomice zvyšuje jenom jejich pohybem v bankovním systému.
Státy přece také mohou krachovat, nebo nesplácet své zavazky - obligace carského Ruska, nyní Irák...
Navíc v jejich číslech nejsou zahrnuty všechny dluhy - viz současné hodnota budoucích dluhů USA 44 bilionů USD. Rázem by jejich dluh nebyl do 60% GDP ale 400%. Obávám se, že podobně by dopadly i Evropské země...
Pokud by státy sestavoval rozvahy, musely by je vykázat...
Američané nedávno oznámili výpověd na 30-ti leté obligace emitované v roce 1979 s tím, že je splatí ihned nebo přestanou platit z nich úroky - cca 9,5%. Proč asi?
Inflace a GDP jsou běžně porovnávány v mezinárodním měřítku, proto by měly mít stejnou metodiku výpočtu, jinak porovnávám jablka a hrušky. Proto by je nesrovantelnost údajů trápit měla.
Dále metodika GDP - pokud do ní zahrnu i necashové položky, tak je uměle nadhodnoceno. Dluh totiž může být kryt pouze z cashových položek a ne z přecenění výkonu IT, započítání fiktivnívh pronájmů majitelů nemovitostí užívaných k bydlení... Když si půjdu půjčit do banky, tak banku bude zajímat můj cashový příjem. Stejné by to mělo být i se státem...
Proto se domnívám, že měna krytá zlatem, by neumožňovala takové nafouknutí bubliny a zadlužení států...
Jak jsem již napsal výše, výhled ekonomik není vybec radostný. -
Patrik Chrz (neregistrovaný)Prostě budou vznikat pojišťovny a fondy se sídly na Kajmanských ostrovech a podobných destinacích, které budou pojišťovat výhradně muže (u výplat důchodů) nebo ženy (u životních pojistek).
V době Internetu žádný problém.
Klasický negativní dopad je vidět v kadeřnictví.
Zatímco dřív byly ženy ziskové a z mužů si hradili přímé + část režijních nákladů, "sloučení cen" vedlo akorát k tomu, že větší množství mužů se stříhá strojky a ženské musí v ceně uhradit i tu část režijních nákladů co dříve platili muži.
-
- SENIOR ACCOUNTANT
- Bankéř pro občany s obsluhou pokladny (m/ž), Nový Jičín
- Bankéř pro movitou klientelu (m/ž), Kopřivnice
- Upisovatel - jaderná energetika
- ÚČETNÍ
- ÚČETNÍ
-
- Jak si zapamatovat kalendář, balíčky hracích karet i binární kódy
- Zkušenosti generála tajné služby: Leadership
- Jak efektivně vyhledávat pomocí Google
- Zákeřnosti anglického slovosledu
- Základy grafů v Excel
- Mindfulness I: Jak zlepšit svou pozornost a zachovat si nadhled
-
- SENIOR ACCOUNTANT
- Bankéř pro občany s obsluhou pokladny (m/ž), Nový Jičín
- Bankéř pro movitou klientelu (m/ž), Kopřivnice
- Firemní bankéř (m/ž), Karviná
- ÚČETNÍ
- ÚČETNÍ
-
- Canva: grafika pro firmy a podnikatele
- Todoist - zorganizujte si život
- Jak si zapamatovat kalendář, balíčky hracích karet i binární kódy
- Jak efektivně vyhledávat pomocí Google
- Zákeřnosti anglického slovosledu
- Mindfulness I: Jak zlepšit svou pozornost a zachovat si nadhled
