Dnes už ale korejské automobilky musí brát všichni vážně. Ano - ale proč? Protože začly používat kvalitnější evropské agregáty a komponenty, a většinou se v Evropě již i montují. Tím pádem se ale téměř vyrovnala i cena, a korejské vozy už nejsou bestsellerem pro lidi ani hrozbou pro evropské automobilky.
Potenciál čísnkých aut tedy vidím zejména ve firemních a referentských vozech, než v levném rodinném vozu. Pokud na auta bude dvouletá nebo dokonce tříletá záruka (a víc takové referentské auto ve firmě stejně nevydrží), není co řešit. Podívejte se na Dacii - prodávají pickup za 199.000, a kolik jich jezdí. Když malá firma kupuje deset aut, místo deseti partnerů za 4 mega koupí dvanáct dacií za 2,4 mega (neb průměrně dvě budou furt stát v servisu) a panu majiteli zbyde na nového mercedesa. A vovovovtomtoje - firemní auta je trh který je svojí velikostí daleko zajímavější než rodinná auta, a pro dělnickou třídu nejde o žádnou soutěž krásy.
Vy byste poslal svého zaměstnance na jednání v referentském čínském autě ? Já určitě ne - nejde jen o image, ale o bezpečnost. A do jezdící rakve bych svého zaměstnance nikdy neposadil.
Inu - víte, ono je to nepopulární říkat, ale jsou chovní koně a tažní koně. Takže svého zaměstnance - obchodního ředitele bych skutečně neposlal na jednání v čísnkém autě - zejména ne k nějakému primitivovi, co se dívá "čím kdo přijel" a podle toho si tvoří část svého názoru na přišedšího.
Ale svých třicet dělníků na stavbu, svých 100 UK-ček na tahání materiálu, a své tři referenty co jezdí pro poštu a obstarávají drobné věci aniž by reprezentovali firmu - těm je mně i jim celkem jedno, jestli jim koupím favorita nebo čínskou hajtru. Stejně to auto (jakékoliv) zničí dřív než je odepsané účetně, a upřímně řečeno takových lidí je dost. Poptávka je po volantu se čtyřmi koly co jezdí, za co nejmíň peněz a starostí - vše.
Strašně se mi líbí, jak vrchnost musí mít to nejluxusněji vybavené auto, i když v tom tolik času netráví. A svým ovečkám, co v autě tráví celou pracovní dobu, nedopřeje ani centrál s dálkáčem natož klima. Jak tady někdo píše: "Když malá firma kupuje deset aut, místo deseti partnerů za 4 mega koupí dvanáct dacií za 2,4 mega (neb průměrně dvě budou furt stát v servisu) a panu majiteli zbyde na nového mercedesa."
Vzpomínám si na pana Železného a jeho Dolejte řediteli, kde obhajoval partnery, kteří jak nemají kravatu za 50 tisíc a hol(d)inky za 300, tak to nejsou lidi. To samé bude s auty. I když je dost úsměvné, jak si rádobypodnikatel koupí octávku za 600 nebo superblba za meloun a myslí si, jak je in. Říkám si, hochu, ty to máš v hlavě vygumované. Tak hnusná, předražená auta - ani za zlámanou grešli. Raději si kup Mégana nebo Peugeota a budeš rozhodně líp reprezentovat.
Jezdím často do bývalého východního Německa - tam se lidi taky selektují. Krátce po sjednocení tam vyměnili tráboše a warťase za pro ně tenkrát nedostupné lady a favority. Pak tyto obměnili za fabie a octávky a nyní kupují většinou už jen plnohodnotná, západní auta. Škodovky a asijskou produkci si tam už kupují víceméně jen socky (i když Boleslav vehementně popírá, že by škoda bylo i nyní synonynem levného, podřadnějšího auta z východu) - mladé rodiny s dětmi, důchodci, svobodní atp.) a pak chudé malé firmy vč. státních úřadů, kde se musí šetřit, ať to stojí co to stojí. Takže i tam se to dělí ...
prijed mi nekdo na schuzku v cinskem suntu (jakekoliv cinske je sunt) , tak s nim vybehnu jeste nez staci rici dobry den.
btw: v cine neumeji vyrobit ani vrtak, ktery by se neohnul , natoz auto