naší společnosti vidím v tom, jak se všeobecně snaží dělat s dlužníka obět' a z exekutora a těch co se domáhají svych peněz pachatele. Citim v tom i masírování medii.
Život na dluh je normální a dluhy se přece neplatí. Jak to bylo dřív , před 20,40,80 lety? Jak se společnost dívala na dlužníka? Taky ho litovali?
Určitě se ale musí něco udělat s výšší odměn exekutorům, myslím že jsou dost vysoké. Ale i přes toto všechno je dobře že soukromy ěxekutor je. Nebo zavedeme exekutora státního "zadarmo"? Bude to 3x dražší a zaplatí to ostaní.
Dnešní doba, kdy se záměrně půjčuje lidem, kteří nemohou splatit – to je spekulace věřitele, kterou já osobně bych nepodporoval ani chvíli.
Pokud někdo evidentně půjčuje někomu, kdo nesplatí, protože ho nezajímá ani tak splacení dluhu, jako různé penále, odměny exekutora, zabavený majetek, atd. – kdybych měl možnost bych zakázal řešit policí a soudy.
Věřitelé zde spekulují na úplně něco jiného, než je splacení dluhu, a společnosti by nesmírně prospělo, kdyby to přestal stát podporovat.
K tomu věřitelé často záměrně neupozorňují dlužníka na svůj dluh, protože nemají zájem ani v nejmenším o splacení dluhu.
Mě by jen zajímalo, jaké příplatky získá ten, kdo si postaví pekárnu na 1000 rohlíků denně, které se neprodají. Také mu špatný podnikatelský plán vymůže nějaký exekutor?
Půjčování peněz je podnikání jako každé jiné. Má mít i svá rizika, a při špatných spekulacích by měl věřitel prodělat.
Situace, kdy věřitel může jít do obrovského rizika, protože stát, exekutoři i další udělají i nemožné, aby na tom vydělal – je společensky nebezpečný. Riziko, kdy se privatizují zisky a socializují náklady na zajištění investice vede jen k tomu, že se věřitelé chovají čím dále nerozumněji a nebezpečněji.