Dva dny s vykonavateli Exekutorského úřadu Přerov

Exekutor je v podstatě soukromý podnikatel, kterému byla státem svěřená moc vykonávat rozhodnutí soudů, pokud selže ochota a vůle povinných osob. Ne všechny kroky exekutorů jsou vnímány pozitivně, protože existuje mnoho typů pohledávek, které měly (a dodnes mají) jediný cíl: získat finanční prostředky ne ze zaplacení pohledávky, ale z jejího vymáhání. Tento právní humus posvěcený českými zákony pak způsobil řadu extrémních situací, kdy docházelo k vymáhání bagatelních částek a účtování přemrštěných nákladů. Až na výjimky však je potřeba nehledat chybu u exekutorů, ale u samotného věřitele a způsobu jeho zacházení s pohledávkou. Exekutor je poslední článek právního řetězu a má za úkol vymoci soudní rozhodnutí i nepopulární formou, jakou je exekuce platu a mzdy, prodej majetku či exekuce dítěte. Můžeme diskutovat o smysluplnosti českého práva, a ptát se, zda v něm mají mít svoji roli exekutoři, nicméně stávající stav je daný. Pojďme se proto podívat na exekuce z trochu jiného pohledu.

Exekuce vždy smysl nemají

I vykonavatelé jsou jen lidé, mají své radosti, starosti a, divili byste se, citlivé vnímání. Je jim nepříjemné, když musejí jít vymáhat pohledávku, na jejímž začátku byla třeba víra pomoci rodinnému příslušníkovi. Čas od času se setkáváme s případy, kdy se rodiče snaží v dobré víře pomáhat svým potomkům, poskytnou jim u sebe azyl v době, kdy se jejich syn nebo dcera potýká s exekucemi a před závazky se snaží ukrýt. Rodiče o tom však zpravidla nemívají nejmenší ponětí. Z následné naší návštěvy jsou pak nepříjemně překvapeni, stejně jako z případného soupisu movitých věcí, vypráví své zkušenosti vykonavatel, se kterým se vydávám na cestu k povinným. Dalším častým jevem je nebezpečné ručitelství. Mnohdy rodinní příslušníci ručí svým příbuzným, aniž by byli předem seznámeni o tom, jaké z ručení vyplývají případné povinnosti. Dříve, než se rozhodnou někomu ručit, měli by si zvážit veškerá skrytá rizika. Ručitelem je totiž osoba, která je na sebe ochotna vzít závazek a uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak z nějakého důvodu neučiní sám dlužník. V těchto případech doplácí za nezaplacené závazky někdo jiný, vymáhat pak tyto případy nebývá příjemné, varuje vykonavatel neuváženými rozhodnutími. Proto je třeba si řádně promyslet, zda se dobré duši podání „pomocné ruky“ v budoucnu nevymstí.

Zajímalo mě, jak probíhá běžná návštěva vykonavatele u dlužníka, proto jsem se společně s vykonavateli vydal ke dlužníkům. Následující řádky jsou ukázkou „typického dne“, kdy vykonavatel zaklepe na dveře dlužníka. Pro pořádek dodávám, že mé jméno bylo řádně uvedeno do seznamu osob, které byly přítomné vykonávané exekuci, resp. soupisu věcí. Jména osob a jejich identifikaci jsem s ohledem na jejich ochranu změnil či znepřístupnil. Není důležité, o koho jde, ale proč došlo k exekuci a jaké byly následky. Z důvodu zamezení identifikace povinných a vykonavatelů je článek záměrně publikován se zpožděním.

Navštívené obce:

• Ostrava
• Horní Datyně
• Litultovice
• Ludgeřovice
• Štítina

Listopad 2012

8:10 hod. Před ostravským Intersparem v místní části Dubina jsem na domluveném srazu s vykonavateli, kteří už stojí na parkovišti s nenápadnou dodávkou s olomouckou registrační značkou. Vykonavatelé míří do kavárny v Intersparu, kde si domlouvají časový program pro tento den a doporučený postup.

Druhotná platební neschopnost

9:25 hod. Vydáváme se na první návštěvu dlužníků, manželů Jana a Jarmily do paneláku na ulici Františka Formana v Ostravě. Na zvonku před vchodem jméno povinného není, hodná paní nás pouští dovnitř, ale jméno chybí i na schránkách. Přímo u vchodu shodou okolností potkáme nějakého mladého muže a po dotazu vykonavatel dostává odpověď, že oslovený muž dlužníka zná, ale již se odstěhoval a neví kam. (Později zjistíme, že šlo o cílenou lež a dlužník byl obratem telefonicky informován o přítomnosti vykonavatele, k čemu se sám přizná.)

10:00 hod. Jsme v ulici U Studia v Ostravě, jde o vysoký věžák a druhou kontaktní adresu stejného dlužníka. Na zvoncích opět jméno není, díky dalším vstřícným lidem se dostáváme do vchodu a zjišťujeme absenci schránky se jménem dlužníka. Vykonavatel hledá domovníka a ten potvrzuje, že Jarmila má v tomto domě rodiče, a sděluje, ve kterém bytě bydlí. Rodiče jsou doma, ale jen potvrzují, že dcera již zde nebydlí a je s manželem. Oba se už odstěhovali mimo Ostravu a bydlí někde v Horní Datyni, ale neví kde, kontakty na ně nemají. Loučíme se a odcházíme. (Rodiče obratem telefonicky informují dlužníka o návštěvě exekutora.)

10:25 hod. Míříme na třetí známou adresu manželů na ulici Staňkovu. Poštovní schránka a zvonek odhalují zásah v označení, selektivní metodou jdeme najisto ke konkrétním dveřím. Je tu taková mladá paní s holčičkou a mají psa, ale nevím, zdali je to ta, kterou hledáte, pochybuje starší kolemjdoucí pán a upřesňuje, že tu asi před měsícem byli stěhováci a tento byt stěhovali. Na zvonění odpovídá štěkot, podle hlasu menšího psa, vykonavatel proto přitvrzuje boucháním, ale nikdo jiný než pes nereaguje. Na dveře bytu proto lepí výzvu, aby jeho nájemce kontaktoval Exekutorský úřad Přerov. (Později zjistíme, že šlo skutečně o jinou osobu, a tím věc pro nájemce končí.) K původním dlužníkům se ještě vrátíme v 15 hodin.

Se splátkami na věčné časy

10:45 hod. Stojíme před dalším bytem v paneláku na ulici Františka Formana v Ostravě. Tato ulice je zakletá, bez nadsázky lze napsat, že co dům, to nějaký dlužník. Dlužník zde prokazatelně bydlí 3 roky, vykonavatel jde najisto. Za dveřmi jsou zvuky, po zazvonění okamžitě utichají, ale je slyšitelný pohyb. Pro vykonavatele je to signál ke zvýšení tlaku na osobu za dveřmi, aby jej pustila k soupisu majetku, takže zvoní a tluče. Odpovědí je dětský hlas a během jeho šeptání opakující se slova „Jděte pryč, tatínek spí.“ Tak jej vzbuď, říká již klidně vykonavatel, protože nečekaná přítomnost dítěte mění jeho situaci i přístup. I zaměstnanci úřadu mají své rodiny a děti a vědí, že dítě nemůže být rukojmím sporů. Nesmím ho vzbudit, bude pak nazlobený, tatínek spí, jděte pryč, stupňuje se hlas dítěte a všichni přítomní začínají mít podezření, že dítě je doma samo. Vykonavatel volá dlužníkovi, ale jeho práce v roli dělníka na stavbě příjezd vylučuje. Situaci uklidňuje sousedka, dítě ji po hlase poznává a vykonavatel dostává telefonický kontakt na jeho matku.

Maminka dítěte (manželka dlužníka) pracuje jako prodavačka, je v bytě do 20 minut, přímo z práce ji veze autem její nadřízená.

Ale manžel měl přece s exekutorem dohodnuté splátky, zkouší žena tah, nemá jej však jak doložit písemnou dohodou ani zmiňovanými doklady o splátkách. Dnes peníze neseženu, nešlo by to odložit? Počkejte, tuto televizi snad nevezmete, že ne?, reaguje žena překvapeně na stav, kdy vykonavatel požádá do odpojení televize ze sítě. Nyní se projdu po vašem bytě a provedu soupis vašeho majetku, informuje ženu vykonavatel. Máte čas do dnešních 15:00 hodin, do té doby mohu odvolat i stěhovací vůz. Když do té doby splatíte část dluhu, televizi vám vrátím. Poté manžel musí pokračovat v pravidelné úhradě splátek, na kterých se dohodneme, vysvětluje další postup vykonavatel. Žena s návrhem souhlasí a vykonavatel ji poučuje, že má možnost se ke všemu vyjádřit, protože ona dlužnicí není. Na kuchyňském stole zůstává soupis majetku, žena jej podepisuje a vykonavatel předává svoji vizitku s mobilním číslem na sebe. Hned vedle stolu leží tři poštovní poukázky od společnosti Provident Financial… Ve 12:15 hod. návštěva končí.

To bylo velice nepříjemné, uleví si vykonavatel. Nešlo zdaleka o peníze, ale o přítomnost dítěte bez zákonného zástupce. Kdyby to jeho manželka nezvedla, voláme Policii České republiky a za její asistence jdeme dovnitř, vysvětluje vykonavatel.

Jak to dopadlo:

V podvečer již za tmy se vracíme, manželka dlužníka předává oproti stvrzence hotovost ve výši 5000 Kč a dostává zpět plochý televizor. Nyní musí pokračovat v úhradě dluhu ve splátkovém kalendáři, který si dohodnou s exekutorským úřadem. Jde o částečný úspěch, dlužník je pracující, a přestože jde o sociálně slabší rodinu, mají zájem dluh uhradit.

To není moje, všechno je syna

13:30 hod. Zůstáváme v Ostravě-Dubině a míříme do bytu 69letého pána. Ten otevírá a je z návštěvy vykonavatele značně překvapený. Nešlo by udělat nějakou výjimku? Stačily by mi tak dva dny, anebo jeden. Heleďte, přijďte zítra, určitě se domluvíme, zkouší pán profláknutý trik. Ne, musíte zaplatit teď. Okamžitě. Vykonavatel je zdvořilý, ale neústupný. Kdybych to alespoň věděl, že přijdete. Vůbec jste mi nedali čas, hájí se dlužník. Poštu jste si převzal 9. 10. 2012, do dnešního dne je to 40 dnů. Času na řešení jste měl dost, teď tu už stojíme a je pozdě, říká vykonavatel. Chlapi, neblázněte, jeden blbý den, co vám to udělá? Dělal jsem bachaře ve věznici, vím přece, jak se to dělá, zkouší dlužník další, neúspěšný pokus.

Dochází k soupisu majetku a vykonavatel se dozvídá, že v bytě dlužníkovi skoro nic nepatří a většina věcí a zařízení je jeho syna. A dokládá to i rukou psaným, leč notářsky ověřeným, dva roky starým zápisem. Vykonavatel k překvapení dlužníka začíná věci olepovat se slovy: Pokud je to skutečně vašeho syna, pak má doklady o jejich nabytí, ne jen toto soukromé prohlášení dlužníka a jemu blízké osoby, ať to prokáže doklady. Zajímají mě nabývací tituly. Kupní smlouva, doklad o koupi, cokoli, čím to prokáže. Bude mít na to času dost.

Během následujících 10 minut volá syn dlužníka, omlouvá se, že nemůže z práce dorazit a nabízí, že bude měsíčně otci pomáhat s částkou 500 Kč, úvěr v bance si ale brát nechce. Nabízená částka je však pro vykonavatele nízká, proto musí pokračovat v úkonu. Zákon totiž vykonavateli přikazuje přestat s úkonem jedině v případě zaplacení. Za 20 minut je po všem a byt kromě vykonavatelů opouští i horské kolo a obrazy.

Jak to dopadlo

Pokud dlužník nezačne hradit své závazky, do bytu se vykonavatel znovu vrátí a sepsaný majetek bude odvezen na dražbu.

Hra na schovávanou

15:00 hod. Po usilovném hodinovém hledání a vyptávání jsme v Horní Datyni před rodinným domem. Jde o dobře skrytý dům (stavbou), ke kterému vede jen jediná příjezdová cesta, a kdo není místní, hned tak ji nenajde. Hledá se manželský pár s dětmi z dopolední 9. hodiny, dlužník podniká, měl by mít u sebe dodávku a pracovní stroje. Sousedé manžele jmenovitě neznají, ale potvrzují, že v jistém domě pár týdnů bydlí nějaká rodina a že dlužník jezdí dodávkou na stavby. Po sérii dalších vyptávání otevíráme branku a vykonavatelé jdou najisto.

Na zahradě je pán s manželkou a dětmi, vykonavatelé se slušně představují a doporučují, aby si děti odvedli do domu, protože si budeme chvíli povídat. Dlužník má viditelnou robustní postavu, celou dobu však se chová velmi vstřícně. O dluzích ví a podle svých slov očekával, že dnešní den jednou přijde. Ale jedno mu pořád nejde do hlavy: Jak jste nás prosím vás našli? Nic proti vám, prostě by nás to jen zajímalo, protože nás tu nikdo nezná. Vykonavatelé však své metody neprozradí. Máte tady dluh u VZP, zaplatil jste jen 1000 Kč, dnes musíte uhradit zbytek, začíná vykonavatel. Bude to muset počkat, čekám na faktury po splatnosti, hned to pak doplatím, slibuji, vysvětluje dlužník s přesvědčením, že jde stále jen o vymahače. Vykonavatel mu však dokazuje, že jeho návštěva je tzv. konečnou stanicí a dluh musí být uhrazen dnes. Následuje prohlídka domu za účelem sepsání soupisu majetku a dlužník oponuje, že vše v domě patří rodičům manželky. To je v pořádku, určitě máte nájemní smlouvu, či nějakou písemnou dohodu, kde bydlíte vy s manželkou a kde její rodiče. Pokud nám ji předložíte, nemějte obavy, nepůjdeme k nim, pokračuje ve vzájemné hře na kočku a myš vykonavatel. Dlužník se zarazí a navrhuje, že raději hned zavolá dodavateli a požádá jej, aby mu zaplatil ještě dnes. Nechce zatahovat do sporu rodiče, protože ti jsou také v probíhající exekuci.

Jak dlouho tady bydlíte?, ptá se vykonavatel. Rok, ale to už víte, to vám říkal pan Konický, kterého jste potkali v Ostravě, reaguje dlužník. Pan Konický je onen mladý muž, kterého jsme potkali na prvním místě v Ostravě a který říkal, že neví, kde dlužník bydlí, protože již s ním není v kontaktu. Mám u sebe 3000 Kč, ale kolega by mi možná mohl přivést dalších 20 000 Kč, přemýšlí dlužník. Já z těch dluhů nemám žádnou radost, uživím se taktak. Problém je, že mi taky neplatí, či přesněji platí, ale klidně s půlročním nebo roční zpožděním. Jo, je to nezákonné a můžu chtít smluvní pokuty, ale to uděláte jen jednou a končíte. Já se živím na stavbě, umím to dobře, těžko bych dělal něco jiného, popisuje odvrácenou tvář podnikání. Popis chování odběratelů dlužníka bohužel odráží všední realitu odběratelsko-dodavatelských vztahů mezi velkými korporacemi a konečnými, malými subdodavateli. Lidsky pochopitelný příběh, jakých jsou tisíce, jenže to vykonavatele nesmí nijak ovlivnit.

Dlužník obvolává své dodavatele a vykonavatel začíná postupně vyhotovovat soupis majetku v části domu, ve kterém podle všech indicií manželé opravdu bydlí. Podlaží, kde bydlí rodiče, se vyhýbáme, protože dlužník maximálně spolupracuje. I jeho paní je v pohodě, takže nebýt žlutých lístečků a obálek s pruhem, dalo by se postavit na kafe a povykládat o životě. Vykonavatel pak vychází vstříc i prosbě, aby žlutou nálepku na sepsaný majetek alespoň nalepil tak, aby to neviděli rodiče. Není důvod nevyhovět, protože manželé se chovají slušně a mají zájem situaci řešit.

Kdyby k nám náhodu přišel ještě nějaký jiný exekutor, co se stane? Protože to tak trošku hrozí, přiznává během soupisu dlužník. Vyhotovil jsem soupis movitých věcí, takže kdyby přišel další kolega vykonavatel či exekutor, může udělat svůj soupis, ale nemůže vám věci odvézt, poučuje vykonavatel dlužníka o jeho právech. Jestli tento dluh zaplatíte, tak si sundejte sami nálepky, už nás tu neuvidíte, doplňuje vykonavatel. Vybavení domácnosti a firmy dlužníka ukazuje, že by bylo možné sepsané věci dobře zpeněžit, ale zabavit je až posledním řešení. Zaplaťte mi teď alespoň dluh od VZP a jedu pryč. Zbytek pošlete na splátky, láme vykonavatel dlužníka. Dlužník přemýšlí a vykonavatel zkouší další trumf: Když zaplatíte teď alespoň polovinu, nebudeme účtovat náhradu za ztrátu času. Máte na to mé slovo a dám vám to písemně. Ale chci to teď, ne zítra. Mohu dvě hodiny počkat. 

Jak to dopadlo

Dlužník na místě platí 29 280 Kč hotově, zbytek dluhu se mu rozloží na splátky. Svým vstřícným postojem k situaci ušetřil pár tisíc korun.

Televizor je zpět

16:40 hod. Vracíme se do Ostravy-Dubiny a k autu přichází manželka dlužníka z 10:45 hodiny. Podle dohody odpoledne volala vykonavateli na mobil, že část dluhu za manžela uhradí. V ruce drží 5000 Kč, vykonavatel vypisuje stvrzenku a předává zpět plochý televizor. Do příštího čtvrtku vložte na náš bankovní účet 10 000 Kč a další splátky budou 2000 Kč měsíčně k 20. dni až do zaplacení, poučuje paní vykonavatel.

16:50 hod. Dnešní práce vykonavatelů je u konce. V dodávce si odvážejí obrazy, horské kolo a 34 280 Kč v hotovosti. Lov na dlužníky byl úspěšný.

Tak si to auto sežerte!

9:00 hod. Je pátek 23. listopadu 2012 a s jinými vykonavateli se potkávám ve Štítině. Dům je však prázdný, po dlužníkovi se slehla zem, trvalý pobyt má hlášený na obecním úřadu a nikdo ho nikdy neviděl. Vypadá to na pořádný pech. Vykonavatelé volají na centrálu úřadu a žádají o prověření dalších adres a dostávají nový tip.

9:40 hod. Dnes jsme měli jezdit po vesnicích, ale jsme zpět v Ostravě. Větší města lákají k větší anonymitě, dlužníci se zde lépe schovají. Vykonavatelé jdou ověřit nově zjištěnou adresu a stojíme před cihlovým domem v Ostravě-Zábřehu. Ptáme se domovníka, ten potvrzuje, že dlužník zde bydlí a ukazuje přesný byt bez jmenovky.

Otevírá manželka dlužníka a vykonavatelé se představují. Já jsem mu to říkala, ale to víte, on, obhajuje manžela jeho žena. To nevíme. Váš manžel má tady jistinu 161 000 Kč plus úroky z prodlení plus další náklady, reaguje vykonavatel. Ale však my to řešíme!, nevzdává se manželka. Už to řešíte dva měsíce a nikam se to nepohnulo. Podle našich záznamů máte auto. Kde stojí?, ptá se vykonavatel. Do auta se nedostanu, tam chodí jen manžel, zkouší blafovat manželka. Vykonavatel informuje manželku, že nyní provede majetkový soupis a vydá se po bytě. To snad nemyslíte vážně, aspoň se vyzujte!, říká rozzlobeně paní bytu, když vykonavatelé do něj vstupují v obuvi. Nezlobte se paní, my vás chápeme, ale jde i o naši bezpečnost. Pokud nás někdo napadne, a už se to několikrát přihodilo, bez obuvi se brání obtížně, vysvětluje chůzi v botách vykonavatel. Jsme však ochotni si nasadit návleky na obuv. Paní bere telefon a obratem volá manželovi: No tak jsou tady. No kdo, ti exekutoři přece. Jo já vím, já jim říkala, že se ti to strhává z platu, ale je jim to jedno. Co mám dělat, jsou tady a sepisují, co tu máme. Jo a chtějí odvézt auto. Vidíš, naráz ví, kde bydlíš, a když byly dluhy, tak to nevěděli. Vždyť nám už strháváte exekuci z platu, oponuje žena, Jde nám pryč přes 7000 měsíčně! Paní, je několik způsobů exekuce, toto je jeden z nich, vysvětluje vykonavatel.

Vykonavatel si mezitím všímá klíčů od auta, bere je a jde zjistit, k jakému autu patří. Paní moc spolupracovat nechce a nechává tomu volný průběh, ať si auto hledá. Auto je nalezeno před domem za dvě minuty, podle klíčů lze snadno rozpoznat, k jakému typu vozidla patří. Paní vyplašeně opět volá manželovi: No tak našli to auto. Klíčky? No tak to mě fakt nenapadlo. Ne, techničák nemají. Vykonavatel žádá o předložení technického průkazu a osvědčení o registraci, obojí však paní odmítá vydat. Nemají jej, má ho prý leasingovka. To auto není vaše? Ne, patří leasingovce. Máme na něj úvěr, vysvětluje paní. Moment, máte auto na úvěr, nebo na leasing? No, na leasingový úvěr. Máme na něj úvěr a ten splácíme, říká žena. Mezitím přijíždí dlužník dodávkou svého zaměstnavatele a demonstrativně s ní stojí před svým autem s tím, že si jej nenechá vzít. Pane, zaplaťte mi dnes 100 000 Kč a auto vám neodvezu. Aspoň polovinu dluhu, snaží se vykonavatel přimět k akci dlužníka. Bezúspěšně, dlužník tvrdí, že peníze nemá a je teď viditelně naštvaný z hrozícího zabavení auta. Z postupného hovoru je zřejmé, že auto patří dlužníkovi a splácí jej na spotřebitelský úvěr. A padesát (tisíc) by vám stačilo? Teď jsem měnil brzdy a opravoval zámek, protože mi ho vykradli, mohu vám to doložit, postupně měkne dlužník. Přineste padesát a auto tu zůstane, potvrzuje vykonavatel a mezitím na auto nasazuje tzv. botičku.

V domácnosti se to hemží poštovními poukázkami od společnosti Provident Financial, závazky viditelně překračují jejich příjmy. Předejte nám prosím doklady od vašeho vozidla, aby mohlo odjet po silnici. Bude to pro vás lepší a levnější. Jinak zavolám odtah, a ten zaplatíte, zkouší poslední dohodu vykonavatel. Dej jim alespoň ten ústřižek od pojistky, snaží se muže obměkčit jeho manželka. Nic jim nedám. A auto má tajný vypínač, to nenastartujete, zatvrzuje se dlužník.

Dohoda se nekoná, vykonavatel volá odtahovou službu a ta auto za dvě hodiny odváží do exekutorského skladu. Pokud dlužník nezaplatí, bude prodáno ve dražbě. A to je zajímavé, že za námi jedete do Ostravy. My máme trvalý pobyt ve Štítině, víte? Už jsem se na to informovala, co můžete a co ne. A když nám vezmete auto, tak ty splátky na ně nebudeme platit, to už taky nemusíme, loučí se s vykonavateli manželka dlužníka. Paní, máte trvalý pobyt na obecním úřadu, tam nelze doručovat úřední dopisy. Jste zodpovědní za to, kde nahlásíte trvalý pobyt, kde se budete zdržovat a jak přebírat korespondenci. A ty splátky z úvěru na auto rozhodně hraďte, říká na závěr vykonavatel.

Jak to dopadlo

Dlužník nezaplatil, auto zůstalo v exekutorském skladu a bylo připraveno k dražbě movitých věcí. Na druhé straně se prodejem auta dlužníkovi snížil jeho dluh po odečtení nákladů za odtah vozidla. Exekuce bude pokračovat. 

Fretka v domě

11:20 hod. Stojíme před malým domkem v Ludgeřovicích, ke kterému vede společná cesta od vedlejšího domu. Po 10 minutách čekání a zvonění zastavuje auto, vystupuje mladý muž a ptá se vykonavatelů, zda s něčím nepotřebují pomoci. Vzájemná diskuze mladíka uklidňuje, nasedá do auta a odjíždí. Bydlí ve vedlejším domě a měl obavu, zda to nejsou zloději, anebo snad zda exekutoři nejdou k němu. Tamtamy v Ludgeřovicích fungovaly rychle. Majitelka domu však u sebe není, z poštovní schránky je zřejmé, že před pár dny se ji tady snažil zastihnout úředník z opavského soudu, ale neúspěšně. Je rozhodnuto, jdeme dovnitř, před samotným úkonem však vylepí na dveře oznámení o zahájení exekuce.

Vykonavatelé si připravují nářadí a během 10 vteřin jsou dveře otevřené. Za nimi je čeká překvapení v podobě fretky, daří se jí naštěstí chytnout a zavřít do pokoje. Dochází k soupisu majetku a dům opouští starší vysavač Vorwerk. Následuje nová vložka do zámku, pouštíme do bytu zpět fretku, na dveře lepíme kontakt na vykonavatele s adresou klíčů a odjíždíme.

Zavolám na vás policii, mám tam kamarády!

13:30 hod. Přijíždíme do Litultovic k malému domu u zatáčky do Hlavnice. Před ním stojí dodávka a osobní vůz, vítá nás pes a manželka dlužníka s dětmi. Vykonavatel se představuje a zjišťuje majetkové poměry v domácnosti. Domácnost je vybavena moderně, vypadá to na úspěšný den. Manželka volá dlužníkovi a ten je během deseti minut v domě. Zkouší přesvědčit vykonavatele, že se s manželkou rozvádí, že mají oddělený majetek a že mu tady vlastně nic nepatří, kromě počítače. A ten potřebuje k práci, proto mu jej ze zákona nesmí zabavit. Vykonavatele to nechává chladnými a pokračují v soupisu majetku. Když vezmou do ruky zobcovou flétnu, aby ji zařadili do seznamu majetku, dlužník už ztrácí nad sebou kontrolu a vykonavateli vyrve flétnu z ruky. To je flétna mé dcery! Tu nesmíte zabavit, potřebuje ji ke hraní!, načež tuto potřebu násilně demonstruje za přítomnosti rodiny tím, že s flétnou praští o stůl, takže z flétny je pět částí topného dřeva.

Zavolám na vás policii, a to teprve uvidíte! To uvidíte!!! Mě tady znají!, zdůrazňuje dlužník své přesvědčení, že on je v právu. Policie České republiky přijíždí během 15 minut a po provedení běžné identifikace velitel hlídky konstatuje, že neshledává na jednání vykonavatelů nic nelegitimního: Pane dlužníku, měl jste neuhrazené závazky, nijak jste je neřešil, tak probíhá exekuce. To je běžný způsob a je plně v souladu se zákonem. Podle zjištění na místě konstatuji, že jde o řádné vykonavatele exekutora a mají právo k provedení soupisu majetku. Poté se obrátil k vykonavatelům: Máme tady raději zůstat? Ne, jeďte, my to zvládneme, uklidňoval policisty vykonavatel. Karta se tedy obrátila, ale z následujícího odstavce bude patrné, že ne podle představ vykonavatelů.

Dlužník má trvalý pobyt na Magistrátě města Ostravy a místo podnikání na jiné ostravské  adrese, na které se nezdržuje a nemá na ni ani žádnou poštovní schránku (jde o bytový dům). Už to samotné by bylo zajímavé pro podnět živnostenskému úřadu. Protože záměrně bydlí mimo okres podnikání a trvalého pobytu, používá datovou schránku pro komunikaci s úřady. Bohužel, chybou soudu mu možná nebyl doručen platební rozkaz a následující úřední korespondence do datové schránky, nýbrž na dlužníkem uvedenou (neplatnou) adresu. Dlužník však velmi dobře znal svá práva (ale už ne povinnosti) a vlivem této banální chyby soudu, která se bude muset prověřit, vykonavatelé z opatrnosti nepřistoupili k okamžitému odvozu majetku. Přikázali proto dlužníkovi, aby začal okamžitě hradit své závazky v minimální částce 5000 Kč a provedli soupis majetku.

Jak to dopadlo

Ukázalo se, že platební rozkaz nakonec byl dlužníkovi řádně doručen, proto exekuce zůstává v platnosti. Dlužník splácí dohodnutou splátku, a pokud dodrží dohodu, vykonavatele ve svém domě již neuvidí.

Stěhováci jsou za rohem, zavolám a přijedou

Zdůraznění, že pokud ihned nedojde k alespoň částečné úhradě dluhu, vykonavatel zavolá stěhovací vůz, který je „nedaleko“, je často dlužníky považováno za blaf. To je však omyl. Menší zboží a spotřebiče vykonavatelé zabaví a odvezou ihned ve své dodávce (zpravidla jsou dvě). Pro větší předměty, jako je např. nábytek, různé stroje a zařízení, musí přijet nákladní auto s partou chlapů, co předměty naloží. Při standardní exekuci nákladní auto nečeká pod okny dlužníka, to by bylo neekonomické. Na zavolání však může obratem vyrazit a do pár hodin je takřka kdekoli.

Další častou metodou jsou tzv. odvozové dny, kdy náklaďák jede spolu s nejméně dvěmi doporovodnými vozidly, která míří do stejného okresu, na již dohodnutý odvoz sepsaných předmětů. Po cestě může odvoz kamkoliv na zavolání vykonavatelů z doprovodu odbočit a přibrat další předměty. Druhá popisová metoda je nejčastější. Proto když vám vykonavatel řekne, že pokud nezaplatíte do 13:00 hodin, tak v 17:00 hodin bude u vás stát náklaďák, neradujte se, že kvůli jedné větší sekačce na trávu náklaďák nepřijede. On totiž může být ve vedlejším městě a právě se na něj nakládá majetek jiného neplatiče.

• 
• 
• 

Dalších 65 fotografií