Dobrý den, je pravdou, že řada mladých má finanční problémy. Ale je také pravdou, že mnoho důchodců opravdu žije na hranici chudoby. Hlavně ti ve velkých městech s drahým nájemným. My bydlíme ve svém a při dvou důchodech si opravdu nestěžuji. Horší by bylo, kdyby člověk zůstal sám. Utáhnout finančně dům se zahradou by nebylo jednoduché. Jsme s manželem oba vysokoškoláci, takže důchody máme slušné. Ale nesouhlasím s názory některých lidí, že důchody by měly být pro všechny stejné, protože máme stejné žaludky. To je sice pravda, ale jestliže jsem celý život přispívala do sociálního systému více, mám také nárok na vyšší důchod. To jsem nemusela léta studovat, abych měla stejně jako ten, kdo toho moc neodvedl, případně nepracoval. Vím, že řadě lidí s nižším vzděláním se tento názor nelíbí, ale tak to prostě je. Ostatně ty rozdíly ve výši důchodů nejsou tak závratné. Na druhé straně je fakt, že oproti důchodcům na západ od nás jsme chudáci. My si rozhodně nemůžeme dovolit prožít celé léto např. na Mallorce a nechat si tam posílat důchod, jak to dělají někteří němečtí důchodci. Člověk zkrátka musí žít tak, aby mu důchod vystačil a rozumně hospodařit.
Někdy může být pro toho Němce důchodce živobytí v Řecku či ve Španělsku levnější než doma... Těžko říct, zda v letní plné sezóně, ale před ní a po ní jsou ceny pro delší pobyt v režimu pronájmu bytu/domku (ne hotel) leckdy velmi zajímavé. Na české poměry se nedá přesně přepočítat, samozřejmě hraje roli jak absolutní výše důchodů, tak i odlišná struktura cen. Jen upozorňuji, že zrovna ten "letní byt na jihu" nemusí být zdaleka vždy znakem skvělé životní úrovně, někdy jde naopak o snahu peníze využít lépe.
Celý rozdíl mezi německým a českým důchodcem je ten, že cca polovinu příjmu důchodce tvoří vlastní zdroje. Jednoduše v Německu si většina lidí skutečně už od první výplaty dává stranou nějakých 10% příjmů. A když to jde i více. V dobách, kdy to pak není možná si může dovolit nedávat stranou nic a ještě má našetřeno. Ale prioritou je na to pochopitelně nesahat. Češi toto zatím neumí (i vinou posledních asi 100 let, kdy Češi několikrát o svůj majetek přišli). Nicméně češi mají povahu takovou, že než aby riskovali, jestli náhodou o majetek zase nepřijdou (ale na druhou stranu, co kdyby tentokrát ne, nebo co kdyby se povedlo včas vycestovat), tak raději nedělají nic, a doufají, že se o ně stát postará. A pak to dopadá jako (nejen) v této diskusi.
Někteří mladí mají finanční problémy. Někteří starší také mají finanční problémy. I někteří nejstarší mají finanční problémy.
Stačí se podívat na "judikatura - osobní insolvence". S vaším názorem jinak souhlasím. Jestliže je člověk vysokoškolák nebo jiný školák, na tom nezáleží. Záleží na tom, kolik měl základ pro sociální zabezpečení a kolik odpracoval. A souhlasím s vámi s tím, že když jsem celý život odváděla na důchodové pojištění víc, než kdokoliv druhý, proč bych měla mít méně než průměr. A navíc, já jsem sama, manžel před časem zemřel. A zemřel, když moje děti byly nezletilé. Já jsem pracovala a měla slušný výdělek - ostatně po roce 1989 nedostal nikdo nic "zadarmo" např. jen proto, že je v kategorii "D". Navíc jsem měla živnostenský list, přivydělávala jsem si a ještě jsem měla druhé zaměstnání. Proč bych já měla mít stejně, jako ten, kdo se tolik nesnažil?
Také se nemohu měřit s německou starobní důchodkyní - vdovou, nemohu si dovolit zahraniční dovolené, a už vůbec ne to, strávit léto na např. Mallorce. Rozhodně nesouhlasím s tím, zvyšovat starobní důchody tzv. "plošně". Procentuální zvyšování je spravedlivé. Ať si všichni uvědomí, že starobní důchod je výsledek celoživotního důchodového pojištění. Že nikdo nikomu nic nedá zadarmo. A ten, kdo polovinu svého profesního života stráví na ÚP, tak prostě starobní důchod mít nebude. Neušetřil si na něj. A není pravda, jak tvrdí "staří Gottwaldovci", že za něho "všichni" dostali "důchod". Není to pravda. Starobní důchod byl výsledek celoživotního důchodového pojištění právě tak, jako dnes.
Vážená paní,vystudovala jste zadarmo a seděla v lavici léta,jak sama píšete a pak další léta na teplém místečku.Ti další,co podle vás odváděli méně dřeli na polích,v pekárnách ve fabrikách na směny atd. Bez těch by jste se nenajedla,nekoupila si boty,oblečení ani nic jiného. Moc Vás toho asi v té škole nenaučili pokud můžete i teď na stará kolena něco takového napsat. Je mi Vás líto.
A vám někdo bránil si jako negramotná lopata vydělat třeba milion měsíčně ? Znám kopáče co berou víc než "my ouřaové" a taky budou mít vyšší důchod protože zaplatí větší odvody. Nechápu co kdo zase komu závidí. Víc vyděláváš prací, měj větší i důchod. Jak by to pak lidi motivovalo víc pracovat (i na sobě) aby pak měli stejný nebo menší důchod ? Zamyslete se...
Je zvláštní, jak je zakořeněná ta představa "vystudování zadarmo". Kdo ji má, žije v bludu.
Pravda je, že se neplatilo školné, které se ovšem ve většině zemí ani dnes na veřejných školách neplatí. (On státy totiž jisté množství vzdělaných lidí potřebují, jinak si nevydělají ani ti nevzdělaní.)
Ale ZADARMO studium rozhodně mimo VUMLu, vojenských či policejních škol nebylo a není. Ani "za socíku" nebyly třeba učebnice či jakékoli jiné pomůcky na VŠ zdarma, bydlení jste si samozřejmě museli také zaplatit (pokud jste neměli to štěstí, že studujete v místě trvalého byldiště) a stravování jakbysmet. Pokud byly (podle druhu studia) nějaké povinné praxe a podobně, tak i tam bylo třeba platit veškeré životní náklady, přičemž za vykonanou práci (na rozdíl od učňů vyšších ročníků v té době) nebyla žádná odměna.
V podstatě to bylo tak, že pokud si student přiměřeně přivydělal, jeho studium VŠ vyšlo rodinu na uhrazení jeho základních potřeb např. na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zhruba na stejnou částku, jako stála nová Š120.
Nástupní platy vysokoškoláků také nebyly kdovíjaké, v podstatě jen lehce nad polovinou tehdejší průměrné mzdy (v r. 1981 to bylo standardně 1500 Kčs, kdo studoval s červeným diplomem, dostal o 200 Kčs více). Běžné dělnické platy dohnali třeba učitelé, lékaři či právníci až tak po deseti letech práce, tedy zhruba ve 35 letech. Víceméně to tehdy vycházelo tak, že celoživotní výdělek vyučence s maturitou a vysokoškoláka byl zhruba stejný. Jediná "výhoda" byla, ve srovnání s částí namáhavých a špinavých dělnických povolání možná to "teplé místečko". I když jak u které profese...
je to tak ... navíc třeba některé obory jako medicína byly a jsou významně finančně náročnější než obory humanitních směrů nebo ekonomie ...
aktuál ta medicína dnes vychází +- 500 - 700 tisíc CZK - v závislosti na bydlišti ... a při studiu mediciny si rozhodně studující nepřivydělá ani korunu - studuje 15 hodin denně po dobu šesti let ... a pak ještě dalších několik let pro atestaci ...
Základ vzdělání má každý možnost studovat zadarmo. Práci si každý volí sám. Takže je na každém jakou si zvolí cestu. Mám pocit, že vy jste zrovna typ osoby, co bez vlastního přičinění chce vše. Já se i ve svých 40. letech neustále při práci po večerech a víkendech vzdělávám a investuji do vzdělání nemalé finanční prostředky. Během pěti let už 200 000 Kč. A to proto, abych měl lepší budoucnost, lepší práci, lepší mzdu. A hlavně mě to baví a inteligenčně posouvá mnohem dále. Výdělky mám 1,5 x vyšší než je průměrná mzda. Odvádím měsíčně obrovské peníze na důchodový a sociální systém. A proto nevidím jediný důvod, proč bych v budoucnu neměl mít mnohem větší důchod, než osoba, co do své budoucnosti neinvestuje nic. A protože od státu na důchod žádný zázrak nečekám, tak samozřejmě využívám a mám velké portfolio investičních produktů. Nikdo mi zadarmo nic nedal, a ani nic takového nečekám. Spoléhám se jen na své vlastní úsilí.
Já jsem do důchodu odešla do Německa. Pomáhám mladým s vnoučaty. Oni mi platí malý byt a stravu. Nestěžuju si, mám se dobře. K zamyšlení však je, že oproti Němcům si já nemohu nechat posílat důchod do nového bydliště. Je k tomu potřeba tolik zbytečnosti, že nechápu k čemu je EU. Naštěstí všude nohu platit platební kartou.
Doplňuji, že není žádný problém najít v ČR banku, která nemá poplatky za vedení účtu a poplatek za platbu do zahraničí v rámci SEPA platby EU je v řádu "malých desítek" korun. Třeba u FIO 20 korun - těchto 20 korun bude celý náklad na převod důchodu do místní německé banky (pokud by ji dotyčná opravdu potřebovala).
Pokud je výdaj 20 korun měsíčně jejím největším problémem, tak ji upřímně závidím :-)
S tím "celým nákladem" se mýlíte v tom smyslu, že konverze CZK->EUR bude provedena kurzem Fio devizy prodej (totéž při platbě kartou v zahraničí), který je např. v této chvíli asi o 2,35 % horší, než mezibankovní, který mi nabízí např. Revolut, respektive o 2,25 % horší, než má třeba Citfin. Čili k 20 Kč za SEPA převod tratíte např. na 10000 Kč jestě 225 - 235 Kč na kurzu. Při zasílání důchodu přímo ČSSZ v EUR (jak je zmíněno za základě "Potvrzení o žití") je použit kurz ČNB, který je plus minus blízký mezibankovnímu. Nicméně, při troše snahy se lze kombinací služeb i s nevýhodným kurzem vypořádat :-D.
No to byste se divil, jak je to složité. Manželovi nechtěli posílat důchod na Slovensko, protože se nemohl podepsat a už vůbec ne dojít na úřad, nechat si podpis potvrdit. Byl totiž kompletně ochrnutý a ČSSZ odmítala uznat plnou moc!!!! Neúspěšně jsme žádali o pomoc různé úřady, senátora.... Nakonec jsme to zvládli, ale stálo nás to hodně nervů, slz a zloby. A hlavně naši "vlast" to stálo mou důvěru a přízeň. Ani se nedivím, že ta paní na úřad nejde, když nemusí.
Já bych řekl, že ani náhodou si všichni němečtí důchodci mohou dovolit strávit celé léto na Mallorce. Za prvé by se tam asi všichni nevešli, za druhé ani náhodou všichni nemají tak vysoké penze, aby si právě Mallorcu mohli dovolit. Vím že hodně jich tráví část roku třeba v Bulharsku, ale to je celkem přístupné i pro mnoho důchodců českých, dost jich žije třeba v Řecku či ve Španělsku, ale to je dáno i tím, že ceny tam jsou pro ně výhodnější, než v Německu. Jinak i u nás je dost důchodců, kteří tráví část roku třeba na Floridě a nemají z toho osypky. Holt není třeba globalizovat ať tak či tak. Prostě někdo na to má, někdo na to nemá. Tak tomu ale je nejen u nás, ale i třeba v tom Německu.