Důchodové systémy aneb Jak to dělají s důchody sousedi v Evropě?

Obecně se dá říci, že při tvorbě důchodového systému můžete zvolit dva přístupy. Buď bude penze současných důchodců financovat současná, aktivně pracující populace, nebo si bude na svou penzi spořit každý sám. Obojí má své výhody i úskalí a v praxi státy volí spíš kompromis mezi nimi. 

Výsledkem prvního přístupu je tedy čistě průběžný důchodový systém, kdy na penze současných důchodců jdou výhradně jen příspěvky ekonomicky aktivních, kteří důchodový systém financují ze svého příjmu.

Výhodou tohoto systému je, že nepodléhá tržnímu či politickému riziku. Jelikož žádné prostředky nejsou nikde ukládány a spořeny, nemohou ztratit hodnotu při propadech trhů, ani je nemůže žádná vláda zkonfiskovat pro jiné účely. Nevýhodou naopak je absolutní závislost celého systému na demografickém vývoji, tedy poměru mezi počtem důchodců a pracujících. Pokud populace zestárne, celý systém se dostává do neřešitelné nerovnováhy, zhodnotil pro server Měšec.cz Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Investika.

Z opačného přístupu by zase vyplynul čistě fondový důchodový systém, kde si každý účastník spoří na vlastní penzi v nějakém fondu, prostředky se zde investují, kumulují a tvoří jeho budoucí penzi. Výhodou tohoto systému je, že nijak nezávisí na demografickém vývoji a významně těží se složeného úročení. Naopak rizikem je nepříznivý vývoj na finančním trhu či vládní zásahy, upozornil Hradil.

Český systém vychází z přístupu průběžného systému, fondová část je založena jen na dobrovolnosti s podporou státu ve formě daňových výhod a státních příspěvků. Stárnutím populace na náš systém velmi tvrdě dopadá, protože se snižuje počet lidí v produktivním věku (kteří financují důchody ze svých příjmů) a zvyšuje počet důchodců (kteří penze čerpají). 

O změnu se pokoušela vláda Petra Nečase, která v roce 2011 představila návrh na zavedení dalšího pilíře, ve kterém si měli lidé spořit na penzi v soukromých fondech. Účast v tomto pilíři však byla jen dobrovolná a ke konci roku 2015 ji zrušila vláda tvořená ČSSD, hnutím ANO a lidovci.

Nyní si český důchodový systém znovu prochází obdobím úprav, i když jen parametrických. Cílem je udržitelnější systém, který nebude v souvislosti se stárnutím populace tolik zatěžovat státní rozpočet. S tímto demografickým vývojem se potýkají vesměs všechny země západního světa. Tvrdost jeho dopadů do státních rozpočtů závisí mimo jiné právě i na nastavení tamních penzijních systémů.

Ve snaze zvyšovat jejich udržitelnost zavádí podle studie Parlamentního institutu z roku 2023 evropské státy různá opatření reagující na probíhající demografické změny. Například napojují nastavení důchodového věku – tak jako ČR – na změnu očekávané délky života (Dánsko, Estonsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko a Slovensko). Ve Finsku také propojili očekávanou délku života i s výší důchodové dávky. 

Nejvíce financí v poměru k HDP na starobní penze podle studie vydává Řecko, Francie, Finsko, Itálie a Portugalsko. Nejméně na HDP je to naopak v Irsku, Estonsku, Chorvatsku, Litvě, Maďarsku a Bulharsku.

Jako příklad lépe nastaveného systému penzí zmiňuje Hradil ten švédský, který se více inspiroval fondovým principem. I ve Švédsku je významná část sociálního pojištění pracujících automaticky používána na výplatu stávajících důchodů, ovšem jejich příspěvky jsou pro účely výpočtu jejich budoucího důchodu virtuálně zhodnocovány v závislosti na aktuálním ekonomickém výkonu. Tento systém tak je automaticky vyrovnáván podle toho, jak se daří ekonomice, popsal Hradil s tím, že zde ale zároveň existuje i povinnost část sociálního pojištění odvádět do skutečných investičních fondů, které si účastníci zvolili. Tyto jsou tedy nezávislé na ekonomické situaci v zemi a jejich výnos se odvíjí od situace na finančním trhu. Pro případ negativních ekonomických výkyvů či obtížných životních situací pak existuje garantovaný minimální důchod. Věk odchodu do důchodu je flexibilní a občané si jej mohou zvolit, přičemž jsou významně finančně motivováni k co nejdelší pracovní činnosti, dodal Hradil ze společnosti Investika.

Důchody v Dánsku

Dánský parlament zrovna nedávno schválil posunutí důchodového věku na 70 let. Změna má začít platit od roku 2040. Současné nastavení důchodového věku (67 let) se bude měnit postupně tak, že v roce 2030 vzroste na 68 let a v roce 2035 na 69 let. V sedmdesáti budou do penze odcházet lidé narození od roku 1971.

PODCAST: Co udělat, abyste dosáhli na co nejvyšší penzi

Dánský důchodový systém sestává ze třech pilířů. První (povinný) tvoří základní  a doplňková část. Přičemž z té základní plyne lidem fixní částka vycházející z délky pobytu v Dánsku (nezávisí naopak na odvedených příspěvcích), ke které mohou potřební požádat ještě o příspěvek. Doplňkovou část tvoří veřejný fond založený na příspěvcích stanovených pevnou částkou. 

Druhý pilíř je tvořen soukromými zaměstnaneckými programy, ze kterých čerpá drtivá většina lidí v aktivním věku příspěvky (dle studie se pohybují mezi 9 % a 17 % hrubé mzdy).

Třetí (dobrovolný) pilíř tvoří soukromé penzijní spoření, které využívá asi pětina
Dánů. Důchodové dávky se tam – na rozdíl od ČR – daní. Dánský systém patří k nejudržitelnějším, přičemž díky systému zaměstnaneckých důchodů je i jejich výše poměrně vysoká, hodnotí studie.

Důchody v Irsku

Irský starobní důchod je vyplácen od 66 let v týdenních výplatách (předčasný důchod zde neexistuje, jeho roli supluje do doby přiznání starobního penze invalidní důchod nebo dávky nemocenského pojištění). Dávka podléhá dani, ale pokud jde o jediný příjem, často je osvobozena. Systém je rozdělen do třech pilířů. 

Ten první (povinný) se dělí na příspěvkový (financován průběžně) a nepříspěvkový (ten je testován na potřebnost). Tento pilíř hodně vychází ze solidárního přístupu. Státní důchod je velmi nízký.  (čistý náhradový poměr pouze 30 %). Je specifický v tom, že se jedná o stejnou dávku pro všechny – nezávisí tedy na výši příjmu, uvádí autorky studie.

Nárok na příspěvkový důchod získáte dosažením důchodového věku a splnění podmínky počtu odvodů (aspoň 520 plateb musí být odvody na sociální pojištění v plné výši). Dobu pojištění může do jisté míry suplovat doba péče o osoby závislé na péči jiných.

Druhý pilíř (dobrovolný) tvoří zaměstnanecké penzijní fondy (zde je možný odchod do předčasné penze, nejdříve v 50 letech) a ten třetí pak soukromé penzijní spoření, kde si lidé spoří na důchod individuálně. Pouze 65 % zaměstnanců má důchodové spoření ve druhém nebo ve třetím pilíři. Všechny tři pilíře využívá pouze okolo 5 % osob, popisuje studie Parlamentního institutu.

Irsko se u příspěvkových důchodů přiznaných od roku 2025 postupně v následujících deseti letech odkloní při výpočtu od stávající metody ročního průměru. 

Důchody v Německu

I německý systém tvoří tři pilíře. Důchodový věk se zde postupně zvyšuje až na konečných 67 let v roce 2031. První (povinný) je průběžný a tak jako u nás postavený na solidaritě. Financují ho odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a daně. Penze se z něj vyplácí na základě věku a obecné čekací doby (min. 5 let pro částečný, min. 45 let pro plný bez sankcí), výši ovlivňují dosažené příjmy během produktivního věku a doba pojištění. Výpočet je ale podle studie ovlivněn i tzv. faktorem udržitelnosti, který zohledňuje změnu poměru přispívajících do systému a důchodců.

Druhý (dobrovolný) pilíř tvoří zaměstnanecké důchodové pojištění. To je pro veřejný sektor povinné, pro soukromý pak dobrovolné.

Třetí (dobrovolný) pilíř tvoří soukromé fondové spoření, na které můžete, tak jako u nás, získat státní příspěvek a daňovou výhodu. Systém bonifikuje jednoho z rodičů za každé narozené dítě. Důchody se tu daní. V Německu existují velké regionální rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži a také mezi spolkovými zeměmi, upozorňují autorky studie.

Rozdíl mezi důchody mužů a žen

Autor: Studie o důchodových systémech Parlamentního institutu

Pokud v Německu odpracujete pět či více let a budete do německého penzijního systému odvádět pojistné, vznikne vám z tohoto titulu nárok na starobní důchod, který budou zasílat přímo německé úřady. Pokud získáte dobu pojištění v ČR i Německu, stanoví vám ČR český důchod a Německo německý důchod. Není přitom důležité, zda pobýváte v ČR nebo Německu.

Podobný důchodový systém o třech pilířích má také Rakousko. První pilíř je opět státní, druhý dobrovolný, financován zaměstnavateli. Třetí tvoří soukromé a dobrovolné individuální penzijní spoření.

Důchody na Slovensku

Na Slovensku proběhla reforma penzí pár let po začátku milénia. Důchodový věk zde není jednotný, závisí na ročníku narození a počtu vychovaných dětí, přičemž bonifikace za děti je u věku jiná u žen a mužů. Známý je v současnosti důchodový věk nejpozději u ročníků 1967 (zhruba mezi 62. a 64. rokem). Nárok na starobní penzi vzniká dosažením důchodového věku a doby pojištění (aspoň 15 let). U mladších ročníků se naváže na střední délku života.

Od reformy je systém složen ze třech pilířů. Ten první (povinný) je průběžně financovaný a výše závisí na příjmech, ze kterých byly stanovovány během produktivního života odvody. Od roku 2023 zde funguje tzv. rodičovský důchod. Jde o dodatečnou dávku pro rodiče v důchodovém věku (max. částka za jedno dítě byla v r. 2024 23,50 eur měsíčně).

I druhý pilíř je na Slovensku povinný a tvoří ho příspěvky z důchodového pojištění směřované do vybraného soukromého fondu, kde se částka zhodnocuje na penzi. 

Třetí pilíř tvoří dobrovolné spoření na soukromý účet (pro riziková zaměstnání je i tento povinný).

Výplata penzí zde není zdaněna. Příjemci důchodů (nejen těch starobních, ale i invalidních a pozůstalostních) tu mají nárok také na 13. penzi, pro rok 2025 aspoň ve výši 300 eur.

Důchody ve Švédsku

I ve Švédsku fungují tři pilíře. Ten první státní důchod složený z několika složek. Základní částka penze je postavena na průběžném systému. Je doplněna prémiovou částkou z fondového systému, kdy si účastník spoří na osobní účet. Pro nízkopříjmové účastníky systému je určen institut zaručeného důchodu, pro ty s nízkou penzí doplatek k penzi. Důchody se přepočítávají dle vývoje mezd, systém ale obsahuje i automatický mechanismus, který bere ohled na zachování udržitelnosti systému.

Podobně jako v Dánsku i zde hraje důležitou roli zaměstnanecký pilíř, ze kterého čerpá další část penze velká většina Švédů. Třetí pilíř je tvořen soukromým spořením, které je dobrovolné. Důchodové dávky se zde daní. Důchodový věk se bude od příštího roku automaticky zvyšovat v důsledku rostoucí délky života.