Vlákno názorů k článku Důchodová reforma sedmkrát jinak. Jak jsou na tom v zahraničí? od Jarmila - Bóže, to je pořád plků o tom, jak...

Bóže, to je pořád plků o tom, jak se rodí málo dětí a jak Evropa a západní civilizace stárne... Somálsko má věkový průměr obyvatel nízký, stejně tak střední Afrika, a kdo z vás by tam chtěl žít? Jaká je tam životní úroveň? pravda, tam asi nemají problémy, co s důchodovým systémem a jak ho reformovat.
Pokud chceme dětem zachovat slušnou životní úroveň, prostě jich v rodinách moc nebude, s tím se už konečně smiřme a přestaňme lkát nad tím, jak je málo dětí. Začněme se starat o ty, které se narodily, aby dosáhly rozumného vzdělání a jako dospělé odváděly práci na slušné úrovni. Místo toho meleme, jak je dětí málo a jak podpoříme imigraci. Jakou? Vietnamskou? Romskou? Ze střední Afriky? Jakou bude mít kvalitu?

Dulezite je se zamyslet nad tim nez nejdriv projevite svuj nazor : berete 2 extremy - v CR je natalita na hodnote 1,4 ( cili jedna zena ma v prumeru 1,4 ditete ) , v Africe je natalita na hodnote 5. K tomu abychom nevymirali tak je potreba min. hodnoty 2,1 a realne 2,4 -- v dnesni dobe je na jednoho duchodce 2,2 pracujicich kteri odvadeji dane , za 30 let to bude na hoodnote cca 1,3 az 1,5 ... pri zachovani stejneho systemu bude danove zatizeni neunosne - a to co pani politici ted maji za duchodovou reformu, tak neni nic jineho nez o par let odlozeni stejneho problemu a obrani kazdeho obcana o jeho penize na danich.

To je ale vecny problem mezi K-strategii a R-strategii. Obavam se zemerit se jenom na jednu urcite vychodiskem nebude. Kvalitu neni mozne zvysovat do nekonecna.

Pro nas je z dlouhodobeho hlediska asi nejdulezitejsi zajistit to aby si lidi ze zemi kde jich bude dost na to, aby nas uzivili nemohli volit sami jestli nas budou zivit nebo ne.

Jarmilo, to byste musela nějak zařídit, aby se rodili děti průměrné, které budou zde v budoucnu přispívat na důchodový účet. Proč?

V současné době (ostatně již několik let zpět) se demografický vývoj otočil. Neboli rodí se více dětí, než kolik lidí umírá. Přibývá nás. Potud ok. Ale když se podíváme na složení narozených dětí, tak tam už je jistý problém. Více dětí se rodí v rodinách, kde slovo práce patří mezi ta sprostá. Pak je nemalá skupina dětí, která budou studovat v zahraničí a mnoho z nich tam patrně zůstane. Tudíž oboje je pro budoucnost průběžného důchodového systému nevýhodné. Co s tím ale udělat?

Osobně bych viděl následující řešení:

1) Uzákonit to, že se pro účely důchodů rozdělí ročně vždy jen tolik, kolik se rok před tím vybralo. Neboli nikdy nedovolit deficitní důchodový účet.

2) Umožnit lidem ve věku od 15 do (třeba) 35 let se rozhodnout, zda budou v budoucnu požadovat státní důchod a v jaké výši. Například podle tohoto klíče:

a) požadavek na 100% důchod dle platné legislativy = plný odvod na důchodové pojištění dle platné legislativy.

b) požadavek na 50% důchod dle platné legislativy = poloviční odvod na důchodové pojištění dle platné legislativy.

c) požadavek na žádný důchod dle platné legislativy = žádný odvod na důchodové pojištění dle platné legislativy.

Ve všech případech by se jednalo o akt jednorázový a neměnný. Jak by se poplatník jednou rozhodl, tak by to zůstalo až do jeho smrti.

3) Posílení principu rodinné sounáležitosti. V případě použití bodu 2a - možnost příspěvku dětí svým rodičům ve výši 6%. V případě použití bodu 2b - 3% ze základu pro výpočet důchodového pojištění.

4) Stanovit minimální hranici důchodu pro přežitá. Nyní například ve výši 4.000 Kč/měsíčně.

5) Vyrovnání účtů se státním rozpočtem. Neboli před nástupem do starobního důchodu by od vypočtené částky na důchod (vyměřovací základy v jednotlivých letech) bylo odečteno čerpání různých příspěvků při nezaměstnanosti a sociální podpory. Maximálně do hranice minimálního důchodu.

Třeba přidáte ještě další nápady.... ;-)

body 1 a 4 se jaksi vylucuji navzajem...

Ano, máte pravdu. Bod 4) bud vyloučit, nebo podmínit bodem 1).

Dětí přibývá. Jak dlouho? To je totiž optický klam, že se zvýšila natalita. To, že přibylo dětí, je způsobeno tím, že se rodí děti odložené, děti, kterým by dneska už mělo být nějakých 8-12 let. Dřív se rodily první děti ve věku kolem 20 let matky. Tam byla šance, že rodina bude mít další dítě. Pokud jsme ale pozavírali školky, odsunuli věk odchodu do důchodu u babiček a ještě k tomu začali mlít o zodpovědnosti, že dítě má mít rodina s dětmi až tehdy, kdy si na něj našetří, posunuli jsme hranici rození prvních dětí do věku kolem a nad 30 let věku matky. Tam už je to bohužel o tom, že první dítě může být pro rodinu zároveň dítkem posledním, protože ve vyšším věku jednak klesá možnost přirozeného početí, druhak rodina na to prostě "nemá nervy". Ne nadarmo se kdysi žertem říkalo, že děti mají mít lidi, dokud jsou mladí a hloupí. Že když trochu zestárnou a spočítají si, co je dítě stojí, tak už by ho neměli. Až tahle vlna porodnosti odezní, bude to hodně rychlý sešup, protože děti se nebudou mít komu rodit (když teda nepočítáme naše tmavší spoluobčany a Vietnamce).

V tech Vasich pravidlech vidim jednu trhlinu a to bod 2c. Jestli si zvolim ze do systemu nic nebudu davat a o duchod se postaram sam tak je to OK, moje volba. Ale kdyz budu nezodpovedny a do systemu nic nedam, vsechno utratim a s blizicim se duchodem zjistim ze nebudu mit z ceho zit tak asi co udelam?
Pujdu k volbam a zvolim tu politickou stranu co mi sliby ze mi nejaky duchod da nebo vezmu transparent a pujdu s dalsimi takto "postizenymi" pred parlament protestovat.
Jak k tomu ale prijdou ti zodpovedni, kteri si sporili nebo zvolili bod 2a?