Vlákno názorů k článku Družstevní záložny: Pro koho a "za kolik" od V.Mlich - Ja bych odpovedel, ze temer pro kazdeho. Jsem...

Ja bych odpovedel, ze temer pro kazdeho. Jsem drobny zivnostnik s obratem cca 100 tis mesicne a prumernym zustatkem kolem 300 tisic, po odchodu z CSOB do FIO na nizsich poplatcich a vyssim uroku setrim cca tisicku mesicne.

souhlasim...
Mam levny BU ve FIO a terminak s vynosem 3,50% p.a. ve WPB Capital... . I kdyz skoda, ze ve WPB berou vklady jenom nad 100tis. Kc, dost lidi na to nedosahne... .

A já bych ti na tohle odpověděl, že bych do toho právě z několika důvodů uvedených v článku nešel. Banky jsou dosti striktně sešněrovány předpisy a zákony a jejich činnost je velmi důsledně sledována (zapomeňme už na divoká devadesátá léta, se současným stavem nemají nic společného). FIO je sice podle jména družstevní záložna, ale svým chováním se snaží vystupovat jako banka a to je největší nebezpečí pro její klienty. Kdyby se dostala do potíží, potom to nebude krach banky, ale zase krach kampeličky i se všemi důsledky pro její členy (nikoliv klienty).

Tak já jsem do toho zase šel. Provozuji e-shop, kde mám hodně pohybů za celkem malé ceny (zpravidla 200-500). Po odchodu z ČS a přechodu na FIO šetřím na poplatcích měsíčně více než 1000,- Kč. To je ročně zhruba 15.000,- Zůstatek nechávám v minimální použitelné výši - cca 20.000,- Kč. Účet mám zhruba rok, takže za pár měsíců i kdybych o všechno přišel jsem na tom stejně, jako kdybych provozoval účet u spořitelny. Jenže vklady jsou dnes pojištěné stejně u banky i u záložny. Jako člen záložny ručím celým svým vkladem ve výši 1 (slovy: jedné) koruny. Takže ať přemýšlím jak přemýšlím, výhody drtivě převyšují možná rizika. Mluvím samořezmě o záložně FIO, do žádné jiné bych nešel. Ne že bych se bál, ale proto, že jedině záložna FIO nabízí vše co potřebuji, některé ostatní nemají ani e-banking, bez kterého to dnes prostě nejde.

To je věc výběru. Jestliže hledáš v kampeličce to samé, co v bance, potom to není dobrá motivace. FIO patří k záložnám, které mají tak velké množství klientů, že popírají původní filozofii, se kterou byly zakládány a v tom je jejich největší slabost - vedení se vzdaluje své členské základně a to ne snad proto, že se snaží něco schovávat a kamuflovat, ale čistě z technického hlediska.
Jestliže se sdruží v kampeličce 200 lidí z jednoho malého města, kde si skoro všichni vzájemně vidí do talíře, s tím, že 180 do kampeličky dá svoje peníze, aby dostali na úrocích víc než by dostali někde jinde a jimi vybraní zástupci půjčí část těch vkladů dvaceti zbývajícím na základě hromadně schválených kritérií, přičemž těch 180 bude mít osobně možnost kontrolovat, zda to poté ti dlužníci řádně splácejí, tak to je smysl družstevního spoření. Ale jestli těch lidí bude už několik tisíc a navíc budou rozprsknutí po celé republice, tak to si jednotlivec těžko něco zkontroluje a už vůbec nic neovlivní.
Pozor, ještě jednou opakuju, že netvrdím, že všechny kampeličky jsou zakládány s tím, aby někoho jejich majitelé okradli. Trh se už dostatečně pročistil. Ale tvrdím, že kampelička nikdy nebude bankou a kdo čeká od kampeličky to co od banky, tak se hluboce mýlí.
Jednoduchým důkazem je to, že kampeličky musejí, aby mohly realizovat platební styk, mít účty u některé banky. Tímto se fakticky (ač doufám, že jen teoreticky) zdvojnásobují rizika pro jejich členy. Když mám účet v bance a ona půjde do kytiček, potom nesu riziko "jen" jako jejich klient a dostanu 90% vkladů. Jestliže mám peníze v kampeličce, která má své účty u nějaké banky, tak nesu riziko jako člen kampeličky a zároveň i jako takový nějaký podklient té banky. Když tedy krachne banka a nepoloží to definitivně i tu mou kampeličku, tak si sakra počkám, než něco z vyrovnání po likvidaci banky ta kampelička dostane, aby mohla uspokojit moje pohledávky, protože na vklady právnických osob se pojištění vztahuje taky jen do těch 25tis.EUR, což je u předpokládaného objemu prostředků kampeličky dost málo.
Tedy ještě jednou k tvému názoru - evidentně čekáš od družstevní záložny bankovní služby a "to neděláš dobře, Jaromíre". :o))
Spíše bych ti radil najít si skutečnou banku, která búď už má poplatkovou politiku bližší tvým potřebám a nebo se dokáže v rámci nějakých výjimek téhle představě přiblížit. Uznávám ovšem, že to nebude jednoduché hledání nebo vyjednávání, ale líná huba je holé neštěstí.
Nakonec ještě jedna myšlenka: Když se oprostíš od současného pohledu na kampeličky, co by sis představil pod pojmy: "družstevní záložna" nebo "spořitelní a úvěrové družstvo". Já bych za tím hledal rozhodně něco jiného než banku.

Pletete se:

"tvrdím, že kampelička nikdy nebude bankou a kdo čeká od kampeličky to co od banky, tak se hluboce mýlí"
- řada dnes velkých bank vyrostla z družstevních záložen (tuším Erste Bank a Raiffeisenbank také)

"Jednoduchým důkazem je to, že kampeličky musejí, aby mohly realizovat platební styk, mít účty u některé banky."
- to už taky není pravda a např. Fio má už vlastní bankovní kód a je přímo napojená na clearingové centrum ČNB. Tuším, že o kód žádá i další záložna, ale u ní nevím, jak je na tom.