Pracuji jako finanční poradce a nikomu z klientů jsem tuto "slátaninu" nenabídla a nedoporučila. Je naprosto nevyhovující, že se člověk upisuje na xdesetiletí bez možnosti toto opustit. Zažila jsem mnoho rodin, které v určitém období života potřebovaly doslova každou korunu a teprve později, až si situaci dali do pořádku, nebo děti odrostly ... si mohly aktivněji spořit na důchod. Tento systém ale toto nerespektuje a chce po vás, aby jste platily stále bez ohledu, zda se vám to hodí nebo ne. Jsou jiné možnosti, jak se zabezpečit a přitom se "neuvázat", mít finance zhodnocené a přitom v případě nutnosti získatelné v kterémkoliv období života.
Třeba Gety(mu) křivdím, ale nebylo to prostě tak, že místo II. pilíře nabídla klientovi alternativu, ze které měla jako poradce vyšší provizi (což platí vlastně pro skoro všechny alternativy)? Stejně jako 90% lidí nechce II. pilíř, tak 90% poradců radí skrz provizi a až na druhém místě v důležitosti je prospěch klienta. To mě vadí skoro stejně jako přístup, kdy klientovi někde cpou primárně něco na čem protistrana vydělá a co klientovi zároveň "neublíží". Ale už se neřeší, že mu to ani nic moc navíc nevydělá a dopadne podbně jako při kombinaci spořáku a stavebka, kterou klient využíval dosud.
Říká zaměstnanec banky...
Když vlezu do banky, tak mi taky budou cpát nepotřebné produkty, jen aby splnili normu.
Gety bouchá místo 2. pilíře životky, o tom žádná.
Obyčejným lidem se všechny, i dobré věci musí nacpat, jinak by si je nepořídili. Smyslem života obyččlověka je totiž status quo.
Zásadní problémy toho tzv. poradenství jsou:
1. Multilevel
2. Je přeagentováno (10 000 000 obyvatel / 140 000 registrovaných agentů = 71 klientů na jednoho agenta)
3. Tato profese je často představována jako taková lepší brigáda
Nevím, jak vy, ale já se s žádnými agenty a podomními prodavači zásadně nebavím, rovnou je vyhazuji a zavírám jim dveře do xichtu. A upsat se k čemukoli na víc, než rok je, za současného stavu světa, naprostý nesmysl. Povinné ručení měním každoročně a hned, jak podepíšu smlouvu, podávám okamžitě výpověď k výročí uzavření, vyplácí se to mnohem víc, než střádání bonusů. Vždy se totiž najde, nějaká výhodná ,,akční" nabídka, která sice po roce skončí, jenže to už se zase najde jiná.
Není náhodou, že II. pilíř je tak neúspěšný. Když si může agent vybrat, jestli natlačí klientovi životko na 1000 Kč měsíčně za provizi 24 000 Kč (1/3 až 1/2 odvádí do MLM struktury), nebo II. pilíř za 835 Kč (z toho mu poradenská firma nechá cca 6 stovek), tak je celkem jasné, jak se rozhodne. A to je rezervotvorné životko násobně horší zlo.
Bohužel pro úspěšnost finančního produktu je výše provize rozhodujícím faktorem.
Většinou jsem s vámi názorově zajedno. Tady bych možná trochu oponoval, že asi tohle nebude až tak ten hlavní důvod. Já do toho nejdu proto, že nevěřím už tomuto státu nic a když prostě neřeknou, že i ty fondy mohou prodělat a tudíž ta částka se může zmenšit, to mě děsí. Na druhé straně je to dobrý způsob, jak zbytečně a předčasně oslabit první a hlavní pilíř a vyvést z něj peníze jinam - opět spíše věc politické machinace pro majitele fondů a bohaté lidi. Já spoléhám na první pilíř klasicky, nikdo si nedovolí mému ročníku (70. léta) nic brát, jsme a budeme silná politická skupina. Ale protože státu nevěřím až tak moc, sám se samozřejmě na svůj důchod připravuji i soukromě vedle.
Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně. Já do toho II. pilíře také nepůjdu.
Chtěl jsem spíše uvést, že i sebevětší blbost je schopná se prodat, pokud je zajímavá pro prodejce (viz rezervotvorné životní pojištění), takže to, že se tento produkt tak málo prodává (v porovnání s ostatními finančními produkty) není ani tak způsobeno tím, že by byl nevýhodný (jak pro koho, pro vyšší příjmové skupiny by výhodný být mohl, pro ty ostatní - no záleží na vývoji konkrétního fondu na jedné straně a státního rozpočtu, přesněji té části, která bude určena na důchody, na straně druhé), ale že je jeho prodej pro finanční poradce naprosto nezajímavý - když z různých investičních plánů mají klidně 20 násobné provize při stejném množství investovaného času.
Bohužel nějaké zhodnocení bude možné provést až "ex post", za nějakých 30 a více let a to už bude stejně pozdě.
Vystihl jste to velmi správně. Neustále se divím, kolik z mých známých má uzavřené investiční životní pojištění a ani se neodvažuji ptát se jich na detaily a zjišťovat, zda jim k něčemu je. Rovněž znám člověka, který si kupoval věci za několik tisíc, které mu byly naprosto k ničemu, jen proto, aby mohl vyhrát peníze. Samozřejmě nevyhrál nic.