To, že pracujete 30 let jako mzdová účetní, ještě neznamená, že dluzích něco víte. Netuším, co má vaše povolání společného s dluhy, ale možná to bude spíš vaše osobní zkušenost, než zkušenost profesní, né? Ale dobře, nechám se od vás poučit: Jak se může člověk dostat do role dlužníka, když nedělá dluhy? Rád si od vás jako od mzdové účetní s mnohaletou praxí nechám poradit.
Já nepatřím mezi trotly, kteří si nechávají ukrást občanku. Netuším, kolik takových trotlů v republice může být, ale pochybuji, že by počty lidí, kteří si nechali ukrást občanku, na kterou pak někdo jezdil na černo, byly tak veliké, že by to mělo nějaký větší vliv na počty exekucí. Co tam máš dál, Marný?
No, pokud mi nejsi schopen vysvětlit to, jak se může člověk dostat d role dlužníka, když nedělá dluhy a není, dejme tomu trotl, který si nechává ukrást občanku, dostat do situace, že z něho je dlužník zralý na exekuci, tak mi povídej o tom, kdo má potíže s chápáním? Pokud ale dáváš příklad, jak že se člověk může dostat do exekuce, a to tak, že mu někdo ukradne občanku a prokazuje se s ní při jízdě na černo, tak bych předpokládal, že máš zmapováno, jaký to má vliv právě na množství exekucí, tedy alespoň procentuálně. Jinak je takový příklad na nic a na výkal, hochu. Takže se ptám: Co tam máš dál za rozhodný příklad, jak se dostat bez vlastní viny do exekuce, Marný?
S tebou je marný se bavit, Nováku, obávám se, že seš pouze neúspěšný produkt programátorů o umělou inteligenci. Pokud nejsi schopen pochopit, že se nebavíme o vlivu na množství exekucí, ale o to, že i člověk, který ve skutečnosti nic nedluží, může do exekuce spadnout, je jakákoli další diskuze s tebou zbytečná.
Odpovídám na otázku, jak na člověka může přijít exekutor, pokud neudělal dluhy.
Co jsem namátkou viděl ve zprávách:
1. Exekutor přišel na staršího slepého pána, který údajně dlužil dopravnímu podniku za to, že jel MHD na černo. Za prvé on na černo nejel, někdo se nahlásil jeho jménem nebo prokázal jeho občankou - není podstatné. Podstatné je to, že on jakožto nevidomý, má MHD zdarma. Tudíž ani na černo jet nemohl. Přesto na něj byla uvalena exekuce a najednou měl platit desetitisíce korun. Je s podivem, že to soud nestopl.
2. Jednoho dne na člověka přišli s tím, že nesplácí svůj úvěr ze stavebního spoření. On si ale žádný nebral. Někdo jiný si na jeho jméno a rodné číslo vzal úvěr, ten pak pár měsíců platil a pak ho platit přestal. Samozřejmě to pak vymáhali po majiteli rodného čísla.
Stačí Nováku?
Nestačí, Ivane! Chápu, že k takovým excesům skutečně může dojít. Ale, jak vy správně podotýkáte, někdo se musel k datům těch osob nějak dostat, tedy nejspíš zase odcizením či nálezem ztraceného občanského průkazu. Toto jsem ovšem již řešil v jiných příspěvcích: Stačí si na své věci, tedy i na OP dávat pozor a neztrácet ho či si ho nenechat ukrást. Jinak, Ivane, kolik procent ze vše exekucí ročně asi tak dělají případy, které jste popsal, co? Řekl bych, že to číslo bude naprosto marginální a spíše bych hovořil o naprosto zanedbatelných procentech. Takže, Ivane, co tam máte dále? Tedy něco, co by mohlo udělat alespoň jedno procento ze všech exekucí, takže by to stálo za zmínku?
Opravdu pisatel podotýká, že se někdo musel k datům těch osob dostat? Nebo, že jim musel někdo odcizit doklady? Z čeho tak usuzujete? Otázka zněla, jak se člověk může stát dlužníkem aniž by sám udělal dluh. Kdo není úplný dement tak sám najde jistě stovky případů a příkladů. Použijte google, najdete. Jste chytrý člověk, najdete to, nebojte.
Pokud se ptám, jak se člověk může stát dlužníkem, aniž by něco dlužil, načež mi někdo sdělí příklad, jak kdosi se dostal do luhů tím, že se někdo jiný prokázal při kontrole v MHD jeho občankou, tak snad není co řešit, né? Pokud někdo tahá takovéhle argumenty, které jsou v celkovém počtu exekucí naprosto marginální, jiné nemá a odkáže mě na to, že si mám další příklady vygůglovat sám, tak to považuji za trapárnu a pokus o útěk od odpovědi- A tím, že mě označí za dementa, ten "argument" zcela jistě nevylepší...
Tak dekuji pekne za clanek hihihi-lide kteri i neopravene maji exekuce a je jich 10 procent,co je maji neopravene a nez se to vysetri tak musi makat a je jedno za jakou castku jestli za 50 tis-nebo za 15 tis-samozrejme mesicne ,tak jim pak zbude neco malo pres 6 tisic? A pokud vyhraji u soudu tak stejne jim nikdo tu zabavenou castku nevrati hihihi, jen blbci by makali tak,aby jim zbylo jen 6 litru mesicne hihihi a nemeli by ani na zaplaceni bytu v tomto pripade podnajmu,nebot urcite nemaji svuj byt,jelikz uz jim byl zabaven, ci jinak zmermomocnen haha tady je ale bordel dobrej fuj to je hnus velebnosti hihihi.jinak hezky den
Tak deset procent neoprávněných exekucí, jo? Dáte nějaký příklad takové neoprávněné exekuce? Jak je možné, že mně je takřka 60 let a nikdy proti mě nebyla vedena oprávněná, ba ani neoprávněná, exekuce? Není to nějaké divné? Nebo že bych nepatřil mezi debily, kteří nadělají dluhy, načež je buď neplní, event. tvrdí, že ta exekuce proti němu je neoprávněná?
Z čeho přesně usuzujete, že jsem negativní člověk? Já bych řekl, že je to naopak. Dělám vše proto, abych nebyl za blba a do problémů se nedostal. To já tedy osobně považuji za celkem pozitivní. A že by se mnou život nebyl lehký? Řekl bych, že ani v tom nemáte pravdu. Neotravuji totiž nikoho s tím, že mě musí uhánět o plnění mých dluhů, protože žádné nemám. Rodinu ani nikoho jiného neotravuji s tím, že bych sháněl peníze na placení svých dluhů, neboť žádné nemám. Nemusím se ani vyhýbat exekutorům, protože nehrozí, že by mi nějaký zazvonil u dveří, že bych se před nimi musel skrývat, prchat před nimi jako podělaný myš, jako to dělají mnozí dlužníci. To já osobně považuji za pozitivní. Pokud vám to přijde jako negativizmus, je to vaše věc a zřejmě vám vyhovuje život na dluh, prchání před exekutory a dělání radosti bližním z neustálých upomínek, vyzvánění věřitelů atd. Vaše věc. A někomu pomoci? Nu, dobrá. Proti tomu nic nemám. Ale můžete upřesnit, jak si představujete, že se dostanete do problémů tím, že chcete někomu pomoci? Tuhle jsem před barákem pomohl jedné sousedce, když upadla. Pomohl jsem jí na nohy, odvedl jsem jí do bytu a zavolal jsem její dceři, že její máma upadla, že ale nechce zavolat sanitu, i když si myslím, že by ošetřit potřebovala. Pak jsem u ní počkal, až přijela její dcera a přemluvila jí k tomu, aby se ošetřit nechala. A, světe, div se, já jsem se do žádných problémů nedostal!