Vlákno názorů k článku Finanční sebevražda: Dluží přes milion a soud oddlužení smetl ze stolu (příběh) od Milan - Názor, že je třeba splatit 60%, pochází z Olomouce. V Praze...
-
Milan (neregistrovaný)
Názor, že je třeba splatit 60%, pochází z Olomouce.
V Praze se na to dívají jinak. Viz:
http://www.slv.cz/1VSPH133/2010
http://www.slv.cz/1VSPH658/2009 -
Karel (neregistrovaný)
Oba říkáte totéž. Pokud budu mít s přítelkyní společný dluh 1 milion, tak musíme každý zaplatit 30 procent ze své části dluhu – každý dlužíme půl milionu, takže 2×30 procent z půl milionu. Což je ta samá částka jako 30 procent z celkové výše dluhu. Pokud přistoupíme, že musíme zaplatit každý 30 procent z celkové částky dluhu, tak se dostáváme nebezpečně blízko tomu, že jednou někdo přijde s tím, že když manželé společně dluží milion, tak jim při exekuci vlastně musíme zabavit miliony dva – protože každý z nich přeci spoludluží jeden milion.
-
Bivoj (neregistrovaný)
Tak to pozor: spoludlužníci jsou u úvěrů typicky tzv. solidární, takže když je celý dluh milion, tak každý skutečně dluží milion, nikoli každý půl milionu.
Druhá věc je, že jakmile první ten milion zaplatí, druhý může namítnout, že už je zaplaceno. Ale nelze říct „já dlužím jen půl milionu“. Tudíž ve zmíněném příkladu s přítelkyní bychom museli (doufám, že se nám to nestane) každý zaplatit 30% z celku, nikoli 30% z jedné poloviny.
Navíc kreativní výklad pražského vrchního soudu, který se nenechal zmást platnou právní úpravou a vymyslel si společné oddlužení manželů, což v zákoně není, přináší spoustu procesních komplikací, zatímco výklad olomouckého vrchního soudu je v tomhle pohledu bezproblémový. Například: co se stane, když se manželé budou chtít rozvést, nebo jeden z nich zemře? V olomouckém režimu prostě oddlužení běží dál (resp. při úmrtí už běží dál jen jedno), v pražském vzniká neřešitelná situace.
ČLÁNKY DO MAILU