Názory k článku Finanční sebevražda: Dluží přes milion a soud oddlužení smetl ze stolu (příběh)

Názor, že je třeba splatit 60%, pochází z Olomouce.
V Praze se na to dívají jinak. Viz:
http://www.slv.cz/1VSPH133/2010
http://www.slv.cz/1VSPH658/2009

Ovšem stále nechápu tu úvahu, proč by manželé měli platit dohromady jen 30%.
Pokud by se to stalo mně s přítelkyní, tak musíme jít každý do oddlužení samostatně a musíme každý zaplatit 30%, tedy dohromady 60%.
Proč by na tom manželé měli být zvýhodněni a platit 30% dohromady?

Oba říkáte totéž. Pokud budu mít s přítelkyní společný dluh 1 milion, tak musíme každý zaplatit 30 procent ze své části dluhu – každý dlužíme půl milionu, takže 2×30 procent z půl milionu. Což je ta samá částka jako 30 procent z celkové výše dluhu. Pokud přistoupíme, že musíme zaplatit každý 30 procent z celkové částky dluhu, tak se dostáváme nebezpečně blízko tomu, že jednou někdo přijde s tím, že když manželé společně dluží milion, tak jim při exekuci vlastně musíme zabavit miliony dva – protože každý z nich přeci spoludluží jeden milion.

A to není blbý! V Olomouci o tom už ale jistě přemýšlejí!

To je tak, když se setkají dva primitivové, kteří neumí počítat a věnují se spíš sexu a užívání života na dluh. Chudáci jsou jejich děti, které budou mít těžký život kvůli rodičům. Možná dokonce i ty obrovské dluhy zdědí.

Pokud by děti měly dědit jen dluhy, můžou dědictví odmítnout. I tak ale budou mít složité dětství…
V článku je mimochodem zajímavá bota: „Manželé se čtyřmi dětmi (13, 9, 6, 4 a 1)“

že se všichni zabývají jen těmi „primitivy“, jak někdo výše píše. Že „odborníci“ v bankách cpali úvěry a kreditky někomu takovému, je zřejmě v pořádku. Bude jen dobře, když se bance prosrané peníze nevrátí, za podmínky, že ji zase nebude pomáhat stát z peněz daňových poplatníků…

Byl jsi někdy v bance ? Totiž odborníci v bankách nikomu nic necpou, ale spíš zoufalí klienti žebrají o spásnou půjčku........Máš ale pravdu, taková banka má správně zbankrotovat, když půjčuje bez záruky a ne banku zachraňovat pomocí státních peněz.

Neboj, oni si to vyberou od těch ostatních, jednoduše zvýšej poplatky a bude…

Obojí.

Situaci na trhu půjček spíše neznáte vy. Jistě, jsou lidé, kteří u bank žebrají o půjčku. Ale taky jsou lidé, co mají slušný příjem a banky se jim snaží různé půjčky nabízet horem dolem, že slovou cpou je rozhodně namístě. Ten stav bych v před rokem 2008 označil občas až za obtěžující. A nemám důvod nevěřit článku, že tahle rodina patřila do kategorie, které byly půjčky aktivně nabízeny.
Připadá mi logické, člověku s normálním příjmem půjčím bez dokládání čehokoliv – že do určité výše. Ale že to v článkem popisovaném případě došlo tak daleko je při existenci všech dlužnických registrů z části i chyba těch bank, takže v tomto případě mi nebude líto, pokud věřitel nedostane zpět všechny své peníze. Za blbost se platí. Ta rodina udělala velkou blbost a za ni bude platit hodně. Banky udělaly blbost taky a ať platí taky.

Zajímavý je odstavec uvedený „Vytloukaný klín klínem“… Takže oni měli dluhy na kreditkách, několik spotřebních úvěrů a banka jim dala automaticky ještě kontokorent? To by asi někdo ve spořce potřeboval přes tlamu, ne?

Nevím jak Vám, ale mně nejméně 4× do roka vnucují kreditku, spotřebitelský úvěr bez zajištění a hypotéku, a vše bez doložení příjmů. Ještě že mám rozum já, a házím ty nabídky do koše.

No ti řadoví pracovníci v bankách zas nemají kdoví jaký plat a aby si aspoň trochu pomohli, tak musí prodávat, prodávat a zase prodávat. to co je popsané v článku je fakt totální ignorance ze strany těch zadlužených.

Pokud by nějaká banka nechávala rozhodnutí o tom, komu poskytnout sérii úvěrů pouze na na řadovém pracovníkovi na pobočce, tak by si nezasloužila nic jiného, než ty úvěry nesplatit.
Ale tak to pochopitelně není.

V bance jsme byli určitě všichni ! Ale Vy jí berete obloukem jinak by jste se určitě setkal s cpaním úvěru a jiných produktů , tak jako my . Stačilo když jsme šli zadat trvalý příkaz a hned nám ochotná pracovnice nabízela možnost spotřebitelského úvěru . A co nám toho přišlo domů , ani nepočítáme .Ale jistě se i najdou lidé kteří o půjčku prosí .Proč?Možná proto, že před nedávnem jim peníze na splátky stačili a při rostoucích cenách nájemného ,energií a potravin dnes na to prostě nemají a snaží se leč špatně zuby nechty zachránit . Je lehké odsoudit a kritizovat někoho v jehož situaci nejsme ,ale i my se do ní dostat můžeme. Nebo Vy víte jestli za pět let budete mít na to aby jste zaplatili byť by jeden úvěr,třeba na kauci za byt:

Odborníci v bankách dostávají za každý sjednaný úvěr či půjčku prémie, bez ohledu na to, jak to potom dopadne, čili nic je nemotivuje k tomu, aby se starali, zda dlužník je schopen splácet, či ne.

Soucasna politika bank vede k predluzovani. Pomohlo by pravo soukrome osoby zalovat banku za predluzeni. Soudy by meli posuzovat jen miru zavineni obou stran. Banka by mela nest odpovednost za dluhy na kterych se podili. Dluznik pochopitelne musi zaplatit, ale ten bude splacet x let. Banky vsak vyvaznou velmi lacino, v zasade odepisi cast pohledavky jako nedobytnou a poohlednou se po navyseni vynosu, aby zalepili diru. Neexistuje, aby komercni banky dostali zachranne padaky od centralnich bank a vlad formou pujcek, to je moralni hazard. V dnesni dobe hovorime o systemove mire zadluzeni bank, ktera neustale roste. Dokazete se predstavit situaci, kdy Vase uveruji banka zkrachuje, co se stane s Vasim dluhem?

Nojo, chudáčci, oni po nich chtěj splatit aspoň 60 procent toho co si půjčili. To je skandál, co si ten soud dovoluje ? Měli by jim odpustit všechno a ještě darovat novou fábii.

Když jim soud nepovolí oddlužení, tak je budou věřitelé exekvovat do konce života exekucí na mzdu atd. a pravděpodobně vyinkasují víc (ledaže se rodina rozhodne přestat pracovat a žít na podpoře pod mostem).
Stále nechápu tu úvahu, proč by manželé měli platit dohromady jen 30%.
Pokud by se to stalo mně s přítelkyní, tak musíme jít každý do oddlužení samostatně a musíme každý zaplatit 30%, tedy dohromady 60%.
Proč by na tom manželé měli být zvýhodněni a platit 30% dohromady?

Protože SJM – Společné jmění manželů.

Jak už ti někdo napsal, každý byste zaplatil 30% za své půlky, což je stále 30% z celku.

což není pravda, každý bychom platili 30% z celku, tedy dohromady 60% z celku. podrobněji jsem to vysvětlil u toho druhého, který mi „odpověděl“.

Hlavně ať dají většině tech zadlužených lidí PRÁCI v tom je ten hlavni problém. Lidé když budou mít práci tak budou splácet a tento problém nebude. V tomto zkolaboval tento stát a že poslouchá tu přiblblou a drahou EU. Kterou daňoví poplatnici nemohou nikdy zaplatit. Když spočítáte kolik jich tam je a kolik berou ročně peněz a ten jejich předražený hrad tak je jasné že to fungovat nemůže. Potom je výsledek pouze zdražování zvyšování daní atd. Takže problém není v lidech kteří díky hladu si nadělají dluhy ale výsledek těchto vlád - ne vlád. Je mě 61 roků a já to vidím tak, že je to konečná pro obyčejné lidi. A nejsem v žádné debilní straně stejně to nic neřeší. Jen další peníze a peníze - na to navazuje zdražování a zvyšování daní. Olda

Včera prožrali to, co měli na zítra a teď budou volat po zasloužené sociální solidaritě bohatých s chudými.

Finanční nevzdělanost v praxi…

Ja chapu ten jejich stav na zacatku (kdy si poridili jednu, dve kreditky) a pak chapu tu jejich finalni fazi, kdy ze zoufalstvi platili stare dluhy novym, jeste vyssim dluhem – ono pokud uz fakt neni na jidlo, tak clovek kvuli sobe a kvuli detem udela zoufale ciny, i kdyz vi, ze se to v budoucnu vymsti.
Co ale nechapu, jsou dve veci:
1. Co delali s penezi z pujcek v tom mezidobi mezi prvnim dluhem a temi souhrnymi dluhy pres milion? Tady akorat pisou, ze 4 deti mely cim dal vetsi naklady. To jako prisel syn 13 let a rekl, ze chce nove horske kolo, zadluzeni rodice rekli OK, vybrali 20 000 z kontokorentu a kolo koupili? Nebo jim deti 13 a 6 rekli, potrebujeme novy mobil s dotykovym ovladanim, protoze to uz maji vsichni, krome nas, a nechceme byt looseri, tak rodice zase rekli OK a koupili 2 mobily z kreditky za 16 000? To bych chtel prave vedet, co delali v te dobe – za co ty penize z pujcek utraceli. A proc nebyli schopni rict dost, uz na nic noveho nemame (plazma? dovolena? nova sedaci souprava z Ikey?). Tohle prave nedovedu pochopit – prece kdyz na neco nemam, tak se uskromnim a koupim si to az na to nasetrim.
2. Jak jim mohly banky furt pujcovat, kdyz uz meli aktivnich nekolik dluhu (4 kreditky, pak ty kontorenty a pak i spotrebni pujcky) – vzdyt banky prece koukaji do registru dluzniku a mely by byt opatrne s pujcovanim zadluzenym lidem – ledaze se na to prave spolehaji (ze ti lide zkrachuji) a chtely ziskat penize exekuci jejich majetku.
.

Přesně stejné otázky mě napadly. Především tedy to, že dovedu pochopit tu první fázi a pak také chápu tu fázi finální, ale nechápu tu fázi, kterou popisujete v bodu 1.

Asi bych se to nesnažil chápat pomocí racionálního myšlení. Každý z nás dobře ví, že spousta lidí dělá hrozné hlouposti.
Někdo se propije do alkoholismu, někdo se propůjčuje do totálního bankrotu.
Má smysl psát něco ve smyslu: „Chápu tu první fázi, když si dával pivo k jídlu a občas večer víno na dobrou náladu. A chápu tu poslední fázi, kdy už si musel dát ráno dva panáky, aby si dokázal zavázat boty… Ale tu střední fázi nechápu.“
Podle mě to valný smysl nemá.
Kdo by se ale rozhodně měl racionálně chovat a nedělat nesmysly, tak to jsou banky – a ty (pokud článek něco zásadního nezamlčuje) v tomto případě katastrofálně selhaly. Moje pomyslné otázky „jak je to možné“ by rozhodně směřovaly k bankám.

Nejvtipnější na tom je, že když docela slušně vydělávající člověk chce hypotéku 50 % LTV, tak s ním banky div ne vyběhnou a pak mu to stejně neschválí.
A když tam přijde zoufalec co chce ke svým 4 kreditkám další úvěr, tak ho vítají s otevřenou náručí.

Co dělali s penězi? No co by, utráceli. Dejte ty peníze mně a uvidíte, jak s nima vyjdu. Jednou nebo dvakrát do měsíce s nima vyjdu, ale už se s nimi nevrátím. Peníze dneska rozfrcáte klidně i za jedno půldne.

jídlo, oblečení, elektrika+voda, nájem/údržba domu. Myslíte že to je zadarmo?

Samozřejmě že zadarmo! Jak jinak! Vy za to snad platíte? :-)

a v tomto to přesně je nemají práci a jist a bydlet někde musí. Tak se potom zrodí tento problém. Jsou dneska rodiny které jsou poctivé celý život a přijdou diky teto debilní EU a této vládě o práci a jsou v problému. A v tomto je ten problém ne v tom že neumí počítat a jsou negramotní. Je to pouze v tomto v PRÁCI.

díky za něj. Problematika osobních bankrotů by určitě stála za další rozbory a hlavně podobné příklady ze života.

Největší problém je, že byl vůbec přijat zákon, že stačí zaplatit 30% a na druhé straně nemá na zbytek věřitel nárok od státu, který má takové zákony. Pro úvahy typu – neměl jste jim půjčovat, jen upozorním, že dluh vznikne i bez snadno půjčky. Třeba Vám někdo způsobí škodu – např. Vás srazí na kole, pronajmete byt – nájemník neplatí, ale zato v bytě nechá opitý téct vodu, takže vy za něj zaplatíte třeba 60 tisíc za vodu a stočné a další případy si za Vás už život vymyslí. Dlužník je v pohodě, stačí, když uhradí 30%, … skvělé zákony.

O zakon az tak nejde vzdy muze nastat situace, kdyz dluznik nezaplati, zakon nezakon.
Napr. ten vas priklad s najemnikem, co vam dluzi, rekneme, ze zakon 30% nebude existovat, presto se ale muze stat, ze dluznik ze zoufaltvi (ze nesplati dluhy) spacha sebevrazdu – pak maji vsichni jeho veritele smulu. Nebo to ozraleho srazi auto a zase nic nedostanete (pokud nebude nic vlastnit a bude zit jen z davek).
Neboli kazdy veritel nese rziko, ze mu dluh nebude uhrazen (at uz fyzickou nebo pravnickou osobou), zakon nezakon. To riziko by prave melo byt kompenzovano uroky z dluhu. Zakon akrorat toto riziko o neco zvysuje (dluznik ani nemusi umrit a presto dostanete jen 30%), ale to riziko nesplaceni tu existovalo vzdy.
Proto bych zakon nepovazoval za nejvetsi problem.

Onehdá měli v MFD takovej grafíček s podobným příkladem, kde srovnávali pozici věřitelů – bank a nebankovních poskytovatelů půjček. Než dojde k tomu osobnímu bankrotu, naskáče totiž pomocí smluvních pokut a penále dluh věřitele u nebankovní společnosti na několikanásobek původní částky, takže i když dostane nakonec 30%, tak de fakto vymůžou celou půjčenou částku s nějakým rozumným bonusem navíc (takže na dlužníkovi stejně vydělá) kdežto banka, ta než se rozkouká (a je ráda, že se zvládne přihlásit), je bankrot schválenej a dostane teda 30% půjčené částky ± nějaké směšné peníze z poplatků/po­kud/úroků, takže na dlužníkovi tratí.

No a jak chcete řešit, když někdo prostě není schopný zaplatit? Prodáním do otroctví?

Abych se přiznal já prostě podobné případy a lidi nechápu. Já např. mám malý dluh do 5 000,– a jsem uplně na trní, jestli to splatím ;) Představa, že bych si jakkoliv půjčil vyšší částku jak 20 000 je pro mě prostě hrozivá…

Odpověď je jednoduchá. Jsi zřejmě mladý a poznal jsi zatím málo bl bců. Ujišťuji Tě, že v tomto státě je nejméně 50% bl bců ! A to vše vysvětluje !!

Jsme na tom stejně. Při pročítání insolvenčního rejstříku zjistíte, kolik lidí je jiných. Dosud jsem neslyšel, že by si někdo půjčoval na chleba pro své děti, který už tři dny nejedly. Zpravidla se jedná o dědičné idioty, kteří nebyli řádně vychováni a vzděláni, byť jejich rodiče byli státem k tomu všemožně podporováni (automaticky by měli být aspoň spoludlužníky). Prostě auto, luxusní mobil s drahým tarifem, plazma, automaty, alkohol, cigarety, drogy a desítky jiných pitchovin na dluh byly pro ně prioritou.

Když hrabou a hrabou a myslí si zaplatí to za nás bůh nakopal by je do p..dele.Vychcánkové si myslí že to projde,akorát chudáci děti naše nádherný děcáky je naučí co začli rodiče.

Nejvíc zlosti má ne ten věřitel kterému dlužník ODMÍTÁ zaplatit, ale ten, který ví, že už není o co dalšího dlužníka obrat…

Chování lidí, konkrétně této rodiny snad chápu – „provozní“ náklady na velkou rodinu, i snaha si trochu „přilepšit“, neschopnost si to celé spočítat a domyslet důsledky… Ale jednoznačně nechápu jednání bank! Přece existuje registr, do kterého většina z uvedených bank přispívá a nahlíží! Když jsem se informovala ve Čs. spořitelně, jestli „dosáhnu“ na úvěr ze stavebního spoření (jen 30 tisíc, což skutečně v dnešní době není závratná částka), uvedla jsem pravdivě všechny údaje, úřednice nahlédla do registru, ale „díky“ dvěma opožděným splátkám cetelemu to bylo jasné NE…

Zkuste tu pujcku za par let … nevim presne za kolik, ale zaznamy z registru se po nejake dobe mazou a budete mit zase cisty rejstrik.
Pak by to uz melo jit, pokud mezitim neudelate nejake nove opozdene splaceni.

no v případě rodiny z článku je to tak že pro většinu bank je předchozí půjčka kladným kritériem, nevadí! - splácíš i my ti rádi půjčíme, jedna opožděná splátka evidovaná registrem však vše ruší!

Jistěže je kreditní historie pro banku pozitivum. Jinak řečeno, subj., který má půjčky a splácí je, je pro banku _podstatně_ přijatelnější než subj., který nemá žádnou kreditní historii, přestože může mít veliký majetek či příjem.

Při návrhu insolvence my stojí chlupy na ruce při pomyšlení že si někdo naseká dluhy za milion a má s milionu osobní profit a soud ho sprostí a dá mu jenom třicent procent to je bomba a este nechají chudáčkovy treba dvanáct tisic to je strašny výsměch normálním lidem hruuuuza

zdravím vás, musím bohužel říci, že i já cháou, jak se rodina mohla dostat do takovýchto problémů. sama, když jsem přišla do prahy na vysokou školu jako holka z vesnice, založila jsem si účet u čs a okamžitě mi byl nacpán kontokorent, a to prosím ve výši 20 000Kč!!! já samozřejmě byla zvyklá prqacovat, takže jsem chodila na brigády a kontokorent nevyužívala. za pár měsíců mi pořišla poštou kreditní karta, stačilo jen v bankomatu aktivovat.
No,a jak to tak bývá, stačilo pár akcí novými kamarády a poznala jsem, že i kdybych chodila do práce celej měsíc v kuse( a kde že je to studium???), tak si budu moci dovolit jít se pobavit s ostatními max 1x měsíčně.
ono něco stála kolej a jídlo, něco občas cesta domů, něco doprava po praze a knihovny a takové věci...nicméně jsem využila obojího, dluh byl skoro 50000 a já si říkala, co teď? to nikdy nesplatím! není problém, banka pilnému studentovi bez jakéhokoliv doložitelného poříjmu poslala kreditku č.2....
no je to hnus, co vám budu povídat, dneska už mám splaceno, ale zadarmo to nebylo. a pokud má člověk 4 děti, asi žádná sranda...

Pro všechny s podobnými problémy bych doporučila refinancování půjček přes nějakou důvěryhodnou společnost. Uhradí všechny vaše závazky a pak splácite jenom jí po měnších částkach. Je to lepší než osobní bankrot, při kterém musíte žít z minima.

I ja chapu ze se clovek dostane do takove situace i ja v ni bohuzel jsem. Problem neni v tom ze clovek nechce platit ale ze platit nezvlada a nez exekuce porozhledne se po oddluzeni. Protoze by treba rad splatil vse k cemu se zavazal jenze s prijatelnou splatkou a bohuzel pokud uz toho mate moc tak konsolidaci nedostanete a vznikne ten problem. Takze proc nejde jednoducha vec ano prihlasite vsechny dluhy, my vam nechame na zivobiti a vy zaplatite vsem to k cemu jste se zavazal. Klidne za 15 let. Ale zaplatite. Jen ne navic prehnane poplatky a vylohy a dalsi vydridusske veci. Kdybych tuhle moznost mel ze budu splacet jen jednu velkou splatku a pri tom nakrmim rodinu a nebudu zit pod mostem tak nevaham ani minutu. Jenze tu moznost vam nedaji. Proto zbyva jen to oddluzeni. Az nekdo vymysli system 100% zaplatite strhavanim z platu ale nebudete muset zrat travu tak to bude ok.