Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spustilo digitální žádost o rodičovský příspěvek. Najdete ji v Klientské zóně Jenda, přes kterou rodiče žádali už o jednorázový příspěvek na dítě.
Digitální žádosti v aplikaci Jenda (název vznikl ze slov „jednoduše na dávky“) budou přibývat i do budoucna. Stát chce postupně vytvořit z této aplikace místo, kde budete mít přehled svých čerpaných dávek a žádostí a budete zde případně moci požádat o další. MPSV chce totiž postupně zdigitalizovat celou agendu státní sociální podpory. Časem by se tu měla objevit také agenda zaměstnanosti.
Kromě jednorázového příspěvku na dítě a rodičovského příspěvku by mělo být možné přes Jendu požádat od letošního října také o přídavky na děti a brzy poté i o příspěvek na bydlení. Zde se ale informace mírně rozchází. Zatímco z tiskové zprávy MPSV se zdá, že by se digitální žádost o poslední jmenovanou dávku měla objevit v aplikaci Jenda ještě letos, podle informací webu Digitalizace je to plánováno až na leden 2024.
Na tomto místě je vhodné připomenout, že online můžete požádat už nyní o Příspěvek na bydlení a Přídavek na dítě. Ne však v přehledném prostředí, které nabízí aplikace Jenda.
Elektronická žádost o rodičovský příspěvek
Žádost o rodičovský příspěvek je nyní plně v online podobě pro úřad i pro klienta bez ohledu na to, zda je zaměstnanec nebo OSVČ. Můžete tady podat buď novou žádost nebo žádost o změnu výše příspěvku a v případě obtíží využít průvodce aplikací.
Kladli jsme důraz na to, aby vše bylo maximálně intuitivní a zbytečně jsme například po žadatelích nechtěli složitě vypisovat údaje, které stát již má,
uvedl ministr práce Marian Jurečka, který připomněl, že v aplikaci může uživatel průběžně sledovat i stav vyhodnocení své žádosti.
I když v redakci už jsme pravděpodobně s plozením nových dětí skončili, zkusili jsme vyplnit žádost i tak, abychom vám ukázali prostředí a otestovali, kam nás až aplikace pustí.
První krok vede klasický přes elektronickou identitu. Využít můžete například svou eObčanku nebo MojeID.
Nejjednodušší a nejmasověji využívaná je bankovní identita, kterou zde mohou využít klienti:
- Air Bank,
- Banky Creditas,
- České spořitelny,
- ČSOB,
- Fio banky,
- Komerční banky,
- Moneta Money Bank,
- Raiffeisenbank,
- UniCredit Bank.
Stačí zadat přihlašovací údaje, jako když se chcete navštívit své internetové bankovnictví a budete s ověřením přeneseni zpátky do Jendy.
Než se dostanete do samotného prostředí aplikace, je nutné udělit jednorázový nebo trvalý souhlas s poskytnutím údajů.
Následně se dostanete do přehledu, kde najdete přehled čerpaných dávek a případné povinnosti k vyřízení. Přes sekci novinky nebo přes záložku Dávky vlevo nahoře se prokliknete do samotné žádosti.
Před samotným vyplňováním (pokud si na tomtéž místě nechcete ještě projít informace o dávce nebo o podmínkách nároku) budete muset udělit ještě jeden souhlas k poskytnutí dat.
Tímto krokem už se dostanete opravdu až do žádosti, kde byste měli mít načtená data o dítěti z evidence obyvatel. Protože my chceme vyplnit žádost za imaginární dítě, logicky systém žádné informace k dispozici nemá.
Naštěstí pro nás aplikace umožňuje zadat údaje o dítěti, které nenašla v evidenci obyvatel, i dodatečně.
Poté, co jsme zapojili fantazii a vyplnili smyšlené údaje (dítě je v systému vedené jako neověřené), se zobrazí přehled s údaji, kde se dá zároveň nahrát dokument dokládající vztah k dítěti (např. prarodičů) a dá se přidat další dítě. Než budete pokračovat, musíte ještě uvést, že o dítě pečujete (nebo nyní nepečujete kvůli hospitalizaci).
Na téže stránce se dají vyplnit i další osobní údaje o rodičích. Je nutné zde uvést informaci o tom, zda byl uložen rodičům správní trest za neplnění povinné školní docházky nebo jestli rodič pobíral mateřskou, nemocenské v souvislosti s porodem nebo náhradu mzdy.
Následně se dostanete na stránku s výpočtem příspěvku. Protože nejsou v systému údaje o peněžité pomoci v mateřství, ze které by se odvodila výše denního vyměřovacího základu, naskočí nám automaticky čerpání po 13 tis. Kč měsíčně, což je maximum pro ty, kteří mají nižší příjmy nebo neměli nárok právě na mateřskou. S posuvníkem si můžete hrát, takže je možné si dávku rozložit po menších měsíčních příspěvcích na delší dobu, samozřejmě v rámci limitů zákona nebo vašeho denního vyměřovacího základu.
V dalším kroku se zobrazí přehled žádosti (my máme rozdělené do dvou obrázků). I v tomto kroku aplikace umožňuje vrátit se jednoduše do žádosti kvůli editaci zadaných údajů.
Před finálním podáním žádosti ještě uvádíte, zda osoby uvedené v žádosti mají vztah k EU, zda vy nebo dítě splňujete podmínku pobytu a bydliště v ČR a jestli jste nepobírali dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v zahraničí.
Po podání žádosti byste ji měli najít v přehledu aplikace, kde můžete sledovat její stav.
Žádost po odeslání dostane nejprve specializované pracoviště Back-office, které nyní zpracovává např. online žádosti o příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek (Back-office vyřizuje činnosti, při nichž není třeba kontakt s klienty a tím uvolňuje ruce pracovníkům na klasických pobočkách, aby mohl více času věnovat například poradenství). Chybí-li ve vaší žádosti údaj či celý dokument, pošlou zdejší pracovníci přes Jendu žádost o doplnění.
Od tužky a papíru k počítači
Transformaci do moderního pojetí úřadu stát chystá i v rámci Úřadu práce ČR. V oblasti digitalizace jsme v rámci ÚP upravili proces pořízení, zpracování i hodnocení žádosti, opravdu se konečně odkláníme od metody „tužka, papír“. Vidíme, že klienti mají o moderní přístup zájem a oceňují ho,
uvedl Jurečka s tím, že podle statistik se podařilo výrazně zkrátit dobu vyřízení žádostí o dávku i na pracovištích s největším vytížením.
Transformace Úřadu práce ČR probíhá pod konceptem „Jeden Úřad“, který má zefektivnit rozložení pracovní zátěže a optimalizovat kapacity jednotlivých pracovišť. V rámci restrukturalizace jsme se také zaměřili na rovnováhu mezi jednotlivými kraji v jednotlivých agendách. Na základě toho plánujeme zeštíhlení některých pozic, které však klienti nepocítí. Zaměstnancům, kterých se toto opatření týká, nabízíme volné pozice skrze všechny agendy ÚP. Cílem tedy není snížení počtu zaměstnanců, ale jejich efektivní využití na místech, kde je potřebujeme,
dodal také vrchní ředitel sekce informačních technologií MPSV a pověřený generální ředitel Úřadu práce Karel Trpkoš.