Hlavní navigace

Názory k článku Desetník: Ústavní bitka o nemocenskou

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 9. 6. 2008 9:02

    Markéta (neregistrovaný)
    Když si platím nemocenské pojištění, je sviňárna, když mám mít jakékoliv dny neplacené. A podobně s poplatky u lékaře, také si platím zdravotní pojištění. Vítejme v kapitalizmu.
  • 9. 6. 2008 9:09

    Tomáš (neregistrovaný)
    Ono i těch 60 % nemocenské je almužna. Samozřejmě, kdo vydělává 40 tisíc, může se vytvořit rezervy na dobu nemoci nebo se komerčně připojistit. Ale ti, co berou daleko méně, žijí od výplaty k výplatě, ti většinou nemají z čeho naškudlit a omezené dávky nemocenské značně snižují životní úroveň rodiny. K tomuto trestu za marodění nutno připočítat další trest ve formě nemalých poplatků ve zdravotnictví. Ono se řekne 30 Kč, ale po nasčítání mnoha návštěv lékařů různých odborností, které nemůže pacient nijak ovlivnit (poplatky měly sloužit k "regulaci" - ale jak pacient může regulovat návštěvu dalších lékařů - např. pramenící i z preventivních prohlídek - či předepsání medikamentů?), to dělá mnoho set. Manželku, než zjistili a potvrdili správnou diagnozu, to stálo během čtvrt roku přes 10 tisíc (1 měsíc nemocenské propad na výplatě 5 tisíc, další měsíc už "jen" třitisíce, zbytek za hospitalizaci, léky, vyšetření, telefony, dojíždění za vyšetřeními - paradoxem bylo, že vyšetření, která ji mohli udělat v rámci pobytu v nemocnici, ji dělali z nedostatku kapacit až po propuštění z nemocnice - to znamenalo objednávání se, dojíždění na různá další placená vyšetření, aby pak zase šla do nemocnice pro výsledky). Pro někoho možná 10 tisíc nejsou žádné peníze, my to v rozpočtu cítili. Přitom do limitu 5000 se jí skoro nic nezapočítávalo! Hlavně že určitých kategorií se toto netýká a mohou marodit rok za plný plat. Některé profese mohou marodit a chodit přitom do práce, jiní nikoliv (se zlomenou nohou někoho odveze limuzína až do úřadu, kde pak může zvedat ruku pro nesmysly, případně jejn sanitka dopraví na lůžku k důležitému hlasování, zemědělci nebo horníkovi se jejich profese bude asi vykonávat těžko). Přitom zmiňavaná kategorie "nadlidí" si marodění může finančně spíše dovolit, než nějaký "běžný" občan. Tomu říkám o nás bez nás. Domnívám se, že o tak závažných krocích, jako je nemocenská, poplatky ve zdravotnictví, radar, školné atd. by neměla rozhodovat hrsta mocných, ale široké masy občanů nejspíše prostřednictvím referenda.

    Stále se přirovnáváme k západu ohledně potřeb zdražování čehokoli na světové ceny. V mnohém už české ceny převyšují ty zahraniční (stavebnictví, automobily) i po přepočtu € x 27 /rejpalové nechť prominou, že 27 je orientačních a že neuvádím přesných např. 25,34 - ono se to brzy může zase někam změnit/. Při započtení 4 - 5x nižšších výdělků u nás musíme nutně dojít k závěru, že měly-li by se mzdy aspoň trochu přblížit, bude vše z naší ekonomiky nekonkurenceschopné! (Kolik stojí u nás a v Německu litr mléka či pohoných hmot - ano, v Německu vychází obojí dráže, ale jen po přepočtu € x 27. Vztáhneme-li uvedené k platům, hned to vychází jinak. Je to otázka koupěschopnosti - údaje o ní vypovídají daleko lépe než jednoduché srovnání ceny toho krerého výrobku bez ohledu na výši mzdy.)


    Poplatky ve zdravotnictví u nás a v SRN.

    Tady máme socialistický kapitalismus, tam je sociální kapitalismus a v tom je velký rozdíl.Tam nemají nějaké Cikrty či Julínky, ale sestavení celého systému přenechali odborníkům. To, co z toho vzniklo, je sociálně spravedlivé a přijatelné pro všechny. Nikdo není znevýhodněn a každý přispívá na zdravotnictví dle svých možností. U nás nejvíce sociálně nespravedlivé je právě to, co oba Tomášové vychvalují jako největší přednost: - hranice 5000 Kč pro každého. Určení ochranné hranice poplatků pevně stanovenou výší 5000 Kč je sociálně nespravedlivé. Pro toho, který má roční příjem 500 000 Kč, je to jedno procento z příjmu. Ten, kdo má ale příjem jen 100 000 Kč, je to už 5 % a platí tedy pětkrát více. Aby k této nespravedlnosti nedošlo, mají to v Německu stanoveno pevně v procentech. Jsou to pro každého 2 % z ročního přijmu, pro chronicky nemocné 1 %. U každého je tedy hranice individuálně stanovena dle jeho příjmů.
    Kdo může platit více, platí více, kdo méně, platí méně. Platby zdravotního
    pojištění taky nejsou stanoveny u všech stejnou pevnou sumou, ale vypočteny procentuálně z platu.
    Tak by to mělo být i u hranice poplatků. Pokud je to jinak, je to stejně nespravedlivé, jako kdyby se stanovila daň ze mzdy pro všechny stejnou sumou, třeba 8000 Kč. Ten s příjmem kolem 60 000 Kč by měl důvod se smát, ten s učitelským platem kolem 20 000 Kč by už takový důvod mít nemusel. Stanovit nějakou hranici, či odvod nějaké daně tak, aby to bylo sociálně spravedlivé pro všechny plátce, nejde jinak než procentuálně. Na to zřejmě nikdo nepomyslel.
    Další drzostí je vyžadování placení od bezpříjmových skupin, např. od dětí.
    V SRN platí až od 18 let. Předpokládá se, že potom už dítě má vlastní příjem a pokud ne, tak má už nárok na sociální podporu, ze které musí rovněž platit, a to zase až do výše jen 2 % (chronicky nemocní 1 %).Pokud by ministr Tomáš Julínek vyžadoval, aby za děti platili rodiče, byl by to zase další případ diskriminace rodičů s nedospělými dětmi. Museli by platit dvakrát, jednou za sebe a jednou za děti. Ty s dospělými dětmi by byli zvýhodněni.
    Dalším protiústavním krokem je zavedení trestu odnětí platu ve výši tří dnů pro každého nově onemocnělého.To přece nemůže být paušálně zakotveno v zákoně.
    Takto by mohl trestat jenom soud a musel by případ posuzovat individuálně,
    pokud by k nějakému zneužití ze strany pacienta opravdu došlo. To je přece nespravedlivé trestat s viníky i poctivé. Typický případ pro soud pro lidská práva
    ve Štrasburku.
    A ještě jedna otázka. Bude muset pacient platit první 3 dny za pobyt v nemocnici,
    když za tyto tři dny nebude mít žádný příjem? Pokud ano, kde má na to vzít peníze?
    V Německu prvních 6 kalendářních týdnů je nemocný placen svým zaměstnavatelem
    ve výši přibližně 95 % z čisté mzdy. Potom ho platí nemocenská pojišťovna přibližně 75 % z hrubé mzdy. Kdo by toho zneužíval a přitom třeba pracoval na černo, může být i vyhozen ze zaměstnání. Způsobenou škodu samozřejmě musí nahradit.

    Praxe s poplatky ve zdravotnictví ve SRN u lékaře.

    Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé kalendářní čtvrtletí roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zdali 3x (jednou za měsíc), či 20x. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně přes celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur.U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic. Poplatky vybírá sestra, která je dál posílá zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Nejsou určeny lékaři, ale na podporu zdravotnictví. Lékař si nemůže přivydělat tím, že by si nechal zaplatit za vystavení receptu. Vystavit pacientovi recept je samozřejmost a součást jeho práce. Ostatně by to bylo i v rozporu se zákonem, kdyby byl lékař placen dvakrát. Jednou zdravotní pojišťovnou a podruhé samotným pacientem. Poplatky jsou plně započítány do nejvyššího možného zatížení pacienta (ochranný limit).

    Poplatky za léky a obvazový materiál.

    Platí omezení na nejvýše 10 eur za lék a materiál. Za každý lék, který je na doplatek, se tedy platí 10 % z jeho ceny, nejméně však 5 eur a nejvýše 10 eur. Pokud by tedy cena léku byla 300 eur, pacient by nezaplatil 30 eur, ale jenom 10 eur. Poplatky rovněž nejsou určeny lékárníkům, ale pro zdravotnictví jako takové a odevzdány zdravotním pojišťovnám.Jsou plně započítány do hranice nejvyššího zatížení (ochranný limit) bez ohledu na to, jestli by si mohl pacient vybrat lék bez doplatku. Zdravotní pojišťovna do toho nemůže mluvit a musí uznat lék, který lékař pacientovi předepsal a doplatek do limitu započítat.

    Poplatky za pobyt v nemocnici.

    Za každý den pobytu v nemocnici se platí 10 eur, ale jenom do výše 28 dní v roce.
    To znamená, že ten, kdo bude ležet v nemocnici 14 dní, zaplatí 140 eur, ten, kdo si poleží v nemocnici 3 nebo 10 měsíců v roce, zaplatí nejvýše 280 eur. Poplatky jsou rovněž určeny výhradně na celý systém zdravotnictví. Nemocnice musí poplatky převést na účet pojišťovny. Povinnost platit má každý občan starší 18 let. Aby byl poplatek sociální (někdo může zaplatit více, někdo méně), je vypočtena jeho nejvyšší výše z ročního příjmu pacienta a je pevně stanovena na 2 procenta z jeho ročního příjmu. Je to hranice nejvyššího možného zatížení pacienta, kterou může bez nepříznivých sociálních následků ještě snést. U každého je samozřejmě jiná, a sice podle výše jeho příjmu. V tom je sociální spravedlnost pro všechny. Výjimkou jsou zdravotně postižení a chronicky nemocní, u kterých je limit nejvyššího zatížení poloviční, tedy 1 % z jejich příjmů.

    Příklad výpočtu limitu.

    Kdo má roční příjem 20 000 eur, musí státu ročně přispět na zdravotnictví
    dvěma procenty, což je 400 eur.Pokud je dlouhodobě nemocný, tak jen jedním procentem, což je 200 eur. U důchodce s ročním příjmem 10 000 eur je to 200 eur, resp. 100 eur, pokud je chronicky nemocný. Vše, co za rok zaplatí přes tuto hranici, je mu zdravotní pojišťovnou vráceno.

    Vyúčtování přeplatků.

    Každý pacient dostane u lékaře, v lékárně, v nemocnici, všude, kde platí poplatky,
    stvrzenky, které si uschová a příští rok odevzdá v nemocenské pojišťovně, která vše přepočítá. Co je zaplaceno přes limit, poukáže do šesti týdnů pacientovi na jeho účet.
    Když zaplatil méně, tak samozřejmě k pojišťovně nejde. Pacient už předem ví,
    kolik dostane, protože si to sám dokáže podle svých příjmů a stvrzenek spočítat.

    A ještě na doplnění.

    Dlouhodobě, chronicky nemocný je ten, který je nejméně jeden rok v léčení
    stejné nemoci a nejméně jednou za čtvrt roku u lékaře na prohlídce, pro léky či radu. Např. diabetici, dále duševně, či tělesně postižení, připoutaní na lůžko apod. Pro pobyt v lázních a léčebných ústavech platí totéž jako při pobytu v nemocnicích.
    Lékař z poplatků nic nedostane, a proto není narušen vztah mezi ním a pacientem.
    Ordinace a nemocnice jsou jen výběrčími poplatků pro nemocenské pojišťovny.
  • 10. 6. 2008 0:34

    jezevec (neregistrovaný)
    božínku, to je ale kvikot!!!!
    chápejte že každý stát má jen jedny lidi a jedny peníze. zdravotnictví si zaplatíte buď na daních, nebo na pojištění, nebo hotově - vždycky si ho ale zaplatíte. z čehož systém příspěvků úměrných konzumaci mi připadá spravedlivější, než bezbřehé všechno všem obohacený o systém úplatků neb na všechno všem nejsou zdroje.
  • 9. 6. 2008 11:22

    Normální člověk (neregistrovaný)
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
    Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS! Smrt ODS!
  • 19. 7. 2011 12:35

    Lance (neregistrovaný)

    souhlasím, ale musí být trýznivá tak, jako životy těch, které tyto kurvy zlikvidovaly

  • 9. 6. 2008 13:05

    Standa (neregistrovaný)
    Není spravedlivé, když plátce nemocenského pojištění nemá právo pojištění v případě nemoci čerpat?

    Já považuji za nespravedlivé, že nemám na výběr, a namísto opravdového nemocenského pojištění zde existuje zdravotní a nemocenská daň, která se jen tváří jako pojištění, a vláda milostivě rozhodne, co mi z toho dá nazpět.

    Pokud bych měl příjem 60000 čistého a z toho 50000 hypotéku, jistě bych si rád připlatil za 100% i v první 3 dny. Jiným by stačila nemocenská až po 14 dnech, i když mají čtvrtinový příjem a byli by rádi, že na pojištění ušetří třeba 1000Kč měsíčně.

  • 9. 6. 2008 15:36

    jan (neregistrovaný)
    Když se tak líbí zaměstnavatelům návrh zákona o nemocenské od nečase, tak jsem zvědav jak se jim bude líbit to, že budou 13 dní platit ze svého !!!!! To už bude asi ouvej ŽÉ páni zaměstnavatelé !!!!!!!!!!!
  • 10. 6. 2008 0:36

    jezevec (neregistrovaný)
    jak to myslíte, ze svého? snad z vašeho, ne? nebo dovolenou či odvody na pojistné platí zaměstnavatel ze svého? ani vaší nemocenskou nebude, to vy si na ní vyděláte.
  • 10. 6. 2008 7:34

    Jezevec (neregistrovaný)
    Kdysi už mělo být zavedeno prvních 14 dní nemocenské aby platil podnikatel. A co jsem tehdy slyšel od různých podnikatelů - měli jednotný názor zákoník nezákoník: kdo si dovolí zamarodit, ten ať si vezme dovolenou nebo ho vyrazím. Tuto metodu asi ne zcela budou dodržovat velké podniky typu a.s., ale i tam budou jistě nastaveny páky v rámci legálnosti, aby lidé v zaměstnání co nejméně chyběli. Už nyní se vyplácí různé benefity za to, že zaměstnanec nejde k lékaři a je to dokonce posvěceno odbory. Zdravotní problémy se tedy budou nastřádávat až to s člověkem sekne, a pak může jít do špitálu na rok na generálku všeho. A nevím, jestli generálka bude levnější než průběžné odstraňování a léčení jednotlivých neduhů (např. na základě prevence) - Ale i ta prevence bude znamenat, že člověk si zamarodí, případně bude navštěvovat různá vyšetření na preventivní prohlídku navazující - a bude opět chybět v pracovním procesu - což si zase vzájemně odporuje ...
  • 9. 6. 2008 21:57

    anonymní
    Je to smutné, že se platí u lékaře, ale za to můžete poděkovat hlavně ráthovi. s renátkou horkou si sexuálně užíval, která byla ve vedení zentivy. pomáhal jí v podnikání nesmyslným předepisovaním a plýtváním léků, a když to přeteklo své meze, tak to převeksloval na lékárny a ty z 20-30% zkrachovaly. dobře promyšlená zlodějna, na kterou doplácíme všichni. kdyby ten hrdina zveřejnil, kolik dostal akcií za účetní cenu a možná i za symbolickou kačku za věrné služby, tak bychom se divili. dnes je kurz 1 litr. standa gros je proti němu slabej čaj, protože je to venkovskej trouba, kterej se nechal za jidášský peníz uplatit a zůstalo na něm kainovo znamení, které nejde smýt. až budou přiští volby, tak ho nezapoměňte volit! zase vymyslí nějakou zlodějnu, aby vás z té bídy vysekal, ale mezi tím si pořádně nacpe kapsy prachy. potom přijdou modrý kravaty a vymyslí poplatky, aby se taky oni nažraly. je to začarovaný kruh z kterého není úniku. to pokračování ve stylu divokého modrého západu je jen toho vyústěním.
  • 10. 6. 2008 8:01

    anonymní
    Kde bydlím a kde pracuji, žádné lékárny nekrachly, naopak jejich počet se zvyšuje (pozn.: nebydlím ani nepracuji v Praze).
    Bereme pro syna jedny léky v ceně cca 70 tisíc/balení/měsíc. Kolik je marže? 30 / 35 %. Lékárníci jen chrochtají a u dalších léků, co jsou doplatky, nám tyto odpouštějí. Nedělá to jen jedna jediná lékárna, ale všechny, na které jsme se zatím s požadavkem dané léčivo zajistit, obrátili ... Jen těch 30 za recept musíme platit, i ty by nám odpustili, ale pojišťovny toto hlídají a jsou schopny za to vypálit tučnou pokutu. Nechápu, proč je zákon tak hloupě nastavený - máme tu údajně "trh" a v něm by měl být nastaven strop poplatků, ale nikoliv jejich odpouštění či snižování ... Navíc těch 30 zůstává v lékárně, nejde do pojišťovny nebo do zdravotnictví jako v příkladu z Německa. V běžném obchodě se taky rozhodnu, zda si koupím 2 litry Pepsi za 30 v Delvitě nebo za 18,90 v Kauflandu. A léky si také půjdu vybrat tam, kde mi je prodají pro mne s co nejmenší finanční zátěží - mám-li tu možnost ...
    Jedno je jisté: ODS, soc demáky ani zelené volit nebudu. Budeme muset u volet začít zase od začátku, kde jsme už jednou byli.
  • 10. 6. 2008 12:25

    anonymní
    Lékárny z 20-30% zkrachovaly? I ty komiku, podívej se na mapy.seznam.cz, nech si vyhledat lékárny a zjistíš, že velmi často jsou pár desítek metrů od sebe... A žádné krachy se nekonají.
  • 10. 6. 2008 19:01

    anonymní
    Zatím to není znát, ale rok 2007 v ÚZIS nefiguruje! letos v I.Q jim pořádně klesly tržby a bude to zřejmě pokračovat. Praha není na 1. místě v republice, ale jiné kraje, které mají o 15% lékáren více, tak ty budou horkými kandidáty na krach. Ve Středočeském kraji je nejméně lékáren, 5007 lidí na lékárnu, takže tam bude asi menší krach, ale vzhledem k tomu, že mnoho lidí dojíždí do Prahy, tak se to vyrovnává v průměru na 4.500 lidí na lékárnu a vzhledem k tomu, že v některých krajích je 3.626 lidí na lékárnu, konkrétně v KV kraji, tak to co jsem napsal, snad není daleko od pravdy a bude se to pohybovat o 20% méně oproti minulosti. Tržby mimochodem poklesly o 25% a to bude sakra znát. Bude to boj o přežití. Pokud se republikový průměr dostane na úroveň průměru Středočeského kraje, tak by to mělo být dostačující a nikdo určitě nebude strádat, ale bylo by lepší ještě přitvrdit. Za dr.s.rátha byla marže 32% a kdo myslíte, že tu pálku zaplatí? Mimochodem v Turecku jsou marže na léky kolem 9% a taky žijou. Na náš trh se dostává skoro 50% generik, což jsou léky s prošlým patentem a tudíž značně zastaralé, nehledě na spousty vedlejších účinků. Já tedy nemám chuť sponzorovat zentivácký veksláky se šrotem. Další šrot se řítí z Opavy a to bude teprve řádné maso.
    Teď trochu čísla. Jedna lékárna vydělávala v roce 2006 v průměru 15.000.000 kč. Což je 4.500.000 kč zisk. To se Vám zdá málo? Za bolševika bylo 950 lékáren a dnes je jich 2.500 a 7.000 lékárníků! Přírůstek obyvatelstva je mizivý = 0 a navíc pokud se natáhnou otevírací hodiny, tak není třeba zřizovat lékárny dvě vedle sebe. Zlatý střed 1.700 lékáren a 5.000 zaměstnanců a není co řešit. 1 lékárna na 6.000 lidí.
  • 10. 6. 2008 20:27

    jezevec (neregistrovaný)
    ono je vůbec absurdní, aby u léku na recept měla lékárna jakoukoliv marži. za vydání léku na recept by měl být paušální "poplatek za podání léku přes pult", případně "poplatek za zprostředkování doplatku na lék" - stejný pro všechny léky, bez ohledu na to zda lék stojí deset korun nebo dvacet tisíc. obchodní marže má smysl pouze u volně prodejných léků
  • 26. 4. 2013 18:52

    další normální člověk (neregistrovaný)

    Přesně tak, ať ty modrý straky třeba chcípnou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).