Hlavní navigace

Názory k článku Desetník: Stavební spoření se na studium nehodí

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 14. 9. 2009 5:48

    petrph
    Stavební spoření přece funguje v cyklu - pracuju, 6 let spořím, pak si vezmu úvěr, koupím byt, splácím úvěr.
    Jenomže, jak by to mělo fungovat u studentů?? Nastoupí na školu, nemají nic, nevydělávají nic, ale půlročně musí platit školné.Čili si na něj vezmou úvěr (postupně po semestrech). Nesplácejí nic, každý semestr si berou další půjčku. Teprve po ukončení studia začnou splácet . Kde je místo pro stavební spoření??
    Je pokus stavebních spořitelen uvolnit legálně peníze na další úvěry. No ale to by mohly navrhnout,a´t si z toho lidi třeba připlácej na důchody, na nemocenskou (kdyby se zrušila), na opravu aut..
  • 14. 9. 2009 7:33

    anonymní
    Za prvé si řada lidí za 6 let nenaspoří nejen na koupi bytu, ale ani na rekonstrukci, za druhé používají další lidi SS na nestavební nákupy. Nezapomeňte, že po uplynutí vázací doby je možno utratit prostředky ze SS neúčelově. Třeba právě na tu opravu auta.

    Když už nějak SS omezovat, tak možná tím, že by se peníze musely použít na nákup čehokoli do domácnosti nebo nemovitosti. Stejně se to děje už teď (do faktur od řemeslníků lze zahrnout i nějakou tu elektroniku apod.), tak by to bylo jen oficiálně potvrzeno a schváleno. Každých 6 let (nebo i častěji při využití překlenováků) by si takto jistá skupina lidí obměńovala nákupem na levný úvěr vybavení domácnosti, což by nakonec podpořilo i spotřebitelské utrácení.
  • 14. 9. 2009 10:20

    Flasi (neregistrovaný)
    Nemám tušení, jak je to zamýšleno, ale nemůže to fungovat nějak takto: pracuju, 6 let spořím, pak si vezmu úvěr, z úvěru postupně platím dětem školné, splácím úvěr.
  • 14. 9. 2009 11:29

    petrph
    Jo takhle by to fungovat mělo, když tedy vezmeme jako základ že rodiče budou platit školné dětem. Když připočtu že by si taky měli připlacet na důchod,na léčení, na zvášené daně, hypotéku z bytu,....kolipak dětí asi tak bude moc študovat..
  • 14. 9. 2009 11:31

    anonymní
    No s tím školným je to přece obecně navrhováno tak, že úvěr by splácelo dítě, až začne pracovat.
  • 14. 9. 2009 12:38

    guest (neregistrovaný)
    Jenom aby tomu pak platy vysokoškoláků odpovídaly. Znám řadu případů, kdy mají středoškoláci mnohem vyšší platy než VŠ... Naskýtá se otázka, k čemu je takové studium, které mě navíc zadluží, když ve finále možná budu mít méně peněz než středoškolák.
  • 14. 9. 2009 12:48

    Jimmy (neregistrovaný)
    Ta otázka se naskýtá už dnes při "bezplatném" školném. Pokud si totiž člověk spočítá ušlou mzdu za 5 - 6 let studia, dojde překvapivě ke značné sumě (např. 15kkč hrubého, krát 5 let = 900 000 Kč).

    Odpověď na položenou otázku by měla být zda zvolený obor mě uživí, zda přínos vysoké školy převýší ušlé zisky a zda si náhodou nechci jen "prodloužit mládí" na úkor rodičovské kapsy. Jaká je odpověď si už musí každý určit sám.
  • 14. 9. 2009 13:09

    anonymní
    Ono je taky vhodné si uvědomit, že odborníci jsou potřeba v každé oblasti, že ne všichni můžeme být IT specialisté atd. VŠ vzdělání, třeba jen formální, povětšinou otevírá větší možnosti.
  • 14. 9. 2009 13:59

    petrph
    Ono je to taky o tom co vůbec chci v životě dosáhnout. Když chci léčit lidi, musím študovat medicínu, když chci dělat velkýho bosse musím študovat ekonomiku. Když mě baví elektřina nebo motory, tak mi třeba stačí patřičná průmyslovka a šikovný ruce. No a když mi stačí někde ve fabrice tahat roury, pak jít do hospody a doma si sednout k bedně, tak študovat nepotřebuju a eště sem si ušetřil 900 000 a to se vyplatí :)
  • 14. 9. 2009 14:06

    benzin (neregistrovaný)
    Souhlasim az na toho bosse :-D. Nejvic bosu se bere skolu zivota (alespon v tom bossovani) a ekonomiku studuji az ve chvili kdyz uz bosove jsou.
  • 14. 9. 2009 13:13

    anonymní
    Nelze takto generalizovat, je to případ od případu. Stačí třeba, aby měl sš lepší osobnostní předpoklady pro danou pozici (třeba je tvořivější, má schopnost vést lidi atd.), tedy něco, co se stejně nedá naučit, dá se jen vylepšovat, s čím se člověk narodil. Pak hravě strčí celého vš do kapsy.
  • 14. 9. 2009 17:48

    Pajax (neregistrovaný)
    Pokud si dobře vzpomínám, bylo školné navrhováno v docela rozumné výši. Tak okolo 10 - 20 000,- za akademický rok ( dle oboru a prestiže dané školy)
    A nikdo přece nebrání rodičům, aby pokud mají zájem aby dítko studovalo, třikrát otočit zmiňované stavebko (do jeho osmnácti let). Kdyby po 500,- měsíčně, to jest zhruba 150 000, - za 18 let.
    A to hravě pokryje školné popř. i jiné výdaje s tím spojené.
    A 500,- měsíčně? To snad není tak nedostupná částka?!
  • 14. 9. 2009 18:59

    anonymní
    Akorát že až dosud, když to udělali, přidalo se to z obou stran, tak to mohlo bejt mladejm na byt nebo ma auto.Teďko akorát smutně připodotknou - buďte vděčný že sme vás dali vyštudovat.Ať žije kapitalismus...
  • 14. 9. 2009 19:45

    Pajax (neregistrovaný)
    Ano, přesně tak!
    Vzdělání je taky hodnota! Určitě větší než auto, na které si mohou mladí našetřit časem sami!
    A není myslím úplně ideální, naservírovat jim všechno až pod nos.
    Mimochodem, téměř v celé Evropě se platí školné na vysokých školách. Vyjma snad Francie, ale to není dobrý příklad pro nás! Oni jsou někde úplně jinde než ČR!
  • 14. 9. 2009 20:37

    Nox (neregistrovaný)
    Dalsi vyjimka je tusim Skotsko. A je take otazka, jake jsou v tom zbytku Evropy (ted myslim predevsim zapadni) platy.
  • 14. 9. 2009 21:35

    anonymní
    Zdarma je to v ČR, Dánsku, Řecku, na Kypru, v Lucembursku, na Maltě , ve (Skotsku) , v Maďarsku a Polsku, ve spoustě dalších států je spousta úlev, grantů a způsobů placení. Samozřejmě, můžeme se opičit třeba po Německu - zajistí nám vláda i stejné příjmy??
  • 15. 9. 2009 8:58

    petrph
    No v podstatě ano. Samozřejmě nikoliv stylem který používá naše vláda a parlament - odhlasuje se zákon, dá se bumážka a už je to hotovo. Důsledná dlouhotrvající ekonomická politika, bránění zájmů svých obyvatel a firem, jak doma tak i v zahraničí...
  • 15. 9. 2009 10:57

    F (neregistrovaný)
    Prosim o priklad dusledne dlouhotrvajici ekonomicke politiky a braneni zajmu svych obyvatel a firem, ktery by aplikovany u nas za 20 let dohnal jejich uroven.

    Problem je v tom, ze kdyz nase ekonomika ma vyssi tempo rustu treba o 3 procentni body oproti Nemecku, tak to proste za 20 let troufam si rici ani za 50let neni mozne dohnat, protoze mame startovaci caru trochu jinde.

    Pro zjednoduseni, mame dva behy 10km a 20km beh oba maji cil na stejnem miste start ve stejnou dobu a bezec na 20km bezi rychlosti, ktera odpovida 1,03 nasobku rychlosti bezce na 10km. Myslite si, ze v cili budou stejne?

    to predpoklada, ze zdvojnasobeni nas by dobehlo Nemecko, ale ten pomer je jeste horsi.

    Vlada nemuze zajistit to, ze nase ekonomika bude na stejne urovni jako ta Nemecka. Muze pouze nastavit mantinely a i kdyz vsechny vlady to delaly blbe tak rust jsme meli rychlejsi nez Nemci, takze jsme se jim blizili, pomalu ale blizili. Nase generace nemce nedozene a brecenim na diskusi to nezmenite.

    Jo a jeste podotek narizenim o minimalni mzde a stedrymi socialnimi davkami se nemcum priblizovat prestaneme.
  • 15. 9. 2009 11:42

    benzin (neregistrovaný)
    No on uz je spatny predpoklad, ze za neco muze vlada. Ono totiz ne nadarmo je v ustave "vsechna moc pochazi od lidu". A to ne tim ze by snad primo lid vladnul, ale proste vlada se rekrutuje z lidi a je takova jaci sou lidi. Proste nemci nejsou lempli, jsou uz od prirody vice pintlich a sou schopni kvalitni prace. Takze jejich vlada je schopna tak jako nemecky lid. Nevim kdo to rekl, ale mel pravdu. Lid ma takovou vladu jako si zaslouzi.

    P.S.: Primer s tou drahou neni uplne spravny. Minimalne platy dohanime nemecko pomerne rychle. A nebude dlouho trvat (myslim, ze ne vic nez dalsich 10 let), kdy rozdil ve mzde tady a tam, bude jenom v kvalite odvedene prace. Treba konkretne v IT uz sou platy mezi nama, nemcema atreba i fracii hodne srovnane.
  • 15. 9. 2009 11:59

    F (neregistrovaný)
    Ano souhlasim s Vami, problem je pouze ten, ze ti co se nam tady snazi tvrdit, ze vlada muze zajistit zvyseni platu neresi obory, ktere jsou jiz velmi blizko v platech tem nemeckym.
  • 15. 9. 2009 11:48

    anonymní
    »Vlada nemuze zajistit to, ze nase ekonomika bude na stejne urovni jako ta Nemecka«. Ale může!
    Pokud zajistí výrobu a dodržování kvalitních zákonů, tedy vlastně po vašem "nastaví mantinely". Lidé tu dělají tempem, o kterém se mnohdy ani Němcům nezdá. Ekonomika by tu musela být zlatá. kdyby z ní ovšem neodčerpávali tzv. černí pasažéři. kdyby nebylo zahraničních arbitráží, restitucí, náhrad vymyšlených škod soukromým subjektům atd. atd. Takto promrhané peníze mohly jít mezi lidi, do škol, do zdravotnictví atp. Že někdo z politiků nebo z podnikatelů udělal chybný manévr nebo manévr sice nemorální, ale v rámci polistopadových zákonů právně v pořádku, tak za to platí ti dole, co za nic nemohou. A špička společnosti je vysmátá, těm teče do korýtek stále více bohatství.
  • 15. 9. 2009 12:05

    F (neregistrovaný)
    Ale nastaveni mantinelu, vede pouze k transparentnimu prostredi, kde chteji firmy podnikat a nevede k tomu, ze ze zakona bude zvysovan plat, vyssi platy musi resit zamestnanci sami (pripadne za pomoci odboru, ale to je dle meho nazoru dvousecne). Pokud ze firmy budou chtit podnikat, bude jich tu vice a budou se o zamestnance prat, pak to jde, ale tu mzdu si porad dohaduje zamestnanec. Nase vlady takove prostredi nezajistily (zadna z nich, predchozi rezim take ne, takze je pozde brecet nad rozlitym mlekem, nutne je se divat dopredu a treba to zohlednit u voleb)

    Vlada Vam plat zvysit nedokaze! Vy sam k tomu mate blize nez vlada, musite zamestnavateli nabidnout neco co jini nenabizeji a sam svou praci dostatecne prodat, pokud nabizite pouze nizsi cenu, tak jiste chapete, ze plat nemuze byt vyssi. Pokud pristoupite na "staci kdyz kape", tak zamestnavatel nema potrebu Vam plat zvysovat a kdyby na to byl zakon, tak bysme na tom byly jeste hure. Mzda je oboustrane dohodnuta odmena za vykonanou praci.

    Zvyseni platu proste urednik nezajisti, pouze Vy sam.
  • 16. 9. 2009 14:00

    anonymní
    Vlada Vam plat zvysit nedokaze!
    Ale dokáže, chce-li. Je totiž velká skupina občanů, kterou platí stát. Tito zaměstanci jsou odměňováni podle tabulek, které schvaluje vláda. Jsou skupiny uniformovaných, kteří jsou odměňováni dobře a ještě mají různé brebendy z dob socialismu (celníci, vojáci, policie, tedy vesměs uniformy) a skupiny neuniformovaných, kteří mnohdy vykonávají obdobnou práci, ale za podstatně menší peníz. Pokud se na této skupině zaměstnanců šetřilo i v době, kdy krize ještě nebyla a peníze se používají např. na arbitráže, zahlazování tunelů, nákup nových letadel, automobilů či kompů do vlády, tak tito zaměstnanci pak nemohou náležitě utrácet a nastupuje krize. Vše jsou jakési spojené nádoby. Není co utrácet - nekupují - neprosperují firmy .... A skupina zaměstnanců státu je dost početná. Pomineme-li jejich pracovní náplň, z pohledu mnohých třeba i nesmyslnou /např. botičky za nezaplacení výpalného či dokonce odtah vozidla, aniž by jinak někomu překáželo/, ale stát si tu práci objednal, a tak ji musí také zaplatit. Až zruší dejme tomu občanské průkazy a místo nich nevymyslí žádnou náhradu v podobě další nové agendy pro Unii, tak pracovníci vyrábějící občanky budou moci být propuštěni. Ale dokud občanky musí být, musí být i zaměstnanci na jejich agendu. Nelze od stolu a od tabulek plácnout, že stát nemá peníze, tak tyhle pracovníky nezaplatíme, ať se topí třeba v bídě. Záchranná sociální síť je přece štědrá, tvrdí ti, co káží pít vodu a sami pijí víno.
  • 16. 9. 2009 14:14

    F (neregistrovaný)
    Ano mate pravdu a statni zamestnance jsem neuvazoval (chyba). Takze jsem se i spatne vyjadril :) kdyz v mem prispevku zamenime slovo plat (to maji statni zamestnanci) za slovo mzda (zamestnanci v soukrome sfere) tak bude muj prispevek vyznivat presne tak jak jsem to myslel.

    va statni sfere to funguje jinak to mate samozrejme pravdu. Pokud nekdo ale pracuje ve statni sfere, tak opet: Vybral si to sam za nabizenou cenu, pokud chce vice, tak si myslim, ze tim, ze zmeni zamestnani muze ziskat vice, nez tim, ze bude volit nekoho kdo mu to slibi.
  • 15. 9. 2009 9:09

    anonymní
    Ano, správně!
    My si vždy vezmeme ze světa ta negativa, byť to má jeden stát ze sta. A je nám nalháváno, že většina světa to má. V Německu to mají ... - ale už nikdo neřekne, že v německu mají i ono - co my nemáme a mít nebudeme. Třeba ony příjmy.

    A že by severské socialistické státy neměly vzdělání zdarma?

    Pravdivě píše paní Jarmila. Dnes znám v okolí dost dětí, co měly problém vystudovat střední školu, protože to rodiče nebyli schopni utáhnout, a to pracovali. Nyní, když je řada lidí bez práce, můžou jít děti tak leda na vojenské školy, kde mají jídlo, ubytování i ošacení zdarma, jestli tomu teda tak ještě je, jak bývalo za socíku. O VŠ se mnohým může jenom zdát, i když na školu mají hlavu, nemají na to peníze a tak se na školy už nyní, v době "bezplatného" studia, dostávají hlavně ti, co na to mají finančně, nikoliv hlavu. Výsledkem jsou managmenty z mladých lidí, kteří dělají ekonomická zvěrstva, která si ani komunisti nedovolili a kde jsme po 20ti letech vlády takovýchto rychlokvašných "odborníků"? A třeba takové děti z dětských domovů - ty nemají šanci na nic. V 19 je vykopnoua nemají kde a za co studovat ani kde bydlet.
    Nevím, kolik by absolvent VŠ musel brát, aby utáhl splátky placeného studia, měl potomky a už si zároveň spořil na důchod. Pak bude samozřejmě jeho práce drahá /jak jej zaměstnavatel zaplatí, když už dnes nejsou na mnohé finance?/ a výsledný výrobek, služba drahé, nekonkurenceschopné. A pracovat při studiu? Student by měl hlavně studovat, vlastní práce, pokud nebude mít v náplni zrovna nějakou zálibu typu stahování z Rapidu a vypalování na DVD, a pokud by třeba v obchodě v noci doplňoval zboží do regálů, jej vyčerpá. Nebudeme si nalhávat, že nyní většina mladých nejde do života s prázdnou, ale díky úsporám od rodičů něco do začátků má. Ale kdyby šli do života s holým zadkem, tak jak třeba ony uváděné děti z děcáků? A pokud by mladí použili stavební spoření na ona studia, tak jdou do života opět s holou zadnicí. Zatím jim ono stavebko zajistí /s následným zadlužením/ rozjezd v bydlení či v autě. Ale pokud vyčerpají stavebko na studia a pak budou muset čekat, až se zase trochu vzchopí (bydlení + zařízení, auto ...), tak zjistí, že je lepší děti vůbec nemít či mají děti, ale v pozdním věku. A o starých rodičích už toho bylo napsáno dost.
  • 15. 9. 2009 16:31

    Pajax (neregistrovaný)
    Tak ještě jinak!
    Za prvé! Severské " socialistické " státy, jak píšete, již dávno nejsou tak
    " socialistické " jak byly!
    Za druhé! Již i u nich před časem zjistili, že není dobré, když je vše " zadarmo" a snaží se dělat potřebné kroky, protože to obrovským způsobem zatěžuje každoročně státní rozpočet!
    Za třetí! Přál bych Vám, abyste na vlastní kůži poznal jejich DAŇOVOU ZÁTĚŽ, která se o hodně liší od té naší!
    Rychle byste potom změnil názor!
    A na závěr! Školné na VŠ nebylo navrženo proto, aby někoho finančně zruinovalo, ale abychom si uvědomili, že stejně jako ve zdravotnictví, tak ani ve školství není nic " ZADARMO " !
  • 15. 9. 2009 16:56

    benzin (neregistrovaný)
    Na to se da jenom odpovedet: "Podpora vedy a skolstvi"

    Mate pravdu bude lepsi, kdyz nebudeme zadarmo navysovat schopnosti obcanu bude lepsi, kdyz je jako malo kvalifikovane budeme zivit na podpore.
  • 15. 9. 2009 17:55

    Pajax (neregistrovaný)
    Pokud to má reakce na můj názor ohledně placení na VŠ, tak jen toto.
    Primárním důvodem proč zavézt školné na VŠ, je právě to aby se dostalo více prostředků do škol! A v důsledku toho, mohly tyto instituce otevírat nové obory a přijímat daleko více uchazečů o VŠ než dosud!
    Každým rokem stoupá zájem o VŠ studium. A každý rok jsou školy bohužel nuceni odmítnou velké procento zájemců. Ne snad proto, že by na to neměli (uchazeči) schopnosti, nýbrž proto, že jsou limitováni financemi (dotacemi) od státu a tudíž proto více uchazečů přijmout nemohou i kdyby stokrát chtěly!
    Dále by školy měly více prostředků na různé granty, prospěchové či sociální stipendia atd.
    A ne jako dosud, že na tyto výhody z důvodu nedostatku financí na veřejných vysokých školách dosáhlo pouze malé procento uchazečů!
    Nevím jak Vám, mně toto přijde jako spravedlivější systém než dosud.
  • 15. 9. 2009 20:37

    petrph
    Ekonomicky je to správně - akorát že mluvíme o službě poskytované státem z našich daní. To, že stát dává málo peněz na školy, je jeho problém, ať si zodpoví lidem že jsou jiné priority...
    Když řekneme že se má platit VŠ, poněvadž na ně stát dává málo peněz, za chvíli příjdou s tím že si máme platit operace v nemocnici, přivolání policisty, rozhodnutí úředníka , - jako že spousta těhle věcí už taky je..Prostě platťe daně na řízení státu, ale až budete chtít něco od státu, tak si ještě připlaťte,,,
  • 16. 9. 2009 7:33

    anonymní
    "Primárním důvodem proč zavézt školné na VŠ, je právě to aby se dostalo více prostředků do škol!" - to je dobrá demagogie, pán je přívrženec ODS, že? O to školné dostanou školy z rozpočtu méně, takže zbyde více na rozkrádání. Cedule na dálnici tak budou moci být místo za 15 mega jedna za rovných 20, a místo vtipných hlášek "Dodržujte bezpečnou vzdálenost" budeme informováni i o tom, že Jeho Výsost Král Ješita v 6:30 hod. močí a v 7:00 se probouzí...
  • 16. 9. 2009 10:12

    Pajax (neregistrovaný)
    Diskutujte věcně a nepouštějte se do osobní roviny. Pokud to ovšem dokážete?!

    Nemusím být nutně " přívržencem nějaké konkrétní strany " , jak mi tady neprávem podsouváte!

    Řeknu to jinak! Člověk, který má alespoň nějaké základní ekonomické vzdělání a nebo přehled a umí si spočítat " 1+1 ", tak musí vědět, že se stejně jako zdravotnictví tak i školství nedá věčně financovat pouze a jen ze státního rozpočtu! Pokud to má samozřejmě efektivně fungovat!
  • 16. 9. 2009 12:28

    benzin (neregistrovaný)
    To je zcela nesmyslne tvrzeni. Konkretne zdravotnictvi neni hrazeno ze statnich penez, ale z penez nasich pojistek, ktere si platime. Sice sou zakonem predepsane, ale jsou to pojistky placene soukromym pojistovnam. Tvrzeni ze k pojistce je potreba pridat jeste spoluucast je sice hodna diskuse, ale stale je to pojistka jako jakakoli jina. Dost podobna povinnemu ruceni (taky zakonem perdepsane).

    Ano, ze statniho rozpoctu leze financovat uplne vsechno. Statni rozpocet ziskava penize zdanenim obyvatel. Takze co je mozne financovat je jenom otazka urovne zdaneni a vykonsti hospodarstvi. V podstate je zde pouze otazka solidarity jednech obcanu s druhyma a tam proste matematika neplati, protoze se jedna o sociologickou, nikoli matematickou otazku.
  • 16. 9. 2009 12:36

    petrph
    Tak, konkrétně, ještě před pár lety stát na zdravotnictví přispíval - jak nemocnicím, tak i platil dluhy Věeobecné zdravotní pojištovny. Dneska, po zavedení regulačních poplatků už platit nemusí. A máte pocit, že se ty peníze ušetřené ze státního nějak projevily na snížení státního dluhu???
    Pokud se týká druhé námitky - právě proto že stát financuje služby, které si sám určil (vládu, bezpečnost, ale i školství), vybírá od lidí daně. Čili, pokud řekne, že některé z těchto činností platit nebude, občané by se měli zákonitě ptát, co se s těmi penězi, které od nich stát vybral, stane...MAtematicky by to mělo sedět příjmy =výdaje., jenže stát si příjmy i výdaje určuje sám....
  • 16. 9. 2009 13:50

    Pajax (neregistrovaný)
    Ano, jistě s tím zdravotnictvím máte samozřejmě pravdu:
    Omlouvám se za malou dezinformace.
    Netušil jsem, že mně někdo bude chytat za slovo, když byla diskuze o něčem jiném!
    Hezký den
  • 16. 9. 2009 14:10

    petrph
    Ono nejde o chytání za slovo - ve zdravotnictví jde prostě o stejný princip, stát něco lidem z vybraných daní poskytoval, a pak přestal, a lidem zákonem nakázal aby si na to připláceli sami - stejně jako u návrhu školného.
  • 17. 9. 2009 10:14

    anonymní
    Solidarita - v naší společnosti po 89. vítězí sobectví. A řada lidí se k tomu staví tak, že jsem mladý, doktora nepotřebuji, tak co bych platil. Najednou přijde nějaká těžká nemoc, vážný úraz a ti, co si platili minimum, najednou chtějí maximální špičkovou péči. Najednou je jim solidarita dobrá. Je to takové to černé pasažérství, o kterém se kdysi zmiňoval p. Topolánek, ovšem ne ve vztahu k bohatým úspěšným podnikatelům takřka neplatících daně ani jiné odvody.
  • 16. 9. 2009 10:19

    Pajax (neregistrovaný)
    P.S. Ještě dodatek.
    Jak si můžete být tak jistý, že zavedením školného by se automaticky snížily dotace od státu?!
    " Možná věštěním z křišťálové koule, ne ? " (o
  • 16. 9. 2009 11:47

    anonymní
    A co když opravdu budou na školy za školné chodit jen ti, co na to mají peníze, ale ne mozek? Zase budeme vyrávět kvanta odborníků k ničemu.
    Jasně, můžou je po semestru/roce/dvou vyhodit, aspoň škole ten promarněný čas tam zaplatil, ale co z toho, když zabírají místa těm, kteří ten obor chtějí vystudovat (doufám, že tu ještě takoví studenti jsou :D)?
    Bude to podobné jako dneska, když není školné. Školy se dají střídat jako ponožky a když to vyjde, tak to vyjde, popř. to vyjde, ale pracovat v oboru nebudem, v jiném případě to nevyjde, tak to zkusíme jinde, však on ten poplatek za semestr/akad.rok je až cca po pěti letech studií.
    Je to velmi sporná situace a nevím, jak by bylo možné to vyřešit.
    Ad stavebko - a když vystudovaný mladý nesežene hned práci (je pravděpodobné, že sežene, ale kdo ví), nebude se mu chtít makat nebo nastoupí jiný důvod, tak splácet to bude z čeho? Zase rodiče? Nebo to vyřeší exekuce na mladýho?
  • 16. 9. 2009 12:48

    Pajax (neregistrovaný)
    Položil jste jednoduchou otázku a sám jste si i na ní odpověděl!
    " Co když budou chodit na školy jen Ti, co na to mají peníze ?"
    Škola jim dá příležitost, když na to bude mít kapacity! A pak ať se ukáže, zda-li na to má dotyčný i hlavou! Skutečně jim nikdo bránit, aby " neschopné studenty " po roce vyhodili.
    " Máš na to, neflákáš školu, fajn! Nemáš na to, flákáš to, nechodíš do přednášek, tak s prominutím táhni odkud jsi přišel! "
    A v případě opravdu sociálně slabých studentů, bude dostatek prostředků na to, aby mu škola zaplatila prostřednictvím soc. stipendia nejenom školné, ale i například kolejné, menzovné apod. To uvádím jen pro příklad!
    Takže by paradoxně mohl být takový student na tom lépe než dnes!
  • 16. 9. 2009 13:03

    anonymní
    Souhlasím, ale je to jen vize nás, jak to doopravdy bude fungovat...no chci vidět to papírování, přiznávání stipendií... (třeba to bude záležitost na pár minut, kdo ví).

    "Škola jim dá příležitost, když na to bude mít kapacity!"

    Kapacity jsou! Když jde ale každý na humanitní studia s tím, že si myslí, že to vystuduje i taková IQ tykve a pak se uplatní, tak tam kapacity praskají ve švech. Třeba na jiných netradičních a těžších oborech mají studentů málo.

    Flákači jsou zase samostatná skupina, která využívá svého postavení student, neplatí zdrav. a soc. poj., pokud má to štěstí na různé slevy a výhody, milerád jich využije. Navíc se nedá poznat, kdo bude či nebude flákač, to je další věc.
  • 16. 9. 2009 14:37

    benzin (neregistrovaný)
    To je hodne najivni nazor. Kdyz se skola bude rozhodovat, jestli vyhodi platiciho studenta, nebo jestli mu "trosku" promin, tak vzdycky zvitezi to "trosku" prominuti. Ktery kantor vyhodi studenty, protoze to je banda trotlu, kdyz by to fakticky znamenalo krach skoly?

    Jak sem psal vyse, ja sem byl dokotorant a mel sem zakazano nekoho vyhodit, prestoze naprosta vetsina studentu nezvladala ani uplne zaklady (ktere navic meli znat jiz ze stredni skoly.)
  • 16. 9. 2009 15:12

    F (neregistrovaný)
    ano, ale ne na vsech skolach to tak je, nektere soukrome se mohou snazit ziskat jmeno a to i tim, ze neni studium zaplacene a clovek se musi snazit a vim o jedne, kde vyrazili pres 40% z prvniho rocniku. (predpokladam, ze to je vyjimka a prevlada to co pisete vy, ale neni tomu tak vzdy)
  • 17. 9. 2009 10:35

    anonymní
    Školství dnes není o vzdělání, ale o penězích. Už to tady na Měšci i někdo psal, že škola kouká hlavně na přísun peněz. Proto žádného studenta nevyhodí, ale drží jej na škole za každou cenu - aby přitékaly dotace na hlavu.

    Donedávna jsem se domníval, že soukromé školy jsou kvalitnější. Ale jak jsem se dozvěděl, jsou rovněž závislé na přísunech peněz ve formě školného a ve formě sponzorských darů od bohatých tatínků, takže i tam se studenti drží a většina považuje placení jako jistotu, že školu zdárně dokončí. Obdobné to bylo donedávna u autoškol, kterou když si člověk celou platí, tak taky považoval za samozřejmé, že "papíry" automaticky udělá.
  • 17. 9. 2009 9:30

    V (neregistrovaný)
    Děje se tak všude, nejen ve školství - získal-li někdo nějaké peníze navíc /např.od sponzorů/, byly mu vlastní dotace kráceny. A dnes se krátí všude, nejen ve školství. Někdy mi připadá, že v něčem chceme dokázat to, co ještě nikdo nedokázal.
  • 16. 9. 2009 12:19

    benzin (neregistrovaný)
    No tak s tim ze skoly musi odmitat neni pravda. Dnes studuje 50% populacniho rocniku. A prave naopak, skoly dostavaji penize prave na hlavu. Ja sem doktorantem na jeden severomoravske univerzite a bohuzel sem musel pustit vsechny studenty do dalsiho rocniku i prestoze v obotu IT neumeli ani zakladi IF a FOR. (I kdybych byl sebehorsi kantor, tak tohle je vec kterou se samostudiem nauci behem dvou hodin.) Presne naopak dnes studuje i ten co na to nema (a to nemyslim financne).

    Pokud by se mel student nejak spolupodilet na financovani sve skoly (s cimz souhlasim), tak by tak mel cinit az jako soucast zdaneni po te co skolu vystuduje. Tudiz skoly, ktere lepe studenta pripravi budou mit i vic penez.
  • 16. 9. 2009 12:55

    Pajax (neregistrovaný)
    Pravdou je, že na určité typy škol a oborů se dostane tak cca 30 - 35 % zájemců o studium. To jsou prostě oficiální statistiky a ty nelžou!
    A nevěřím tomu, že zbylých 65 - 70 % uchazečů na to nemají schopnosti!
    Škola prostě nepřijme více uchazečů, než na které má prostředky!
    A jsme opět tam, kde jsme byli! (o Totiž u financí.
  • 16. 9. 2009 13:03

    petrph
    Což mimochodem řeší soukromé VŠ, kde se dneska platí. takže, současný model je- kdo umí a udělá dobře přijímačky, studuje zdarma na státní VŠ. kdo udělá přijímačky špatně, může si zaplatit studium na soukromé VŠ Docela poctivý systém, než navrhovaný, že platit budou všichni, akorát že na státní půjde jště státní příspěvek..
  • 16. 9. 2009 13:10

    anonymní
    V tom případě bychom ještě měli rozlišovat tituly ze státních a ze soukromých škol :). Proč má zaplacený titul stejnou váhu jako neplacený, avšak vystudovaný?
    Jasně, jsou i státní školy, resp. obory, ve kterých to student projde s prstem v nose a dostane titul, ale jakou mám jistotu, že student soukromé VŠ opravdu poctivě studoval a umí vzhledem k tomu, jaké dneska soukr.školy mají pověst (špatnou)?
  • 16. 9. 2009 13:43

    F (neregistrovaný)
    divil byste se, ale i na soukromych skolach se vyhazuje a znam jednu skolu, kde neproslo prvnim rocnikem pres 40% studentu i kdyz si to platili. Asi si mysleli, ze je to tak jak pisete vy, ale ono to tak neni.
  • 16. 9. 2009 13:53

    Pajax (neregistrovaný)
    Jenže bohužel ne všichni co dnes udělají příjímačky dobře, dostanou šanci!
    Právě kvůli kvótám! Což je ve své podstatě nespravedlivé!
    Splníš požadavky VŠ, měl bys dostat alespoň šanci! Co je na tom divného?
  • 17. 9. 2009 10:45

    anonymní
    Ale proč by mělo být 100 % vystudovaných na VŠ, když pro ně není uplatnění?
    Někdo taky musí dělat rukama, péct chleba, utírat nemocným lidem zadky nebo řídit autobus. Dostanou tyto profese náležitě zaplaceno, když ji budou vykonávat VŠ vzdělaní? Nebo bude oněm VŠ na uváděných pozicích stačit plat, který se tam běžně bere?
  • 16. 9. 2009 12:21

    anonymní
    Pro Pajaxe 15.9. 17:55:

    Ale proč by se do škol mělo dostat více prostředků? Na více uchazečů? Aby dostaly vyšší dotace od kusu? Najdou taková kvanta studovaných uplatnění? Odpověď snad známe všichni. Pokud budou všichni studovaní, a měli-li by za to brát odpovídající odměnu tak, aby stačili splácet ono studium, ale k tomu i hypotéku, auto, do toho již stavebně spořit i svým dětem, k tomu ještě spořit na důchod ...bude jejich práce nesmírně drahá a výrobek či služba následně nekonkurenceschopná. Za socialismu byly počty míst pečlivě plánovány a tak se nestalo, že by po ukončení studia bylo půl třídy nezaměstnaných nebo šlo někam zcela mimo obor, čili vyhozené peníze za vzdělání. Ale komunista taky věděl, že bude potřebovat na okres 20 instalatérů a 12 automechaniků +- nějaká ta fluktuace. A ty obsadil tak, že bezmyšlenkovitě neobsazoval studijní obory nadbytečným počtem studentů, pro které by pak nebyla praovní místa.

    Co se týče "více prostředků do škol": syn před 2 lety nastupoval do školy a tak jsme si jich několik v rámci "otevřených dveří" byli prohlédnout. Lavice již nepocházely z dob mých studií, ale takřka vše ostatní ano. Různé učební pomůcky - 60. léta. Knihy - ještě Státní pedagogické nakladatelství. Ale už jsem taky četl dost názorů, že socialistické školství bylo kvalitní a že řada učebnic, po vyškrtání oslovení "soudruh" je lepších než novodobé s oslovením "pane". Proto je pedagogové ochraňují a učí se z nich i nyní. Samozřejmě obor výpočetní technika z 60.-70. let nebude asi odpovídat dnešní době. Novou učebnici angličtiny si musil koupit za 5kilo za své, je to tedy opravdu "ZDARMA"? Počítače měli ještě loni s voknama 98 a když dostali novější, sjeli se tam papaláši pomalu z celé republiky, aby peníz uspořený na žácích a zaplacený ve formě jakéhosi vstupního poplatku mohli probendit na slavnostním rautu.

    Co píšete v jiném příspěvku , že 10-20 tisíc školného za rok není problém... pro většinu normálně vydělávajících občanů ano. Vy jste nestudoval za peníze nás všech? I za socialismu se platilo dojíždění, internát či kolej. I když to bylo z dnešního pohledu pár drobných, i tehdy to byl velký zásek do rodinného rozpočtu. Proto se řada lidí uchylovala ke studiu na vojenských školách, kde bylo opravdu vše zdarma, nebo šla na tzv. preferované učební obory, kde měli taky většinu věcí hrazenu, navíc dostávali ještě nějaké kapesné. Dnes jsou tyto nestudijní náklady, se studiem ovšem spojené, mnohem vyšší a řada lidií na to zkrátka nemá. Např. sousedka vystudovala SŠ, technický obor, jako jedna z nejlepších ze třídy. Jak se dnes všude upřednostňuje, aby se lidé stali rodiči až ve zralém věku, tak to je její případ. Otce má v důchodu a matku před důchodem. Tudíž se v penězích netopí. Každý den dojížděla cca 20 km, přesto to pro rodiče byl docela záhul. Chtěla jít na VŠ, ale i bez školného, koleje na to finančně nebylo. Paradoxem je, že ještě když krize nebyla, místo nesehnala a nyní meje načerno nádobí. Dnes, nebo i v minulosti, se místa obsazují přes známosti a přes postel, jestli něco umíte (profesně), je každému šuma fuck. Výběrová řízení jsou jen divadlem s předem známým vítězem. Ostatní spolužáci, co jsem od ní slyšel, sedí za kasou v krámě nebo doplňují zboží.Měla nejen ona krásný ideály do života, realita je ale značně zdegraduje.

    Pokud absolvent zvláště VŠ nedělá z vážných důvodů to, na co studoval nebo jde vydělávat do ciziny, dal bych mu to uhradit s plnou parádou. Je třeba známý nedostatek lékařů, ale co se jich živí dealerstvím léků, pomůcek atp. Na to nemuseli studovat medicínu, stačila by nějaká střední obchodní škola. Co různých "umělců" má VŠ - nemyslím tím teď DAMU, JAMU ..., ale něco zcela mimo obor a je smutné, že se mnohdy ještě veřejně vysmívají, že by ze svého oboru nedokázali ani to co dokáže jiný, nestudovaný.
  • 16. 9. 2009 13:11

    Pajax (neregistrovaný)
    Asi se budete divit, ale nevystudoval jsem za peníze " nás všech " !
    Ale pouze a jen za své! Nepatřím ještě ke starším ročníkům. Ale to není podstatné! Není řeč o mně, ale o špatném systému!
    Nenapsal jsem to takto, že 10 - 20000 tis není problém! Jen jsem vyjádřil názor, že se domnívám, že rodiče, kteří mají opravdu zájem o budoucnost svých dětí, tak čas od času mohou svému potomkovi již od útlého věku vhodit " pár korunek do prasátka" . A jak se říká korunka ke korunce..... A divil by jste se kolik z toho může být za deset let!
    Ono třeba někdy úplně stačí si odpustit sem tam to cigárko, sem tam to pivečko (abstinentům a nekuřákům se omlouvám) a hned jsou korunky na světě, že?
    To byl proboha jen příklad! Ne, že mně bude opět někdo chytat za slovo!
    Je to všechno o prioritách!
    Opravdu to nechci nijak zlehčovat! Vím, že se může spousta rodin ocitnou v sociální tísni! A právě pro tyto případy (opakuji asi už potřetí a doufám naposled, aby už to bylo jasné opravdu všem(o ), by bylo DALEKO VÍCE PROSTŘEDKŮ NEŽ DNES!!!
  • 17. 9. 2009 10:49

    anonymní
    Vy jste si vzdělání platil? Vždyť oficiálně školné ještě neexistuje /kromě příspěvků na školné na soukromých školách - ale ani zde se nejedná o plné krytí celého studia/ - a vy uvádíte, že ..pouze a jen za své.
    Když rodiče použijí úspory k financování studia, jdete do života s holou zadnicí. Protože když budeme diskutovat o bydlení, tak vám někdo jiný zase vmete, že vám rodiče měli do začátků našetřit právě na ono bydlení. Když budeme diskutovat o zdraví, tak vás zase někdo uzemní, že máte mít našetřeno na úhrady léčení a na propad v příjmech.
    Nedomnívám se, že většina lidí má takové příjmy, aby byla schopna se na výše uváděné eventuality /a to nejsou zdaleky všechny, které může praktický život přinést/ vydělat z normálních příjmů či se aspoň pojistit. Naopak, když lidem dochází peníze, je jim vyčítáno, že si brali hypotéku, když na ni nyní nemají. Zrovna tak se jim může vyčítat, že onemocněli nebo že se studiem zadlužili. Pokud nakombinujete takovýchto možností více dohromady, je to cesta do pekel bez možnosti návratu. Čemu tady přisoudit vyšší prioritu?
  • 16. 9. 2009 22:22

    Jarmila (neregistrovaný)
    "Za socialismu byly počty míst pečlivě plánovány a tak se nestalo, že by po ukončení studia bylo půl třídy nezaměstnaných nebo šlo někam zcela mimo obor, čili vyhozené peníze za vzdělání. Ale komunista taky věděl, že bude potřebovat na okres 20 instalatérů a 12 automechaniků..." - to není zcela pravda. I socialismus chrlil ze škol spoustu nepotřebných absolventů. Jenže byla taky pracovní povinnost, pracovat každý MUSEL, jinak šel do lochu jako příživník a v lochu byl zařazen na takovou práci, kterou nikdo jiný dělat nechtěl. Za socialismu NEPRACOVAT byl trestný čin s příslušnou sazbou v lochu. Pravda, komunisti tolerovali tak týden bez práce, třeba když šli kluci na vojnu nebo přišli z vojny, nebo u matek po mateřské atd. Pokud ale ta NEPRÁCE překročila 14 dnů, už dotyčného naháněli policajti a ptali se proč nedělá. Takže nepotřebný absolvent šel prostě dělat jinou práci.

    Umělce a lidi, co vystudovali nějaký obor - třeba i na VŠ, ale dneska se živí něčím jiným, bych nekritizovala. Na studiích třeba přišli na to, že mají buňky na něco jiného, vystudovali na přání rodičů, netroufli si nakonec dělat to, co vystudovali, prostě z mnoha nejrůznějších důvodů nezůstali v oboru. Myslím, že třeba elektroprůmysl netrpí tím, že elektrikář Karel Gott nezapojuje zásuvky a nemontuje dráty a ani textlní průmysl patrně neutrpěl fatální ztráty, když v něm nepracuje vyučená švadlena Lucie Bílá. Rovněž tak Waldemar Matuška byl vyučený sklář, Vladimír Menšík vystudoval strojní průmyslovku (a pak teda ještě JAMU), Helena Vondráčková vystudovala dvanáctiletku, Oldřich Nový byl vyučený sazeč a tak by se dalo pokračovat. Jenže tito lidé se živí (živili) něčím jiným a zřejmě ne špatně. Jejich vzdělání sice stálo společnost nějakou tu korunu, ale jejich přínos zpět do státního rozpočtu ty náklady určitě bohatě vrátil. Tak proč je kritizovat.
    Mimochodem, víte, že Adolf Hitler ukončil pouze základní školu a neměl ani maturitu, že to nebyl žádný voják ani vojevůdce? Škoda, že nevystudoval svou vysněnou malířskou akademii! Milióny lidí mohly mít jiný osud.
  • 17. 9. 2009 10:44

    V (neregistrovaný)
    nebo že Áda nešel studovat vojenskou akademii...

    tzv. "totalitní umělci" zcela jistě přinesli státu nemalé peníze, včetně tolik kýžených valut. Ale nejsem si jist, zda novodobí "umělci" státu vrátí nějakým způsobem peníze vložené do jejich mimooborového vzdělání, protože i umělci jsou dnes podnikateli a taky daňově optimalizují.

    Myslím si, že kdyby L. Bílá byla dnes šičkou (spíše ale nezaměstnanou), tak by tak vehementně nesympatizovala s ODS. Kdo za socíku chodil na šičku, měl k tomu prospěchové důvody na ZŠ a jistý stupeň intelegence. A finanční ohodnocení takovéto profese jistě nedalo na baráček za X milionů ... A jak vidno, nikomu to dnes nevadí, i když na řadu míst po vás dnes chtějí nesmyslné vzdělání.
  • 17. 9. 2009 16:59

    benzin (neregistrovaný)
    Tak u šiček se to nezměnilo i když zrovna u ní bych k tomu ještě přihodil rasové důvody (z toho plynoucí sociální, společenské atd.)
  • 15. 9. 2009 20:20

    Jarmila (neregistrovaný)
    Myslíte, že člověk, který vystudoval za nemalých obětí rodičů. si svého vzdělání neváží? Ale o tom mluvit nechci.

    Školné do školství víc peněz nepřinese a chudším studentům studia neumožní. Sociální stipendia jsme zrušili, chceme zavést školné. Obojí znamená jednoznačné zdražení vzdělání. Když teda chceme více vysokoškolsky vzdělaných lidí, tak proč snižujeme nároky na vzdělání? Proč třeba snižujeme nároky na maturitu? Četl jste někdy pravopis maturantů? Jak to, že maturant je schopen napsat, že "sedí na lavicy" nabo že "přijede v pondělý"? Hnus, velebnosti. Proč třeba musí zdravotní sestra studovat na VŠ? Aby pak za pár šušňů omývala pacientům zadky? Na to jí nestačila maturita? Proč by studovala 3 roky na VŠ, když si může přidat další 3 roky studia a být lékařkou za podstatně vyšší peníz? Když už tu voláte po vyšších počtech VŠ, tak se jen zeptám: potřebuje je vůbec tento stát? Ne, nepotřebuje!! Oni už nemají práci dneska. Proto řada VŠ pracuje mimo obor, na místech, na která stačí maturita. Jejich vzděání je i tak pro zaměstnavatele zbytečně drahé, maturant je levnější. Jak ve fabrikách, tak ve školství, tak i jinde. VŠ pracují hlavně tam, kde ze zákona být musí, třeba právník nebo lékař, ostatní práci klidně zastanou maturanti. A opět to není až dnešní stav, totéž bylo i před r. 1989. VŠ učitel práci nesehnal, protože maturant byl levněší. Maturant sice musel časem při práci vystudovat, ale než vystudoval, byl levnější a poté taky, protože na plat pro VŠ se dostával postupně. Totéž bylo ve fabrikách. Dneska je to taky proto, že vedení firem české VŠ nepotřebuje. Firmy jsou v majetku zahraničních vlastníků a ti mají svých VŠ dost, tak na co zaměstnávat nějaké Čecháčky, kdoví co to mají za školy, to ty naše jsou určitě lepší (tedy stejný pohled, jako my máme na Ukrajince, Moldavany a třeba i Vietnamce).

    Uvědomte si laskavě jednu věc: zavedení školného bude znamenat jedno, a to zdražení práce vysokoškolsky vzdělaného člověka. Ten už nebude moci vzít práci třeba za pár šušňů než se vypracuje, protože bude splácet jeden úvěr za školu a druhý na bydlení. Pokud ji nesežene v Čechách, půjde do zahraničí. Pak je ale otázka, jestli se vrátí, hlavně když zjistí, že v zahraničí dostane plat podstatně vyšší než v ČR. Pokud chcete vidět, co to bude znamenat, podívejte se na Slovensko: Slováci dneska houfně studují VŠ v Čechách, kde nemusí platit Vámi tolik vychvalované školné, a poté houfně emigrují, hlavně do Německa. Němci je berou s otevřenou náručí, jejich výchova a vzdělání je totiž nestály ani fenik, přičemž je předpoklad, že na důchod si vydělají, nejsou to problémoví Turci ani jiná nepřizpůsobivá skupina obyvatel. Abychom neviděli jen bratry Slováky, emigruje i hodně Poláků. Zaveďte to taky u nás a bude rázem vymalováno. Zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou: VŠ odejdou do zahraničí a věda a výzkum se položí. Nebo myslíte, že vědec si v Čechách sežene sponzory na výzkum a na balkóně si postaví soukromou pokusnou laboratoř? Myslíte, že vědec bude mít na splácení školného? Jo, pokud bude bydlet v zemjance a nebude mít rodinu, tak to možná do důchodu splatí. Nezlobte se, nechci být populista, ale uvědomte si, že jedna romská rodina nás na sociálních dávkách a jiných podporách stojí víc než náklady na jednoho studenta VŠ!
  • 16. 9. 2009 11:16

    Pajax (neregistrovaný)
    Děkuji paní Jarmilo za Vaši velmi obsáhlou reakci. Já k tomu jen pár slov!
    Vážím si Vašich názorů na školné, nicméně se v některých případech nezakládají na pravdě! Takže:
    1) Školné rozhodně více peněz do škol přinese a v důsledku toho bude i mj. na soc.stipendia pro studenty ze soc. slabých rodin! Ne jak je tomu dosud!
    2) Naprostý souhlas, že úroveň maturit klesá. Proto myslím se uvažuje o zavedení jednotné státní maturity.
    3) Potřebujeme více VŠ! Vezměte si průměr v EU a u nás! Ve zbytku unie je asi dvakrát vyšší než u nás!
    4) Nejsem si vědom toho, že bych nějak extra vychvaloval školné?! Jen jsem vyjádřil názor, že by to byla cesta! Ovšem jak jsem uvedl dříve. Pouze jen v rozumné a dostupné výši!
    5) Co se týká soc. dávek a jeho zneužívání. Tak o tom byla diskuze v jiném článku, kde jsem se vyjádřil. Je to tak asi 3 dny nazpět. Takže se nechci opakovat.
  • 16. 9. 2009 11:58

    anonymní
    2) Naprostý souhlas, že úroveň maturit klesá. Proto myslím se uvažuje o zavedení jednotné státní maturity.
    ---
    Nevím nevím, jednotná maturita pro ekonomku, zemědělku, gympl, zdravku, učnák aj.? Proč nezůstaly maturity v kompetenci školy, která zná svoje učitele, jejich nároky na žáky a taky to, co ti žáci opravdu umí?
    Právě jednotnou maturitou se budou nároky snižovat víc a víc, jelikož to žáci jedné školy utáhnou, ale žáci druhé školy už těžko.
    Učitelé slevují ze svých nároků, protože děcka se odmítají učit (no a dávejte všem pětky, přijdou si stěžovat rodiče, ředitel pohrozí učiteli, pokud už ho dřív rodič nevyfackuje, popř. děcko rovnou v hodině, a jede se dál, že děcko fakt neumí, je nezajímá) a pak se nedivme, že neumí poznat pád, vzor, natož napsat správné i/y v jednoduchém slově. A rodičům je to evidentně jedno. Smějeme se tupým Američanům, ale za chvíli z nás bude totéž.
  • 16. 9. 2009 14:07

    Jarmila (neregistrovaný)
    Takže:
    ad 1 a taky 5:) Školné do škol víc peněz nepřinese. Školy dostanou o to méně od státu. Za komunistů bylo na stipendia pro VŠECHNY sociálně slabší. Dneska už není. Proč, když ještě nemáme školné a ani komunisti ho neměli? Sociální dávky a přídavek na dítě to nespasí, to je pár švesťáků.
    ad 2:) Jednotnou státní maturitu jsme měli. Proč cpeme miliardy do již vymyšleného? Kolik stál Indoš, kolik příprava státních maturit? Nebo je děláme jen proto, aby měl Výzkumný ústav pedagogický a ministerstvo školství co na práci? Proč nejsme schopni v matematice naučit děti počítat a v hodinách jazyka číst a psát? Co se v těch školách proboha dělá?? Učí nebo vymýšlejí pitomosti k obveselení obyvatelstva?
    ad 3:) Co s těmi VŠ budeme dělat? Nebylo by lepší oprášit učební obory poslat tam minimálně polovinu těch, co studují na tzv. integrované škole s maturitou? Jo, já zapomněla, praxe učňů se dělala ve fabrikách, ty nám dneska nepatří, jsou soukromé a kde by teda učňově tu praxi dělali? Takový soustruh stojí třeba milión a škola na to nemá peníze. Takže radši vychováme dva ekonomy. No comment, hlavně když budeme mít VŠ vzdělance. Kdyby ty peníze nešly do pitomin, byly by i na školy. Na co proboha produkujeme každý rok 20 nebo víc archeologů? Abychom uspokojili privátní ego několika vyvolených hochů, kteří ten obor vyučují? Totéž platí pro obor kulturní antropologie a jim podobné. Tam klidně dejte školné, třeba i 50.000 za semestr, to aspoň ušetří náklady na jiné potřebnější obory.
    Jen poznámku na okraj: já myslela, že nám jaksi nejde o počet vzdělanců, ale o jejich kvalitu. Píšu to jinde: už dnešní VŠ nemají práci. Když vidím výběrové řízení kurýrní služby, že na pozici kurýra hledá VŠ, chce se mi zvracet. Na běhání s dopisy potřebujeme absolventa VŠ? Totéž na jiné práce. Peníze na školy nejsou proto, že těch škol je MOC!!! Následně produkují jinou, hlavně MALOU KVALITU!!! Uvědomte si, že Marxova teze o tom, že kvantita postupně přerůstá v novou vyšší kvalitu, rozhodně nebyla myšlena na školství.
    ad 4:) Školné je cesta do pekel. Lékař ani učitel na něj za produktivní život nevydělají. Už dneska je lékařů málo, zubařů kritický nedostatek, skomírající učňáky nemají učitele odborných předmětů ani mistry praktického výcviku, inženýra na stavbě abyste pohledal. Zato máme hodně ouřadů a zdravotní sestry s VŠ.

    Dalo by se napsat i víc. Třeba o tom, že když chcete, aby dítě něco umělo, máte si ho učit sám. když chcete být zdravý, máte se léčit sám. Na co teda platíme daně? Na hrátky a obveselení poslanců, kteří si sami schvalují své platy a dělají tak báječné zákony, že ani nedovedou udělat předčasné volby?
  • 16. 9. 2009 14:25

    F (neregistrovaný)
    Otazky "Proc?" jsou se spojenim s komunismem demotivujici a nehledaji reseni, pouze vinika. Dulezite je pokladat si otazky "Jak?" Vinika bych hledal az pote co bych nasel reseni problemu, protoze cas straveny na hledani vinika Vam pri reseni problemu utece a problem byva jeste horsi.

    Predchozi system mel i sve kladne stranky, ale zaporne vyrazne prevysovaly a nam se bohuzel nepodarilo transformovat tak abychom si nechali jen to dobre a zmenili jen to spatne, to je proste stav s kterym musime neco delat, ale placani se v minulosti reseni nalezt nemusi - neni na svete mnoho prikladu, kde takovato transformace probihala a ja si myslim, ze jsme z ni vysli jeste docela dobre.

    Pokud by se nekomu transformace povedla tak, ze vse dobre by zachoval a vse spatne zmenil, pak bychom asi meli dalsiho nositele Nobelovy ceny.

    Ted musime hledat reseni problemu, ktere mame (reseni se muze nalezt i v chybach, ktere jsme udelali, ale opet dulezite je "Jak" jsme chyby udelali ne "Proc".

    Kdyz jsem byl maly tak jsem casto slysel: protoze proto, protoze bagr, pro slepici kvoc i jine, ale na otazku Jak? mne zadna takovato odpoved z detstvi nenapada.

    Mysleme pozitivne.
  • 17. 9. 2009 15:57

    Pajax (neregistrovaný)
    A kde jste to proboha paní Jarmilo a někteří další diskutující vzali?
    Myslím tím vaše přesvědčení o tom, že školy dostanou automaticky o vybrané školné nižší dotace?
    Vy to víte? Já to nevím? A myslím, že to s jistotou nemůže tvrdit v této chvíli vůbec nikdo v této republice! Jak by taky mohl, když je všechno teprve ve fázi zvažování! A věřte tomu, že realizace něčeho takového zabere nějaký ten
    " pátek "!
    Jo, jedině kdyby jste byla " vědma " a vyvěštila to z křišťálové koule!
    JInak je to od Vás jenom čistá SPEKULACE!
    A vysvětlete mi ještě prosím, proč o zavedení školného veřejné VŠ tedy usilují, když by si dle Vás i jiných vůbec nepolepšily? A již to zaznělo v televizních debatách z úst několika rektorů našich škol! Vždyť to pak nedává logiku, nemyslíte?
    Ale vy zřejmě víte vše daleko lépe a s větším předstihem než ostatní!
  • 18. 9. 2009 9:34

    anonymní
    Tady hovoří zkušenosti. Pokud si někdo sežene nějaké peníze od jinud, jsou mu kráceny dotace. To je historický fakt!
    Pokud sledujete veřejné dění, tak nemůžete neslyšet stesky vedoucích různých organizací závislých na dotacích, jak dostávají rok od roku méně peněz. A když sledujete nějaké odůvodnění, proč se nějaká stavba, investice prodražila během 3 let o 100 %, tak je to díky růstu cen. Takže žádná inflace mezi 2-4 %, jak jám nalhávají statistici.

    Není to tedy o křišťálové kouli, ale o zkušenostech ze života, kdy někdo něco pamatuje a tedy ví, že příště to bude taky tak.

    Jen si vezměte, co všechno OF a ODS ze socialismu kritizovali jako špatné a dnes to tu máme s plnou parádou zpět. jenže když to dělal komunista, bylo to špatné, když to samé dělá kapitalista, je to 100 % OK.
  • 17. 9. 2009 9:22

    anonymní
    Jestliže do škol přijdou peníze ze školného, budou ubrány jiné peníze. Škola tedy bude mít stále nedostatek financní. Případně peníze navíc poslouží k úhradám tvorby tabulek, hlášení a projektů pro Unii, takže i tak bude nedostatek financí.

    Jestli je v Unii vyšší počet VŠ, musí tam najít uplatnění. Nebo tam VŠ zametají ulice a myjí zadky nemocným ve špitále?

    Pokud by měl i u nás nalézt uplatnění vyšší počet VŠ, tak kde? Ve vědě, ve výzkumu, na kterou je stále míň peněz. Výsledky vědy a výzkumu jsou diskutabilní - i přes velké peníze nemusí tyto peníze přinést žádný výsledek - prostě budeme bádat, patláto patláto a musíme jim věřit, že opravdu bádají. Tím nechci opovrhovat skutečnými vědci, ale známe to, že všude chtějí lidé něco "oj*bat", jen aby byly peníze ... Nebo budou VŠ sedět za kasami v obchodech a při koupi 15 dkg salámu a 2 housek k svačině s vámi sepíší 5ti stránkovou kupní smlouvu a 12ti stránkové obchodní podmínky, kterým samozřejmě jako instalatér nubudete rozumět a proto si k sobě vezmete VŠ, který vám to přetlumočí do češtiny a ještě najmete dalšího VŠ, který ohlídá, aby vás ten první VŠ netahal jen za nos? I takto se dá vymýšlet uplatnění pro VŠ, dle mého soudu je to zbytečný luxus, mrhání penězi. To bude asi rozumnější mít místo 12 VŠ 12 instalatérů ...
  • 17. 9. 2009 17:08

    benzin (neregistrovaný)
    Ja mam a mam na to podobny pohled. Mnoho dnesnich VS pouze slouzi k prodlouzeni mladi ale v praxi pak znalosti na nich nabyte nejsou vyuzivany.
  • 16. 9. 2009 10:10

    anonymní
    Ale vždyť to u nás ZADARMO není! Že občan vystuduje za naše daňové, přerozdělené výnosy, pro něj znamená, že není příliš zatížena jeho kapsa. Rozhodně tolik nebolí, když 20 lidí zaplatí stovku než kdyby měl student jako jediný vypláznout 2000 za školné.

    Je zarážející, že se občanům neustále zvyšují platby. Kde ten komunista na to bral, že mu stačily jedny daně, a z nich hradil potřebné? Dnes vedle daní platíte ještě sociální, zdravotní, dálniční známku, brzy to nebude stačit, tak ať si lidé platí ještě extra na důchod, na vzdělání, na zdravotnictví. Přitom řadě lidí zůstávají příjmy na zhruba stejné úrovni, ale díky těmto novým platbám jejich koupěschopnost klesá.
    Kromě toho ale díky přímým platbám od občanů (v sociální sféře zase např. od sponzorů) se snižují peníze od státu. Kam takto ušetřené peníze jdou? Na nová auta poslancům, na nová letadla ...?
  • 15. 9. 2009 16:06

    Pajax (neregistrovaný)
    Školné na VŠ se platí na Slovensku, v Rakousku, Itálii, Německu, ve Velké Británii atd... ( dle statistik 12 z 15 států původní unie).
    A já bych Vám byl velice vděčný, kdybyste nesrovnával situaci u nás, se státy jako je Dánsko, Lucembursko či Francie!
    Jestli jste si toho nevšiml, tak tyto ekonomiky jsou oproti nám v úplně jiné pozici.
    Zkrátka a dobře! Co oni si mohou zatím dovolit dotovat ze státního rozpočtu, to my si ROZHODNĚ DOVOLIT NEMŮŽEME!!!
    A co se týče toho " opičení po Německu " !
    Když už chcete srovnávat a argumentovat jejich příjmy, tak si nejdříve taky zjistěte kolik se tam vlastně za to školné platí! Určitě to je taky minimálně TROJNÁSOBEK toho, co bylo navrhováno u nás!!!
  • 16. 9. 2009 10:10

    anonymní
    Ale nepíšete, kolik z nich bojuje o to, aby ono školné nebylo.
    A vidíte, jak někdo (já to nebyl) si dovolí srovnat situaci se státy, kde se školné neuplatňuje, je zle. Jak jeden stát ve světě zavede něco pro občany negativního, už to musíme mít i my s nalháváním, že takto je to v celém světě. A naopak, co mají jiní pro občany výhodné, to se nám zamlčuje.
    Co se týče školného v Německu, nevím, jak na tom konkrétně jsou. Ale jelikož bydlím na hranicích s Německem a dost Čechů tam studuje, a nejedná se o žádné boháče, tak to asi nebude zas tak hrozné. Aby to nebyly obdobné manupulace s informacemi, jako když nám někteří nalhávali, jak je to v Německu s poplatky ve zdravotnictví a jak se pak provalilo, že v Německu prvních 6 kalendářních týdnů je nemocný placen svým zaměstnavatelem ve výši přibližně 95 % z čisté mzdy. Potom ho platí nemocenská pojišťovna přibližně 75 % z hrubé mzdy. Nebo že Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé kalendářní čtvrtletí roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zdali 3x (jednou za měsíc), či 20x. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně přes celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic.
  • 15. 9. 2009 9:26

    benzin (neregistrovaný)
    Met pravdu, zandy problem to neni. Jenom snad ten, ze stavebni sporeni az doted ma kratsi historii (tusim) a ten, ze pokud rodice osumnactileteho ditete, ho daji studovat az v triceti sesti a ten, ze stejne v triceti sesti bude cena za jeden akademicky rok minimalne osminasobna.
  • 15. 9. 2009 15:16

    Paly (neregistrovaný)
    Historie stavebního spoření je opravdu kratší (pouze 16 let - od roku 1993). Ale zase dříve byly lepší podmínky.
  • 14. 9. 2009 13:58

    benzin (neregistrovaný)
    Je evidentni ze stavebni sporitelny diky statnim prispevkum, ktere lidi motivuji sporit prave u nich maji vic penez nez jsou schopny za stavajicich podminek pujcovat. Misto toho aby podminky priblizili klientovi (levnejsi preklenovak atd.) tak radeji se snazi dokopat stat at udela upravu a umozni jim tyto penize soupnout do studentu, kde zatim nemaji kvalitni konkurenci, jako je to u hypotek.

    Ale zasadni rozdil ktery je mezi stavebnim sporenim a studijnim, je ten, ze u staveniho je predpoklad, ze si clovek spori sam na sve bydleni. U studijniho "sporeni" musi diteti sporit rodice v opacnem pripade se stane, ze student bude mit na vyuku az po te co bude nejakou dobu pracovat a tam je zase pravdepodobne, ze se do skoly vubec nevrati. Takze tato forma naprosto nepomaha nizkoprijmovym rodinam. Nehlede na to, ze jedinym cilem je presunout statni penize, ktere sli drive primo skolam, do soukromych financniho ustavu.
  • 14. 9. 2009 20:57

    Jarmila (neregistrovaný)
    Studium dětí je i bez školného pro rodinu hodně velkou zátěží. Hodně lidí tady radí, aby se studenti při studiu živili sami. Ano, v některých školách je to možné, ale pouze za předpokladu, že dítě nebude chodit do školy a zkoušky pak nějak ošulí. To ale nejde na všech školách, třeba to nejde na většině technik a nejde to na lékařských fakultách. Hodně studentů pracuje po sobotách a po nedělích a také o prázdninách, aby ulehčili rodičům. Co si ale budeme namlouvat, student může kvalitně studovat hlavně tehdy, když do té školy bude chodit a bude se učit. Modely, aby si student při studiu vydělával na školu, nejsou zrovna nejchytřejší. Máme tu prostě model, kdy rodiče najdou prostředky na výživu dětí jen s vyplazeným jazykem. Přdstava, že školné zajistí vzdělání pro chudší studenty, je úsměvná, protože řada z nich nemá na vzděání ani dneska, natož pak po zavedení školného (a abychom nepomlouvali jen současný režim, řada dětí nemohla z důvodů vysokých nákladů studovat ani před r. 1989, i tehdy se řada tehdejších studentů musela na studiích živit sama, protože rodiče na jejich výživu a podporu při studiu neměli prostředky. Dneska proto moderně tvrdíme, že to bylo výhradně z politických důvodů, takoví studenti taky byli,ale nepřevažovali. Jenže tenkrát existovala sociální a prospěchová stipendia, takže při troše skromnosti se vystudovat dalo).

    Stavební spoření na financování studia lze využít i dnes. Ne formou úvěru, ale naspořenou částku. Tu lze použít skutečně na cokoliv, třeba na let na Měsíc.
  • 6. 10. 2009 10:46

    sirup1111 (neregistrovaný)
    6. 10. 2009 10:48 smazal Dalibor Z. Chvátal, důvod: SPAM

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).