Vlákno názorů k článku Den, kdy se peníze staly bezcennými od Neználek - po lopatě, co by to znamenalo pro mě,...
-
Neználek (neregistrovaný)
po lopatě, co by to znamenalo pro mě, dělníka, který se v této matematice nevyzná? Rok 53 jsem nezažil, takže nemám zkušenosti. Jak dlouho to trvalo, znamenalo to u nás fakt takovou bídu, jak píše Remarque o Německu? O zatápění a připalování bankovkami jsem slyšel, ale stejně vám budu vděčný za vysvětlení, děkuju.
-
coolio (neregistrovaný)
Babička nedávno vzpomínala, že peníze co měli lidé na účtech se měnily snad v poměru 1:100 a hotové 1:50.
V praxi to znamenalo že za starých 50 korun jsi dostal 1 novou. Ale v obchodech stál chleba 1 korunu pořád, jako dřív (ta koruna je příklad).
Tudíž úspory lidí byly zničeny, kde dřív měli 10000,– na účtě bylo najednou korun 100. -
Sporiť má cenu určite, ale nie v štátnych bankovkách. Sporiť treba v zlate, striebre a podobne. Dom asi nie je veľmi dobrý na sporenie, ten je príliš na očiach a bez problému vám ho vezmú so zdôvodnením: „je nepredsa nemorálne mať dva domy, keď osatní nemajú žiaden“. Zlato sa dá predsa len ľahšie ukryť ako dom ;-)
-
Bylo to trochu jinak. Peníze byly přepočítávány v poměru od 5:1 do 50:1, průměrný přepočet za veškeré vklady ve Státní spořitelně byl cca 10:1.
Do nejhorší kategorie (50:1) spadala hotovost nad 300 Kčs a vklady složené po 16. 5. 1953. Ostatní vklady byly přepočítány:
do 5 000 Kčs 5:1, do 10 000 Kčs 6,25:1, do 20 000 Kčs 10:1, do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1. Výhodněji (5:1) byly přepočítány vklady z podnikového spoření, zůstatky na účtech JZD a výhodnější kurz měly i vklady (některých ?) členů komunistické strany. Tzv. vázané vklady (z měnové reformy v roce 1945) byly zrušeny bez náhrady. Dluhy se přepočítávaly jednotně 5:1. Vzhledem k tomu, že směny hotovosti si zapisovala státní bezpečnost spoustu lidí ji raději ani nesměňovalo a peníze skutečně pálili.Vliv to mělo i na ceny. Byl zrušen přídělový systém a systém dvojích cen. Konkrétně kilogram chleba před reformou stál 8 Kčs na lístek a 16 Kčs na volném trhu, po reformě jednotně 2,80 Kčs.
Měnovou reformu jsem nezažil (naštěstí), takže si můžu jen domýšlet jaký to mělo vliv na běžný život. Pro ty, co žili od výplaty k výplatě pravděpodobně žádný, možná i kladný (kromě dělníků z plzeňské Škodovky, která úmyslně vyplatila výplaty v předstihu). Spoustu základních potřeb zlevnilo. A ten, kdo neměl např. na auto před reformou na něj neměl ani po ní.
„Devastující“ vliv to mělo samozřejmě na střadatele. Pokud si např. někdo šetřil na nákup auta, nebo dokonce domu, tak to asi fakt bylo na to si hodit mašli. Stačil ale i jiný větší výdaj, např. pohřeb nebo narození dítěte (tu druhou událost jsme měli v rodině). Popř. rezervy, které si lidi vytvářeli na stáří. Naopak finančně méně zodpovědní lidé to mohli i přivítat.
Pamatuji si, že Jan Werich někde uvedl, jak se zajímavě vyhnul měnové reformě. Těsně před měnovou reformou kupoval ojeté auto od nějakého zahraničního diplomata (tuším americký velvyslanec) s tím, že měl v úmyslu to své prodat. Nějak to ale nezvládl (buď nestihl, nebo nenašel kupce) a tak na to nové auto použil své veškeré volné prostředky. Po měnové reformě neměl sice ani korunu, ale zato dvě auta :)
-
Jarda (neregistrovaný)
Podstata byla taková, že nové peníze byly v oficiálním kurzu 1:5, ale v tom si šlo vyměnit jen 300 korun. Zbytek se vyměňovalo v kurzu desetkrát horším (1:50), takže za své celoživotní úspory jste si nově pořídil už jen desetinu zboží oproti stavu před reformou. Ovšem dobře postavení komunisti si mohli vyměnit všechno 1:5, takže o nic nepřišli.
Je proto zcela mylný názor, že vedoucí komunisty 50. let nelze šmahem odsuzovat. Že prý někteří to nemysleli zle atd. Mysleli nemysleli, prachy měli, na rozdíl od zbytku populace. Co komunista, to zloděj.
ČLÁNKY DO MAILU