příspěvků do prvního (státního) pilíře je u většího než malého procenta OSVČ ekonomický nesmysl.
Jen pro ilustraci příklad...
Když s tím "navýšením záloh" soudružka Marxová minulý rok poprvé přišla, udělal jsem si sám pro sebe modelový výpočet na kalkulačce MPSV s údaji o dosavadním průběhu pojištění, dle "informativního listu" od ČSSZ. Důchodového věku dosáhnu (pokud se to zase neposune) v r. 2021 a k datu výpočtu mi chybělo přibližně přesně pět let, což kalkulačka právě dovolovala odhadnout. Vycházel jsem přitom ze srovnání výše důchodu vypočteného na základě dosavadního průběhu pojištění + minimálního pojistného pro OSVČ (hlavní) a v druhé variantě téhož minimálního pojistného, navýšeného o 1000 Kč měsíčně. Obojí placené po dobu zbývajících pěti let. Průměrný růst mezd v následujících letech jsem do kalkulačky zadal v obou případech 2,5 % ročně.
Z porovnání bylo zřejmé, že při dobrovolném zvýšení bych za uvedených pět let zaplatil na pojistném navíc 72 000 Kč. A zajímalo mne, o kolik se mi zvýší důchod.
No, takže kalkulačka MPSV mi spočítala, že (v mém případě) to zvýšení důchodu bude činit 118 Kč měsíčně, a tedy že ekonomická návratnost vícenákladu 72000 Kč je "hezkých" cca 50 let a 9 měsíců. Nebo-li, je to o cca 30 let více, než je optimistický věk dožití mne a mých vrstevníků.
Pokud bych stejné peníze jen strčil do slamníku, mohl bych si měsíčně brát po dobu 20 let 300 Kč, tedy znatelně více, i kdyby je postupně znehodnotila běžná inflace. Pokud bych je rozumně investoval, může být jejich zhodnocení podstatně vyšší.
(A pokud bych je jen posílal na důchodové spoření, budu mít naspořeno vč. příspěvku za těch pět let 88560 Kč + nějaké zhodnocení, zpravidla kompenzující inflaci. Čili při dvacetileté rentě by měsíční částka mohla činit cca 370 - 400 Kč, dle fondu.)
Shrnuto - v mém případě by bylo dobrovolné navýšení nad to co odvést musím patrně to nejhorší řešení ze špatných.
(Jinak samozřejmě šlo ve výpočtu o relativně malé peníze, nicméně kdo více vydělává také více odvádí, při zadání větší částky by byl ten nepoměr jen výraznější, a konečně, pro takovou třetinu živnostníků je i ta tisícovka měsíčně vydaná navíc dost významná ...)
Když už teda MPSV a ministryně Marksová hledají zdroje, jak posílit důchodový účet, proč je nenapadlo, kolik zaměstnanců pracuje na dohodu a na důchod si neplatí ani korunu? Ne, že by třeba nechtěli, ale někteří nevědí, že by si měli sami platit, a jiní zase nemají z čeho, protože příjem na dohodu je tak nízký, že stejně nemají z čeho platit, zvláště pokud dojíždějí nebo živí děti. Tito lidé pak budou mít v těsně předdůchodovém věku dost velké problémy. Nejenže budou mít nízké důchody, ale navíc spadnou do sociálního systému a k mizivému důchodu budou pobírat sociální dávky.
Ono zdravotní i sociální pojištění se už aspoň u části dohod platí - u DPČ od 2500 Kč hrubého příjmu a u DPP od 10001 Kč.
Potíž je samozřejmě v tom, že ty "nadlimitní" dohody zvyšují cenu práce a ve finále i cenu zboží/služeb, případně snižují příjem toho "dohodáře".
Jinak konstatování že "příjem na dohodu je tak nízký, že stejně nemají z čeho platit" platí i pro mnohé OSVČ.
(Běžte se zeptat třeba těch "podnikatelů", kteří u Unilesu ze skupiny Agrofert zajišťují pro Lesy ČR zalesňování... Jejich příjmy jsou zhruba na úrovni právě těch dohodářů. Akorát je to o tom, že ti lidé si uvědomují potřebu pojištění, občas seženou nějaký vedlejší kšeft, občas přeruší podnikání a jsou "na pracáku" a prostě nějak přežívají. )
Je stále hodně lidí, kteří mají sice podepsanou dohodu, jednu z obou typů, ale pracují v normálním směnném provozu a jsou placeni z valné části načerno. Pokud to odhalíte, moc možností k řešení nemáte. Pokud dáte pokutu tomu pracovníkovi, poškodil jste chudáka, který je rád, že má práci. Pokud dáte pokutu podnikateli za to, že porušuje předpisy, zabalí živnost a na krku máte minimálně dva nezaměstnané, kterým budete jako bonus za svou aktivitu vyplácet podporu a sociální dávky.