Vlákno názorů k článku Důchodovému systému lidé pomáhat nechtějí. Nemotivuje od D - Tady čím víc si na důchod platíte, tím...
-
D (neregistrovaný)
Tady čím víc si na důchod platíte, tím méně dostanete. Solidarita je tady extrémní. Ti zaměstnanci, kteří měli nízké platy, pobírají nakonec důchody téměř ve výšce těchto platů. Ti, co tam platí mnohonásobně více, nakonec pobírají v důchodu almužnu srovnatelnou s tou, co pobírají ti s nízkými platy. Pro OSVČ to platí ještě víc, než pro zaměstnance. Ti pobírají v důchodu houbeles, ať platili minimum nebo mnohem víc.
-
nula (neregistrovaný)
Přesně, já se obracím každý měsíc, na sociál odvádím skoro 13tisíc/měsíčně, a důchod nebudu mít ani v této výši odvodů, jistě šetřím si sama když mám z čeho, ale je to totálně nefér. Být v této zemi dobrým zaměstnancem, makat 10 hod. denně, odpovídat za lidi , zodpovídat se denně vlastníkům, poslouchat či číst, že patřím mezi manažery v kanceláři co neví co je práce a jen berou prachy místo aby se dalo víc "pracujícím". No, jak tak vidím některé firmy, tak bez některých z nás vydřiduchů a nevím co ještě by nebyla práce pro ty "pracující". Ale k věci, všechna práce je důležitá, ale i důchod by měl odrážet výši odvodů alespoň částečně, jinak půjde solidarita časem do háje, protože to souvisí se solidaritou obecně a tam již narážíme....pěkný den
-
No, tak tedy zkusme počítat... 13 tis. měsíčně odvodů na SP odpovídá vyměřovacímu základu 44520 Kč. Vycházejme z toho, že obdobný výdělek (v časové hodnotě) měla paní celý život po r. 1985 (nepravděpodobné, ale jde o příklad). Pak je tato částka též osobním vyměřovacím základem pro výpočet důchodu. Dále předpokládejme, že měla dvě děti, odejde do důchodu letos, tedy v r. 2016, a že bude právě splňovat zákonnou minimální dobu pojištění, tedy 32 let.
Při stanovení výpočtového základu pro jeho určení z vyměřovacího základu 44520 Kč se započte 11883 Kč plně (pro rok 2016), a ze zbývající částky (44520 - 11883 = 32637 Kč) se započte pouze 26 %! Tedy 8485 Kč. Takže výpočtový základ pro stanovení procentní výměry důchodu je: 11883 Kč + 8485 Kč = 20368 Kč. Procentní výměra důchodu (= 1,5 % výpočtového základu za rok pojištění) pak bude činit 32 let x 0,015 x 20368 Kč = cca 9777 Kč.
Výše důchodu tedy bude stanovena na 2440 Kč základní výměry + 9777 Kč procentní výměry = 12217 Kč!!!
V případě, že by paní začala pracovat přesně ve svých 15 letech a nechyběl by jí ani jeden den pojištění za celý její život, a nedošlo k žádné redukci případných náhradních dob (tj. nestudovala by, jen by pracovala), pak by mohla mít vyšší procentní výměru důchodu, avšak maximálně za 45 let pojištění, tedy 45 let x 0,015 x 20368 Kč = cca 13748 Kč... V takovém případě by pak její důchod dosáhl "až" 16188 Kč :-)
Pravděpodobnost, že člověk se základním vzděláním (neb jinak by nedosáhl 45 let pojištění) měl od r. 1986 (!) trvale příjem vyšší, než je 1,65 násobek průměrné mzdy, si jistě posoudí každý dám.
Mnohem pravděpodobnější je, že příjmy se postupně zvyšují, resp. cyklují, a že na začátku pracovní kariéry jsou nízké. Čili výpočtový základ pro procentní výměru důchodu by byl poněkud, a možná výrazně, menší. Stejně tak je na druhou stranu pravděpodobné, že doba pojištění by u v příkladu uvažované ženy byla delší, než požadovaná minimální.
Nicméně je podstatné, že výpočet ukazuje, že i když třeba posledních deset patnáct let odvádíte sociální pojistné ve výši 13000 Kč (v současné hodnotě peněz), můžete mít, v závislosti na době pojištění a výdělcích od r. 1986 důchod nižší! Tedy napřiklad vypočtených 12217 Kč :-)
-
Kolem 20 tis. čistého odpovídá cca 26 tis. hrubého, čili koreluje to opravdu s průměrnou mzdou v posledních několika letech. A 11,5 tis. důchodu zase koreluje s průměrným důchodem, čili přijde mi to odpovídající.
Jinak zmíněné koeficienty slouží pro přepočtení minulých výdělků na současnou hodnotu peněz a každý rok se mění. Čili tzv. osobní vyměřovací základ je dlouhodobý průměrný výdělek, kdy roční výdělky (od r. 1986) se převedou na současnou hodnotu (např. pro důchody přiznávané v r. 2016 se výdělek za rok 1986 násobí koeficientem 9,5816 zatímco např. výdělek za rok 2010 jen koeficientem 1,1580 a výdělek minulého roku má koeficient 1,0597), sečtou se, a z tohoto součtu se dle počtu dnů pojištění vypočte měsíční průměr, což tzv. je osobní vyměřovací základ.
Pak ovšem nastupuje další početní operace, při níž se výdělky nad první redukční hranici, která je stanovena na 40 % průměrné mzdy (letos 11883 Kč) pokrátí na 26 %!
Přeloženo do srozumitelné řeči, z výdělků nad 40 % průměrné mzdy se pro stanovení důchodu uzná jen něco málo přes 1/4 těchto výdělků, nebo-li, touto operací dochází k silnému potlačení zásady zásluhovosti a naopak k (násilnému) posílení "solidarity" bohatších s chudými.
Efekt to má ten, že člověk, který měl celý život jen minimální mzdu bude mít čistý příjem v důchodu jen o necelých 200 Kč menší, zatímco člověku s průměrným platem klesne jeho čistý příjem o nějakých 9 tis. A lidem s nadprůměrnými platy samozřejmě ještě mnohem více. A to je právě ten případ dvanáctitisícového důchodu při třináctitisícových odvodech, neb jejich podstatnou část stát čórne a přerozdělí jiným :-)
ČLÁNKY DO MAILU