Názory k článku Datové schránky pro podnikatele budou. Důležité otázky a odpovědi pro podnikatele – OSVČ

Když jsem článek týkající se (formálně) datových schránek dočetl ke větě "Nejjednodušší způsob je daňové přiznání vůbec netvořit a najmout si daňového poradce." přimělo mne to hned se podívat, kdo že je to vlastně autor. A byl jsem doma :-).

Nijak nezpochybňuji užitečnost poskytnutých informací, ale jednak FÚ není jediný úřad, s kterým musí podnikatel komunikovat (z mého pohledu mé daňové přiznání je celkem jednoduchá záležitost, s papíry roky nikam nechodím a datovku jsem nikdy nepotřeboval), a jednak mi pojetí článku poněkud připomíná tzv. "šedou reklamu". Ale nakonec, proč ne.

Jen by to chtělo do budoucna zapracovat například na tématu, jak spolehlivě (!) a s co nejnižšími náklady (!) a pracností (!) uchovávat rozsáhlé dokumenty, u nichž múže nastat potřeba předložit originál například za 20 i více roků (viz např. restituce, rozhodnutí o patentech a pod.). U papíru je to snadné, strčíte originál do šanonu a šanon do archivu, kde čeká, dokud nebude potřeba.

Ale u elektronických dokumentů mne trochu jímá hrůza za toho, že bez průběžné péče o ně snadno přijdete (kdo dnes načte 20 let starou disketu, a problémem je u spousty počítačů už i načtení CD). A konverze do listinné formy je nemravně nákladná. Takže tak.

Nijak nezpochybňuji užitečnost poskytnutých informací...

Já ano. Např. odpověď začínající Ano, musí. Daňová přiznání, ... je zcela zásadně nepravdivá. To, že mám datovou schránku zřízenou ze zákona, mi dává povinnost podávat daňová přiznání elektronicky, ale to ani zdaleka neznamená, že je musím posílat prostřednictvím datové schránky. Daleko jednodušší je přiznání vyplnit a podat přímo na příslušném daňovém portálu, kam se přihlásím pomocí NIA. A nebo ho třeba můžu poslat e-mailem, pokud bude podepsané kvalifikovaným certifikátem.

Ta odpověď Ano musí. Daňová přiznání, ... ovšem dále pokračuje a celá je takováto Ano, musí. Daňová přiznání, přihlášku k registraci k daním a oznámení o změně registračních údajů k daním. Tato podání pro finanční úřad se musí zasílat datovou schránkou nebo jinak elektronicky – např. přes portál MojeDaně. Čili při nikoli povrchním čtení je zřejmé, že "datovka" není jediná možnost. Viz poslední věta Tato podání pro finanční úřad se musí zasílat datovou schránkou nebo jinak elektronicky – např. přes portál MojeDaně.

Jinak já "z historických důvodů" , jelikož používám někdy od r. 2004 elektronický podpis, příslušná podání zpracuji na portálu "Moje daně" (dříve EPO) a odtud pošlu s elektronickým podpisem. NIA jsem pro tento účel zatím nevyužil. (Je to jen o zvyku a pro mne rychlejší....)

Potvrzuji. Ve věci daní jsem osobně datovku použil naposledy před spuštěním portálu Moje daně, od té doby už ji pro komunkaci s Finanční správou nepoužívám (pohodlnější jsou ty Moje daně).

Čili při nikoli povrchním čtení je zřejmé, že "datovka" není jediná možnost.

Tak si to měl nepovrchně po sobě přečíst sám autor a ty dvě nepravdivé věty měl opravit. Tvrzení, že daňová přiznání se musejí posílat datovou schránkou, je prostě nepravdivé, bez ohledu na to, kolik dodatků za ním následuje.

Nebo spíš měl celou odpověď formulovat úplně jinak, pokud i ty změny údajů jdou řešit bez datové schránky (mám pocit že ano, ale nechce se mi to teď ověřovat). V tom případě by totiž ta odpověď neměla začínat "Ano, musí.", ale "Ne, nemusí."

Pozor, pletou se tu dvě věci. S FÚ můžete komunikovat i jinak než přes datovku. To však neznamená, že to jde i s jinými úřady/OVM. Do zpřístupněné, ale nepoužívané datovky automaticky přijde úřední/jiné psaní, to si příjemce nepřevezme (protože s FÚ komunikuje třeba přes Moje daně), nastane fikce doručení a přijde třeba o nemovitost svojí nečinností.

Díky za podnět, to selfpromo mi uniklo, večerní únava a slepota :) Už je pryč. "Šedá reklama" je běžnou součástí profilu našich autorů od počátku Měšce (info o nich, odkazy na ně atd.), ale ve článku nemá co dělat, není-li to v něm výslovně (placeně) uvedeno.

Btw, daňové přiznání pro běžnou OSVČ není složité vytvořit, natož podat.

Autor však chtěl varovat, že z pohledu daňového poradce (tedy odborníka na daně) hrozí průšvih, se kterým se často setkává.

K tomu uchovávání dokumentů: dobrý tip., díky moc! Měli bychom zpracovat "návod pro blbce", jak přežít s elektronickými dokumenty, aby je šlo používat opakovaně, tj. časová razítka, archivace apod. To je, pokud se nepletu, i Vaše parketa, nechcete přispět, prosím? :)

Datovky moje parketa nejsou, naopak jsem se DS vyhýbal "jak čert kříži", a to právě z důvodu problémů s dlouhodobým uchováváním rozsáhlých dokumentů.

Mou hlavní profesí cca od r. 1995 je činnost Patentového zástupce, kdy je naší hlavní činností zastupování klientů v nesporných i sporných řízeních, v nichž je protistranou nejčastěji stát (Úřad průmyslového vlastnictví). Týká se to patentů, ochranných známek, či vzorů a rozhodnutí bývají někdy velmi dlouhá (u mne v jedné kauze 174 stran odůvodnění). A současně je potřeba tato rozhodnutí uchovávat po poměrně dlouhou dobu "v originálu" (až desítky let). Naše komora při zavedení "datovek" udělala poměrně rozsáhlou analýzu, z níž (tenkrát) vyplynulo, že k dispozici byla pouze možnost konverze (oněch 174 stran by bylo za 5220 Kč), nebo trvalé udržování placeného datového trezoru o poměrně velké kapacitě. Dnes jsou už možnosti širší, ale mnoho lidí (včetně mne) v tom má trochu "hokej", co v případě sporu se státním úřadem (z podstaty věci jen podmíněně důvěryhodným) soud uzná jako důkaz nějakého rozhodnutí v minulosti a co odmítne, nebo bude považovat jen za indicii. Shoda různých odborníků panuje jen v tom, že když si dokument z DS pouze vytisknu, jde o prosstou kopii s nevalnou důkazní hodnotou. "Archivní jistotou" je tedy hlavně konverze do listinné podoby s tiskem na kvalitní papír, což ovšem vyjde na "hezkých" 30 Kč za každou stranu, tedy už od nějakých 5 - 10 stran poněkud nákladněji, než doposud stálo vyhotovení a zaslání doporučeného dopisu. A náklady samozřejmě ponese "osoba" právnická či fyzická, nikoli stát.

(Jen na okraj, kamarádka pracuje roky na Živnostenském úřadu, ve městě kde žije 3500 duší, a referovala, že množství komplet rušených živností, zejména řemeslných, u lidí vyššího věku bylo v prosinci "enormní". Důvodem byly povinné datovky a neochota pořizovat si "na stará kolena" potřebné vybavení a/nebo se učit "s tím paskvilem" zacházet.)

Důvodem byly povinné datovky a neochota pořizovat si "na stará kolena" potřebné vybavení a/nebo se učit "s tím paskvilem" zacházet.)

Tak to oceňuji ten pokrok, že jim to dovolili jako důvod uvést. Když jsem před lety rušil registraci k DPH, jako důvod jsem uvedl neúměrnou práci navíc kvůli zavedení kontrolního hlášení. Úřednice rezolutně prohlásila, že to jako důvod uvést nemůžu. Neměl jsem čas ani náladu se s ní dohadovat, tak jsem rezignoval a napsal tam na její doporučení "nízký obrat", i když to byl naprostý nesmysl.