Co je to darovací smlouva
Pokud jste se rozhodli darovat nějakou nemovitost příbuznému, nebo klidně i cizí osobě, budete muset k tomuto účelu vytvořit a podepsat darovací smlouvu. Jedná se o právní dokument, který upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jenž slouží pro bezúplatný převod vlastnického práva k dané věci. Darovat lze všechen vlastní majetek nebo polovinu majetku, jehož vlastnictví máte nabýt v budoucnu. V druhém zmíněném případě je však potřeba zavázat se v darovací smlouvě také k budoucímu nabytí této věci.
Občanský zákoník stanovuje, že jakoukoliv nemovitost, tedy věc zapsanou ve veřejném rejstříku (v katastru nemovitostí), je možné darovat pouze na základě písemné smlouvy. Její uzavření probíhá mezi dvěma smluvními stranami, kterými jsou obdarovaný a dárce, a těmito zúčastněnými stranami mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Někteří jedinci pak využívají možnost darování pro případ smrti, aby bylo vyřešeno dědictví, které často komplikují rodinné vztahy a široké příbuzenstvo.
Darovací smlouva na nemovitost musí mít vždy písemnou podobu z toho důvodu, že slouží jako listina, na základě které se mění vlastnické právo v katastru nemovitostí. Tento dokument má tedy informativní charakter a zároveň má chránit nového majitele objektu v případě napadení darovací smlouvy sourozencem, partnerem či jiným rodinným příslušníkem nebo jinou osobou, která by si na danou věc dělala nárok. Podle typu nemovitého majetku se můžete setkat nejčastěji s následujícími dokumenty upravujícími vlastnické právo na základě daru:
- darovací smlouva na pozemek,
- darovací smlouva na byt,
- darovací smlouva na dům,
- darovací smlouva na rekreační objekt,
- darovací smlouva na nebytový prostor.
Nemovitost s věcným břemenem
Ať už se řeší darování bytu, darování pozemku, či jiného objektu, může si na dané nemovitosti původní majitel zřídit věcné břemeno. Nejčastěji se tak děje například u rodičů, kteří by rádi ve svém bytě dožili, ale zároveň již chtějí mít vyřešené případné dědictví. Jednoduše tak mohou darovat svému příbuznému daný byt s věcným břemenem dožití. Na internetu je k dispozici pro darovací smlouvu s věcným břemenem vzor, který se dá stáhnout a vyplnit. Vzor darovací smlouvy samozřejmě můžete použít, ale všeobecně je spíše doporučeno nechat si tyto služby zpracovat notářem.
Jaký je obsah darovací smlouvy
Aby mohla darovací smlouva nabýt platnosti, musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti a být úředně ověřena. V prvé řadě je v dokumentu potřeba uvést identifikaci obou smluvních stran, tedy dárce a obdarovaného, a detailně popsat darovanou nemovitou věc. V případě, že si na vypracování listiny netroufnete, je možné nechat si ji zpracovat notářem.
Pokud jste ale sebejistí a nechcete hradit poplatky za notářské služby, je pro vás k dispozici darovací smlouva ke stažení zdarma na různých webových portálech. Nezapomeňte si ale zkontrolovat, zda obsahuje všechny povinné náležitosti, mezi které patří:
- jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo a adresa bydliště dárce,
- jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo a adresa bydliště obdarovaného,
- parcelní číslo, nebo adresa darované nemovitosti,
- informace o listu vlastnictví,
- informace o katastrálním území,
- datum, místo a podpis dárce a obdarovaného.
Pravidla zdanění darované nemovitosti
Daň z darovací smlouvy byla zrušena už v roce 2014, ale to neznamená, že se žádná daň za darovanou nemovitost neodvádí. Některé osoby musí v rámci nabytí majetku hradit daň z příjmů. Týká se to především lidí, kteří nejsou v žádném příbuzenském vztahu s dárcem. Od povinnosti hradit daň z příjmů bez ohledu na to, jakou má nemovitost hodnotu, jsou osvobozeny tyto osoby:
- manželé a příbuzní v přímé linii (děti, vnoučata, rodiče a prarodiče),
- příbuzní v nepřímé linii (sourozenci, synovci, neteře, strýcové, tety, zeťové, snachy, nevlastní děti, tchánové, tchýně a nevlastní rodiče),
- osoby, které žily alespoň jeden rok před převodem daru nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti s dárcem nebo zůstavitelem a které o tuto společnou domácnost pečovaly nebo byly vyživovány dárcem či zůstavitelem.
Kromě daně z příjmů se pak odvádí ještě daň z nemovitých věcí. Ta už se týká každého vlastníka nemovitosti, ať už je to příbuzný dárce, nebo úplně cizí osoba. V tomto případě nezáleží na tom, zda majitel nabyl právo k vlastnictví prostřednictvím darovací smlouvy, nebo úplně jiným způsobem. Daň z nemovitých věcí se hradí každý rok a její výše se stanovuje individuálně na základě několika parametrů, jako je například výměra vlastněného objektu. Chcete-li vědět, kolik za svůj byt, dům či chalupu ročně zaplatíte na daních, pomůže vám k výpočtu pro daň z nemovitosti kalkulačka.
Odstoupení od darovací smlouvy
V některých případech se může stát, že dárce po nějaké době chce darovanou věc vrátit. Zrušení darovací smlouvy však není jen tak. Nelze požadovat zpětný převod vlastnických práv jen na základě toho, že si to původní majitel rozmyslí. Pro odstoupení od smlouvy je nezbytné dodržet určité podmínky, které stanovuje zákon. Konkrétně je tak možné učinit, pouze nastane-li jedna z následujících situací.
- Odvolání daru pro nouzi – pokud se dárce dostane do situace, kdy není schopen hradit náklady na nutnou výživu sebe nebo osoby, o kterou má povinnost pečovat, má možnost dar odvolat. Je však možné situaci vyřešit i tím způsobem, že obdarovaný poskytne dárci finanční kompenzaci v takové výši, která je potřebná pro to, aby se dárce dostal z nouze. Není tedy nutné dar vracet, pakliže se mezi sebou zúčastněné strany domluví jinak.
- Odvolání daru pro nevděk – ve chvíli, kdy obdarovaný poruší dobré mravy vůči dárci, může tento dárce požadovat zrušení smlouvy a navrácení daru. V takovém případě nehraje roli to, zda k ublížení došlo úmyslně, či z nedbalosti. Učinit je tak možné do jednoho roku ode dne, kdy dárce zjistil, že obdarovaný nejednal v souladu s dobrými mravy.
Darovací smlouva a dědické řízení
Někdy se také může stát, že s darováním nemovitosti nesouhlasí některý člen nebo členové rodiny. Děje se tak poměrně často ve chvíli, kdy je majitelem dané nemovitosti vystavena darovací smlouva pro případ smrti. To znamená, že v rámci případného dědického řízení má dotčená věc už předem stanoveného nového vlastníka.
Během dědického řízení však může dojít k napadení darovací smlouvy sourozencem nebo jiným rodinným příslušníkem. Pokud však původní majitel před svou smrtí nechal sepsat a potvrdit darovací smlouvu, která obsahuje všechny potřebné informace, má obdarovaný potenciální boj o vlastnické právo v podstatě předem vyhraný.