Každý poplatník vyplňuje daňové přiznání a přehledy dle svých příjmů a individuální situace. I tak jsou v těchto formulářích místa, kde poplatníci chybují častěji. Dnes si je ukážeme, abyste svá podání zvládli napoprvé.
Na úvod jen připomeňme, že letošní daňové přiznání (i podání přehledů) ovlivní i několik novinek, které jsme shrnuli v samostatném článku.
Řádných termínů pro podání přiznání (a tím i přehledů, které je nutné podat měsíc po přiznání) je několik a závisí na způsobu podání. Poplatníci, kteří podávají přiznání papírově, mají lhůtu nejkratší. Ti, kteří „se přiznávají“ elektronicky, mají o měsíc více času. Nejdelší lhůtu mají poplatníci, za které podává formulář daňový poradce.
Přiznání ve špatném formátu
Patrik Madle, mluvčí Generálního finančního ředitelství, upozornil, že poplatníci z řad fyzických osob poměrně často chybují už ve způsobu podání, zasílají-li formulář přes datovou schránku.
Fyzické osoby – podnikatelé, kteří mají zpřístupněnou „datovku“ ze zákona, musí přiznání související s podnikáním podávat elektronicky, přičemž zákon trvá na tom, aby byl formulář zasílán v předepsaném formátu XML, a právě v tom se často chybuje, zvlášť při podání přes datovou schránku. Zaslání datovkou totiž ještě samo o sobě podmínky elektronického podání nenaplňuje, podmínkou je právě zmíněný formát XML. Pošlete-li tedy přiznání přes datovku například v PDF, zákonným požadavkům nedostojíte.
Navzdory tomu, že podnikatelům stát začal zřizovat ze zákona datové schránky masověji už během roku 2023, a někteří se tak měli poprvé přiznat elektronicky právě už před dvěma lety (pokud se nestihli přiznat na papíře ještě před zpřístupněním datovky), někteří poplatníci ani v současnosti nechtějí na elektronické podání přistoupit: Někteří poplatníci stále podávají přiznání k dani z příjmů v papírové podobě, přestože se na ně vztahuje zákonná povinnost podávat všechna formulářová podání elektronicky,
řekl nám Madle.
Pokud si nejste ohledně formátu XML jistí, vyplňte a odešlete přiznání přímo přes portál MOJE daně, v takovém případě je ve správném formátu podáno automaticky.
Způsoby, které vyhovují zákonné podmínce elektronického podání, jsou:
- datovou schránkou ve formátu XML,
- e-mailem ve formátu XML s elektronicky ověřeným podpisem,
- přes portál MOJE daně – prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) nebo přes aplikaci Online finanční úřad.
Chyby ve slevách na dani
Poplatníci často chybují také při uplatňování slev na dani. Evergreenem je duplicitní uplatnění slevy na vyživované dítě oběma rodiči.
Pozor je třeba si dát i na slevu na manželku nebo manžela, jejichž celkový roční příjem nesmí přesáhnout 68 tisíc korun. Opakovaně se stává, že poplatníci do příjmu manžela či manželky nezahrnou např. příjmy z nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo mateřské. Navíc lze tuto slevu od zdaňovacího období 2024 uplatnit pouze pro společné domácnosti s dítětem do 3 let věku,
popsal mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Aktuální podmínky pro uplatnění daňových slev jsme popisovali v samostatném článku.
Chybný odpočet od základu daně
Přesuneme-li se od daňových slev k odpočtům od základu daně, opakovaně poplatníci chybují také při odpočtu úroků z úvěrů na bydlení: Úroky z hypotečních úvěrů si lze odečíst od základu daně pouze tehdy, pokud je poplatník vlastníkem nemovitosti a nemovitost používá k trvalému bydlení vlastnímu nebo zákonem vyjmenovaných blízkých příbuzných (nikoliv tedy k rekreaci, podnikání nebo nájmu),
zdůraznil Madle.
Žádáte-li o přeplatek, musíte se podepsat dvakrát
Poslední častou chybou, na kterou Madle poukázal, je chybějící podpis, žádají-li poplatníci o přeplatek na dani. Pro tyto účely je nutno vyplnit v přiznání speciální oddíl, který je ale nutné také samostatně podepsat: Žádost o vrácení přeplatku je totiž samostatným podáním, i když je začleněna do stejného formuláře, a je nutné ji podepsat stejně jako daňové přiznání samotné.
Oznámení osvobozeného příjmu
Finanční správa také připomněla, že pokud jste loni obdrželi osvobozený příjem vyšší než 5 milionů Kč, musíte ji o tom informovat prostřednictvím oznámení o osvobozených příjmech do konce termínu pro podání přiznání (papírovým způsobem). To platí i v případě, pokud jinak nemáte povinnost podat daňové přiznání.
Nejčastěji jde o získané dary, dědictví či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Oznámení se týká i nemovitých věcí v hodnotě vyšší než 5 milionů Kč nabytých darem v rámci rodiny či děděním, naopak osvobozený prodej nemovité věci se oznamovat nemusí,
upřesňuje finanční správa.
Oznámení musí obsahovat (odhadovanou) výši příjmu, okolnosti, za kterých jste majetek nabyli a datum, kdy příjem vznikl. Nepodání oznámení je spojené s pokutou.
Přehled pro ČSSZ
Podle Jitky Drmolové, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), mají nejčastější chyby, které vedou k zamítnutí přijetí podání, původ v nevyplnění některého z povinných údajů v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Jde například o způsob použití přeplatku, nebo nejsou správně vyplněny počty či dodržen správný formát znaků. K tomu dochází zejména při vyplnění datové schránky, rodného čísla či variabilního symbolu (u variabilního symbolu dochází k jeho záměně za rodné číslo),
popsala pro server Měšec.cz Drmolová.
Dalším důvodem pro odmítnutí podání je podle ní také chybné označení při zadávání počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti, kdy pojištěnec zaškrtne pole „celý rok“ a zároveň označí i jednotlivé kalendářní měsíce.
Ve většině uvedených případů jde o chyby při vyplnění formuláře, který nebyl vytvořen přímo ze strany ČSSZ. Interaktivní formulář přehledu, který je přímo na webu úřadu, totiž odeslání s výskytem uvedených chyb neumožňuje, dokud nejsou opraveny.
Mezi chyby, které ČSSZ nachází při samotném zpracování přehledu, pak podle Drmolové patří hlavně chybné uvedení počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti oproti skutečné evidenci nebo chybné uvedení úhrnu zaplacených záloh na pojistné, což zásadně ovlivňuje výši případného doplatku na pojistném a stanovení nové výše záloh. ČSSZ přehled zpracuje dle údajů, které eviduje, tj. dle skutečného počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v daném kalendářním roce a skutečné výše uhrazených záloh na pojistné, avšak následná informace o skutečné výši doplatku pojistného pak logicky vyvolává řadu dotazů ze strany OSVČ,
vysvětlila mluvčí ČSSZ.
Méně častými chybami, na které by si ale OSVČ měly dát pozor, protože na ně mají zásadní dopad, je například neuvedení skutečnosti, že chtějí být považovány za OSVČ vykonávající vedlejší činnost (nejsou označeny měsíce vedlejší činnosti vč. důvodu).
Nebo se OSVČ naopak při výkonu vedlejší činnosti bez vzniku účasti na pojistném omylem k její účasti dobrovolně přihlásí.
Po podání přehledu již výkon vedlejší činnosti ani přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění nelze dodatečně změnit či vzít zpět a OSVČ pak z titulu výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti či dobrovolné účasti na důchodovém pojištění vznikne povinnost platit pojistné na důchodové pojištění, ačkoliv při výkonu vedlejší činnosti by s ohledem na dosažené příjmy tato povinnost nevznikla a OSVČ ani neměla úmysl se k tomuto dobrovolně přihlašovat,
zdůraznila závěrem Drmolová.
Přehled pro zdravotní pojišťovnu
V případě Přehledu o výši daňového základu OSVČ pro zdravotní pojišťovny, který se dříve nazýval jako Přehled OSVČ, pojištěnci podle Viktorie Plívové, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, často chybují v řádku č. 6 (Počet měsíců, ve kterých pro OSVČ platil minimální vyměřovací základ). Ten přímo souvisí s vyplněním položky: V roce 2024 pro mne nebyl stanoven minimální vyměřovací základ v měsících (tzn. vyplní chybně počet měsíců v tomto řádku). Na základě chybně vyplněného řádku č. 6 pak dochází ke špatnému výpočtu pojistného na zdravotní pojištění i nové výše zálohy pro rok 2025,
popsala pro server Měšec.cz Plívová místo v přehledu, kde pojištěnci často chybují.
I ona upozornila na to, že podáte-li přehled přes klientskou aplikaci, interaktivní formulář všechny dostupné informace předvyplní sám, čímž se riziko chyby snižuje.
Podle Elenky Mazurové, tiskové mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny, OSVČ někdy zapomínají přehled vůbec odevzdat, případně do osmi dnů neuhradí doplatek pojistného, který z něj vyplývá.
Další častou chybou je absence dalších dokladů, které prokazují tvrzenou realitu, například nedoloží doklady o zařazení mezi státní pojištěnce (např. potvrzení o studiu či pobírání rodičovského příspěvku).
Jindy zase nedoloží doklady o nároku na výplatu nemocenského nebo mateřské. Pokud tyto skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, mají vliv na snížení minimálního vyměřovacího základu na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců,
upozorňuje Mazurová s tím, že další nejčastější chybou je zameškání lhůty pro oznámení dodatečných změn údajů uvedených v přehledu, na které má OSVČ osm dnů ode dne, ve kterém se o nich dozvěděla.
ČLÁNKY DO MAILU