Vlákno názorů k článku Daňová reforma v roce 2012: zdražení i úspory pro běžné lidi (výpočty) od Tomáš - "sociální dávky nebo důchod se budou nově počítat...
-
Tomáš (neregistrovaný)
"sociální dávky nebo důchod se budou nově počítat ze skutečně odvedených peněz"
Pane redaktore, můžete prosím objasnit, jak je toto myšleno? Pro důchod se používá vyměřovací základ, který se počítá dle skutečně odvedených peněz na soc. poj. (at už je to 6,5 % nebo 29,2 % ze základu nebo z poloviny, ať už jde o OSVČ nebo zaměstnance), změní se tedy pravidla výpočtu vyměřovacího základu a zruší se redukční hranice? Nebo v čem spočívá ta údajná novinka?
Děkuji. -
Tomáš (neregistrovaný)
Děkuji! Jestli s MF komunikujete, můžete se jich případně zeptat i na tuto následující věc?
Co se týká (ne)počítání pojistného OSVČ jako nákladu, neměly by s ohledem na deklarované sjednocení podmínek (jeden z cílů reformy) srovnány také podmínky pro fyzické osoby z hlediska placení důchodového pojištění nad hranici 6,5 %?
Zaměstnanec i OSVČ zaplatí důchodové pojištění 6,5 % z hrubého příjmu, ale zatímco další odvody zaměstnavatele (formálně řečeno, ve skutečnosti si na to musí vydělat zaměstnanec a ve výsledku z toho také má právě on užitek ) uplatní jako náklad, pak OSVČ, pokud by si chtěla uchovat odvody na dosavadní úrovni a platila nadále 14,6 % (nemluvě o odvodech na úrovni zaměstnance+zaměstnavatele), musí tyto odvody opět financovat z již zdaněného příjmu bez možnosti odpočtu.
Neměly by se na všechny platby nad 6,5 % vztahovat z hlediska jejich odpočtu od základu daně stejná pravidla, bez ohledu na to, zda jde o ten či onen subjekt?
Docela by mě zajímalo, jak by MF zdůvodnilo, že tyto podmínky sjednotit nelze - připadně zda by připustilo, že toto lze upravit. Přijde mi to jako docela zásadní nerovnost. Samozřejmě mohu s MF komunikovat i sám, ale myslím, že od novináře to přeci jen má větší váhu. :) Děkuji.
-
Zde je nezkrácená odpověď od mluvčího MF Jakuba Haase. Přiznám se, že na první přečtení z toho moudrý nejsem.
Placené pojistné není na straně „OSVČ“ daňově účinným nákladem. Obdobně nesnižuje pojistné, placené zaměstnancem, jeho základ pro výpočet zálohové srážky daně. Pojistné placené zaměstnavatelem je jeho nákladem, v případě OSVČ však tato odpovídající složka pojistného již absentuje. Pokud v rámci dorovnání možných výplat dávek ze systému přikročí OSVČ k placení vyšších pojistných než je povinné pojistné, tj. nad limit 6,5 % pro důchodové pojistné, pak i tato platba je daňově neúčinná. Vhodné je podotknout, že i v případě, pokud by povinná část vstupovala do základu daně, byla by tato „nepovinná“ platba pojistného daňově neúčinná. Lze ještě doplnit, že daňová neuznatelnost tohoto pojistného odráží nezdanění následných výplat dávek ze systému (jak je tomu v jiných státech běžné), navíc i tato skutečnost ovlivňuje nastavení výsledné sazby 19%. V opačném případě lze obtížně po provedení celkových dopadových propočtů této výsledné základní 19 % sazby dosáhnout.
-
Děkuji! Stručně: Říká, že je to tak, ale nevysvětluje, proč je to tak - neodpovídá na mou otázku.
Teď k jednotlivým částem:
"Placené pojistné není na straně „OSVČ“ daňově účinným nákladem. Obdobně nesnižuje pojistné, placené zaměstnancem, jeho základ pro výpočet zálohové srážky daně."
--- Ano, to víme, ale můj dotaz se týkal plateb nad 6,5 %."Pojistné placené zaměstnavatelem je jeho nákladem, v případě OSVČ však tato odpovídající složka pojistného již absentuje. Pokud v rámci dorovnání možných výplat dávek ze systému přikročí OSVČ k placení vyšších pojistných než je povinné pojistné, tj. nad limit 6,5 % pro důchodové pojistné, pak i tato platba je daňově neúčinná."
--- (Toto je jádro pudla) Ano, ale proč je v případě OSVČ daňově neúčinná, zatímco v případě zaměstnavatele ano? Dotaz nemířil na to, že by mělo být uznatelné pojistné 0-6,5 %, tam jsou podmínky stejné pro zaměstnance i OSVČ a je to tak spravedlivé. Ale pokud platí, že z pojistného v rozsahu 6,5-29,2 % má vždy užitek pracující, ať zaměstnanec nebo OSVČ, ne zaměstnavatel, proč tedy nejsou stanovena pro pojistné přesahující 6,5 % (pokud by jej OSVČ dobrovolně platila) stejná pravidla z hlediska nákladů? Není cílem reformy sjednocení podmínek?
Na tuto otázku by mělo MF odpovědět!
Proč má OSVČ, která by platila např. důch. pojištění 13 %, platit z tohoto "vedlejšího nákladu práce" o 100 % vyšší daň než zaměstnavatel?"Vhodné je podotknout, že i v případě, pokud by povinná část vstupovala do základu daně, byla by tato „nepovinná“ platba pojistného daňově neúčinná."
--- Zde říká, že i kdyby 6,5 % bylo nákladem, platba nad 6,5 % nikoli. Viz výše - jak je toto v souladu s deklarovaným narovnáním podmínek?"Lze ještě doplnit, že daňová neuznatelnost tohoto pojistného odráží nezdanění následných výplat dávek ze systému (jak je tomu v jiných státech běžné)"
--- 1) Do r. 2007/8 bylo pojistné OSVČ uznatelné, a přesto se důchody (resp. danily, viz dále) stejně jako po roce 2007/8. Jinými slovy, jak prokazuje nedávná právní minulost ČR, to, že se důchody nedaní, nemá žádnou souvislost s tím, zda se pojistné nepočítá jako náklad.
2) (Možná druhá otázka pro MF) Tvrdí MF, že nově se již nebudou danit důchody, které ročně přesáhnou 36násobek minimální mzdy, a že se nebudou danit důchody osob, které mají (v důchodu) příjem nad 70.000?"navíc i tato skutečnost ovlivňuje nastavení výsledné sazby 19%. V opačném případě lze obtížně po provedení celkových dopadových propočtů této výsledné základní 19 % sazby dosáhnout."
--- Zde MF tvrdí, že kdyby se pojistné počítalo jako náklad (pro OSVČ), musela by sazba daně být jiná než 19 %.
(Možná třetí otázka pro MF) Kolik procent OSVČ by si dle propočtů MF platilo vyšší pojistné (myšlena úroveň přesahující 6,5 %, viz výše), že by způsobil jeho odpočet od základu daně tak zásadní problém?
ČLÁNKY DO MAILU