Záměr chápu, ale vidím v tom několik formálních problémů.
Mám za to, že dosud fyzické osoby neměly povinnost archivovat nějaké doklady (např. o nabytí movitého majetku) po neomezenou dobu.
Dále si myslím, že fyzické osoby nemají povinnost mít svůj (movitý) majetek plně pod kontrolu. Mohu tedy nalézt stokorunu v kapse svého kabátu a bez dalšího ji mohu považovat za svou. A to bez omezení výše - např. pár zlatých cihel na půdě rodného domu.
Takže mi není jasné, jakým způsobem mám dokládat svůj (dávno nabytý) majetek.
Prokazovat přece nemusíte jen doklady, ale také třeba svědeckou výpovědí. Samozřejmě, když Vy i strýček shodně prohlásíte, že Vám strýček daroval 5 kilo zlata, nic nebrání berňáku nechat osudu Vás a začít prošetřovat strýčka. A pokud strýček zjistí, že by tu daň z 5 mega měl zaplatit on, jistě za Vámi přijde nebo to rovnou berňáku vyklopí.
Také to nemůže být osoba vzdálenější, protože pak jste měli dar přiznat a odvést darovací daň.
Pokud najdete v kapse kabátu stokorunu, není důvod pochybovat o tom, že je Vaše a zjevně to není neúměrné Vašim příjmům, ať jsou jakékoli, takže není co řešit.
Pokud ale na půdě rodného domu najdete zlaté cihly řekněme v tom objemu 5 kilo, napadají mne čtyři scénáře:
(a) tvrdíte, že jste si na ně vydělal a koupil - finančák je porovná s Vašimi zdanitelnými příjmy - daňová přiznání nebo roční zúčtování má v archivu;
(b) tvrdíte, že jste k nim přišel nějak jinak; třeba že jste je dostal darem - viz výše; pokud tvrdíte, že jste je zdědil a řádně prošly dědickým řízením, určitě se rozhodnutí o dědictví najde v archivu příslušného soudu či notářského úřadu;
(c) tvrdíte, že je tam zjevně uložil Váš pradědeček - pak jste je ale měl odevzdat soudu, který znovuotevře dědické řízení po pradědečkovi;
(d) tvrdíte, že není možné jednoznačně určit, kdo je uložil (jsou zjevně cca 100 let staré, ale v první čtvrtině 20. století Váš dům třikrát změnil majitele) - měl jste je odevzdat jako nález.
Tvrzení, že nevíte, jak jste přišel k 5 kilo zlata (asi jsem je zdědil, ale nevím po kom) finanční úřad pravděpodobně poměrně oprávněně zhodnotí jako účelovou výmluvu.
V případu sub. c nebo d se fakticky přiznáváte k trestnému činu zatajení věci podle § 219 TrZák, za který je podle hodnoty sazba až 8 let.
Tak asi zalezi na tom jak by ta pravni uprava vypadala a jak by pak urad postupoval. Pokud by slo o formu majetkoveho priznani s prokazanim nabyti a naslednym dodanenim, pak by se aplikovalo asi toto:
1. Nepriznavat se
2. Priznat se a uvest jako prijem dary v ruznych letech. Neudavat od koho.
3. Priznat se a uvest jako prijem pujcku. Neudavat od koho.
Obecně v archivech jsou soudní spisy z roku 1945. Starší jsem nikdy nepotřeboval, takže o nich nevím. Občas nějaký spis chybí (třeba proto, že si ho v padesátých letech vypůjčil nějaký komunistický funkcionář a nevrátil ho), ale to je výjimka, ne pravidlo.
Stavební povolení jsem v archivu našel i z 20. let.
Ona ta naše úřednická mašinérie je celkem stará a celkem výkonná :-)