Vlákno názorů k článku Další růst mezd! od mirek - Když jsem byl malý či velmi mladý, neustále...

Když jsem byl malý či velmi mladý, neustále jsem poslouchal rady, jak na všechno už (na rozdíl od nás) přišli v SSSR. Teď už zase pár let trpím tím, jak se kdekdo zamiloval do USA, kde taky zřejmě umějí všechno nejlíp. Co takhle příště třeba Nový Zéland? Tam zas zrušili dotace do zemědělství a prý jim to funguje(sic!).
Jinak mám připomínku i k tvrzením v článku obsaženým: jsou prvoplánová a odrážejí nedostatečnou znalost problematiky (nechci ale urazit autora, třeba jde jen o to, že to napsal, jak říkávala moje babička, "z jedný vody šup na plot".

Dobrý den. Já samozřejmě taky nevidím v americké ekonomice žádný ideál. Určitě má svá specifika která jsou s evropským institucionálním klimatem neslučitelná. Ani si nedělám nárok na to, že bych věděl líp, jak danou situaci řešit. Spíš mě jde pouze o skutečnost, že růst minimální mzdy (pokud je mi známo) snad ještě nikde zaměstnanost nezvýšil. Jde přirozeně o stochastický proces a mohou tedy existovat výjimky, ale myslím, že jsem schopen uvedené tvrzení doložit i empirickým výzkumem.

Jakým výzkumem? Kdo jej prováděl a kde, jaký má zdroj. Celkem by mě to zajímalo.

Ted si nejsem jisty, jestli Vam presne vysypu zdroj z rukavu. Nektere pripadove studie jsem nasel v knize od autora Rommera, Advanced Macroeconomics. Mnozstvi studii vydava i OECD, je mozne nektere z nich stahnout (desitky tisic) na strankach www.oecd.fr, popr. www.oecd.com.

Diky.

Zdravim. Jestlize jste zastancem dotaci do zemedelstvi, je uplne jedno, jestli jestli mate rad Ameriku nebo ne (mmch byl jste tam?), o tom to totiz vubec neni. Spis by to chtelo nejakou zakladni ekonomickou literaturu, jako napr. Henry Hazlitt, Ekonomie v jedne lekci nebo Israel Kirzner, Jak funguji trhy. Hezky den.

I já Vás zdravím. Mé myšlenky zřejmě byly příliš rychlé (jinak řečeno část z nich nebyla obsažena v tom, co jsem napsal).
Tedy: zemědělci mají pět hlavních nepřátel: jaro, léto, podzim, zimu a imperialismus. Je to jasnější? Mirek
P.S. V USA jsem nebyl, ale ani o tom moje připomínka nebyla.

Je to trochu mimo diskusi, takže jen stručne jeden příklad za všechny. Cukr. Cukrovka se dnes u nás pěstuje na cca 61 500 hektarech, což jsou dvě procenta rozlohy orné půdy a zaměstnává zhruba 1400 zemědělců. Na londýnské komoditní burze oscilovala v roce 2000 cena mezi osmi až devíti korunami za kilogram cukru. Tato cena vznikla na základě produkce zemí jako je Brazílie, Thajsko, Austrálie. Je evidentní, že výrobním nákladům čtyři až sedm korun na kilogram cukru, které vyplývají z přírodních podmínek a ceny pracovní síly se prostě nevyrovnáme. Proto jsou naše cukrovary před bankrotem chráněny clem ve výši 141 %. Na základě rozdílu mezi domácí a světovou cenou cukru (cca 8 Kč/kg) a při roční celkové spotřebě 410.000 tun, jde odhadnout ZTRÁTY ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ na 3,2 mld. Kč. Jeden zemědělec pěstující cukrovku nás tedy přijde na neuvěřitelných 2,25 miliónu Kč.Naprosto nelogické a všem spotřebitelům škodlivé udržování výroby cukru v Česku nemá vůbec žádné ekonomické, sociální (zaměstnanost, osídlení venkova) nebo krajinotvorné opodstatnění.

Vycházeel jsem ze studie, kterou otiskl v MFD dne 13.3.2001 pan Vilém Barák.

Souhlasím. Asi jsem se nevyjádřil ani tentokrát dostatečně jasně. Takže: mám na dotace (a do zemědělství zvláště) zřejmě podobný názor jako Vy. Mirek
P.S. Příklad Nového Zélandu jsem zvolil proto, že tam (zřejmě úspěšně) vzkoušeli něco, co u nás vzhledem k tomu, že směřujeme do EU a obchodujeme hlavně s EU není v praxi realizovatelné.