Hlavní navigace

Čtvrteční jednání ČNB by nemělo překvapit

5. 5. 2015
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Od čtvrtečního jednání ČNB nečekáme změnu v nastavení měnové politiky. ČNB dle našeho názoru potvrdí hladinu kurzového závazku 27 EUR/CZK s úmyslem jej neukončit dříve než v druhé polovině roku 2016.

Obecně vidíme bilanci rizik oproti poslední únorové prognóze mírně proinflační z titulu příznivě se vyvíjející domácí ekonomiky, kvantitativního uvolňování ECB a slabšího eura, které budou působit ve směru uvolňování měnových podmínek a růstu cen v eurozóně. Efekty opatření ECB se začínají v eurozóně již postupně projevovat: úvěrový cyklus se v březnu obrátil a objem bankovních úvěrů reálné ekonomice po třech letech poprvé mírně vzrostl, inflace opustila v dubnu po čtyřech měsících negativní pásmo a inflační očekávání začínají opět postupně růst (jak dle konsensuálního výhledu analytiků pro rok 2015, tak dle 5letého inflačního swapu).

Rychlejší růst cen v eurozóně by se tak měl promítnou i do cenového růstu v domácí ekonomice a poslední šetření společnosti HSBC/Markit mezi průmyslovými výrobci naznačuje, že ceny vstupů v dubnu dle šetření vzrostly meziměsíčně nejvíce za více než rok a po několika měsících došlo i k růstu cen výstupu. Hlavní příčinou růstu cen vstupů byl dle respondentů silný kurz dolaru.

Uvedené důvody by měly společně s postupně rostoucími cenami ropy způsobit přehodnocení výhledu ČNB na inflaci v tomto roce, a to z původních –0,1 % mírně směrem výše na úroveň 0,4 %. Inflace v tomto roce je však z pohledu měnové politiky již méně důležitá. Výhled na rok 2016 by měl zůstat ve srovnání s minulou prognózou obdobný ve výši 1,8 % a inflace by se měla v závěru roku 2016 přiblížit k 2% cíli ČNB.

Holubičí vyznění předchozího březnového jednání BR a dalších komentářů z ČNB v posledním měsíci je potřeba chápat zejména jako snahu zabránit posilování koruny k hranici kurzového závazku. Jako hlavní protiinflační faktor ČNB zmiňuje slabý růst mezd. Ten sice skutečně zůstal v minulém roce za očekáváním, stále se však jednalo o nejvyšší růst reálných mezd za poslední 4 roky a samotná ČNB ve své listopadové prognóze po zahájení intervencí v listopadu 2013 očekávala růst mezd v roce 2014 ve výši 2,2 % – skutečnost za rok 2014 byla dokonce nepatrně vyšší (2,3 %). To naznačuje, že se růst mezd nevyvíjí až tak nepříznivě, jak by ze současných komentářů ČNB vyplývalo. Zároveň se očekává, že růst mezd tento rok dále zrychlí, což s průměrnou inflací kolem 0,4 % bude znamenat i další zrychlení reálných mezd.

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Na březnovém jednání ČNB padla zmínka i o dalších nekonvenčních nástrojích měnového uvolňování a v této souvislosti se nejčastěji hovoří o záporných sazbách. Domníváme se však, že účinnost záporných úrokových sazeb v podmínkách českého finančního trhu je velmi omezená. Banky průběžně uvolňují své úrokové standardy a podmínky a mají zájem úvěrovat reálnou ekonomiku. Negativní úrokové sazby by tak jen těžko přinesly nové inflační impulzy a pomohly inflaci rychleji směřovat k 2% cíli. Tuzemský bankovní sektor má dlouhodobý přebytek likvidity a negativní sazby by mu působily pouze dodatečné náklady, jelikož bankovní sektor jako celek nemůže snížit objem svých rezerv u ČNB dodatečným úvěrováním. Záporné sazby si dokážeme představit spíše v kritické situaci, kdy by ČNB již delší dobu bránila kurzový závazek, nikoliv jako další opatření měnového uvolňování.

Vzhledem k výše uvedenému a poslednímu vývoji EUR/CZK, který je dostatečně vzdálen od hranice 27, nečekáme, že by květnové jednání přineslo změnu v současném nastavení měnové politiky a/nebo bylo doprovázeno silnými holubičími komentáři jako v březnu. Dopad čtvrtečního jednání ČNB na kurz koruny by tak neměl být významný.

Autor článku

Autor je ekonom ING Bank.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).