Názory k článku Co s deflací?

take deflace (jako cela rada dalsich ekonomickych pojmu) si zaslouzi hlubsi analyzu.
jake mohou byt zdroje deflace (vseobecneho propadu cen)?

1) rustova deflace - pochazi ze zvyseni efektivity a produktivity, za predpokladu, ze nabidka a poptavka po penezich je nezmenena, narust vyprodukovaneho zbozi bude mit za nasledek pokles cen (viz napr. klesajici ceny technologickeho zbozi). rustova deflace by mela byt prevazujicim trendem zdrave, rostouci ekonomiky. jen diky permanentne rostouci penezni zasobe v systemu nekryte meny, se normou stala inflace (vseobecny rust cen). v devatenactem stoleti, kdy rychly rust v nabidce zbozi prvysoval pozvolny rust v penezni zasobe pod zlatym standardem, byla mirna deflace prvazujicim trendem. Rustova deflace neni v zadnem pripade skodliva!
2) zvysene drzeni hotovosti - druhy typ deflace pochazi ze zvysene poptavky po penezich. ceteris paribus, rust poptavky po hotovosti, zvedne cenu (kupni silu) meny. Zvysena kupni sila ma za nasledek pokles cen. stejne jako v prvnim pripade jde o dobrovolna rozhodnuti spotrebitelu (drzet vice hotovosti, napr. z duvodu zvysene bezpecnosti) a ani v tomto pripade neni duvod, povazovat deflaci za skodlivou.
3) uverova deflace - je dusledkem zmensneni penezni zasoby (napr. hromadne vybery vkladu z bank v systemu castecnych rezerv behem financnich krizi). vysledkem je, ceteris paribus, opet narust kupni sily penez. uverova deflace je soucasti ozdravneho procesu v ekonomice. evidentne nelze mit uverovou deflaci, aniz by pred tim neprobehla uverova inflace, ktera mela za nasledek vsechny chybne investice, a uverova deflace je silou, ktera tyto chyby opravuje. Pri jednoduchosti s jakou dnes dochazi k tvorbe penez, se s timto typem deflace prilis nesetkavame. Neprobehnuti uverove deflace a realokace zdroju v dusledku praktikovani tzv. stabilizacni politiky, zhorsilo i prubeh Velke deprese tricatych let.
konecne ctvrta (a jedina skodliva) je
4) konfiskacni deflace - je nasilna deflace zpusobena uplatnenim politicke sily. Poslednim prikladem tohoto druhu deflace je Argentina. argentinske peso se stalo obeti obrovskeho rustu penezni zasoby a vlada zamezila/omezila pristup argentincu ke svym bankovnim uctum. Za cenu uspor milionu argentincu, mel byt zachranen bankovni system. nasledky mame v zive pameti - nepokoje, skody na majetku, chaos. Ze strany vlady slo o prachsprostou loupez, ktera ekonomicke subjekty jednoznacne poskodila.

K cemu dochazi v CR? Rustova deflace bohuzel neprichazi do uvahy (pomaly rust). Hromadeni hotovosti byva kratkodoby fenomen. Pri pohledu na vyvoj penezni zasoby a na moc statu v oblasti penez musime vyloucit i uverovou deflaci (jakkoliv prospesna by mohla byt). Konfiskacni deflaci take vyloucime. Straseni deflaci se mezi novinari a mainstreamovymi ekonomy stalo po zverejneni jejich model (statistickych udaju) oblibenym sportem. Doufam, ze jsem svym (narychlo po ranu) sepsanym prispevkem ukazal, ze deflace, pokud nema konfiskacni charakter, neni neco, ceho bychom se museli obavat nebo pred cim bychom se museli chranit.

Ano, souhlasim se vsim Vami uvedenym. Shodli jsme se ale na tom, ze ty ne-skodlive typy deflace se nam spise vyhybaji. Ja se domnivam, ze pro dokonani restrukturalizace a pokracovani v ozdraveni ekonomiky, tedy za dosazeni zdraveho rustu, potrebujeme spise mirnou inflaci.
Navic se jiste shodneme v tom, ze statisticky projevena deflace je nejen zkreslena, ale i castecne neverohodna. A za daneho stavu ji povazuji za skodlivou, nebot ma take psychologicke efekty. Na ty bychom nemeli zapominat.
Presto dekuji za odborny a doplnujici komentar.

To Radek: Proc pouze opisujete od Josefa Simy (Liberalni institut) - viz. jeho clanek v casopisu Finance a uver, rocnik 52, 10/2002 a neuvedete to?

simuv clanek jsem necetl (i kdyz vim ze vysel). vychazel jsem z clanku christophera mayera: the imaginary evils of deflation a paperu josepha salerna: an austrian taxonomy of deflation. (oboji k nalezeni na www.mises.org)

V textu se píše: "Předpokládejme nominální růst 1 % a deflaci 0,5 %. Reálný růst pak máme 1,5 %."
Tak to ale není, i v takhle jednoduchém příkladu by byl reálný růst 1,51 %.

V tomto cisle s Vami souhlasim jen zcasti. Plati jen za predpokladu, ze mira inflace=deflator. Za tohoto predpokladu souhlasim. Uvadel jsem to schvalne zjednodusene a nazorne, myslim ze ta jedna setina procentniho bodu mnoho lidi stejne nezajima. Pokud ano, tak se omlouvam.

Zajímala by mě následující věc:
Rozhodneme-li se pro mírnou inflaci je třeba do oběhu dostat nějaké peníze navíc, aby bylo více peněz nabízeno za méně zboží. Totéž samozřejmě platí i v případě udržení stabilní cenové hladiny (tj. inflace nula). Zajímalo by mě tedy, kdo tyto nové peníze (hotovost i depozita) dostane do rukou jako první? Komerční banky?
Je samozřejmé, že nové peníze by chtěly všichni jako první tj. v době kdy jsou ceny ještě nízké.