Vlákno názorů k článku Co můžeme čekat od spořicích účtů, když se snižují sazby? od Pavel - Jednak argument, že spořící účty nepokryjí inflaci 6,6%...
-
Pavel (neregistrovaný)Jednak argument, že spořící účty nepokryjí inflaci 6,6% je poněkud zcestný, protože toto číclo je poznamenáno jednorázovým skokem cen na přelomu loňsklého a letošního roku a od té doby se ceny pomalu vrací k normálu (nedivil bych se, kdybychom měli od ledna roční období deflace) a potom, i když to nepokryjí inflaci, byl to pořád nejvýnosnější způsob uložení peněz - jak dopadly v průběhu roku akcie, fondy, dluhopisy, komodity, nemovitosti, umělcká díla a všechno ostatní?
-
Klára (neregistrovaný)Možná tak deflorace ...
Nevšimla jsem si, že skok cen se konal jen na přelomu loňského a letošního roku, ale děje se tak pořád. A oficiálně přiznávané inflaci okolo 7 % může věřit jen pablb.
Ano, některé věci jako počítače, spotřební elektronika - staré modely jdou cenově dolů, ale kolikrát za rok si kupujeme nový PC nebo TV? Já takový maniak nejsem a koupě těchto věcí je pro mne spíš otázkou pětiletek. Za to každý měsíc platím zálohy na elektřinu, plyn, teplo, vodu ... a zde dochází k častému a podstatnému zvyšování plateb. Dřevem v paneláku topit nejde, změnit dodavatele tepla taky ne, lokální kotelnu nepovolí, můžeme doma sedět ve svetrech a mít místo 20 jen 16º C a v rámci příprav na novoroční plavbu otužilců v ledové vodě Vltavy můžeme trénovat v 5º C teplé vodě místo 30º C. Budou-li takto ovšem postupovat všichni, dodavatelům energií se smrsknou zisky a co udělají? Opět zdraží. A tak stále dokola. Ze spár zdražování není východiska, neporadíte-li ovšem vystěhovat se do jiného státu, zvyšovat si kvalifikaci, změnit místo a či u zaměstnavatele dožádat zvýšení platu, studovat cizí jazyky - prostě klín vytlouct jiným klínem. Nebo udělat defenestraci, když po poděkování a přání odejít nechtějí se dobrovolně svých koryt vzdát. -
anonymníPokud se dělá průměr, tak do toho nemusejí spadat všichni konkrétní položkou, ale položkou obdobnou. Někoho se netýká zdražení piva nebo centrálně dodávaného tepla, protože pije Kofolu a vytápí si sám plynem. Ale samozřejmě se ho dotkne zdražování oné Kofoly a plynu a je to zahrnuto do statistiky, i když se to zase netýká toho pivaře a tepelného gigajoulisty. Ale musí se počítat se spotřebou u každého, protože každý musí něco vypít a někde se ohřát (kromě bezdomovců - pro šťouraly). Takže bude trochu jedno, zda piji Kofolu nebo lemtám pivo a zda se ohřeji teplem vyráběným v teplárně nebo v topím individuálně v plynové kotli.
-
guest (neregistrovaný)Jaktože to víte? :-) Přesně tak, to nám zvedali protože se v barácích něco pokazilo a přestože na nové domy byla 5-letá záruka, nikdo se k ní nehlásil a museli jsme to zaplatit ze svého... Tak teď vybíráme preventivně dopředu. Až se to vys... v jiném baráku, aby se to z toho mohlo zaplatit.
Ovšem je smutné jak to s tou (ne)zárukou je. To je asi možné jenom v tomto banánistánu. Firma, která k provedení záruční opravy měla asi nejblíž už zanikla. Ale lidi samozřejmě fungují dál, možná pod jiným obchodním jménem. -
anonymníTo je vcelku zažitá praxe - firma postaví a zkrachuje. A co jsem si všiml, tak už to není otázka jen stavebních firem. Možná jste si všiml, že u řady spotřebních výrobků máte "prodlouženou" záruku na 3 a více let /nemám konkrétně na mysli automobily/. Ale ta prodávající firma prostě za 3 roky už neexistuje. Takže s nějakou zárukou máte smůlu.
Nyní jsem rozklíčovával jednu firmu ve stavebnictví, která taky zkrachovala. Lidi z této firmy přešli do dalších firem, které opět zkracovaly. Majitelé mají obrovské majetky včetně velkých luxusních obydlí a vesele podnikají ve stavebnictví dál, stále dokola. -
Karla (neregistrovaný)Pro ty, co si nevšimli, že se ceny mění víc než 1x ročně - podívejte se na weby společností nás okrádající - někde mají i historii ceníků. Třeba plynárny mění ceny tuším že kvartálně.
Máslo za 50 nikdy nebylo, "prognoza" ředitele jihočeských mlékáren byla 70, ale nekonalo se - měli bychom asi prvenství v absolutní drahotě másla ve světě. Ale za 35 bylo. Bylo by dobré se ale zamyslet nad tím, jak cena mohla jít z 35 na dnešních 20, když se výkupní cena mléka až tak neměnila. Přisuzovala bych to hlavně okrádání a bezpracným ziskům zpracovatelů a obchodníků. A nepřišla-li by krize, tak by lidi těch 70 korun byli nuceni časem za máslo vypláznout.
Cena mléka 10 korun - kde? Tuhle měli mít v Lidli za tuto cenu - myslíte si, že měli? Když jsem se ptala, proč nejsou základní potraviny - mléko, tak jsem byla odkázána na 0,5 % mléko, ale to bylo 1. paradoxně dražší než ono kvalitnější 1,5% 2. nejsem prase nebo jiný dobytek, který se tímto 0,5 % "mlékem" na západ od našich hranic krmí. Bláboly, co vidíte v letácích, slouží jen k nalákání lidí do obchodu, aby nakoupili jiné, dražší obdobné zboží, protože to avizované bylo "jen do vyprodání zásob". Vejce - ať počítám, jak počítám, tak plato 30 ks vajec stojí dnes 74 - na 2 koruny se nedostanu. Tuhle jsem někde v letáku viděla vejce, ale samozřejmě jen v letáku, ve skutečnosti je v onom inzerovaném balení neměli, jako náhradu měli jiné balení, kde samozřejmě v přepočtu vycházelo jedno vejce podstatně dráž. Jinak nevím, kde jste před necelým rokem viděl vejce za 4 koruny - 10 vajec by stálo 40 a 30ti kusové plato dokonce 120 - za takovouto drahotu neprodávala snad ani Delvita.
Vyjdu-li z vašich informací, tak původní ceny jste značně nadsadil a ty dnešní zase podcenil - aby to jó vypadalo, že ceny klesly o víc než polovinu.
Takto podobně to dělá Kaufland - týden před akcí zboží zdraží, aby pak sleva v letáku byla obrovských např. 25 - 33 %, ve skutečnosti je zboží zlevněno v akci o korunu, nadělá se s tím spousta cavyků a dost lidí se na to chytí.
Ale co si pamatuji, tak litr oleje stál třeba nedávno přes 20 korun, dnes stojí těsně pod 40. Kus vepřové flákoty stálo kolem 80 Kč, dnes je za 140. Mouka byla do 5 korun, teď někde v akci byla (nebo měla být) za "pouhých" 9 Kč. A to v tisku uváděli, že letos byla dobrá úroda, takže je tu velký prostor pro zlevnění mouky, pečiva. Ale nějak se jaxi nekoná. Lidi jsou "ochotni" platit, tak platí (co jim jiného zbývá, něčím se zasytit musí a tak když nemají na maso, tak plní žaludek pečivem). Možná bude v budoucnu úspěch přetrženého hospodářství, až lidi nebudou mít ani na to pečivo a budou se chodit pást - bývalých polí zarostlých plevelem a nálety tu máme zatím habaděj, ještě jsem je nestačili zastavět montovnami pro automobilový průmysl ... a možná už ani jen tak nezastavíme ... -
Jarmila (neregistrovaný)Nevím, co je emocí v tom, že loni před Vánoci stálo 250g másla 40 Kč,´rostlinný olej vyletěl z 19,- Kč na 40,-/litr a chleba z 22,90 na 27,90 Kč, přičemž příjmy obyvatelstva se nezvýšily. Na to nemusím pracovat s daty a sledovat statistické ukazatele, na to mi stačil pohled na účtenku z krámu a na měsíční výpis z účtu. Že to dobré pro mnoho lidí není, o tom svědčí i volby, a to byly jen krajské. Myslím, že kecy o budování socialismu a o tom, jak stojíme na prahu komunismu můžeme směle přenechat jiným, zcela stejně jako kecy o tom, jak se máme lépe a lípěji.
Já jen sleduju, jak se situace doslova a do písmene opakuje:
- prvních 10 let po nástupu se komunisti snažili upevnit moc, a to jakýmkoli způsobem, třeba i justičními vraždami. Kapitalisti udělali totéž, akorát ty vraždy se nekonaly.
- po 10 letech začala být společnost nespokojená a začala remcat. To spolu s reformami a změnami vydrželo cca 10 let. Teď se děje totéž a všichni horlivě melo o tom, jak se máme lépe a lípěji a snaží se nám namluvit, že reformy jsou k našemu dobru a jinak to nejde.
- po 20 letech nás obsadili Rusáci. U moci se tak udržela neschopná (nebo všeho schopná) politická garnitura. Jak horlivě dneska zveme Američany a lezeme jim do zadele, se dá čekat, že nás místo Rusáků obsadí Američani, aby se stejně jako před 40 léty u vesla udržela stejně neschopná ((nebo všeho schopná) politická garnitura.
- za dalších 20 let padnul nenáviděný režim. Náznak toho, že všechno není košer, ukázaly volby (před 40 léty to byla polednová politika a Vysočanský sjezd, pokud se nepletu) . Budeme čekat 20 let, až tento režim padne?
Sice podle Vás neumím pracovat s daty a pracuju s pojmy a dojmy, ale ta podobnost mne neskutečně děsí.
PS: nemám potřebu si říkat Karel. -
anonymníVážený chytrý V.,
příspěvky "uživatel si přál si přál zůstat v anonymitě" jsem psala já, paní Jarmila s tím nemá nic společného, i když sdílíme stejné či podobné názory. Zjistěte si třeba IP adresu, ze kterých příspěvky odešly, a uvidíte. Jinak Vaše bláboly o samomluvě jsou dosti primitivní, možná bych doporučila navštívit lékaře s psychiatrickou specializací. Obviňovat bez důkazů dovede koukám i primitiv bez selského rozumu s VŠ vzděláním a rozsáhlými ekonomickými znalostmi.
A to, že třeba olej stojí 40 Kč, není výmysl můj nebo Jarmily, ale realita všedních nákupů. Pokud nenakupujete vůbec nebo nakupujete ve zvláštních prodejnách se socialistickými cenami, tak se nemíchejte do diskuzí lidí takové možnosti nemajících. -
Jarmila (neregistrovaný)Nečtěte nákupní deníky Tesca, ale prodejní.
Jinak sleduju ceny pro tisk, vychází tam porovnání cen stejných výrobků v různých obchodech i řetězcích, tu a tam do toho spadne i soukromník. Tesco se teď drží mezi těmi cenově příznivými. Jejich slogan, že denně sledují 10.000 položek, má něco do sebe. -
Pavel (neregistrovaný)Já nečtu letáky, já nakupuju, co potřebuju. Mléko za devět a vejce třicet za 59 jsem koupil tuto sobotu v Tescu. Měli toho několik mnoho hromad, žádný podvod na lidi. Vepřovou plec kupuju běžně za 80 kilo, kolik stojí mouka nevím, já si koláče ani chleba nepeču. A slunečnicový olej jsem koupil asi před měsícem v Globusu za 25 (ještě jsem ho nespotřeboval, tak nevím, za kolik je teď).
-
anonymníNo, Globus u nás není, ale v Tescu mají nyní litr blbého obyčejného řepkového oleje ve slevě za 33,90 (původně bez desetníku 40 Kč!) a vepřovou krkovici s kostí za 119 (původně 134,90). V Albertu vepřovou pečeni za bez desetníku 140 Kč (původně 164,90). Docela síla akčních cen oproti těm vašim "běžným" cenám.
PS: nejsem ani Jarmila, ani Karla. -
Jarmila (neregistrovaný)A všiml jste si, kolik stojí mimo "akci"? Pohybuje se kolem 35, což je z nějakých 19,90 Kč slušný skok.
Ještě dodám k tomu máslu: u hodně věcí existuje tzv. substitut. Prostě něco nechcete/nemáte na to/zdá se Vám to drahé/nemůžete to koupit (třeba ze zdravotních důvodů...), tak to nahradíte něčím jiným. Substitutem za drahé máslo se loni před Vánocemi stala Hera a rostlinné tuky, nahrazující při pečení máslo, a do krémů Zlatá Haná, Meggle, prostě směsové tuky s máslem. Drahé máslo nešlo na odbyt a následně muselo jít s cenou dolů. Čekala jsem sice řev ze strany výrobců, protože už tu bylo, že vývoz másla byl dotován, konkrétně do arabských zemí (kolem r. 2000). Sice nechápu, proč bychom měli vývoz másla dotovat, když je ho nadbytek a pro mlékárny je to svým způsobem odpad, kdy kvalitní mléko odstředí a tím ho de facto pro spotřebitele znehodnotí. Pak mají nadbytek másla a jeho používání je třeba v Německu pekařům dotováno (ve formě tzv. sociálního másla). My místo snížení ceny dotujeme jeho vývoz. Někdy mám dojem, že žiju v Kašpárkově.
Hele, už zase nepracuju se statistikou, ale s pojmy a dojmy, že by měl V. pravdu? -
anonymníZa socialismu jsem nevěřil, když nám zlí komunisté ukazovali jak na skládkách hodných kapitalistů končí obrovské hory potravin, s informací, že to je z důvodů, aby nemuseli jít s cenou dolů. Tehda jsem to bral jako štvavé řeči proti Západu v rámci studené války, dnes vidím, že to byla pravda. Opravdu jsem nevěřil takovému plýtvání a na druhé straně že v některých částech světa je hlad a umírá se na u nás vymýcené nebo banální nemoci.
No a přesně tak je to s mléčnými výrobky. Než aby se zboží našim lidem zlevnilo, tak se raději dotuje vývoz. Přitom spotřeba mléčných výrobků kriticky klesla a i zdravotníci bijí na poplach. Ono je sice hezké jíst jen kuneroly, které se za bídy jedly za války, ale jen odsaď podsaď. Většina těchle tuků je možná z hlediska cholesterolu příznivá, ale je nezdravá zase jinými složkami. A tuhle jsem v jednom HM objevil klasické máslo za 8 kč/250 g. Lidi to brali po kartonech, byť následující den končila spotřeba. Vím, že na obalu je uvedeno datum minimální spotřeby a pokud je zboží správně skladováno, vydrží bez újmy mnohem déle, což je třeba i příklad másla skladovaného ve velkých blocích, a teprve pak baleného a opatřeného expiračním datumem. Takže máslo staré dle obalu např. měsíc je ve skutečnosti staré třeba rok. Máslo balené a prodané v obchodě se stářím 1 roku by si asi nikdo nekoupil, ale máslo, o kterém nikdo neví, kdy vlastně bylo vyrobeno, ví jen, kdy bylo zabaleno, si tedy lidé bez ohledu na skutečné staáří koupí bez problémů. Jak je vidět, obchodníci drží ceny uměle vysoko, počítali asi s tím, že máslo stačí v rámci vánočních žranic a předvánočního pečení prodat za vysokou cenu, ale nestalo se tak. No a z častých nákupů v Německu vidím, že tam procházející zboží také se slevou prodávají, ale podstatně déle před vypršením doby použitelnosti než u nás.
Zrovna tak např. z daní nás řádně platících občanů stát poskytoval dotace na zalesňování produktivní zemědělské půdy, kterou nešlo zastavět automobilovými montovnami nebo dotoval chov krav bez následné produkce mléka. Pokud se tedy mluví o "zemědělských dotacích", každý si představí, že se jedná o dotační podporu zemědělské výroby a tolik u nás odsuzovanou. Omyl. Jedná se o podporu l i k v i d a c e zemědělské výroby! Na západě se zemědělská výroba také neobejde bez dotací (ale bez těch klasických, zemědělskou výrobu podporujících) a my chtěli světu kázat, co se nikomu nepodařilo. Nepodařilo se ale ani nám, a v cizině jásají, jak nyní mohou valit své přebytky k nám za požehnání EU, která nám stanovila kvóty, čeho kolik můžeme vyrobit, abychom ony přebytky museli odebírat. -
Bohužel to zvýšení spotřeby spolu s klesající cenou u potravin moc nefunguje. Je sice pravda, že v případě výrazného snížení jedné potraviny dojde k výraznému zvýšení její ceny, ale je to na úkor potraviny jiné. U nás rozhodně netrpíme hlady (rostoucí podíl obézních lidí to jen potvrzuje).
Zemědělec potřebuje za svojí produkci dostat x peněz. Pokud sníží cenu (a stejné udělají i ostatní producenti) prodá přibližně stejné množství produkce, jen za méně peněz. Z tohoto hlediska je mnohem racionálnější část produkce zničit, než prodávat pod cenou. Druhou možností je export do zemí, kde si nekonkurujeme a to buď zdarma (v rámci mezinárodní humanitární pomoci) a nebo s dotacemi (aby se dalo prodat za bnižší cenu). Obojí znamená plýtvání.
Zemědělci mají silnou lobby, stačí si vzpomenout u nás kolikrát zablokovali silnice a to není nic např. proti Francii a nějaké ty dotace si vždycky vydupou. Jenže když stát poskytuje dotace musí nějakým způsobem omezovat produkci (jinak by dotace stále rostly). Ideální řešení je zemědělství bez dotací a bez regulací, jenže to je v dnešní socialistické EU naprosté sci-fi :( -
oprava:
v případě výrazného snížení jedné potraviny dojde k výraznému zvýšení její ceny, ale je to na úkor potraviny jiné.
v případě výrazného snížení ceny jedné potraviny dojde k výraznému zvýšení její spotřeby, ale je to na úkor potraviny jiné. Celkově spotřebované množství potravy zůstane stejné (hlady u nás opravdu nikdo netrpí, lze to pozorovat na rostoucím množství obézních lidí) Jinak když už jsme tu toho, cenovým turistům doporučuji návštěvu Kaufladnu; olej 21,90, vajíčka 1,66, rohlík 70 hal., rajčata 19,90, brambory a cibule po 4,40, jablka 6,90, a spoustu dalšího :D -
Jarmila (neregistrovaný)Občas taky kupuju potraviny ke konci uvedené doby spotřeby. Nic jim není a cena je u nich zajímavá, navíc mi to dovoluje za zajímavou cenu ochutnat jiné, podstatně dražší druhy výrobků. U řady potravin je to tak, že jim nic nebude ještě dlouho, ale na obal se nějaké datum spotřeby namalovat musí (třeba u mouky). Co ale odsuzuju, je vyhazování potravin. Teď v poslední době prý zemědělci vylévali mléko na pole. Nezlobte se, ale pokud je potravin (nebo jiné komodity moc), měla by klesnout cena, ta zlikviduje část výrobců a vrátí se k normálu. Ale ničit potraviny? To je prostě nebetyčné plýtvání. Na jednu stranu máme tzv. dotované školní mléko, mléčné výrobky jsou nechutně drahé, ale my si dovolíme ten luxus lít mléko do kanálu. Když už chci šetřit, tak ty potraviny nevyrobím. Jezdím na vesnici. Příbuzní kupují mléko přímo z kravína, za 8,- Kč/litr. Občas si ho vozím taky, kvalitní, neodstředěné a především nepasterizované, má naprosto jinou chuť i než v obchodě tzv. plnotučné. Jenže na tento prodej je zákaz, mléko MUSÍ do mlékárny a MUSÍ se pasterizovat. Proboha proč? Aby měly mlékárny surovinu? Vždyť to vyhovuje všem zúčastněným. Já mám zdravé mléko, zemědělec prachy keš a okamžitě. Já chápu, že je to prodej potraviny, kde se stát bojí epidemie, kde má být zajištěna zdravotní nezávadnost a kontrola. Ale mělo by to být v mezích zdravého rozumu, ne v mezích lobbistů, co by rádi rozhodovali o společných penězích. Coby malé dítko pamatuju místní koloniál, kam se ráno přivezlo mléko ve 25-litrové hliníkové konvi a my jako děti chodily nakupovat mléko do bandasek, prodavačka měla dvě odměrky, litrovou a půllitrovou. Při prodeji mléka byla třeba čistota, vypařit odměrky i konve horkou vodou, doma bandasky taky. Je mi jasné, že mléko v petce nebo papírové krabici je krokem dopředu, ale tenkrát (60. léta 20. stol.) se mléko nalévalo a nepamatuju žádnou epidemii nebo něco podobného, jen s tím bylo víc práce.
-
Pavel (neregistrovaný)Opravdu věříte tomu, že nepaurizované mléko je zdravější? Ona se mlékem přenáší třeba klíšťová encefalitida (kterou může mít ta kráva bez jakýchkoliv příznaků) a sposta jiných chorob pro člověka i smrtelných.
Taky jsem chodil do koloniálu s bandaskou pro mléko, když jsem byl na prázdninách u babičky. Ale taky si pamatuju, že to mléko šlo z bandasky rovnou do hrnce a převařit - bez výjimky. Teprve pak se pilo, či jinak použilo. -
Jarmila (neregistrovaný)My ho nepřevařovali. A můj táta byl venkovský veterinář, co za pomlouvaného komunismu dohlížel na zdravotní stav krav a jiného dobytka v regionu. Kdyby ten dobytek trpěl chorobami, které by byly přenosné mlékem, tak bychom ho doma asi taky převařovali a věděli by to i ostatní lidi. Takže si pamatuju, jak všichni lítali, když se někde projevila nějaká vážnější choroba přenosná na lidi nebo epidemická a přenosná na další zvířata (červenka u prasat, tuberkulóza u krav) a jak se zrovna tohle hlídalo. Myslíte, že dneska veterináři nelítají, když se prokáže ptačí chřipka nebo BSE u krav? Proč se asi ta stáda vybíjejí, i když se choroba prokázala u jediného kusu? Proč kolem toho lítají vojáci ve skafandrech a všechno kolem se desinfikuje vápnem?
-
anonymníZrovna teď jsem se vrátil z oběda a šel jsem přes Tesco. Co myslíte, že jsem tam viděl: shluk kupujících slušně řečeno vyměňujcící si názory s personálem prodejny o oleji inzerovaném v dnešním Metru - že za tu cenu není. Z odposlechu vyplynulo, že o této akci nevědí ani zaměstnanci Tesca a koukali nevěřícně do Metra, kde interát opravdu byl. Škoda, že nadávky koupěchtivých zákazníků musí defacto poslouchat lidi, co za to nemůžou, a dobře placených manažerů se nějaké stesky ani nedotknou.
-
anonymníPane Chrzi,
já nemohu za to, na co narazím.
Už si mezi známými a sousedy, kteří, když někam jedu, mne prosí o levnější nákup (vypadám pak jak obchodník z Makra, mají-li náhodou levnější zboží opravdu ke koupi) dělám šoufky z toho, že když půjdu nakupovat já, tak zboží na 99 % nebude. Zrovna tak jako když stojím ve frontě na pokladnu, že u mne nebo zákazníka přede mnou dojde k nějakému záseku a lidi, kteří přišli dávno po nás k jiným pokladnám, jsou už dávno odbaveni.
Vy jste asi z Prahy, kde už nějaká konkurence jakžtak je a takové zacházení ze zákazníky si tam až tak nedovolí. U nás na "venkově" je ještě doba kamenná. Zrovna tak když jdu v Praze do spořitelny, nejsou tam takové fronty jako u nás, případně tam mají vyvolávací zařízení. I o tom si u nás můžeme nechat jenom zdát, zrovna tak jako když zavítám i na jiné venkovské pobočky ČS.
Zrovna tak benzin, který všude klesá, klesl u nás z 31 bez desetníku na 28. A že v Praze je za 23 až 25,50 ...
Ale přiznám se bez mučení, že ten chleba mi opravdu spadne vždy namazanou stranou na zem. Nevím, zda za to může fyzika či pán Murphy. -
thr (neregistrovaný)Tyhle teorie o konkurenci v Praze a ubohých venkovanech jsou bohapustý blábol. Jsem Pražák, ale s kořeny v jižních Čechách, kde jsem každou chvíli a taky tam často nakupuji, zrovna tento víkend jsem trávil u Třeboně. V naprosto obyčejném supermarketu Plus v Třeboni bylo sice mléko a rohlíky dražší, než když se v Praze narazí na vyloženě akční cenu, ale naopak levnější než jsou v Praze běžné ceny mimo akci, výběr sýrů je tam dokonce spíš větší než jsem zvyklý v Praze a za velmi slušné ceny (asi se některé věci vozí z centrál v nedalekém Rakousku), na něco vyloženě drahého proti Praze jsem tam nenarazil.
Když budu té teorii o "ubohém venkovu" hodně fandit, tak bych pro naši 5ti členou rodinu za měsíc proti Praze utratil v součtu o 500, v extrémním případě o 1000 korun více (ale to už je opravdu hodně katastrofický odhad), když to srovnám s tím, o kolik levněji by mě tam naopak vyšlo bydlení, tak je to poměrně hodně směšné...
Jestli je někde problém na venkově, tak na straně příjmů, to reálné být leckdy může, ale s těmi výdaji si to tam jen namlouváte, rozdíl je minimální v nákupech a věci jako bydlení jsou naopak velmi výrazně levnější. -
anonymníMy na jihu Čech a Moravy strávili letošní dovolenou, bylo to sice před oficiálním vyhlášením krize, ale řeknu vám - ty ceny, to byla síla. Většinou samé Jednoty a Coop družstva, ceny mnohdy téměř dvojnásobné. Taky to tak vypadalo: když jste sledoval chování zákazníků - u nás při požadavku 20 dkg salámu a navážení 30 dkg - to je dobrý, to nechte, tam se většinou ani nepokusí smlouvat a hned z váhy odebírají na žádané množství. Nákupní vozíky rozhodně nepřetékaly tak jako přetékají v pražských obchodních centrech a co jsme mluvili s místními, tak všude okolo obrovská nezaměstnanost a lidi zaměstnaní se o práci báli (a to tenkrát byla ekonomika "našlápnutá" - jak je ta tam dnes - asi žádná sláva, když se lidé z mnohem ekonomicky silnějších oblastí stávají nezaměstnanými), výdělky hluboko pod průměrem a vyčůraní zaměstnavatelé (netvrdím že všichni, ale velká část z nich) si mohla dělat co chtěla. V okolí skomírající družstvo, v blízkosti ani žádná novodobá montovna pro automobilový průmysl, různé místní podniky zlikvidovány, nějaké služby, na které ovšem ostatní místní nemají dost peněz, tak se to plácá od 10 k 5 ... Jo a taky jsem byl ve Slušovicích - ty už před 89. jeli nějak tak po kapitalisticku ... Žádný Plus ani Tesco se zde nekonají, na náměstí jedna sámoška (za socíku asi na takovou vesnici chlouba obchodu široko daleko). Do Slušovic sice vede 2proudová silnice, ale z nich dál silnička možná 4.kategorie. A to dostihové závodiště pro koně, spolu s ostatními budovami v okolí - taky žádná sláva.
Pokud tedy na venkově budou ceny vyšší o tisícovku, počítejte s tím, že mzdy budou oproti Praze značně nižší. Bydlení v Praze bude dražší, ale proč se tedy lidi stále do té Prahy cpou bydlet, pracovat? Pravda, pár Pražáků šlo bydlet na venkov, ale není jich takové kvantum jako obráceně. A jelikož na venkově mnoho práce není, lidem nezbyde než do Prahy nebo do velkého města dojíždět. Pochybuji, že nějaký manažer půjde žít na venkov, tam jezdit za 12 tisíc s fekálním vozem pro místní (J)ZD.
Vidíte - 2 názory, 2 zkušenosti, a naprosto se od sebe lišící ... -
Ono v těch Slušovicích toho bylo shnilého více. A nejvíce do karet jim nehrály dotace, ale to, že (na rozdíl od jiných podniků) si nějakým způsobem vymohli, že nemuseli odvádět státu devizy, které dostaly za prodej svých produktů na Západě.
Zatímco jiné státní firmy a družstva nuceně prodávaly devizy za (tuším) 6-9 Kč za DM a nakupovaly je za nějakých 15-18 Kč (pokud vůbec dostaly povolení k nákupu; s tím kurzem to bylo složitější, existoval oficiální, turistický a i státní podniky neměly vždy stejný kurz), Slušovice za ně dovezly např. počítačové součástky, které použily k montáži počítačů a ty pak prodávaly s několikasetprocentním ziskem (celkem snadná práce, když neměly konkurenci). -
anonymní"...ty pak prodávaly s několikasetprocentním ziskem" - vždyť to píšu ..."ty už před 89. jeli nějak tak po kapitalisticku ".
Dnes se děje zrovna tak - vysoké, nepřiměřené zisky, konkurence ve smyslu kdo vyrobí, prodá dráž, tím líp ... Lidem při převratu byl slibován pravý opak - vyrábět, na rozdíl od komunistů, levněji.
Slušovice byly jen tak na okraj, gró příspěvku spočívalo v tom, jak je na venkově mimo Prahu draze... -
anonymníTak jsme dali na Vaši reklamu z Metra. Víme, že za to nemůžete, ale olej za 19,90 (jakož i řadu dalších věcí z letáku) zkrátka v tescu neměli. Měli tam na paletě nějaký jiný, za 29,90, označený, že za nás hlídají nejdůležitější položky (čím asi měli na mysli "nejlevnější zboží ve městě"). Jestli ten za 19,90 měli někde u regálu s botama, tak tam jsme nepátrali. Ale vážně - ptali jsme se na ten za 19,90 a prý ho ještě neviděli. Tak jestli dají do prodeje 5 lahviček v pondělí v 19:55 ... U východu z tesca jsme si pak všimli nenápadného plakátku skutečně s cenou 19,90/litr, a to jak slunečnicový, tak i řepkový. Myslím, že by měl být přijmut zákon o klamavém jednání obchodníka vůči spotřebiteli - že nesmí nabízet to, co nemá, ve smyslu, že to zrovná má. A u vchodu a pak v místech, kde se zboží podobného sortimentu nachází, velké cedule, že zboží to a to není a kdy bude. Zatím takto postupují snad jen u pultu s uzeninami, který překypuje množstvím cedulek o nedodání zboží. My jsme si vzali vozík, se kterým jakožto prázdným jsme pak měli problémy vyjet, protože lidi vás přes pokladny nechtějí pustit s tím, že předbíháte. Zaplatili jsme ještě parkovné, protože jsme neměli nákup, při kterém bychom parkovné neplatili. A blázni, abychom jim tam nechávali peníze za jiné, dražší zboží, když to akční neměli, nejsme. To pak raději zajedeme do Globusu, kde to možná bude o nějakou kačku dražší, ale určitě to bude. Není to tedy jen o cenách - pokud nemají někde něco levnějšího, nabízeného v akci, tak hold jedeme tam, kde si z lidí nedělají neustále blázny, i když je pak nákup možná i dražší.
K těm olejům ještě takovou poznámku. Oleje se liší i kvalitou. Levnější mohou mít nižší tepelnou odolnost, tzn, že od nějaké teploty se z olejů uvolňují např. karcinogenní látky. Ale jak vyplynulo ze spotřebitelských testů, tak se tato negativní vlastnost netýká jen levných olejů, ale i ty drahé jsou mnohdy rakovinotvorné a naopak, i u ty levnější mohou být kvalitnější. Cena* není zkrátka vodítkem, jak nás mnozí "chytří" nabádají. Ale to my jako běžní spotřebitelé nepoznáme, a doby, kdy se na obalech nejen olejů objeví po vzoru cigaretových krabiček varování velkým písmem o tom, že požívání oleje vyvolává rakovinu, jsou asi ještě hodně vzdálené.
* - např. cena "eidamu" - dnes při ceně nad 100 kč/kg nepoznáte, zda se jedná o sýr či jen nějakou bílou náhražku s výrobní cenou okolo 20 kč/kg. Obě alternativy jsou pro konečného spotřebitele stejně drahé.
Dostali jsme se trochu mimo téma, ale když se drahota a kvalita potravin tady nakously ... -
anonymníDomnívám se, že nejde jen o pár korun rozdílu v ceně oleje. Pokud každou věc z běžného nákupu koupíte o až polovinu dráž, tak je to na měsíčních výdajích znát, nemyslíte? Pokud nákupy za měsíc vyjdou běžně např. na 4 tisíce, tak díky zdražení a vyšším cenám je to + 2 tisíc, čili celkem 6 tisíc. Pro někoho je to možná zanedbatelný nárust, pro někoho ne.
Rozhodně pokud člověk na takovýchto šetřeních nevidí ušetřené, je zpravidla ve své práci přeplácen a neváží si lehce nabytých peněz.
Čas a energii můžete věnovat na cokoli, obávám se, že příjmy si v této republice mnoho lidí samo o sobě zvýšit nemůže. A otřepané fráze typu zvyšovat si kvalifikaci, studovat cizí jazky, pracovat 25 hodin denně bez oběda, vystěhovat se ven z této republiky jsou už jen otřepané fráze vytloukající klín klínem, odsouvající problémy "na potom", a problémy ve své podstatě neřeší. Ale to bych tady opakoval příspěvky jiných uživatelů, ale jak vidím, Měšec sledujete dost pozorně, tak vám takovéto příspěvky jistě neunikly.
Kde jste byl před r. 1989 - že jste to už tenkrát nepředvedl, jak se má správně žít? Tenkrát lidi byli v prakticky stejné situaci jako dnes - taky si nemohli dupnout, že nevycházejí s platem a chtějí o tisícovku více. Akorát ceny byly stálejší a hlavně všude stejné, a při "nejsou lidi" si člověk mohl dovolit změnit lehčeji místo, s ohodnocením vyšším byť jen třeba o stovku za měsíc, ale nemusel se podrobovat potupným "výběrovým řízením" a nemusel se bát, nebyl-li to vyložený průšvihář a nemakačenko, o ztrátu místa. -
Jasně. Já se přiznám, že jsem měl v životě relativně štěstí. Rodiče mi poskytli velmi slušnou startovní pozici do života, místo aby otec propil půl výplaty v hospodě a matka to utratila za hadry, jak je běžné ve spoustě rodin. Ale ve všech mých zaměstnáních jsem potkal spoustu kolegů z různých koutů republiky, kteří takové štěstí neměli. Celkem se divím, že spousta mimopražských nadává na Pražáky, když polovina jich je z Moravy :)
Ano, dnes rozhodně není problém "dupnout si", jen se k tomu člověk musí odhodlat místo aby se schovával např. za odbory a stávkoval. Když jsem odcházel z minulého zaměstnání, tak mi nabídli velmi podstatné zvýšení platu, ale ani tak to nestačilo. A to jsem si nové místo našel normálně na inzerát v novinách. -
anonymníAno, máte pravdu, když je člověk fit a zdráv a ekonomika se odrazila pokolikáté už ode dna, tak si můžete vyskakovat. Pak vám někdo srazí hřebínek a z úspěšného se může stát bezdomovec, lidská troska.
Taky jsme před 20ti lety zvoniliklíči a mluvili jinak, dnes se strachujeme i o špatně placené místo. A nejsem sám, proto píši množné číslo "strachujeme se". Už bylo hodně takových, co narazili nebo je zklamalo zdraví a z nakeťasaného bohatství mají radost pozůstalí nebo milenec manželky. Z dnešního psychického vypětí vám prdne v kouli (viz třeba Japonsko) a do konce života jste ubytován v Bohnicích.
Pro pamětníky: řada věcí v dnešní době "předčila" v záporném slova smyslu dobu "totality". Opět se na lidi píší posudky (dnes "hodnocení"), nesmíte nic říkat - "zachovávat mlčenlivost" u i těch nejobyčejnějších netajností, nesmíte říci odlišný názor, nesmíte kritizovat plýtvání, nesmíte chválit klady předlistopadového režimu - jinak jste označen za komouše, zpátečníka atd. atd. Těch věcí, co jsme tenkrát chtěli, se mnoho nevyplnilo, zato přišly ke slovu věci, které bychom v listopadu 89 nedovolili ani omylem. Zkrátka se to nějak zvrhlo kamsi úplně jinak ... -
anonymníKdyž nepamatujete před 89., tak laskavě vše neodsuzujte!
V 89. při převratu jsem taky nevěřil, když pamětníci dob Masasyka tvrdii, že kapitalismus nepřinese nic dobrého. Jednou je člověk nahoře, podruhé dole, nikdo mu nepomůže s jeho problémy. A domnívám se, že jsme lidé, ne zvířata. I ta zvířata se ale k sobě mnohdy chovají lépe než lidé v dnešní společnosti. Bohužel.
Mám ohromně rád lidi, co nepřipouštějí žádné problémy. Takové ty teoretiky kariéristy sobce jdoucí i přes mrtvoly, hlavně že to dotyčnému vynese nějaký peníz. -
anonymníVíte, ono na vesnici, či malém městě, kde nemáte nějaký ten super hyper levný market, se to žije jinak. Mzdy nižší, a ceny značně vyšší. Ono když obejdete na vesnici sousedy, a každému koupíte 6 litrů oleje ve slevě (+ další levnější zboží), tak se na těch 50 litrů dostanete. Počítáte-li úsporu 20 Kč na litru, při 50 l to dělá tisícovku! Pro někoho to není peníz, pro někoho ano.
Upozorním vás, že u nás stojí litr oleje přes 50 korun, litr mléka skoro 20, plato vajec pod 90 ... A to mnohdy potkáte drobného obchodníka právě v tom SM HM. Tzn., že dodavatelé zavážející mu prodejnu, by ani za tyto vysoké ceny nebyli schopni dodávat.
ČLÁNKY DO MAILU