Já bych byl s nadšením opatrný, vzniká velké množství otazníků, na jejichž odpověď si budeme muset nejméně 15-20 let počkat, než se ustálí judikatura. Určitě bych se do založení svěřenského fondu nehrnul ihned v roce 2014. K nedořešeným otázkám totiž patří nejen způsob zdaňování výnosů plynoucích směrem k obmyšlenému, ale třeba i vztah smlouvy a statutu, kterou zákon neřeší, zda rozhodování správce bude zcela nezávislé na zakladateli, nebo zda si zakladatel bude moci vymínit, aby si správce vyžádal u větších investic jeho souhlas (asi ano, ale není to jasné).
Myslím, že anonymita nebude nikdy stoprocentní. Máme tu zákon proti praní špinavých peněz, takže bude-li svěřenský fond otvírat v bance účet, bude muset nejspíš bance sdělit identitu zakladatele (§4 odst. 4), i když banky se často spokojí s čestným prohlášením o skutečném majiteli. A mezi povinné subjekty, které toto mají sledovat, zdaleka nepatří jen banky, ale i realitky, advokáti, notáři, inkasní agentury...
Dále zakladatel a správce musí uzavřít smlouvu (jí se ostatně svěřenský fond zřizuje), smlouva je sice neveřejná, ale...
Tradice ochrany soukromí je v Česku příliš krátká, jak je v závěru článku zmíněno, u nás budou svěřenské fondy spíše zneužívány k daňovým únikům a vnímány jako nástroj korupce (bohužel stejně jako jsou vnímány akcie na majitele, nebo vlastnictví firem prostřednictvím firem z offshorů). Takto jsou trusty vnímány i ve Francii, kde chápou slovo "trust" jako nadávku a synonymum pro praní špinavých peněz.
Být správcem s sebou ponese velkou odpovědnost za investice (domnívám se, že řádově vyšší, než dnes spojujeme s výkonem funkce jednatelů či členů představenstva). Správce nebude moct dělat každý, pokud člověk nemá právnické a finanční vzdělání, neprosadí se. Lze očekávat, že správce budou vykonávat nejčastěji bankéři, investiční společnosti a advokáti. Nepůjde o levnou záležitost. Zde ale vidím určitou "výhodu" našich zkušeností s tunelováním v 90. létech a předpokládám, že zakladatelé si dají větší pozor, koho správcem ustanoví.
Svěřenecký fond je něco jiného - často jde o humanitárně-investiční fondy, např. Evropská unie má několik svěřeneckých fondů, většinou financují výstavbu a rekonstrukce v zemích třetího světa, typicky v Africe.
Do českého práva jsme nepřevzali anglický termín "trust", protože české pojetí trustu je docela odlišné od pojetí anglosaského. V ČR budou svěřenské fondy spíše jakýmsi hybridem mezi trustem a právnickou osobou. V Anglii fungují trusty trochu jinak (např. trust může být Angličanem zřízen pouhým ústním prohlášením, což si nedokážu představit, jak by v ČR v praxi fungovalo).
Obecně řečeno v každé zemi se chovají trusty trochu jinak, dokonce i ve Skotsku mají vlastní systém, což je dáno tím, že skotské právo je odlišné od anglického.