Ne tak dávno jsem byl svědkem, jak bankéřka sdělila cizímu člověku jméno majitele účtu. Stál jsem ve frontě k pokladně a ve druhé frontě se jakýsi pán domáhal vložení peněz na cizí účet a sděloval přitom název firmy. Bankéřka chvíli koukala do počítače a pánovi řekla, že účet nepatří firmě, kterou nazývá, ale jiné - a sdělila mu název té firmy.
Pochopil jsem, že pán asi diktoval špatný účet a oceňuji, že bankéřka mu řekla, že účet patří jiné firmě, ale už tolik nechápu, jaktože mu řekla, jaké firmě patří. V tomto případě se sice pravděpodobně nic nestalo, ale pro příště, pokud bych měl potřebu zjistit majitele účtu - půjdu jakoby vložit peníze na pokladnu a prostě se zeptám, komu ten účet patří - a bankéřka mi sdělí identitu majitele účtu. Poděkuji a sdělím, že jsem si vklad rozmyslel...
Pokud si někdo účet zveřejní dobrovolně, je to jeho věc. Já jsem psal o bezdůvodném porušení bankovního tajemství... Představte si, že by nešlo o účet právnické osoby, ale fyzické osoby. Mně zejména překvapilo, že lze použít jednoduchou lest, přijít do banky a zjistit, komu patří nějaký účet.
Tak to máte asi "štěstí" na konkrétního zaměstnance. Já jsem zakládala nezletilé dceři účet přes internet, na můj mail mi přišlo potvrzení, že vše proběhlo a bude ji kontaktovat kurýr ohledně podpisu smlouvy. Za pár dní jí na její mobil volala paní, že žádost není dokončená a je ji třeba doplnit. Proto jsem volala do M-banky, abych údaje doplnila. Po anabázi mačkání čísel a přepojování jsem operátorce vysvětlila, že bych chtěla doplnit údaje žádosti a ona mi řekla, že si musí zavolat dcera, že mi to nemůže říct, protože je to bankovní tajemství. Upřimně, jsem měla chuť, poslat ji do ...