Na konferenci, která proběhla 28. června v hotelu Mariott, vystoupili s příspěvky na téma Česká ekonomika a jednotná měna náměstek ministra financí Jaroslav Šulc, člen bankovní rady ČNB Jan Frait a předseda bankovního podvýboru PsP ČR Ivan Pilip. V následujícím textu si připomeneme nejdůležitější poznatky všech tří přednášejících.
Stručná historie začleňování ČR do Evropské unie
Prvopočátky je možné vysledovat ve dvou základních dokumentech: v asociační dohodě z roku 1995 a v zavedení pravidel o striktním dodržování kritérií platných v EU (např. státní podpory) z roku 1998. Po uzavření těchto dohod je snaha alespoň co nejlépe splnit tzv. maastrichtská a kodaňská kritéria. Začleňování představuje dlouhodobý proces slaďování legislativy a přebírání zahraničních zkušeností.
V souvislosti s tímto procesem lze jmenovat 42 tzv. twinningových programů, v kterých zahraniční experti konzultují kroky a postupy svých českých kolegů. Mimo to se ČR zapojuje do evropských projektů zahraniční pomoci, jako je Phare apod. Legislativní plán vlády předpokládá konzultování veškerých nově přijímaných předpisů za účelem slučitelnosti s evropským právem.
Současný stav a výhledy do budoucna
V současnosti se plánuje začlenění ČR do EU počátkem roku 2004. Proces vstupu by měl zahrnovat následující etapy:
- Vstup do EU
- Režim ERM II
- Vstup do EMU
V zásadě jde o to, že zatímco samotný vstup ČR do Evropské unie není podmiňován žádným výrazným měnovým omezením, pro vstup do Evropské měnové unie (EMU) je zapotřebí minimálně dvouletého období, tzv. ERM II, ve kterém musí ČR udržet kurs vůči euru v rozmezí +/- 15 %, což, jak se zdá, nebude problém. Teprve poté a po splnění maastrichtských a kodaňských kritérií může dojít ke vstupu do EMU a přijetí eura jako oficiální měny.
Z pohledu centrální banky samozřejmě nabývá celá kauza podstatně výraznějších rozměrů. ČNB, jako centrální banka a pečovatel o korunu, v případě budoucího začlenění do EMU v podstatě ztratí svou monetární autonomii a z významného aktéra měnové politiky by se spíše přeorientovala na partnera Evropské centrální banky v rozhodovacích procesech, kde by ovšem měla podstatně slabší slovo.
Asi nejdůležitější otázkou celého bloku bylo, zda a jakým způsobem se nás přechod na euro v eurozóně dotkne. Na jedné straně se dá vycházet z faktu, že jelikož přibližně 75 % veškerého zahraničního obchodu je právě se zeměmi spadajícími do Evropské měnové unie (EMU), bude vliv zásadní. Na straně druhé je ovšem možné, jak alespoň uváděl Ivan Pilip, že se nás změny příliš nedotknou, neboť většina obchodů je již dávno v euru denominována.
Výhody a nevýhody spojené s eurem
Uveďme si tedy nejprve výhody zavedení eura:
- Lze očekávat značný pokles transakčních nákladů (zejména poplatků) spojených s převody jednotlivých měn
- Dojde k zpřehlednění účetních výkazů, neboť bude zavedena jednotná referenční úroková sazba EURIBOR
- Zpřehlední se mezinárodní kapitálové toky
- Snadnější a rychlejší fixace měnového kurzu
Dále pak výhody spojené se začleněním ČR do EMU (kromě výše uvedených):
- Praktické vyloučení kursového rizika v mezinárodním obchodě v rámci eurozóny
- Větší tlak na fiskální reformy a disciplínu, neboť bude na vše dohlíženo z Bruselu
- Zkvalitnění mezinárodního srovnání, neboť výkony ekonomik se – vyjádřeno v různých měnách – výrazně liší
- Nebude hrozba vysoké inflace
- Domácnosti a firmy ušetří za převody
Naopak se dají předpokládat následující nevýhody:
- Předčasná ztráta měnové autonomie
- Zvýraznění sociální diferenciace obyvatelstva (mzdy apod.)
- Znemožní se financování státu ražebným (to se ovšem nás nijak nedotkne)
- Určité riziko kolapsu celého systému
- Nemožnost provádět proticyklickou monetární politiku, což je zvlášť výrazné v kontextu se stavem, kdy se akceschopnost fiskální politiky blíží nule
- Možný dočasný pokles výkonnosti ekonomiky v souladu se snahou o splnění maastrichtských kritérií
- Banky přijdou o příjmy ze směnárenství a budou existovat jisté náklady s převedením devizových účtů na euro účty
Závěrem
Mezi výraznými změnami je také nutné uvést, že po vstupu do EMU nebude existovat na našem území žádné inflační kritérium. Dá se tedy očekávat, že cenová hladina bude moci výrazněji stoupnout (v prvních dvou fázích to nebude možné kvůli maastrichtským kritériím). V souvislosti s brzkým vstupem do EU je ale nutné ještě udělat množství strukturálních změn, pro které nemusí být přílišná politická vůle, neboť se blíží volby a zmíněná opatření mohou být dost bolestivá.
