Předpokládám, že zcela jistě šlo o příbuzné, nejspíše o syny. Určitě se dohodli ústně a paní nepožadovala sepsání písemné formy smlouvy. Zřejmě ti lidé mají nízké právní vědomí. Doporučuji Základy práva O právu, státě a moci, autor JUDr. Pavel Varvařovský, který byl soudcem Ústavního soudu ČR v letech 1994-2004 a 2. veřejným ochráncem práv v letech 2010-2013.
Domnívat se, že za mne někdo zaplatí půl milionu a já to nemusím vracet, to je jako když najdu na ulici obálku s penězi, např. "jen" padesát tisíc a myslím si, že jsou "moje".
A takový vejlupci, kteří mají exekuce a dluhy, Vás za dobrotu potahují po třech soudech. Jediné, co mě zajímá, kde vzali na právní zastoupení? Asi jim ho zaplatila taky ta dobrá žena. Případ vypovídá o stavu práva v naší zemi - každý gauner má x možností dovolávat se svých práv.
V tomhle případě je pro posouzení docela zásadní problém v té anonymizaci...
Pokud šlo o někoho z příbuzenstva, tak lze ochotu dotyčné zaplatit chápat, ale upřímně řečeno pak nelze úplně smést ze stolu ani argument dlužníků, že to mohli vnímat jako dar atd.
Pokud tam podobný přímý vztah nebyl, tak je to vlastně naopak - argumentaci původních dlužníků to oslabuje, ale zároveň pak může člověk jen kroutit hlavou nad uvažováním dotyčné, že to naprosto nijak neošetřila.
Takovou to částku řeší dlužníci osobním bankrotem.Zaplatili by 30%,podle nových zákonů ani to ne,a byli by z toho venku.Ta paní tenhle problém neměla za ně (asi se jedná o synáčky)vůbec řešit.A pokud by nesplňovali podmínky oddlužení na tak nízkou částku,tak takovým lidem není skutečně pomoci,tedy pokud nezneužijí dobroty někoho jiného.
Těžko říct, jak to bylo, anonymizace smazala to podstatné. Ale i tak to potvrzuje moje pozorování, že čím je člověk neschopnější si vydělat peníze a uspořádat vlastní život, tím je vyčůranější a jakýmsi primitivním instinktem schopný vymyslet právní kličky, které dají zabrat i nejvyššímu soudu :-)